Otevřít hlavní menu

František Anicet Petružela

český římskokatolický duchovní

František Anicet Petružela (14. srpna 1914 Brodek u Přerova3. července 2007) byl český vojenský duchovní.

Pater
František Anicet Petružela, OFMCap
Církev římskokatolické
Zasvěcený život
Institut kapucíni
Noviciát 1931
Svěcení
Kněžské svěcení 29. června 1939 Olomouc
Osobní údaje
Datum narození 14. srpna 1914
Místo narození Brodek u Přerova
Datum úmrtí 3. července 2007 (ve věku 92 let)
Národnost česká
Povolání římskokatolický duchovní
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Od začátku studia do konce II. světové válkyEditovat

V roce 1931 vstoupil ke kapucínům a přijal řádové jméno Anicet. Studoval filosofii v holandském Breust–Eysden a teologii v Olomouci Na kněze byl vysvěcen 29. června 1939 v Olomouci. Poté byl poslán na další studia do Říma, kde se na francouzském konzulátu dal k dispozici čs. odboji a 28. 5. 1940 přijel do Francie krátce před uzavřením francouzsko‑italské hranice. V čs. zahraniční armádě prezentován 11. 6. 1940 a vtělen do zdravotní roty. Po porážce Francie připlul na lodi Mohamed Ali‑el‑Kebir do Velké Británie. Zařazen do 1. pěšího praporu československé samostatné obrněné brigády . V prosinci 1940 přidělen v hodnosti podporučíka duchovní služby na dobu válečné potřeby k Náhradnímu tělesu pro službu u brigády. 6. května 1945 byl Petružela povýšen na nadporučíka duchovní služby. Po kapitulaci německé posádky Dunkerque 10. května 1945 odjíždí 12. května s obrněnou brigádou domů do Československa.

Období perzekuce 50. letEditovat

V roce 1946 byl ustanoven představeným kapucínského kláštera v Zákupech a také administrátorem zdejší farnosti. 9. června 1949 Petružela přečetl i přes výhrůžky ze strany SNB pastýřský list biskupů Hlas biskupů a ordinářů věřícím v hodině velké zkoušky, ačkoliv jej státní úřady zakázaly a ve svém doprovodném komentáři zaujal kritický postoj ke státní Katolické akci. 28. prosince 1949 byl Státním soudem v Praze odsouzen za trestný čin pobuřování proti republice na dva roky těžkého vězení a 10 000 Kčs pokuty. Po odsouzení byl uvězněn na Pankráci a následně byl zařazen do pracovního komanda na Kladně, kde vězni pracovali u vysokých pecí a v dole Antonína Zápotockého. Byl také vězněn na Mírově a poté převezen do tábora nucených prací ve Všebořicích u Ústí nad Labem a později do koncentračního kláštera v Želivě , kde byl až do roku 1955. V srpnu 1955 byl propuštěn,vystoupil z řádu a protože mu nebylo umožněno působit v duchovní službě, musel si hledat zaměstnání jako dělník. Šest let pracoval v Lisovnách nových hmot v Lutíně, odkud musel po prověrkách v roce 1958 jako nespolehlivý odejít. Poté pracoval v Hospodářském podniku města Olomouce jako závozník a popelář.

Období od 60. let do konce životaEditovat

Po uvolnění na začátku šedesátých let mohl ze zdravotních důvodů opustit dělnickou profesi a v roce 1961 přešel jako účetní do kamenoprůmyslu. Nejprve na Hrubé Vodě a pak v Olomouci na ředitelství podniku. Když se kamenoprůmysl rušil, přešel v roce 1964 do Pozemních staveb, kde zůstal až do důchodu. Po uvolnění režimu v roce 1968 jako bývalý zahraniční voják odchází do důchodu v roce 1970. V roce 1968 byl laicizován a na žádost v Římě mu byl povolen církevní sňatek a to 15. února 1969. S manželkou žili v Olomouci. Po zbytek života Petružela cestoval a přednášel na Palackého univerzitě v Olomouci.

OdkazyEditovat

LiteraturaEditovat

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat