Antonín Sova
Antonín Sova (26. února 1864 Pacov[1] – 16. srpna 1928 Pacov) byl český básník a 1. ředitel Městské knihovny v Praze[2].
| Antonín Sova | |
 | |
| Narození |
26. února 1864 Pacov  Rakouské císařství |
|---|---|
| Úmrtí |
16. srpna 1928 (ve věku 64 let) Pacov  Československo |
| Příčina úmrtí | pravděpodobně syfilis |
| Významná díla |
Z mého kraje Pankrác Budecius, kantor |
 multimediální obsah na Commons | |
|
galerie na Commons | |
 původní texty na Wikizdrojích | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Rodinný původEditovat
Jeho otec Jan Sova byl venkovským učitelem a regenschorim. Od roku 1855 učil v jihočeském Pacově, který dnes leží v kraji Vysočina. Zde se také 26. února 1864 na místním zámku narodil Antonín Sova. Roku 1866 se rodina přestěhovala do blízkého Lukavce. Otec byl prvním básníkovým učitelem i v oblasti umění, zejména hudby. Citově však byl Sova vázán více k matce Josefě, rozené Skalické. Její smrt roku 1878 a otcův nový sňatek patřily k intenzivním zážitkům, jež se později objevily v několika spisovatelových dílech.[3] Záznam o sňatku je zaznamenán v matriční knize v SOA Třeboň na této adrese https://digi.ceskearchivy.cz/6232/25/1846/1141/53/0
ŽivotopisEditovat
Velký význam pro Sovovo básnické zrání mělo lukavecké přátelství se sestrami básníka Jaroslava Vrchlického, které mu přiblížily poezii lumírovců. Gymnázium Sova studoval nejprve v Pelhřimově, Táboře a od roku 1880 v Písku, kde v polovině 80. let maturoval. První básnické příspěvky otiskl ještě za středoškolských studií pod pseudonymem Ilja Georgov a Valburga Turková.
Po maturitě odešel do Prahy studovat práva, ale zanedlouho musel pro nedostatek finančních prostředků studií zanechat a vrátit se domů. S pomocí básníka Adolfa Heyduka, s nímž se seznámil v Písku, a Jaroslava Vrchlického se roku 1886 uchytil v Ottově slovníku naučném a o rok později nastoupil místo písaře-protokolisty ve zdravotním referátu pražského magistrátu. Aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy. Roku 1892 navštívil Itálii. Roku 1895 podepsal kolektivní vystoupení spisovatelů a publicistů manifest České moderny.
V letech 1898–1920 byl ředitelem pražské městské knihovny. V této funkci byl vyslán roku 1901 na exkurzi do knihoven v Německu a Belgii. Těžká, bolestná choroba (s největší pravděpodobností syfilis[4]), která se u Sovy projevila již před světovou válkou, mu nakonec znemožnila volný pohyb. Zemřel 16. srpna 1928 v Pacově.
DíloEditovat
Jeho dílo bylo ovlivněno dobovými uměleckými směry realismem, symbolismem a impresionismem. V pozdější době se soustředil na přírodní a subjektivní lyriku. Jeho přírodní lyrika je spojena s jihočeským krajem, jeho milostná poezie je psána písňovou formou.
Sova svými díly útočil proti společnosti a dával najevo protispolečenské postoje celé mladé generace. V jeho dílech se zároveň objevuje vlastenectví a hledání morálních a společenských hodnot.
PoezieEditovat
- Realistické sloky (1890) – realistická sbírka
- Květy intimních nálad (1891) – impresionistická přírodní lyrika, náladové obrazy, obrazy české krajiny, vizuální dojem, do krajiny promítá své duševní stavy.
- Z mého kraje (1893) Dostupné online – básnický portrét rodného kraje, Pacovska a Lukavecka.
- Soucit i vzdor (1894)
- Zlomená duše (1896) – symbolistická sbírka, mladá generace, rozpor mezi snem a skutečností, v tomto díle se A. Sova rozchází se společností, psáno volným veršem.
- Vybouřené smutky (1897) – symbolistická sbírka
- Údolí nového království (1900)
- Ještě jednou se vrátíme (1900) – symbolistické dílo
- Dobrodružství odvahy (1906)
- Lyrika lásky a života (1906)
- Zápasy a osudy (1910)
- Žně (1913)
- Kniha balladická (1915) Dostupné online
- Zpěvy domova (1918) Dostupné online – vlastenecká poezie, reakce na 1. světovou válku , odpor k válce, obavy o osud národa, přimknutí k základním hodnotám – rodině, tradici a české krajině.
- Krvácející bratrství – Rozjímaní ranní i navečerní (1920) – dvojsbírka obsahující jak sociální a občanskou lyriku plnou budovatelského patosu první republiky, tak intimní meditativní verše.
- Básníkovo jaro (1921)
- Jasná vidění (1922)
- Básně nesobeckého srdce (1922)
- Naděje a bolesti (1924)
- Drsná láska (1927)
- Hovory věcí (1929) – posmrtně vydaný soubor básní, editor Arne Novák
- Za člověkem (1930) – posmrtně vydaný soubor básní, editor Arne Novák
PrózaEditovat
- Próza (1898), povídky
- Ivův román (1902), román
- Povídky a menší črty (1903), povídky
- Výpravy chudých (1903), román
- O milování, lásce a zradě I, II (1908), povídky
- Tóma Bojar (1910), román
- Pankrác Budecius, kantor (1916), novela o venkovském kantorovi z konce 18. století
- Koloběh starostí a jiné povídky (1920), povídky
- Kasta živořících a jiné prózy (1924), povídky
Odraz v kultuřeEditovat
Antonínu Sovovi, a zejména jeho přírodní lyrice se věnuje humoristická a sarkastická skladba Antonín Sova české hardcore-folkové skupiny Jananas.[5]
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ PhDr. Zdeňka Čermáková, Městská knihovna v Praze 1891-1991. Praha 1991
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Antonín Sova, s. 241.
- ↑ Syfilis je věčná, Týden 4. 6. 2007
- ↑ Dostupné online.
LiteraturaEditovat
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 527–545.
- Jaromír Pelc: Vrchol lásky a nelásky. In: Antonín Sova, Vrchol lásky, Praha, Mladá fronta, 1989, s. 113–121, ISBN 80-204-0058-3
- NOVÁK, Arne. Zvony domova a Myšlenky a spisovatelé. Praha: Novina, 1940. Dostupné online. - kapitola Básnická etika Antonína Sovy, s. 174–182.
Související článkyEditovat
- Impresionismus (literatura)
- Symbolismus (literatura)
- Česká literatura v letech 1900–1945
- Seznam českých spisovatelů
Externí odkazyEditovat
Galerie Antonín Sova ve Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antonín Sova ve Wikimedia Commons
Osoba Antonín Sova ve Wikicitátech
Autor Antonín Sova ve Wikizdrojích- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antonín Sova
- Veřejně dostupná díla Antonína Sovy v Digitální knihovně MZK
- Volně dostupná díla Antonína Sovy v digitální knihovně Kramerius NK ČR
- Kniha Zápasy a osudy (1910)
- Oficiální webové stránky Antonín Sova
- Městské muzeum Antonína Sovy v Pacově
- E-knihake 150. výročí Antonína Sovy, básníka a ředitele Městské knihovny v Praze
