Otevřít hlavní menu

Iša Krejčí

český dirigent a hudební skladatel

Iša Krejčí, původním jménem František Krejčí (10. července 1904 v Praze[1]6. března 1968 v Praze), byl český neoklasicistní skladatel a dirigent.

Iša Krejčí
Iša Krejčí
Iša Krejčí
Základní informace
Narození 10. července 1904
Praha, Čechy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 6. března 1968 (ve věku 63 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Střešovický hřbitov
Žánry opera, symfonie, klasická hudba a scénická hudba
Povolání dirigent a hudební skladatel
Ocenění zasloužilý umělec
Rodiče
Příbuzní
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hrob Iši Krejčího v Praze 6 – Střešovicích

ŽivotEditovat

Byl synem filosofa Františka Krejčího. Studoval na akademickém gymnáziu, kde maturoval v roce 1923. Pokračoval ve studiu na Universitě Karlově v Praze, obor hudební věda a historie. Současně studoval skladbu na Pražské konzervatoři u K. B. Jiráka, klavír u Albína Šímy a na mistrovské škole u V. Nováka (absolvoval v r. 1929) a dirigování u P. Dědečka a V. Talicha.

Účastnil se kulturní činnosti Proletkultu a byl členem Levé fronty [2]. Do roku 1924 byl též hudebním kritikem a publicistou a přispíval do odborného i denního tisku.

Jako skladatel scénické hudby spolupracoval po mnoho let s režisérem Jiřím Frejkou, a to již v holešovické Legii mladých, později v Divadle mladých, Osvobozeném divadle i v Národním divadle.

V letech 19291932 působil jako korepetitor v opeře Slovenského národního divadla v Bratislavě. V sezóně 1933/1934 byl neplaceným korepetitorem v pražském Národním divadle a v letech 19341945 byl zvukovým režisérem v Československém rozhlase. V období 19451958 byl šéfem olomoucké opery a od 1.12.1958 se stal dramaturgem opery pražského Národního divadla, kde setrval až do své smrti v roce 1968. V sezóně 1964/1965 byl současně i externím uměleckým poradcem opery v Českých Budějovicích [3].

Je pochován v rodinném hrobě na hřbitově v Praze 6 – Střešovicích, společně se svou sestrou, akademickou malířkou Hanou Krejčovou, provd. Fillovou a jejím manželem, malířem Emilem Fillou.

CitátEditovat

Umělecká přátelství jsou podnětná pro vývoj osobnosti; Ježkovým nejbližším kamarádem ze skladatelských vrstevníků byl Iša Krejčí. Syn filosofa Františka Krejčího studoval na konservatoři rovněž skladbu, ale upozornil na sebe pronikavěji až po svém absolutoriu, na němž byla provedena jeho půvabná, drobná a dětská Kasace, v níž se spatřoval nový tón v současné české hudbě. Dožil se jí k svému upřímnému překvapení pronikavého úspěchu a stal se přes noc slavný.

Václav Holzknecht [4]

Dílo (výběr)Editovat

Jevištní dílaEditovat

  • Malý balet, na námět "Pantomimy" Vítězslava Nezvala (také úprava pro komorní orchestr, 1926)
  • Pozdvižení v Efesu. Opera buffa na libreto Josefa Bachtíka podle Shakespearovy Komedie omylů (1939–43)
  • Antigona. Scénická kantáta podle Sofoklovy tragédie (1933)
  • Temno. Operní scény podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska (1944)

Orchestrální skladbyEditovat

  • Symfonietta - divertimento (1929)
  • Suita z hudby ke komické opeře (1933)
  • Suita pro orchestr (1940)
  • 20 variací na vlastní téma ve slohu národní písně (1947)
  • 14 variací na píseň Dobrú noc – „Nénie za zesnulou choť“ (1952)
  • Serenáda pro orchestr (1950)
  • 1. symfonie in D (1955)
  • 2. symfonie in Cis (1957)
  • 3. symfonie in D (1963)
  • 4. symfonie (1966)
  • Malá suita pro smyčce (1967)
  • Vivat Rossini. Koncertní předehra (1967)

Koncertantní skladbyEditovat

  • Concertino pro klavír s doprovodem dechových nástrojů (1935)
  • Concertino pro housle s doprovodem dechových nástrojů (1936)
  • Concertino pro violoncello a orchestr (1940)

Komorní skladbyEditovat

  • Divertimento (Kasace) pro flétnu, klarinet, trubku a fagot (1925)
  • Sonatina pro klarinet a klavír (1930)
  • Trio - divertimento pro hoboj, klarinet a fagot (1935)
  • Trio pro klarinet, kontrabas a klavír (1936)
  • Malá smuteční hudba pro alt, violu, violoncello, kontrabas a klavír na texty žalmů a básně Staré ženy Františka Halase (1933)
  • Divertimento pro nonet (1937)
  • Tre scherzini per pianoforte (1935), podle původního znění skladby pro flétnu a klavír z roku 1945, Su 10'

OceněníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Iša Krejčí na anglické Wikipedii.

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost sv.Ludmily na Královských Vinohradech v Praze
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 247
  3. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 248
  4. Václav Holzknecht: Jaroslav Ježek & Osvobozené divadlo, SNKLHU, Praha, 1957, str. 33

LiteraturaEditovat

Externí odkazyEditovat