Mehmed V.

osmanský sultán

Mehmed V. (Osmansky: محمد خامس = Meḥmed-i ẖâmis, Mehmed V Reşad nebo Reşat Mehmet) (2. listopadu 1844, Palác Topkapi, Konstantinopol3. července 1918, Palác Yıldız, Konstantinopol) byl mezi lety 1909 až 1918 35. a předposledním osmanským sultánem, syn sultána Abdulmecida. V mládí studoval poezii podle starého perského stylu a později byl i uznávaným básníkem. Během první světové války byl společně s Enverem Pašou hlavní postavou Ústředních mocností. Byl také obviněn pro svou úlohu v arménské, řecké a asyrské genocidě.[1]

Mehmed V.
Osmanský sultán a Chalífa etc.
Portrét
Německá pohlednice z roku 1917 s Mehmedem V.
Doba vlády27. dubna 19093. července 1918
Korunovace10. května 1909
Narození2. listopadu 1844
Palác Topkapi, Konstantinopol
Úmrtí3. července 1918
(ve věku 73 let)
Palác Yıldız, Konstantinopol
PředchůdceAbdulhamid II.
NástupceMehmed VI.
ManželkyI. Kam-res
II. Durr-i And
III. Mihr-engiz
IV. Naz-perver
V. Dil-firib
PotomciPrinc Mehmed Ziyaeddin, Princ Mehmed Necmeddin, Princ Omer Hilmi, Princezna Refia Sultana
RodOsmanská dynastie
DynastieOsmanská dynastie
OtecAbdulmecid
MatkaGülcemal Kadın Efendi
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pohlednice s portréty vládci Německého císařství, Rakouska-Uherska, Osmanské říše a Bulharska

Po jeho smrti pár měsíců před koncem první světové války nastal pád Osmanské říše. Je pohřben v historické čtvrti Eyüp v Istanbulu. Založil vyznamenání Železný půlměsíc.

Manželky, konkubíny a potomstvoEditovat

Sultán Mehmed měl pět manželek (konkubín):

S konkubínou Kamures měl syna:

S konkubínou Mihrengiz měl syna:

S konkubínou Dürrüaden měl syna:

  • Şehzade Mehmed Necmeddin (18781913)

S konkubínou Nazperver měl dceru:

  • Refia Sultan, zemřela krátce po narození.

S konkubínou Dilfirib děti neměl, sama pak měla syna v druhém manželství.

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mehmed V na anglické Wikipedii.

  1. KIRAKOSSIAN, John S. The Armenian Genocide: The Young Turks Before the Judgment of History. [s.l.]: Sphinx Press, 1992. 323 s. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat