Myslava
Myslava (maďarsky Miszlóka, německy Deutschendorf) je městská část Košic, součást okresu Košice II na Slovensku.
| Myslava | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°42′15″ s. š., 21°12′55″ v. d. |
| Nadmořská výška | 252 m n. m. |
| Stát |  Slovensko |
  Myslava | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 7,0 km² |
| Počet obyvatel | 2 545 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 363,1 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1382 |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | 055 |
| PSČ | 040 16 |
| Označení vozidel (do r. 2022) | KE |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přes Myslavu protéká Myslavský potok s jeho levostranným přítokem s názvem Kamenný potok.
Historie editovat
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1230 (ville Mysloa), Myslavský potok potok se uvádí také v roce 1230 (aquam Mysloa). Názvy katastru objasňují, která lokalita k čemu sloužila (Vinice, Chmelníky apod.). Osídlení obce Němci lze předpokládat za vlády krále Bély IV. (1235–1270), který je na toto území povolal v důsledku výrazného snížení počtu obyvatelstva po tatarských vpádech.
V obci byly dva mlýny, zmínky o nich se zachovaly už z roku 1395. Pivovar, jehož existenci dokládá písemný záznam z roku 1703, byl ve svém čase třikrát větší než košický. Cihelna z roku 1707 svůj provoz ukončila v roce 1861.
Byly zde i železárny, které vznikly v roce 1848. V roce 1851 zde provozovaly i vysokou pec, slévárnu a ve třípatrové budově i kovářské a zámečnické dílny.
Jedinou současnou kulturní památkou v Myslavě je kostel, který byl postaven v roce 1788 v klasicistním slohu.
Odkazy editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Myslava na Wikimedia Commons
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Košice – mestská časť Myslava na slovenské Wikipedii.
- ↑ Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
