Karel Krejčí
Karel Krejčí (20. srpna 1904 Praha[2] – 26. června 1979 Praha) byl český spisovatel, slavista, bohemista, významný polonista, literární historik, autor popularizačních knih o Praze a vysokoškolský pedagog.[3][4]
prof. PhDr. Karel Krejčí, DrSc. | |
---|---|
Narození | 20. srpna 1904 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 26. června 1979 (ve věku 74 let) Praha Československo |
Povolání | literární historik, spisovatel a vysokoškolský učitel |
Alma mater | Univerzita Karlova Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
Témata | Polská literatura |
Významná díla | Praha legend a skutečnosti |
Rodiče | Rudolf Krejčí[1] |
Příbuzní | strýc: František Krejčí strýc: Jan Krejčí (germanista) strýc: Ferdinand Strejček bratranec: Iša Krejčí |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatMaturoval na malostranském gymnáziu v roce 1923. Pak začal studovat bohemistiku a germanistiku na filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Namísto germanistiky brzy začal studovat polonistiku. Jeho učiteli byli např. Marian Szyjkowski, Jan Máchal, Jan Jakubec a Otokar Fischer. V letech 1927–1928 absolvoval stáže na univerzitách v Krakově a ve Varšavě. V roce 1928 získal doktorský titul na základě práce Polské hnutí revoluční v letech 1830–1846 a české národní obrození. Od 1929 byl asistentem slovanského semináře na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1934 se habilitoval jako docent polonistiky prací Polská literatura ve vírech revoluce.[5] V průběhu druhé světové války, v době uzavření českých vysokých škol, působil jako středoškolský profesor na obchodní akademii v Praze a dále pracoval ve Slovanském ústavu.
V roce 1945 byl jmenován mimořádným a v roce 1948 řádným profesorem polského jazyka a literatury na filozofické fakultě UK.[6] V roce 1955 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd, doktorem věd (DrSc.) pro obor filologických věd se pak stal o rok později.[7]
V roce 1956 se ve funkci prorektora postavil na stranu studentů, žádajících obnovení akademických svobod. Proto byl v roce 1958 propuštěn z fakulty. Poté pracoval ve Slovanském ústavu, v Ústavu jazyků a literatur a posléze v Ústavu pro českou a světovou literaturu ČSAV. V roce 1975 odešel do důchodu.
Působil rovněž v Klubu Za starou Prahu, byl 1977–1979 jeho předsedou.
Spisy (výběr)
editovat- Sociologie literatury, Praha : Archiv Ústavu pro sociální a hospodářskou výchovu, 1944
- 2. vydání: editoři: Ivo Pospíšil, Miloš Zelenka, Brno : Masarykova univerzita, 2001, ISBN 80-210-2759-2
- Kapitoly o Jakubu Arbesovi, Praha : Československý spisovatel, 1955
- Česká literatura druhé poloviny XIX. století, Praha : Státní pedagogické nakladatelství, 1955, vedoucí autorského kolektivu
- Úvod do dějin a kultury Polska, Praha : SPN, 1958
- A. M. Tilschová, Praha : Československý spisovatel, 1959
- Heroikomika v básnictví Slovanů, Praha : ČSAV, 1964
- Některé nedořešené otázky kolem RKZ, Praha : Slavia, časopis pro slovanskou filologii. Slovanský ústav ČSAV, 1974
- Česká literatura a kulturní proudy evropské, Praha : Československý spisovatel, 1975
- Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky, Úvodní stať napsal Vladimír Svatoň. Vybral, edičně připravil, předmluvu a doslov napsal Marcel Černý. Studiorum slavicorum memoria, sv. 1. Práce Slovanského ústavu AV ČR. Nová řada, sv. 37. Praha : Slovanský ústav AV ČR : Euroslavica, 2014, ISBN 978-80-86420-47-9
Knihy o Praze
editovat- Praha legend a skutečnosti, Praha : Orbis, 1967
- ilustrace prvního vydání: Karel Müller
- ilustrace druhého, upraveného vydání: Michal Brix, Panorama 1981
- poslední vydání, Praha : XYZ, 2007, ISBN 978-80-86864-91-4
- vyšlo polsky (Praga, legenda i rzeczywistość, Varšava : Panstwowy Instytut wydawniczy, 1974) a maďarsky (Prága legendái, Budapešť : Gondola Könyvkiadó, 1976)
- Podivuhodné příběhy ze staré Prahy : Ze sbírek starých pražských legend a pověstí, Praha : Odeon, 1971
- Růže z pražských trhů : Karolina Světlá, Popelka Biliánová, Božena Obdržálková, Praha : Odeon, 1981
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika narozených fary Smíchov, sign. SM N32, s. 86. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv.Václava na Smíchově v Praze
- ↑ MICHALA, Benešová; RENATA, Rusin Dybalska; LUCIE, Zakopalová. Proměny polonistiky: Tradice a výzvy polonistických studií. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 300 s. Dostupné online. ISBN 9788024627328. (polsky) Google-Books-ID: 1q0SBwAAQBAJ.
- ↑ Krejčí, Karel, 1904-1979. biblio.hiu.cas.cz [online]. Bibliografie dějin Českých zemí [cit. 2017-12-04]. Dostupné online.
- ↑ Hloušková, Jasna. Karel Krejčí - učitel, kolega, inspirátor. In: Opera Slavica. 1995, roč. 5, č. 3, s. 42-47 (pozn.: Habilitace v roce 1934)
- ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. Karel Krejčí (1904–1979) - Akademický bulletin. Akademický bulletin AV ČR. 2008-06-25. Pozn.: Habilitace v roce 1934. Dostupné online [cit. 2017-12-04].
- ↑ Pospíšil, Ivo. K 100. výročí narození Karla Krejčího. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity. X, Řada literárněvědné slavistiky = Slavica litteraria. 2004, roč. 53, č. X7, s. 115-117.
Literatura
editovat- BEŠTA, Theodor. Bibliografie prací univ. prof. PhDr. Karla Krejčího, DrSc., člena korespondenta ČSAV, s přehledem jeho vědecké činnosti : skriptum pro filosof. fak. Univ. Karlovy, Praha : Univerzita Karlova, 1970
- BEŠTA, Theodor – ČERNÝ, Marcel. Bibliografie prací Karla Krejčího se soupisem důležitějších statí o něm, in: KREJČÍ, Karel. Literatury a žánry v evropské dimenzi. Nejen česká literatura v zorném poli komparatistiky, Praha : Slovanský ústav AV ČR : Euroslavica, 2014, s. 559-615
- KUDĚLKA, Milan, a kol. Československá slavistika v letech 1918–1939. 1. vyd. Praha: Academia, 1977. 469 s. S. 278–279.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 178.
Externí odkazy
editovat- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Krejčí
- Karel Krejčí na stránkách Slovníku české literatury po roce 1945
- Pozůstalost Karla Krejčího Archivováno 25. 6. 2020 na Wayback Machine. v Památníku národního písemnictví
- Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Krejčí Rudolf *1860 s rodinou (otec Karla Krejčího)