Niš (v srbské cyrilici Ниш, ve starověku latinsky Naissus) je město na jihovýchodě Srbska. Se svými 260 237[2] obyvateli (2011) je třetím největším městem země. Jedná se o významné průmyslové město, dopravní křižovatku a turisticky navštěvované město s řadou památek.

Niš
Ниш
pohledy na město
pohledy na město
Niš – znak
znak
Niš – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
StátSrbskoSrbsko Srbsko
OkruhNišavský okruh
Administrativní dělení5 opštin
Niš
Niš
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel260 237 (2011[1])
Etnické složeníSrbové
Náboženské složeníPravoslaví
Správa
Telefonní předvolba018
PSČ18000
Označení vozidelNI
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Přírodní a klimatické poměryEditovat

Město se rozkládá v Nišské kotlině východně od soutoku řek Nišavy a Jižní Moravy v nadmořské výšce 194 m n. m. Tvar města kopíruje tvar roviny, která je protáhlá ve směru východ-západ a užší ve směru sever jih. Její rozloha činí 620 km². Město obklopují kopce Kalafat (837 m n. m.), Batalovac (707 m n. m.), Crni vrh (683 m n. m.) a Popova glava. Obklopují jej pohoří Svrljuška planina, Suva planina a Jastrebac.

Maximální zaznamenaná teplota zde dosáhla 44,2 °C v červnu 2007 a nejnižší -23,7 °C v lednu 1963. Průměrná letní teplota se v červenci pohybuje v rozmezí 20–23 °C, v horských oblastech okolo 13–17 °C. Po roce 1950 bylo 9 z deseti nejteplejších let zaznamenáno po roce 2000.

Sníh se udrží v Niši průměrně 43 dní v roce, prší v průměru 123 dní v roce. Od roku 1889 zaznemenává počasí pravidelně meteorologická stanice, která se nachází na místní pevnosti.

NázevEditovat

Název města Niš je zaznamenán v řadě historických zdrojů z období od středověku ža do současnosti. Současný název se do řady jazyků vyvinul z jedné podoby. Historicky jsou doložené podoby názvu: Naissus, Nais, Nisus, Νισσα, Ναισσός, Νισος, نیش (Niş), Niš. Vznikl nejspíše od řeky Nišavy, jíž dali jméno Keltové ještě před příchodem Slovanů do regionu Jihovýchodní Evropy.

HistorieEditovat

Související informace naleznete také v článku Dějiny Niše.

Niš patří mezi nejstarší města Balkánu. Ve 3. století př. n. l. zahnali Keltové Illyry z oblasti Niše a založili město Navissos. Římané město dobyli roku 75 př. n. l. a přejmenovali Navissos na Naissus, které se vyvinulo na jeden z nejdůležitějších vojenských táborů na Balkáně. Městem vedla strategická silnice Via Militaris, která spojovala Konstantinopol přes linii Adrianopolis (dnešní Edirne)-Philippopolis (dnešní Plovdiv)-Serdica (dnešní Sofie)-Naissus se Singidunem (dnešní Bělehrad). Roku 274 se zde narodil Konstantin I. Veliký, který jako římský císař legalizoval křesťanství. Také západořímský císař Constantius III. pochází z Niše.

Po roce 395 patřilo město Naissus Východořímské (Byzantské) říši. Kolem roku 580 se v okolí města Naissus začali usazovat první Slované a v jejich jazyce se jméno města změnilo na Niš.

Městem, které bylo situováno na trase mezi západním světem a Cařihradem procházely často křížové výpravy. Turci poprvé obléhali Niš v roce 1386, tři roky před bitvou na Kosově poli. V roce 1454 padla Niš do rukou Turků definitivně.

Po Berlínském kongresu připadla Niš zpět Srbsku. To se zavázalo nicméně přes město vybudovat železniční spojení a nedlouho poté proto byla Niš napojena železničně jak na Bělehrad, tak i na Istanbul. Město se díky tomu začalo rozvíjet také jako železniční uzel a průmyslové centrum.

V roce 1914 přesunuli Srbové po vypuknutí první světové války své úřady právě do Niše, neboť byli srbští političtí představitelé toho názoru, že tam bude velení i vláda v bezpečí. Nicméně, jakmile se roku 1915 do války zapojilo také Bulharsko, Niš byla obsazena. I během druhé světové války byla Niš těžce poškozena. Ve městě byl zřízen koncentrační tábor.

ObyvatelstvoEditovat

Podle sčítání lidu z roku 2002 žilo na území města Niš 250 518 obyvatel. Užší město (bez okolních sídel, samotný intravilán) mělo 173 724 obyvatel. 93,47 % místních obyvatel se hlásí k srbské národnosti. 16 % obyvatel města je mladších 18 let, 64 % je ve věku 18–65 let věku a 20 % obyvatel je starších 65 let. Obyvatelstvo v průměru postupně stárne. Jen za druhou dekádu 21. století se průměrný věk obyvatel města Niš zvýšil o 1,5 roku, také mimo jiné i vlivem ekonomické migrace obyvatel z města směrem do západní Evropy.[zdroj?]

Drtivá většina obyvatelstva se hlásí k pravoslavné církvi. Menšinově je zastoupen ale i islám, Římskokatolická církev a židovství. Muslimové zde mají svojí mešitu (Islam-agova mešita) a židé svoji synagogu.

Administrativní děleníEditovat

Od roku 2004 je město Niš rozděleno z administrativního hlediska na pět městských opštin: Medijana, Palilula, Pantelej, Crveni Krst a Niška Banja. První z nich zahrnuje především střed města, zbylé čtyři potom i okolní sídla, která administrativně spadají pod město. Statut města Niš vymezuje, co přísluší k rozhodování městu Niš a co jednotlivým opštinám (de facto městským částem).

Název Rozloha v km2 Počet obyvatel (1991) Počet obyvatel (2002) Počet obyvatel (2011)
Medijana 16 88 602 87 405 85 969
Palilula 117 73 610 72 165 73 801
Crveni Krst 181 34 062 33 452 32 301
Pantelej 141 43 371 42 137 53 486
Niška Banja 147 15 325 15 359 14 680
Město Niš 597 254 970 250 518 260 237

KulturaEditovat

 
Budova národního divadla
 
Pravoslavný chrám v Niši
 
Večerní pohled na řeku Nišavu

Místní pobočka srbského Národního muzea byla založena roku 1933 a do současné doby získala na 40 000 exponátů. Významné jsou především archeologické sbírky a sbírky z období nejstarších dějin. Shromážděny jsou zde i artefakty z naleziště Mediana, které se nachází východně od samotného města a i v současné době je hojně navštěvováno. Nechybí ani exponáty z období středověku a nové doby.

V Niši sídlí místní pobočka Národního divadla, která byla založena v roce 1889 jako Sinđelićovo divadlo. Místní loutkové divadlo bylo ustanoveno roku 1951 a v roce 1977 získalo novou budovu se sálem o kapacitě 212 míst.

Místní pobočka srbské národní knihovny byla v Niši založena v roce 1897 a nese jméno realistického spisovatele Stevana Sremace. Univerzitní knihovna je pojmenována po Nikolovi Teslovi. Dříve sídlily ve městě dvě velké vydavatelské společnosti (Gradina a Prosveta).

V Niši rovněž působí i Galerie současného umění (srbsky Галерија савремене уметности) a několik menších galerií které jsou umístěny v soukromých prostorách. Jedna se nachází např. v objektu místní synagogy, dále zde působí Galerie 77, Galerie NKC a jako výstavní prostor je užíván rovněž i jeden z objektů v místní pevnosti.

Ve městě se každoročně koná jazzový hudební festival Nišvil, který navštěvuje okolo 20 tisíc lidí.

Kulturní památky/pamětihodnostiEditovat

Životní prostředí a veřejná zeleňEditovat

Stejně jako řadu jiných měst na Balkáně, i Niš trápí znečištění ovzduší.[3] V roce 2020 schválilo město plán pro zlepšení kvality ovzduší. Za hlavní viníky bylo označeno nekvalitní vytápění, městská skládka a špatná paliva pro topení.[4]

Město Niš má ve srovnání s řadou měst v regionu mnohem méně zelených ploch.

Místní povrchové vody jsou znečištěné, kvalita vodních toků, které pramení především v horských oblastech, je však dobrá. Na území města se také nachází geotermální prameny.

Parky a veřejná zeleňEditovat

V okolí Niše i v samotném městě se nachází několik oblíbených zelených ploch/parků, resp. přírodních lokalit:

EkonomikaEditovat

 
Bývalá továrna na tabák (DIN) v Niši.

Niš má zastoupenu celou řadu průmyslových odvětví, které se rozvíjely především za časů existence socialistické Jugoslávie. Mezi ně patří např. strojírenství, zpracování tabáku, nebo výroba elektroniky. V roce 1981 mělo město ve srovnání s celojugoslávským průměrem 110 % životní úrovně země. Sídlily zde společnosti Elektronska industrija Niš, Duvanska industrija Niš, Mašinska industrija Niš, Niteks, Vulkan, Niška pivara, Niška banka, Nišpromet a Agropromet.

Skutečnost, že Niš je průmyslové centrum regionu, dodává i fakt, že v průmyslu zde pracuje okolo 20 tisíc lidí. V obchodě a ve službách je zaměstnáno 13 tisíc lidí, v sociálních službách a zdravotnictví je to okolo sedmi tisíc osob.

Továrna na výrobu cigaret (Duvanska industrija Niš) zde byla otevřena v roce 1911. Roku 1999 byla továrna v rámci Operace Spojenecká síla bombardována vojsky NATO.

Ekonomické oživení probíhá od roku 2000, město však ve své ekonomické úrovni nedosahuje průměru ekonomického výkonu Srbska.[zdroj?] Těžký propad výroby byl zaznamenán v letech 1993 (mezinárodní sankce) a 1999 (bombardování). V roce 2017 zde byla otevřena jedna ze čtrnácti volných ekonomických zón v Srbsku. V roce 2019 dosáhl průměrný plat v Niši hodnoty cca 51 000 RSD (cca 11 000 Kč). Na přelomu 2. a 3. dekády byl v Niši budován vědeckotechnologický park, který měl i nadále pomoci zvýšit míru ekonomického rozvoje města.

Místní vodní toky jsou využívány jen minimálně k výrobě elektrické energie.

Hlavní obchodní centrum v Niši nese název Kalča a nachází se v samotném centru města. Dokončeno bylo v roce 1993. S náměstím Krále Milana je spojeno podzemní pasáží, vedenou pod třídou Obrenovića.

TuristikaEditovat

Vzhledem k početným turistickým atrakcím v okolí, přírodě (např. vrchol Čegar) a nedalekým lázním Niška Banja, navštěvuje Niš značný počet domácích i zahraničních turistů. V roce 2008 do Niše přicestovalo celkem 85 000 návštěvníků (z toho 30 tisíc ze zahraničí), v roce 2016 to bylo 76 000 lidí a v roce 2018 potom cca 112 000. V roce 2020 došlo vzhledem k epidemii nemoci covid-19 k propadu počtu turistů, Niš se však udržela na 3. místě co do navštívenosti v zemi.[5]

V Niši se nachází cca 25 klasických hotelů a celá řada dalších ubytovacích zařízení.

DopravaEditovat

 
Autobus místní veřejné dopravy
 
Okraj města

Městskou dopravu v Niši zajišťují autobusy (v letech 19301958 mělo město funkční tramvajovou síť).

V Niši sídlí autobusový dopravce Niš-Ekspres, který zajišťuje spojení města i se sousedními státy.

Niš má dálniční spojení na sever s Bělehradem (dálnice A1), na jih se Skopje a na východ se Sofií. Město představuje významný dopravní uzel pro jih Srbska. Má jedno hlavní nádraží. Železniční směry víceméně kopírují ty silniční; hlavní železniční trať Bělehrad-Niš, dále trať Niš-Dimitrovgrad, nebo např. Niš-Skopje. Předpokládá se, že tudy budou vedeny i železniční koridory, které mají v Srbsku v budoucnosti vzniknout.

Město Niš má i vlastní letiště, které nese jméno podle císaře Konstantina Velikého. To získalo význam v druhé dekádě 21. století také jako destinace některých nízkonákladových aerolinek. Je umístěno na severozápadním okraji města.

Místní silniční síť (resp. souhrn všech komunikací pro automobilovou dopravu na území města Niše) má celkovou délku 391 km. Na území samotného města se celkem nachází šestnáct mostů, z toho 11 v užším centru Niše.

Školství a vzdělanostEditovat

V roce 1830 byla založena první moderní základní škola v Niši. V roce 1882 zde byla založena Pedagogická škola, o čtyři roky později i vyšší dívčí škola.

Na počátku 21. století navštěvovalo místní základní školy na čtyřicet tisíc žáků. Existuje zde celkem 33 základních škol a tři školy speciální. Středních škol se zde nachází celkem 19, dochází na ně pravidelně okolo jedenácti tisíc studentů. V současné době má město i vlastní univerzitu, která byla založena v roce 1965. V současné době má čtrnáct fakult, z nichž 3 se nachází mimo území samotného města.

Z obyvatel Niše, kteří vystudovali alespoň nějakou školu, má 19,1 % obyvatel dokončené základní vzdělání, 44,9 % má vzdělání střední a 15,6 % má vzdělání vysokoškolské. Nejvíce lidí bez jakéhokoliv ukončeného vzdělání ve věkové skupině starších 18 let představuje zhruba 1500 žen, starších 65 let. S těmito statistikami město převyšuje celosrbský průměr.

Ostatní instituceEditovat

V Niši se nachází bulharský konzulát. Honorární konzuláty zde má také několik dalších států (Slovensko, Maďarsko, Francie, Velká Británie a Rakousko).[6]

SportEditovat

Ve městě Niš existuje přes 200 sportovních organizací, které se zabývají okolo třiceti druhů sportů a účastní se jich na patnáct tisíc sportovců. Nejstarším fotbalovým týmem byl FK Sinđelić, založený roku 1919 a nejslavnějším FK Radnički, založený roku 1923. Místní ženský fotbalový tým ŽFK Mašinac byl založen v roce 1970.

Asi jeden kilometr východně od centra města se nachází v parku Čair sportovní centrum, jehož součástí je i fotbalový stadion s kapacitou 14 000 diváků a sportovní hala. Zde sídlí nejznámější sportovní kluby města, Radnički Niš, který hraje první srbskou ligu, a házenkářský klub první ligy Železničar Niš.

Ve městě existuje dlouhá tradice v házené, známé jsou v regionu týmy RK Železničar a ŽRK Naisa. V regionu se proslavil i místní tým Niš 1881, který se zabývá sportovní střelbou.

V roce 2012 město spolupořádalo Mistrovství Evropy v házené mužů.

ZdravotnictvíEditovat

Již v roce 1878 byla v Niši založena vojenská nemocnice. Od roku 1900 v Niši působil Pasteurův ústav, který se věnoval především očkování a prevenci nemocí. Dnes je součástí Epidemiologického ústavu (srbsky Epidemiološki zavod).

Rozsáhlý nemocniční areál (Klinické centrum Niš) se nachází v jihovýchodní části města, v blízkosti parku Čair. Kromě toho se ve městě nachází i různé polikliniky (srbsky Dom zdravlja).

MédiaEditovat

Od 18. listopadu 1944 vychází v Niši pravidelně Národní noviny (srbsky Narodne novine), a to nejprve jako týdeník a poté jako deník. Regionální Radio Niš vysílalo od 21. února 1945 do roku 2009. Po roce 1992 začal z města vysílat i větší počet soukromých televizních stanic, jedna z nich (Niška televizija) patří samotnému městu.

Osobnosti městaEditovat

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  • Nacrt Plana razvoja grada Niš za period 2021-2027 (srbsky)

ReferenceEditovat

  1. [1]
  2. [2]
  3. Článek na portálu juznevesti.com (srbsky)
  4. Článek na portálu juznevesti.com (srbsky)
  5. Článek na stránkách juznevesti.com (srbsky)
  6. Seznam konzulátů na stránkách města Niš (srbsky)
  7. U srbského města Niše najdeme pozůstatky luxusní antické rezidence, která patřila císaři Konstantinu Velikému. Reflex. 2019-09-02. Dostupné online [cit. 2021-08-09]. (česky) 

Externí odkazyEditovat