Ludmila Pokorná

česká malířka

Ludmila Ludi Pokorná (2. září 1904 Drážďany1979[1]) byla česká malířka.

Ludmila Pokorná
Autoportrét
Autoportrét
Rodné jméno Oberhelová
Narození 2. září 1904
Drážďany
Německé císařstvíNěmecké císařství Německé císařství
Úmrtí 1979
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Národnost česká
Povolání malířka, klavíristka a baletka
Manžel(ka) Alfred Pokorný
Děti Petr Pokorný, Kateřina Adámková
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Narodila se v roce 1904 českým rodičům v Drážďanech. V mládí tancovala v tamní Semperově opeře, mimo jiné v inscenacích Maxe Reinhardta. Po zranění nohy ukončila baletní dráhu a věnovala se hře na klavír. Stýkala se s německou meziválečnou avantgardou (Paul Klee, Lovis Corinth, Otto Dix, Fritz Löffler i Vladimír Clementis).

Koncem dvacátých let se rodina vrátila do Čech, kde Ludmila ztratila umělecké kontakty. Starala se o rodinu, po smrti rodičů se vdala. Druhou světovou válku prožila v Praze. Provozovala velkoobchod s papírnickým zbožím, díky němuž mohla podporovat rodinné příslušníky i další oběti koncentračních táborů. Malbě se věnovala od poloviny padesátých let. Za posledních dvacet pět let svého života vytvořila několik set olejomaleb a barevných grafik širokého inspiračního záběru.

Od počátku šedesátých let vystavovala své obrazy v Československu i v zahraničí. Období rostoucího zájmu o její obrazy vyvrcholilo velkou soubornou výstavou na Staroměstské radnici v létě roku 1969. V období normalizace jí další výstavy nebyly umožněny.

Jejími dětmi jsou skladatel Petr Pokorný a architektka Kateřina Adámková.

TvorbaEditovat

Řazena je mezi „naivní“ či „insitní“ umělce, protože neabsolvovala umělecké školy. Původním povoláním baletka dráždanské opery, potom pianistka. Naivní umění nachází svůj prapočátek v tvorbě H. Rousseaua, z českých F. Muziky, J. Zrzavého, J. Čapka. V Americe byla objevena madam Mosesová v roce 1938. Výtvarný projev Ludmily Pokorné je velmi kultivovaný.

Zastoupena ve sbírkách Galerie výtvarného umění Litoměřice, Galerie hlavního města Prahy, Slovenské národní galerie v Bratislavě, zámku Staré Hrady a u řady soukromých sběratelů.

  • Naivní díla – v obrazech se setkáme s naivním pohledem na idylu rodinného života.
  • Moderní tvorba – tvorba, které sama říkala moderní, jsou díla s projevem abstraktního umění: A budiž světlo, Vody se dělily apod.

VýstavyEditovat

GalerieEditovat

Obrazy L.P. jsou např.v Galerii města Prahy, v Litoměřické galerii.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

  1. další zdroj uvádí rok úmrtí 1969
  • Arsen Pohribný, Naivní umění, Dějiny a současnost 4/1964,
  • Arsen Pohribný, Štefan Tkáč: Die naive Kunst in der Tschechoslowakei , Artia Praha,1967
  • Miroslav Míčko, Naivní malířství ve světě, katalog k výstavě v Brně, říjen-listopad 1963
  • Štefan Tkáč, 1.trienále insitného umenia, Bratislava, VIII-X 1966
  • Arsen Pohribný, Naivní umění, katalog k výstavě v Ostravě , červen 1964
  • Miroslav Míčko, Umění prostého srdce, katalog k výstavě, květen-červen 1969

Externí odkazyEditovat