Otevřít hlavní menu

Friedrich Torberg

český novinář a spisovatel

Friedrich Torberg, vlastním jménem Friedrich Ephraim Kantor-Berg (16. září 1908, Vídeň10. listopadu 1979, tamtéž) byl rakouský a československý spisovatel, novinář, scenárista a vydavatel.

Friedrich Torberg
USIS - Friedrich Torberg 1 crop.jpg
Rodné jméno Friedrich Ephraim Kantor-Berg
Narození 16. září 1908
Vídeň
Úmrtí 10. listopadu 1979 (ve věku 71 let)
Vídeň
Místo pohřbení Old Jewish Cemetery
Povolání jazykovědec, překladatel, spisovatel, scenárista a novinář
Ocenění Preis der Stadt Wien für Publizistik (1966)
Čestný odznak Za vědu a umění (1976)
Velká rakouská státní cena za literaturu (1979)
velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo
Titul profesora
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Friedricha Torberga ve Vídni (Wiener 'Zentralfriedhof')

Psal německy, v českém překladu vyšly jeho knihy Student Gerber maturoval, Teta Joleschová aneb Zánik západní civilizace v židovských anekdotách a Teta Joleschová a dědicové. Byl významným překladatelem knih Ephraima Kishona do němčiny, v poválečném Rakousku působil také jako vydavatel časopisu FORVM a literární kritik. Pseudonym „Torberg“ si vytvořil kolem roku 1930, když začínal publikovat, z poslední slabiky svého příjmení „Kantor“ a z rodného příjmení své matky „Berg“.

ŽivotEditovat

 
Jeho rodný dům ve Vídni (Porzellangasse 7a, Wien-Alsergrund)

Torberg pocházel z pražské německo-židovské rodiny. Jeho otec Alfred Kantor (1874–1931) odešel do Vídně jako zástupce pražské likérky a poznal zde svoji ženu, Therese Berg, s níž se oženil koncem roku 1900. Torbergova matka a jeho starší sestra Sidonie („Sidi“) (1902–1941) byly 3. listopadu 1941 deportovány do ghetta v Lodži, kde zahynuly. Jeho mladší sestra Ilse Daus („Sili“) emigrovala do Palestiny a stala se ilustrátorkou dětských knih. S hudebním skladatelem Avrahamem Dausem měla dvě dcery.

Friedrich se narodil ve Vídni v Porzellangasse 7a. Vystudoval reálné gymnázium. Hrál vodní pólo za SC Hakoah Wien. V roce 1921 se rodina vrací do Prahy a Friedrich se stává v roce 1924 československým státním občanem (do roku 1945). V roce 1927 skládá maturitu na německém reálném gymnáziu v Praze na Smíchově.

Od téhož roku spolupracuje s pražským německým tiskem (též Prager Tagblatt), píše sportovní reportáže a divadelní kritiky. Přátelí se s Egonem Erwinem Kischem, Alfredem Polgarem a Josephem Rothem. Ve Vídni je pravidelným hostem v Café Herrenhof, kde se potkává s Hermannem Brochem, Robertem Musilem a Franzem Werflem.

V roce 1928 začíná studovat na pražské německé univerzitě, nejprve filozofii, později práva. Po třech semestrech ale studium přerušuje. V témže roce se stává významným aktérem československého finále ve vodním pólu, když střílí za vítězné mužstvo Hagibor Praha obě branky. Své zkušenosti a zážitky jako hráče vodního póla využil později v románu Die Mannschaft. Roman eines Sportlebens (1935).

V roce 1929 pracuje jeden rok jako volontér u Leipziger Tagblatt a střídá pobyty mezi Lipskem, Vídní a Prahou. Spolupracuje s týdeníkem Selbstwehr a v roce 1935 s novinami německých emigrantů v Praze Prager Mittag.

S pomocí Maxe Broda se v roce 1930 stává úspěšným debutujícím autorem. Jeho Der Schüler Gerber hat absolviert byl během jednoho roku přeložen do sedmi jazyků. Tento úspěch mu zajistil vstup do pražské německé literární scény.

V březnu 1938, v době anšlusu Rakouska k Německé říši, se náhodou zdržuje právě v Praze. Kvůli svému židovskému původu se rozhodne emigrovat a 20. července zamíří do Curychu. Na jaře 1939 mu ale není prodlouženo povolení k pobytu, odjíždí proto do Paříže, aby předešel svému vyhoštění. Léto tráví na Francouzské riviéře, v momentě vyhlášení druhé světové války není jako československý občan internován.

V říjnu 1939 se připojuje k Československé exilové armádě. Během výcviku se ovšem u něho projeví srdeční vada, pracuje sice zpočátku v kanceláři, ale po sedmi měsících je pro neschopnost služby z armády propuštěn.

12. července 1940, dva dny před obsazením Paříže, opouští společně s Oskarem Karlweisem s platnými osobními dokumenty město a míří ke španělské hranici, kterou překračují třicet dní před uzavřením hranic německými jednotkami. Přes Porto se dostává do Lisabonu, kde usiluje o povolení vstupu do USA. Přestože ho newyorský PEN-Club pozval jako jednoho z „deseti vynikajících německých spisovatelů-antinacistů“ (spolu s Heinrichem Mannem, Franzem Werfelem a dalšími) do Spojených států, podařilo se mu získat vizum až po několika týdnech. Kontinent opouští 9. října 1940.

V americké emigraci působí zpočátku v Hollywoodu, pracuje jako scenárista pro MGM a Warner Brothers (podobně jako Lion Feuchtwanger, Heinrich a Thomas Mannové, Bertolt Brecht a další). Velmi přátelský vztah tehdy navazuje s Franzem Werflem a jeho ženou Almou. V roce 1944 se přesouvá do New Yorku, kde s přítelem Williamem S. Schlammem připravuje německou verzi časopisu Time. Od začátku roku 1945 pracuje jako překladatel a žurnalista na volné noze. V prosinci se žení s Mariettou Bellakovou, v témže roce dostává americké občanství.

Roku 1951 se vrátil do Vídně, kde strávil zbytek života. Je pochován ve Vídni na hřbitově Wiener Zentralfriedhof v sousedství Arthura Schnitzlera.

Vybraná dílaEditovat

  • Der Schüler Gerber hat absolviert (1930) (román s autobiografickými prvky – příběh studenta gymnázia pronásledovaného tyranským učitelem); později byl vydáván s dnes běžnějším titulem Der Schüler Gerber. Vyšel slovensky roku 1933 pod titulem Žiak Gerber zmaturoval, přeložil Šaňo Ferenc, česky jako Student Gerber maturoval roku 1938 v překladu Ladislava Drůbka.
  • …und glauben, es wäre die Liebe (1932)
  • Süsskind von Trimberg. Román. Fischer, Frankfurt am Main 1972, ISBN 3-10-079002-2 (fiktivní životopis)
  • Die Tante Jolesch oder der Untergang des Abendlandes in Anekdoten (1975) (sbírka krátkých humorných příběhů a anekdot z prostředí židovské komunity v předválečné Vídni a Praze a v emigraci. Česky jako Teta Joleschová, aneb Zánik evropské kultury v anekdotách. Praha: Český spisovatel, 1994. Přeložil Hanuš Karlach.)
  • Die Erben der Tante Jolesch (1978) (pokračování předchozího titulu; česky jako Teta Joleschová a dědicové. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. Přeložila Eva Pátková.)

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Friedrich Torberg na německé Wikipedii a Friedrich Torberg na anglické Wikipedii.

Externí odkazyEditovat