Abdulhamid II.

osmanský sultán

Abdülhamid II. (jiné přepisy: Abdülhamit II., Abdulhamid II., Abdü 'l-Hamíd; arab. Abd al-Hamíd II., Abdu 'l-Hamíd, arab. nepřesně Abdul Hamíd II., arab. nepřesně Abdulhamíd II.; 21. září 1842, Konstantinopol10. února 1918, Konstantinopol) byl turecký sultán. Rozporuplná osoba tureckých dějin. Podporoval rozvoj školství a infrastruktury a považoval se za hlavu všech muslimů (chalífa). Jeho hlavním politickým spojencem bylo Německo.

Abdulhamid II.
Portrait of Abdul Hamid II of the Ottoman Empire.jpg

Narození 21. září 1842
Istanbul
Úmrtí 10. února 1918 (ve věku 75 let)
Istanbul
Místo pohřbení Mausoleum of Mahmud II
Choť Nazikedâ Kadın Efendi
Fatma Pesend Hanımefendi
Peyveste Hanımefendi
Sazkâr Hanım Efendi
Behice Hanımefendi
Dilpesend Kadın
Saliha Naciye Hanım
Emsalinur Kadın
Müşfika Kadın Efendi
Mezide Mestan Kadınefendi
Safinaz Nurefzun Kadın Efendi
Emsalinur Kadınefendi
Bedrifelek Kadınefendi
Dilpesend Kadın Efendi
Biydâr Kadın Efendi
Nurefsun Kadın
Rodiče Abdülmecid I. a Tirimüjgan Sultan
Děti Ulviye Sultan
Mehmet Selim Efendi
Zekiye Sultan
Fatma Naime Sultan
Naile Sultan
Mehmed Burhaneddin Efendi
Şadiye Sultan
Hamide Ayşe Sultan
Refia Osmanoglu
Abdürrahim Hayri Efendi
Mehmet Abid Efendi
Hatice Sultan
Şehzade Mehmed Abdülkadir
Příbuzní Murad V., Mehmed V., Mehmed Burhaneddin Efendi (1849-1876), Ahmed Nureddin Efendi, Süleyman Selim Efendi, Mehmed VI. a Ahmed Kemaleddin (sourozenci)
Rahime Perestu Sultan (adoptivní rodič)
Profese panovník
Náboženství islám
Ocenění rytíř Řádu zlatého rouna
Řád zvěstování
Grand Cross of the Order of the Tower and Sword
velkokříž Řádu svatého Olafa
Řád černé orlice
… více na Wikidatech
Podpis Abdulhamid II., podpis
Commons Sultan Abdülhamit II
Některá data mohou pocházet z datové položky.

I když zpočátku usiloval o demokratické reformy říše (první ústava, vyhlášení konstituční monarchie), tak po porážce ve válce s Ruskem v roce 1878 je všechny sám zrušil. Krvavě potlačil povstání v Arménii a řecké nepokoje na Krétě, což v roce 1897 vedlo k řecko-turecké válce.

Po vítězství mladoturků byl v roce 1908 přinucen obnovit ústavu. V roce 1909 byl sesazen a poslán do vyhnanství do Soluně.

Manželky a dětiEditovat

Sultán Abdulhamid II. měl 13 manželek a 17 dětí.

  1. Emine Nazikedâ Kadınefendi (c. 1850 – 11. května 1895)
  2. Safinaz Nurefzun Kadınefendi (1851–1915)
  3. Bedrifelek Kadınefendi (4. ledna 1851 – 6. února 1930)
  4. Biydâr Kadınefendi (5. května 1858 – 1. ledna 1918)
  5. Dilpesend Kadınefendi (16. ledna 1865 – 5. října 1903)
  6. Mezide Mestan Kadınefendi (3. března 1869 – 21. ledna 1909)
  7. Emsalinur Kadınefendi (2. ledna 1866 – 1950)
  8. Ayşe Destizer Müsfikâ Kadınefendi (10. prosince 1867 – 16. července 1961)
  9. Sazkâr Hanımefendi (8. května 1873 – 1945)
  10. Peyveste Hanımefendi (10. května 1873 – 1944)
  11. Fatma Pesend Hanımefendi (17. dubna 1876 – 5. listopadu 1924)
  12. Behice Hanımefendi (10. října 1882 – 22. října 1969)
  13. Saliha Naciye Kadınefendi (1887 – 4. prosince 1923)

VyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e Justus Perthes, Almanach de Gotha (1909) pp. 99-100 Dostupné online
  2. Sveriges statskalender. 1905. s. 440 Dostupné online
  3. Guía Oficial de España. 1887. s. 147 Dostupné online
  4. The Royal Tourist—Kalakaua's Letters Home from Tokio to London. Editor: Richard A. Greer. 10. března 1881
  5. A Szent István Rend tagjai. web.archive.org [online]. 2010-12-22 [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. 
  6. PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559–2009. [s.l.]: Syddansk Universitetsforlag, 2009. ISBN 978-87-7674-434-2. S. 300. (dánsky) 
  7. Norges statskalender. 1890. s. 595–596 Dostupné online
  8. Staatshandbuch für das Großherzogtum Sachsen / Sachsen-Weimar-Eisenach (1900), "Großherzogliche Hausorden" s. 16 Dostupné online Archivováno 6. 9. 2020 na Wayback Machine
  9. Royal Thai Government Gazette. 18. prosince 1892 Dostupné online
  10. Ordinul Carol I. Familia Regala [online]. [cit. 2019-11-23]. Dostupné online. (rumunsky) 
  11. HENGST, Hermann. Die Ritter des Schwarzen Adlerordens. Berlín: [s.n.], 1901. S. 349. 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce:
Murad V.
  Osmanský sultán
18761909
  Nástupce:
Mehmed V.