Otevřít hlavní menu

Vítězslav Novák

český hudební skladatel, hudební pedagog a klavírista

Vítězslav Novák (5. prosince 1870 Kamenice nad Lipou[1]18. července 1949 Skuteč) byl český hudební skladatel, hudební pedagog, klavírista a horolezec.

Vítězslav Novák
Vítězslav Novák
Základní informace
Narození 5. prosince 1870
Kamenice nad Lipou
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 18. července 1949 (ve věku 78 let)
Skuteč
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Žánry klasická hudba, opera a duchovní hudba
Povolání hudební skladatel, klavírista, hudební pedagog, vysokoškolský učitel a horolezec
Nástroje klavír
Významná díla Lucerna
Smyčcový kvartet č. 2
Ocenění národní umělec (1945)
Děti Jaroslav Novák
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

ŽivotEditovat

 
Busta Vítězslava Nováka v Kamenici nad Lipou

Pocházel z hudebně založené rodiny, jeho maminka hrávala na klavír, otec pracoval jako lékař a zpíval v pěveckém sboru. Po studiích na gymnáziu v Jindřichově Hradci, které po něm bylo později i pojmenováno, studoval v Praze práva na Karlově univerzitě a současně s tím i hudbu na Pražské konzervatoři u Antonína Dvořáka. Již během studií na gymnáziu začal veřejně vystupovat jako klavírista. Studium práv však nedokončil.

Jeho raná tvorba vycházela z doznívajícího romantismu (zejména Antonín Dvořák, Robert Schumann a Johannes Brahms) a byla velmi ovlivněna zejména moravskou lidovou hudbou, později na počátku 20. století na něj měly velký vliv tehdejší moderní nové umělecké směry, např. symbolismus, impresionismus. Jeho vrcholné tvůrčí období spadá do prvních dvou dekád 20. století do začátku 1. světové války, druhé významnější tvůrčí období se dostavilo v době nacistické okupace za protektorátu Čechy a Morava v letech 1939 až 1945. Po výstupech ve Vysokých Tatrách složil symfonickou báseň "V Tatrách" inspirace se projevuje i v jeho díle "Pan".

V letech 19091941 působil jako profesor skladby na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřili, kromě skladatelů českých, i někteří významní slovenští hudební skladatelé.

Poté žil téměř trvale ve východočeské Skutči, odkud pocházela jeho manželka a kam za ním často zajížděl Rafael Kubelík a kde také skončil svoji pozemskou pouť. Po pohřbu ve Skutči a zpopelnění byly jeho ostatky uloženy v bronzové soše na pražském Petříně.

DíloEditovat

Novákovo dílo je mnohostranné. Z prvního, ještě zcela romantického období pocházejí ouvertury Korzár (1892) podle Byrona a Maryša (1898) podle bratří Mrštíků, Klavírní koncert e moll (1895) a rané skladby klavírní a písňové. Z nich zvláště vynikají Písničky na slova lidové poezie moravské pro zpěv a klavír (1897). Vliv lidových prvků Novák zužitkoval především v Klavírním kvintetu a moll (1897), 1. smyčcovém kvartetu G dur (1899) a ve velmi populární Slovácké suitě (1903). Původně vznikla jako klavírní dílo, v témže roce byla instrumentována.

Zvukově impresionisticky působivou skladbu představuje symfonická báseň V Tatrách (1902). Impresionismus ovlivnil i řadu jeho písňových cyklů, jako jsou Melancholie, Údolí nového království na slova Antonína Sovy, Erotikon (1912), Noční nálady, dále klavírní cyklus Písně zimních nocí, 2. smyčcový kvartet D dur, symfonické básně O věčné touze a Toman a lesní panna.

Okolo roku 1910 začalo vrcholné období skladatelovy tvorby, kdy Novák svými skladbami nejvíce přispěl k dalšímu vývoji českého hudebního myšlení. Do této souvislosti patří dvě nejvýznamnější Novákovy skladby: fantazie pro sóla, sbor a orchestr Bouře (1908–10) a klavírní cyklus Pan (1910), který existuje i v orchestrální podobě.

U příležitosti příjezdu prezidenta T. G. Masaryka do Prahy v sobotu 21. prosince 1918 byla provedena jeho kantáta "Sláva Tobě Masaryku".

Co se týká skladeb dramatických, postupně vznikly opery Zvíkovský rarášek, Karlštejn, Lucerna a Dědův odkaz. Na samé hranici polytonality se pohybují dvě baletní pantomimy z 20. let Signorina Gioventù a Nikotina.

V pozdním období, tj. od 30. let, převažuje u Nováka vybroušená skladebná virtuozita nad původností invence. Vznikla postupně velká symfonická díla Podzimní symfonie a Jihočeská suita. Za dusných protektorátních let vytvořil Novák symfonickou báseň pro orchestr a varhany De profundis (1941) a Svatováclavský triptych (1941) [2]. Po válce vznikla poslední Novákova rozsáhlá skladba Májová symfonie pro sóla, smíšený sbor a orchestr.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Vítězslav Novák: Svatováclavský triptych op. 70 • toccata, ciacona a fuga

LiteraturaEditovat

  • Josef Hutter, Zdeněk Chalabala: České umění dramatické, Část II. – zpěvohra, Šolc a Šimáček, Praha, 1941, s. 268–282
  • Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 287. 
  • Jiří Šafařík: Dějiny hudby (III. díl), Ve Věrovanech: Jan Piszkiewicz, 2006, strana 198–200
  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 468–469. 

Externí odkazyEditovat

Ředitel Pražské konzervatoře
Předchůdce:
Jindřich Kàan z Albestů
19181922
Vítězslav Novák
Nástupce:
Josef Bohuslav Foerster