Duben

čtvrtý měsíc v kalendáři
Další významy jsou uvedeny na stránce Duben (rozcestník).
<< duben >>
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
2021

Duben je podle gregoriánského kalendáře čtvrtý měsíc v roce. Má 30 dní. Český název měsíce se odvozuje od dubů, kterým během tohoto měsíce začíná růst listí.[1] V mnoha evropských jazycích je název měsíce (anglicky April, německy April, slovensky Apríl) odvozen od latinského Aprilis. Původ tohoto slova je nejasný. Jeden z výkladů název odvozuje od řecké bohyně lásky a plodnosti Afrodity (Aphrodite – aphrilis). V římském kalendáři byl duben zasvěcen bohyni Venuši a ta byla ztotožňována právě s Afroditou.

V římském kalendáři byl duben druhým měsícem v roce. V roce 153 př. n. l. se počátek roku přesunul na 1. leden a duben se tak stal čtvrtým měsícem. Duben začíná stejným dnem v týdnu jako červenec a v přestupném roce jako leden. Podle židovského kalendáře připadá březen obvykle na měsíce nisan a ijar.

Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny dubna ve znamení Berana a zbytek měsíce ve znamení Býka. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Ryb a končí v souhvězdí Berana.

Během dubna se na severní polokouli prodlužuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první dubnový den dlouhý okolo 12 hodin a 55 minut. Slunce vychází přibližně v 6.37 a zapadá v 19.32 hodin středoevropského letního času. Poslední den v dubnu je delší o hodinu a 44 minut. Slunce vychází okolo 5.38 a zapadá v 20.17 hodin.

V České republice připadá na duben jeden významný den: Den vzdělanosti (7. dubna), kterým se připomíná založení Univerzity Karlovy v roce 1348. Mezi 20. březnem a 23. dubnem se také připomíná Velký pátek a mezi 23. březnem a 26. dubnem Velikonoční pondělí. Oba dny patří mezi státní svátky.

Podle dubna jsou pojmenovány některé události či věci, které se v tomto měsíci odehrály či vznikly. Dne 25. dubna 1848 císař Ferdinand I. udělil první ústavu v Habsburské monarchiiDubnovou ústavu. V roce 1876 vypuklo v Bulharsku proti Osmanské říši Dubnové povstání. V dubnu roku 1941 začala dubnová válka, když německá a italská armáda zahájila invazi na území Království Jugoslávie.

První dubnový den se nazývá apríl. Nejpozději od 16. století si lidé v tento den vzájemně dělají drobné zlomyslnosti a žerty.[2] Poslední dubnovou noc na svátek svatého Filipa a Jakuba probíhá lidový zvyk pálení čarodějnic.[3] Poslední dubnový či první květnový den se také staví máje.

PranostikaEditovat

  • Duben, ještě tam budem.
  • Prší-li na 1. dubna, bývá mokrý máj.
  • Mokrý duben přislibuje dobrou sklizeň.
  • Hodně-li v dubnu vítr duje, stodola se naplňuje.
  • Chladnější duben bez sněhu – jasný a teplý květen.
  • Je-li v dubnu krásně a povětří čisté, bude květen nepříjemný jistě.
  • Na mokrý duben přichází suchý červen.
  • Bouřky v dubnu zvěstují dobré léto.
  • Jaký duben – takový říjen.
  • Teplé deště v dubnu, teplé dny v říjnu.
  • Duben hojný vodou – říjen vínem.
  • Panská láska a dubnový sníh za mnoho nestojí.

ReferenceEditovat

  1. MACHAČOVÁ, Pavlína. Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu.. Brno, 2010 [cit. 2017-07-02]. 131 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ilona Janyšková. s. 49. Dostupné online.
  2. Apríl má pobavit a odvést pozornost od všedních starostí. www.novinky.cz [online]. 2015-04-01 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 
  3. Tradice pálení čarodějnic – noc plná kouzel a rituálů. www.novinky.cz [online]. 2016-04-29 [cit. 2021-02-05]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat