Říjen

desátý měsíc v kalendáři
<< říjen >>
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29 30
31
2022

Říjen je podle gregoriánského kalendáře desátý měsíc v roce. Má 31 dní. Jeho český název se odvozuje od říje.[1][2] Latinsky se měsíc nazývá October od latinského octo (tj. osmý), neboť do roku 153 př. n. l. byl říjen v římském kalendáři osmým měsícem v roce. Tento název se v současnosti používá v mnoha evropských jazycích.

Říjen začíná stejným dnem v týdnu jako leden s výjimkou přestupného roku. Podle židovského kalendáře připadá říjen obvykle na měsíce tišri a chešvan.

Astrologicky je Slunce asi první dvě třetiny října ve znamení Vah a zbytek měsíce ve znamení Štíra. V astronomických termínech začíná v souhvězdí Panny a končí v souhvězdí Vah.

Během října se na severní polokouli zkracuje délka dne. Na území České republiky, přesněji na průsečíku 50. rovnoběžky a 15. poledníku, je první říjnový den dlouhý okolo 11 hodin a 38 minut. Slunce vychází přibližně v 7.00 a zapadá v 18.38 hodin středoevropského letního času. Ve většině evropských zemích včetně České republiky poslední říjnovou neděli začíná zimní čas. V Česku se tak ráno ve 3.00 hodiny středoevropského letního času přechází na 2.00 hodiny středoevropského času. Poslední den v říjnu je kratší o hodinu a 48 minut. Slunce vychází okolo 6.48 a zapadá v 16.38 hodin středoevropského času.

Podle meteorologických měření v pražském Klementinu byla od 18. století nejvyšší říjnová teplota zaznamenána 4. října 1929 (27 °C) a nejnižší 31. října 1920 (-7,5 °C). Průměrné říjnové teploty se v letech 1961–1990 pohybovaly od 7,2 do 13,2 °C.[3] Z celého území České republiky byla nejvyšší teplota naměřena 4. října 1929 v Litvínovicích u Českých Budějovic (30,3 °C) a nejnižší 21. října 2009 na Rokytské slati na Šumavě (-19,9 °C). Nejvíce srážek za den spadlo 28. října 1956 v Bedřichově na Jablonecku (128 mm).[4]

Teplotní průměr v říjnových dnech naměřený v Klementinu v letech 1961–1990:

V České republice připadá na říjen státní svátek Den vzniku samostatného československého státu (28. října), který připomíná vznik Československé republiky v roce 1918. Od roku 2019 se také připomíná významný den: Památný den sokolstva (8. října). Ten den v roce 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich rozpustil Českou obec sokolskou a následně v koncentračních táborech zemřely tisíce sokolů.

Od 19. století první říjnovou neděli končí v bavorském Mnichově Oktoberfest. Němci 3. října slaví Den německé jednoty a připomínají si znovusjednocení Německa v roce 1990. V Rakousku je státní svátek 26. října, kdy si Rakušané připomínají vyhlášení neutrality v roce 1955. Některé protestantské církve 31. října slaví Den reformace, který připomíná uveřejnění 95 tezí Martinem Lutherem v roce 1517. Ve stejný den se především v anglosaských zemích slaví původně keltský svátek Halloween.

Podle října jsou pojmenovány některé události, které se v tomto měsíci odehrály. Císař František Josef I. vydal 20. října 1860 tzv. Říjnový diplom, kterým se zřekl absolutistické vlády a zřídil Říšskou radu. Ruský car Mikuláš II. vydal 17. října 1905 (juliánského kalendáře) Říjnový manifest. Šlo o první ruskou ústavu, která lidem zaručovala řadu základních občanských svobod a omezovala dosud absolutistického panovníka. V Rusku 25. října 1917 (juliánského kalendáře) proběhla Říjnová revoluce (dříve také nazývaná Velká říjnová socialistická revoluce). Svrhla prozatímní vládu a k moci se dostali bolševici pod vedením V. I. Lenina. Ve dnech 6.26. října 1973 proběhla mezi Izraelem, Egyptem a Sýrií jomkipurská válka, nazývaná někdy jako říjnová válka.

V tomto měsíci pokračuje ve střední Evropě podzimní sklizeň a v českých zemích se tradičně slaví posvícení. V katolickém náboženství je říjen věnován Panně Marii Růžencové a Andělu strážnému. Církev přiznávala modlitbě růžence zvláštní účinnost a jejímu společnému recitování i vytrvalé praxi svěřovala obtížné záležitosti".[5] 2. října je svátek Anděla strážného. 7. října je slavnost Panny Marie Růžencové.

PranostikyEditovat

 
Říjen, Přebohaté hodinky vévody z Berry
  • Teplý říjen – studený listopad.
  • Teplý říjen – studený únor.
  • Když Měsíc v pěkném a jasném čase se obnovuje, tedy jesť k doufání pěkné vinobraní.
  • Čistý nový Měsíc v říjnu slibuje pěknou vinnou žeň.
  • Teplé září – říjen se mračí.
  • Září víno vaří, a co nedovaří, říjen dopeče.
  • Září víno vaří, říjen mačká hrozen.
  • Září víno vaří, říjen víno pijem.
  • Po teplém září zle se říjen tváří.
  • Touží-li září po roce, bude v říjnu bláta po ose.
  • Čím déle vlaštovky u nás v říjnu prodlévají, tím déle pěkné a jasné dny potrvají.
  • Divoké husy na odletu – konec i babímu létu.
  • Když čečetek nevídati, hotov se na tuhou zimu.
  • Když křížový pavouk se v říjnu ukrývá a nevylézá, není daleko do sněhu.
  • Je-li říjen velmi zelený, bude zato leden hodně studený.
  • Bouřka v říjnu třebas malá, sotva na to zima stálá.
  • Říjen když blýská, zima plíská.
  • Kolik dní v říjnu uplyne do prvého deště, po tolik dnů bude i v zimě pršeti.
  • V říjnu mnoho dešťů, v prosinci mnoho větrů.
  • Mlhy v říjnu – sněhy v zimě.
  • Studený říjen – zelený leden.
  • Co v říjnu zimy přibude, v lednu jí opět ubude.
  • V říjnu mráz a větry – leden, únor teplý.
  • Mrazy v říjnu – hezky v lednu; krásný říjen – studený leden.
  • Vějou-li v říjnu severní větry, nezdaří se obilí.
  • Jestli sníh napadne toho měsíce a kolik dní trvati bude, tak stálá bude zima.
  • Sněží-li brzy v říjnu, bude mokrá zima.
  • Kolikrát tohoto měsíce sněží, tolikráte v budoucí zimě sníh padati má.
  • Spadne-li v říjnu listí, bude mokrá zima.
  • Když dlouho listí nespadne, tuhá zima se přikrade.
  • Čím dříve listí opadne, tím úrodnější příští rok.
  • Jestli má dub mnoho ovoce, bývá ráda tuhá a dlouhá zima.
  • Když dub hojné ovoce dává, tak má velká zima a množství sněhu býti.
  • V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.
  • Když se táhnou ptáci blízko k stavení, bude tuhá zima.
  • Říjen a březen rovné jsou ve všem.

ReferenceEditovat

  1. WACLAWIČOVÁ, Martina. Názvy podzimních měsíců: Jak vznikly a co znamenají. Reflex.cz [online]. 2022-06-16 [cit. 2019-11-19]. Dostupné online. 
  2. MACHAČOVÁ, Pavlína. Měření času ve středověku. Původ staročeských výrazů pro části roku, měsíce, dny v týdnu.. Brno, 2010 [cit. 2017-07-02]. 131 s. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Ilona Janyšková. s. 59. Dostupné online.
  3. Historická data – Praha Klementinum [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  4. Historické extrémy [online]. Český hydrometeorologický ústav [cit. 2022-06-22]. Dostupné online. 
  5. http://w2.vatican.va/content/john-paul-ii/it/ apost_letters / 2002 / documents / hf_jp-ii_apl_20021016_rosarium-virginis-mariae.html

Externí odkazyEditovat