Horská Kvilda

obec v okrese Klatovy v Plzeňském kraji

Horská Kvilda (německy Innergefild) je obec na území Národního parku Šumava, v okrese Klatovy, 25 km jižně od Sušice. Žije zde 66[1] obyvatel. Součástí obce je i osada Korýtko.

Horská Kvilda
Sejpy na Hamerském potoce
Sejpy na Hamerském potoce
Znak obce Horská KvildaVlajka obce Horská Kvilda
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0322 542091
Pověřená obecKašperské Hory
Obec s rozšířenou působnostíSušice
(správní obvod)
Okres (LAU 1)Klatovy (CZ0322)
Kraj (NUTS 3)Plzeňský (CZ032)
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel66 (2022)[1]
Rozloha29,86 km²
Katastrální územíHorská Kvilda
Nadmořská výška1070 m n. m.
PSČ341 92, 385 01
Počet domů38 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduHorská Kvilda 40
385 01 Vimperk
obec@horskakvilda.eu
StarostaJaromír Chval
Oficiální web: www.horskakvilda.eu
Horská Kvilda
Horská Kvilda
Další údaje
Kód obce542091
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přívlastek Horská se nevztahuje k poloze vsi v šumavských horách, ale k její někdejší příslušnosti k nedalekému hornickému městečku Kašperské Hory. Zhruba 5 km jihovýchodním směrem od Horské Kvildy, avšak již v okrese Prachatice, leží Kvilda, druhá nejvýše položená obec v ČR.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o osídlení této lokality (Horská Kvilda) se datuje k roku 1577. Osidlování souviselo nejspíše s pohybem osob na obchodní stezce. Ta tudy procházela a její dvě větve (ve směru z Čech) se zde spojovaly. Je ale možné, že sem lidé sezónně přicházeli (za drahými kovy) již dříve. Od počátku měla zdejší zástavba charakter rozptýlených usedlostí. Jen na několika místech podél hlavní komunikace byly stavby více koncentrovány. Osídlení zde nemělo výhradně zemědělský charakter (převažoval chov dobytka), což bylo dáno extrémním charakterem zdejšího horského klimatu. Lidé se tu živili dřevařstvím, sklářstvím a také tím, že poskytovali zázemí tudy procházejícím obchodním karavanám. Byl to zejména rozvoj sklářství, který způsobil kulminaci počtu místního obyvatelstva.[3]

Územní příslušnostEditovat

  • k 1. lednu 1948 patřila obec Horská Kvilda do správního okresu Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad Kvilda, stanice sboru národní bezpečnosti Prášily, železniční stanice a nákladiště Vimperk[4]
  • k 1. lednu 1948 patřila osada Zhůří do obce Horská Kvilda, správní okres Sušice, soudní okres Kašperské Hory, poštovní úřad a stanice sboru národní bezpečnosti Rejštejn[4]
  • k 1. únoru 1949 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[5][6][7]
  • k 1. únoru 1949 patřila osada Zhůří (okres Vimperk) do obce Horská Kvilda[7]
  • k 1. lednu 1950 patřila obec Horská Kvilda do okresu Vimperk, kraj Českobudějovický[8]
  • k 1. červenci 1952 se obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) dělí na části: 1. Horská Kvilda, 2. Zhůří[9]
  • k 1. lednu 1955 má obec Horská Kvilda (okres Vimperk, kraj Českobudějovický) tyto části: 1. Filipova Huť, 2. Horská Kvilda, 3. Zhůří[10]
  • k 1. červenci 1960 byla osada Horská Kvilda (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Modrava [11]
  • k 1. červenci 1960 byla osada Zhůří (okres Klatovy, kraj Západočeský) částí obce Rejštejn[11]

Matriční příslušnostEditovat

  • od 1. ledna 1950 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Kvilda[8]
  • od 1. ledna 1955 patřila obec Horská Kvilda pod matriční úřad Místního národního výboru Vimperk[10]

Vývoj osídlováníEditovat

Osídlení se nejspíše dlouhou dobu udržovalo na počtu jen několika málo usedlostí. V roce 1654 zde byly celkem čtyři, v roce 1713 jich bylo sedm a v roce 1785 již sedmnáct. Významnější přírůstek počtu obyvatel nastal až v 18. a 19. století v souvislosti s rozvojem sklářství a dřevařství v okolních lesích. V té době vznikaly roztroušené samoty či vísky dislokované v izolovaných enklávách v okolních lesích. Pokles počtu obyvatel nastal v první polovině 20. století ale zásadní se odehrál až s odsunem německého obyvatelstva po konci druhé světové války.[3] Státní statistický úřad v Praze uvádí, že v obci Horská Kvilda o rozloze 3301 ha bylo k 22. květnu 1947 sečteno 279 přítomných obyvatel.[7] Úbytek počtu obyvatel pak pokračoval až do konce 80. let dvacátého století. K 1. lednu 1998 zde žilo 32 obyvatel, k 1. lednu 2011 už bylo evidováno 98 obyvatel. Současný (2011) rozsah osídlení samotné Horské Kvildy je prakticky identický s jeho kulminačním rozsahem v 19. a v první polovině 20. století. [p 1]

ZajímavostiEditovat

  • Pod Horskou Kvildu spadal statek Danielhof, kde po několik generací žili Klostermannové, předci a příbuzní spisovatele Karla Klostermanna. Danielhof Klostermannové vlastnili od r. 1670 nejméně až do poloviny 19. století.[12]
  • V lesích nad Horskou Kvildou lze nalézt pozůstatky Zlaté stezky, dálkové obchodní cesty, kudy se z Pasova vozila do Čech sůl. Stezka byla významnou dopravní stavbou raného středověku a zanikla v chaosu třicetileté války. Její zbytky lze vidět zvláště v místech prudkých svahů, kde byla cesta hluboce zaříznuta.
  • Horská Kvilda je známá také tím, že tu na podzim a v zimě jsou extrémní mrazy. Například když v lednu 2010 bylo v Sušici −17 °C, bylo zde −32,6 °C. Není ani žádnou zvláštností, když zdejší meteorologická stanice naměří teploty pod bodem mrazu i uprostřed léta – je to způsobeno tzv. mrazovou kotlinou.
  • V katastru obce se nalézá památný strom buk lesní na Výhledech a části přírodních památek Povydří a Tetřevská slať.
  • Obyvatelstvo bylo až do poloviny 20. století téměř výhradně německé.

GalerieEditovat

OdkazyEditovat

PoznámkyEditovat

  1. Tento údaj se netýká osídlení části zvané Vydří Most, která správně spadá nikoliv pod Horskou Kvildu, ale pod Kvildu.[3]

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. a b c JABLONSKÁ, Laura; LÖW, Jiří; NOVÁK, Jaroslav; DOHNAL, Tomáš; ZIMOVÁ, Eliška. Krajina Národního parku Šumava – vsi, jejich struktura a vývoj. Příprava vydání (oponentní posudek) Ing. Ludmila Bínová, CSc.; ilustrace (fotografie) Čížková Pavla, Löw Jiří a spol.. Vimperk: Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, 2011. 270 s. Dostupné online. ISBN 978-80-87257-33-3. Kapitola Horská Kvilda, s. 71. Vydáno za finanční podpory Státního fondu pro životní prostředí České republiky; tiskárna FOP Černá v Pošumaví; publikace obsahuje ilustrace, mapy, plány, faksimile; největší rozměr: 30 cm; ISBN (v knize neuvedeno; brožováno): 978-80-87257-33-3. 
  4. a b Seznam obcí v zemi České k 1. lednu 1948. Praha: Státní statistický úřad S. 130, položka 7 (Zhůří str. 242). 
  5. Vládní nařízení číslo 3 / 1949 Sb. ze dne 18. ledna 1949 o územní organizaci okresů v Českých zemí s účinností k 1. únoru 1949. Praha: [s.n.] S. částka 2., dne 26. ledna 1949. 
  6. Zákon číslo 280 / 1948 Sb. o krajském zřízení. [s.l.]: [s.n.] S. příloha k par. 2, odst. 2 zákona, položka 2., 3. 
  7. a b c Seznam obcí zemích Českých k 1. únoru 1949. Praha: Státní statistický úřad S. 30. 
  8. a b Seznam matričních obvodů v Českých krajích k 1. lednu 1950. Praha: Ministerstvo vnitra S. 18, položka 5. 
  9. Seznam obcí v zemích Českých k 1. červenci 1952. Praha: Ministerstvo vnitra S. 29. 
  10. a b Administrativní lexikon obcí republiky Československé k 1. lednu 1955. Praha: Státní statistický úřad a Ministerstvo vnitra S. 79. 
  11. a b Seznam obcí ČSSR k 1. červenci 1960. Praha: Ministerstvo vnitra S. 79. 
  12. SKLENÁŘ, Václav. Klostermannové. In: Moderní trendy v přípravě učitelů fyziky 2. [s.l.]: [s.n.], 2005. Dostupné online. ISBN 80-7043-418-X. S. 71–82.

LiterasturaEditovat

  • KUNCL, Petr. Tam na Šumavě: kronika šumavské obce Horská Kvilda. [Břasy]: Petr Kuncl, 2014. 284 s. ISBN 978-80-260-6178-6. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat