Eugen Suchoň

slovenský hudební skladatel, pedagog a teoretik

Eugen Suchoň (25. září 1908, Pezinok, Uhersko5. srpna 1993, Bratislava, Slovensko) byl slovenský hudební skladatel, pedagogteoretik.

prof. Eugen Suchoň
Eugen Suchoň (okolo roku 1968)
Eugen Suchoň (okolo roku 1968)
Narození25. září 1908
Pezinok
Úmrtí5. srpna 1993 (ve věku 84 let)
Bratislava
Alma materPražská konzervatoř
Povoláníhudební skladatel a pedagog
ZaměstnavatelUniverzita Komenského v Bratislavě
Oceněnínárodní umělec (1958)
Řád Ľudovíta Štúra 1. třídy (2008)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život a dílo

editovat

Eugen Suchoň položil základy moderní slovenské hudby a je také autorem slovenské národní opery. Ve své tvorbě hojně vycházel ze slovenské lidové melodiky.

Základní hudební zkušenosti získal v domácím prostředí. V letech 19171923 studoval gymnázium a od roku 1920 zároveň Hudební školu v Bratislavě (klavírFrico Kafenda). Pokračoval v letech 19271931 studiem na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě (skladba a klavírFrico Kafenda, dirigování – Josef Vincourek). V období 19311933 studoval skladbu na mistrovské škole pražské konzervatoře u Vítězslava Nováka.

Od roku 1933 působil jako profesor teoretických předmětů a od 1948 na Hudební a dramatické akademii v Bratislavě (roku 1941 byla zestátněna a přejmenována na Státní konzervatoř v Bratislavě). V letech 19411948 byl profesorem skladby na Státní konzervatoři v Bratislavě a v období 19481960 profesorem a vedoucím Katedry hudební výchovy na Vysoké škole pedagogické v Bratislavě. V letech 19631974 přednášel hudební vědu a výchovu na Filozofické fakultě Univerzity Komenského.

Ocenění

editovat

V roce 1958 byl jmenován národním umělcem. V roce 2008 mu prezident Slovenské republiky Ivan Gašparovič propůjčil státní vyznamenání Řád Ľudovíta Štúra I. třídy, in memoriam. V roce 1981 mu byla udělena Herderova cena[1]

  • Angelika (1952)

Orchestrální skladby

editovat
  • Balada pro lesní roh a orchestr (1928)
  • Sonáta As dur pro housle a klavír (1929–1930)
  • Malá suita s passacagliou (1931–1932)
  • Burleska pro housle a orchestr (1933)
  • Předehra Kráľ Svätopluk (1935)
  • Baladická suita (1935)
  • Fantazie pro housle a orchestr (1948)
  • Metamorfózy (1953)
  • Šest skladeb pro smyčcový orchestr (1955–1963)
  • Rapsodická suita pro klavír a orchestr (1965)
  • Kaleidoskop (Evoluzioni armoniche), cyklus skladeb pro klavír, varhany, smyčcový orchestr a bicí nástroje (1967–1969)
  • Symfonická fantázie na B-A-C-H pro varhany, smyčce a bicí (1971)
  • Concertino pro klarinet a orchestr (1977)

Komorní skladby

editovat
  • Smyčcovým kvartetem (1930–1931)
  • Serenáda pro dechové kvinteto (1932–1933)
  • Klavírní kvarteto (1932–1933)
  • Sonatína pro housle a klavír (1937)
  • Obrázky ze Slovenska, šest cyklů skladeb pro klavír (1954–1955)
  • Poéma Macabre pro housle a klavír (1963)
  • Kontemplace pro recitátora a klavír (1964)
  • klavírní Elegie a Toccata (1973–1978)
  • Elegia pro trombón a komorní orchestr[2]
  • Legenda pro klarinet a smyčcový orchestr[3]

Vokální tvorba

editovat
  • Bačovské písně pre baryton a klavír (1929)
  • Slovenské lidové písně (1930)
  • Nox et solitudo na báseň Ivana Kraska – písňový cyklus(1932)
  • Čtyři slovenské lidové písně pro soprán a klavír (1936)
  • Žalm země podkarpatské – kantáta (1937–1938)
  • Písně z hor, 6 slovenských lidových písní pro soprán, tenor a malý orchestr (nebo klavír 1938–1941)
  • Zpívánky (1950)
  • Terchovské zpěvy (1950)
  • Triptych O krvi: písně Ad Astra na básně Štefana Žáryho (1961)
  • Slovenská píseň na báseň Jána Smreka (1972)
  • Do neznáma (1976–1977) písňový cyklus na slova Petra Štilicha
  • O horách – vokální symfonie (1934–1942)
  • O člověku – cyklus smíšených sborů na básně Jána Smreka (1962)

Hudba k filmu

editovat

Publikace

editovat
  • 1955 Všeobecná nauka o hudbě
  • 1977 Akordika v hudbě 20. století

Literatura

editovat
  • Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 397–8
  • Jozef Kresánek: Národný umelec Eugen Suchoň, vydalo nakladatelství SVKL (Slovenské vydavatelství krásné literatury) v roce 1961
  • Kresánek, J., Vajda, I.: Národný umelec Eugen Suchoň. OPUS Bratislava, 1978

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eugen Suchoň na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

editovat