Anastasija Pavljučenkovová

ruská tenistka

Anastasija Sergejevna Pavljučenkovová, rusky Анастасия Сергеевна Павлюченкова (* 3. července 1991 Samara) je ruská profesionální tenistka a olympijská vítězka smíšené čtyřhra z tokijských her.

Anastasija Pavljučenkovová
Анастасия Павлюченкова
Anastasija Pavljučenkovová na French Open 2016
Anastasija Pavljučenkovová na French Open 2016
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození3. července 1991 (32 let)
Místo narozeníSamara, Sovětský svaz
BydlištěMoskva, Rusko
Výška177 cm
Hmotnost72 kg
Profesionál odprosince 2005
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek12 346 349 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů488–336
Tituly12 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění11. místo (8. listopadu 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2017, 2019, 2020)
French Openfinále (2021)
Wimbledončtvrtfinále (2016)
US Openčtvrtfinále (2011)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů236–167
Tituly6 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění21. místo (16. září 2013)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2013)
French Openčtvrtfinále (2013, 2021)
Wimbledončtvrtfinále (2014)
US Openčtvrtfinále (2015, 2018)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Týmové soutěže
Billie Jean King Cupvítězka (2021)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220516a16. května 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato Tokio 2020 smíšená čtyřhra

Na okruh ITF vstoupila v sezóně 2005 a profesionálkou se stala téhož roku. Převážnou část kariéry strávila do poloviny roku 2008 na okruhu ITF, kde získala v roce 2006 první titul na turnaji v Casale. V rámci okruhu ITF získala pět titulů ve dvouhře a osm titulů ve čtyřhře. V rámci WTA Tour vyhrála dvanáct singlových turnajů, včetně čtyř výher z mexického Monterrey. K nim doplnila šest deblových trofejí, z toho dvě z nich s Češkou Lucií Šafářovou.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2021 na 11. místě a ve čtyřhře pak v září 2013 na 21. místě. Na přípravě spolupracuje s bratrem Alexandrem Pavljučenkovem. Dříve ji trénoval Simon Goffin. Švýcarka Martina Hingisová se stala členkou týmu v roce 2013.[1] Do sezóny 2013 ji vedl bývalý tenista Gerald Bremond. Mezi červencem 2007 až zářím 2009 se připravovala ve francouzské Mouratoglouově tenisové akademii.

V juniorské kategorii vyhrála juniorku Australian Open 2006, US Open 2006 a Australian Open 2007. Získala také titul ve čtyřhře na Australian Open 2006, French Open 2006, ve Wimbledon 2006, Wimbledon 2007, a na Australian Open 2008. Na konci roku 2006 byla vyhlášená ITF juniorskou mistryní světa.

V ruském fedcupovém týmu debutovala v roce 2009 semifinále Světové skupiny proti Itálii, v němž prohrála dvouhru i čtyřhru v páru s Petrovovou. Italky vyhrály 4:1 na zápasy. V roce 2011 byla členkou družstva, které se probojovalo do moskevského finále. Jedním bodem přispěla po výhře nad Lucií Šafářovou. Rusky odešly poraženy 2:3 na zápasy. V roce 2021 byla jedničkou ruského výběru, které získalo titul. Do roku 2022 v soutěži nastoupila k sedmnácti mezistátním utkáním s bilancí 11–10 ve dvouhře a 5–2 ve čtyřhře.[2]

Na konci února 2022 odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a prohlásila, že „Osobní ambice ani politické motivy neospravedlňují násilí.“[3]

Tenisová kariéra editovat

Juniorská kariéra editovat

První juniorský grandslam získala na Australian Open 2006, když porazila ve finále první nasazenou Dánku Caroline Wozniackou. Při své jízdě za triumfem vyřadila ve čtvrtfinále i Dominiku Cibulkovou. Druhý grandslamový titul a první ze čtyřhry přidala rovněž na Australian Open 2006, když se Sharon Fichmanovou porazily pár Dentoniová a Cornetová. Následně si zahrála na French Open 2006 finále dvouhry, ve kterém nestačila na Agnieszku Radwańskou.

Třetí titul získala na French Open 2006, když se Sharon Fichmanovou porazily pár Radwańská a Wozniacká. Čtvrtý titul získala ve Wimbledonu 2006 s Alisou Klejbanovovou. Pátý titul přidala tentokrát ve dvouhře na US Open 2006, když ve finále zdolala Tamiru Paszekovou. Finále hrála i ve čtyřhře se Sharon Fichmanovou.

Rok 2007 zahájila šestým titulem a zároveň posledním ve dvouhře na Australian Open 2007, když porazila ve finále Madison Brengleovou. Finále na French Open z minulého roku neobhájila, když padla v semifinále. Sedmý titul získala ve čtyřhře ve Wimbledonu 2007 s Urszulou Radwańskou]. Bez titulu zůstala na závěrečném grandslamu roku.

Osmým titulem začala sezónu 2008, když s Xenií Lykinovou porazily ve finále na Australian Open 2008 pár Bodganová a Doiová. Australian Open byl její poslední juniorský grandslam.

2012 editovat

 
Na US Open 2011

Sezónu zahájila na turnaji Brisbane, kde nestačila ve druhém kole na pozdější vítězku Kaiu Kanepiovou. Následně ji v prvním kole na turnaji v Sydney vyřadila Andrea Petkovicová. Na Australian Open porazila v prvním kole Kláru Zakopalovou, ale ve druhém už nestačila na Vaniu Kingovou. Společně s Medinaovou Garriguesovou vypadly v prvním kole ve čtyřhře. Následně Pavljučenkovová prohrála v prvním kole na turnaji v Dauhá, Dubaji, Indian Wells a Miami. Na turnaji v Miami si však zahrála čtvrtfinále čtyřhry, a to po boku Lucie Šafářové. Společně vyřadily v prvním kole třetí nasazený pár Mirzaová a Vesninová a nestačily až na pozdější vítězky Kirilenková a Petrovová.

Antukovou část sezóny zahájila na turnaji v Charlestonu, kde jako osmá nasazená postoupila do osmifinále, ve kterém podlehla Naděždě Petrovové. Společně s Lucií Šafářovou, ale vyhrály čtyřhru, když v semifinále porazily světové jedničky Huberovou a Raymondovou a ve finále pár Medinaová Garriguesová a Švedovová. Poté se účastnila Fed Cupu, ve kterém prohrála oba singly s Jankovićovou a Ivanovićovou a vyhrála debl s Vesninovou. Po reprezentačních povinnostech se vrátila na turnaji ve Stuttgartu, kde vypadla v prvním kole dvouhry a druhém kole čtyřhry se Šafářovou. Na turnaji v Madridu a Římě vypadla ve druhém kole. Čtyřhru hrála pouze v Madridu a se Šafářovou vypadly ve druhém kole. V generálce na French Open 2012 vypadla na turnaji Brussels Open 2012 v prvním kole, když nestačila na Scheepersovou. Na French Open ve dvouhře vypadla v kole třetím, když nestačila na Zakopalovou. Společně se Šafářovou vypadly v prvním kole čtyřhry.

Travnatou část sezóny zahájila na turnaji Eastbourne, kde nestačila ve čtvrtfinále opět na Zakopalovou. Ve Wimbledonu vypadla ve druhém kole, když nestačila na Lepčenkovou. S Lucií Šafářovou vypadly ve čtyřhře v prvním kole.

Po Wimbledonu se účastnila turnaje v Bastadu, kde došla do čtvrtfinále, ve kterém podlehla Johanssonové. V době olympijského turnaje, hrála na turnaji ve Washingtonu, kde postoupila až do finále, ve kterém podlehla jednoznačně Rybárikové. Poté vypadla na turnaji v Montrealu v prvním kole. Na turnaji v Cincinnati postoupila do čtvrtfinále, ve kterém podlehla Petře Kvitové. O mnoho méně se jí dařilo na US Open, kde vypadla už ve druhém kole s Mladenovicovou. Společně s Lucií Šafářovou vypadly v prvním kole čtyřhry. Po závěrečném grandslamu sezóny hrála na turnaji v Tokiu, kde vypadla ve druhém kole. O kolo dříve vypadla v Pekingu, a také na posledním turnaji v Moskvě, který byl pro ni poslední v sezóně.

2013 editovat

 
Ve Wimbledonu 2013

Sezónu zahájila na turnaji Brisbane, kde došla až do finále, ve kterém tvrdě narazila na světovou trojku Serenu Williamsovou, když prohrála ve dvou sadách. Cestou do finále porazila dvě české tenistky – Hradeckou a Kvitovou a následně Kerberovou a Curenkovou. Společně s Lucií Šafářovou postoupily do čtvrtfinále čtyřhry.

Na Australian Open vypadla v prvním kole, když jí Lesja Curenková oplatila porážku. I přes brzké vyřazení v turnaji pokračovala na turnaji ve čtyřhře, ve které spolu s Lucií Šafářovou postoupily do čtvrtfinále, což bylo pro obě nejlepší výsledek ve čtyřhře v kariéře. Na následujícím turnaji v Paříži vypadla opět v prvním kole, když nestačila na Yaninu Wickmayerovou. Ve čtyřhře se s Lucií Šafářovou probojovaly do semifinále, ale kvůli zdravotního problému české tenistky odstoupily.[4] Na turnaji v Dubaji vypadla v prvním kole, když nestačila na Anu Ivanovičovou. Společně se Šafářovou postoupila v deblu do čtvrtfinále.

Poté hrála v Kuala Lumpur, kde došla do semifinále, ve kterém nestačila na Bethanii Mattekovou-Sandsovou. Po prohře v semifinále se přesunula na americký kontinent do Indian Wells, kde vypadla ve druhém kole. Stejně si vedla i v Miami. Společně se Šafářovou nepřešly přes první kolo v Indian Wells a v Miami vypadly v osmifinále. Následně se účastnila turnaje v Monterrey, kde v letech 2010 a 2011 triumfovala. Jako turnajová pětka došla až do finále, ve kterém porazila turnajovou jedničku Angelique Kerberovou a vyhrála tak v Mexiku již patnáctý zápas v řadě a získala celkově čtvrtý singlový titul v kariéře.[5]

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ve Stuttgartu, kde v rámci dvouhry došla do druhého kola, když porazila Jekatěrinu Makarovovou a poté padla s Angelique Kerberovou. V rámci čtyřhry vypadla s Lucií Šafářovou v prvním kole. Druhá zastávka směřovala na portugalský Portugal Open, kde po výhře ve finálovém utkání nad Suárezovou Navarrovou slavila premiérový titul z antuky.[6] Na turnaji v Madridu padla v prvním kole s třetí nasazenou Viktorii Azarenkovou. Společně s Lucií Šafářovou ovšem došla až do finále čtyřhry, když v semifinále porazily pár Kristina Mladenovicová a Galina Voskobojevová. V souboji o titul porazily pár Cara Blacková a Marina Erakovicová a získaly tak společně již druhý titul.

2021: Finalistka French Open a olympijská vítězka editovat

 
Na French Open si zahrála první finále majoru

Třetí kariérní semifinále na turnajích spadajících do kategorií WTA 1000 nebo Premier Mandatory a Premier 5, si zahrála Madridu. Ve druhém kole přehrála světovou devítku Karolínu Plíškovou, jíž ve druhém setu uštědřila kanára. Další Češku Karolínu Muchovou porazila ve čtvrtfinále, když zvládla lépe obě zkrácené hry. V semifinále ji přehrála Aryna Sabalenková. Předtím takto daleko došla naposledy na Western & Southern Open 2010.

Jako 31. nasazená vstupovala do pařížského majoru. Ve třetím kole přehrála běloruskou světovou čtyřku Arynu Sabalenkovou,[7] které tak oplatila porážku z Madridu. Poprvé od svého čtvrtfinále z roku 2011 postoupila na French Open do druhého týdne. V něm otočila zápas proti další Bělorusce Azarenkové a posedmé v kariéře se probojovala mezi poslední osmičku některého z grandslamů. V něm zvládla třísetovou bitvu s Kazachstánkou Rybakinovou, kterou udolala až poměrem 9–7 ve třetím setu.[8] Po zvládnutém duelu se Slovinkou Tamarou Zidanšekovou postoupila poprvé do finále majoru a to při své 52.  účasti na grandslamu. V tomto ohledu překonala rekord Vinciové, která si zahrála o titul při 44. účasti.[9] V boji finálových debutantek ji porazila Češka Barbora Krejčíková po třísetovém souboji.[10] Bodový zisk ji vrátil poprvé od roku 2018 mezi prvních dvacet tenistek klasifikace.

Pod neutrální vlajkou startovala na tokijské olympiádě. V singlové soutěži prošla se ztrátou pouhých sedmi gamů do čtvrtfinále, kde ji vyřadila pozdější zlatá medailistka Belinda Bencicová. Lépe si vedla v mixu, kde se jejím partnerem stal Andrej Rubljov. V čistě ruském finále přehráli Jelenu Vesninovou a Aslana Karaceva, když za stavu 9–10 v supertiebreaku odvrátili mečbol svých krajanů. V podobné situaci se ocitli už v semifinálové utkání proti Australanům.[11]

2022–2023: Zranění kolena a návrat editovat

Na Australian Open 2022 ukončila ve druhém kole singlovou kariéru Australanky Samanthy Stosurové.[12], než ji ve třetím kole v noční souboji nezastavila Rumunka Sorana Cîrsteaová.[13] Na tůře následně absentovala až do antukového jara kvůli léčbě zraněné kolene.[14] Po dubnovém návratu prohrála v prvních kole v Madridu i Římě. Spolu s Veronikou Kuděrmetovovou ovládla ženský debl na Italian Open a získala druhou trofeje v kategorii WTA 1000. Cestou turnajem odvrátily čtyři mečboly.[15] Přesto po turnaji ukončila seźonu, když se rozhodla doléčit zraněné koleno.[16]

Na French Open 2023 hrála jako 333. hráčka žebříčku. Na její raketě dohrály Češka Linda Fruhvirtová, nasazené Rusky Ljudmila Samsonovová i Anastasija Potapovová a Belgičanka Elise Mertensová, čímž se stala nejníže postavenou čtvrtfinalistkou Roland Garros.[17] V boji o druhé grandslamové semifinále nestačila na Karolínu Muchovou.[18]

Finále na Grand Slamu editovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1) editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2021 French Open antuka   Barbora Krejčíková 1–6, 6–2, 4–6

Utkání o olympijské medaile editovat

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato) editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráč soupeřky výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Andrej Rubljov   Jelena Vesninová
  Aslan Karacev
6–3, 6–7(5–7), [13–11]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (2–0 Č)
Tier II / Premier / WTA 500 (2–5 D; 2–1 Č)
Tier III, IV & V / International / WTA 250 (10–3 D; 2–2 Č)

Dvouhra: 21 (12–9) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 7. března 2010 Monterrey, Mexiko (1) tvrdý   Daniela Hantuchová 1–6, 6–1, 6–0
Vítězka 2. 1. srpna 2010 Istanbul, Turecko tvrdý   Jelena Vesninová 5–7, 7–5, 6–4
Vítězka 3. 6. března 2011 Monterrey, Mexiko (2) tvrdý   Jelena Jankovićová 2–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 5. srpna 2012 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Magdaléna Rybáriková 1–6, 1–6
Finalistka 2. 5. ledna 2013 Brisbane, Austrálie tvrdý   Serena Williamsová 2–6, 1–6
Vítězka 4. 7. dubna 2013 Monterrey, Mexiko (3) tvrdý   Angelique Kerberová 4–6, 6–2, 6–4
Vítězka 5. 4. května 2013 Oeiras, Portugalsko antuka   Carla Suárezová Navarrová 7–5, 6–2
Finalistka 3. 22. září 2013 Soul, Korea tvrdý   Agnieszka Radwańská 7–6(6), 3–6, 4–6
Vítězka 6. 2. února 2014 Paříž, Francie tvrdý (h)   Sara Erraniová 3–6, 6–2, 6–3
Vítězka 7. 19. října 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Irina-Camelia Beguová 6–4, 5–7, 6–1
Finalistka 4. 9. srpna 2015 Washington, D.C., Spojené státy (2) tvrdý   Sloane Stephensová 1–6, 2–6
Vítězka 8. 18. října 2015 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Anna-Lena Friedsamová 6–4, 6–3
Finalistka 5. 24. října 2015 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Světlana Kuzněcovová 2–6, 1–6
Vítězka 9. 9. dubna 2017 Monterrey, Mexiko (4) tvrdý   Angelique Kerberová 6–4, 2–6, 6–1
Vítězka 10. 6. května 2017 Rabat, Maroko antuka   Francesca Schiavoneová 7–5, 7–5
Finalistka 6. 24. září 2017 Tokio, Japonsko tvrdý   Caroline Wozniacká 0–6, 5–7
Vítězka 11. 15. října 2017 Hongkong, ČLR tvrdý   Darja Gavrilovová 5–7, 6–3, 7–6(7–3)
Vítězka 12. 26. května 2018 Štrasburk, Francie antuka   Dominika Cibulková 6–7(5–7), 7–6(7–3), 7–6(8–6)
Finalistka 7. 22. září 2019 Ósaka, Japonsko tvrdý   Naomi Ósakaová 2–6, 3–6
Finalistka 8. 20. října 2019 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Belinda Bencicová 6–3, 1–6, 1–6
Finalistka 9. 12. června 2021 French Open, Paříž, Francie antuka   Barbora Krejčíková 1–6, 6–2, 4–6

Čtyřhra: 9 (6–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. května 2008 Fés, Maroko antuka   Sorana Cîrsteaová   Alisa Klejbanovová
  Jekatěrina Makarovová
6–2, 6–2
Finalistka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka   Alla Kudrjavcevová   Sara Erraniová
  N. Llagostera Vivesová
6–2, (1)6–7, [4–10]
Vítězka 2. 8. ledna 2011 Brisbane, Austrálie tvrdý   Alisa Klejbanovová   Klaudia Jansová
  Alicja Rosolská
6–3, 7–5
Vítězka 3. 7. dubna 2012 Charleston, Spojené státy antuka   Lucie Šafářová   Jaroslava Švedovová
  A. Medina Garriguesová
5–7, 6–4, [10–6]
Vítězka 4. 11. května 2013 Madrid, Španělsko antuka   Lucie Šafářová   Marina Erakovicová
  Cara Blacková
6–2, 6–4
Finalistka 2. 13. června 2015 's-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Jelena Jankovićová   Asia Muhammadová
  Laura Siegemundová
3–6, 5–7
Vítězka 5. 13. ledna 2017 Sydney, Austrálie tvrdý   Tímea Babosová   Sania Mirzaová
  Barbora Strýcová
6–4, 6–4
Finalistka 3. 28. dubna 2019 Stuttgart, Německo antuka (h)   Lucie Šafářová   Mona Barthelová
  Anna-Lena Friedsamová
6–2, 3–6, [6–10]
Vítězka 6. 15. května 2022 Řím, Itálie antuka   Veronika Kuděrmetovová   Gabriela Dabrowská
  Giuliana Olmosová
1–6, 6–4, [10–7]

Finálové účasti na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 6 (5–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. dubna 2006 Casale, Itálie antuka   Stefania Chieppaová 3–6, 6–3, 6–4
Finalistka 1. 4. listopadu 2006 Minsk, Bělorusko tvrdý (h)   Jevgenija Rodinová 4–6, 3–6
Vítězka 2. 8. března 2008 Minsk, Bělorusko tvrdý (h)   Nikola Franková 6–0, 6–1
Vítězka 3. 29. března 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Jekatěrina Dzegalevičová 6–0, 6–2
Vítězka 4. 26. října 2008 Poitiers, Francie tvrdý (h)   Julie Coinová 6–4, 6–3
Vítězka 5. 2. listopadu 2008 Bratislava, Slovensko tvrdý (h)   Michaëlla Krajiceková 6–3, 6–1

Čtyřhra: 10 (8–2) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. března 2006 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Julia Solonická   Julia Bejgelzimerová
  Alla Kudrjavcevová
6–1, 6–4
Finalistka 1. 13. května 2006 Casale, Itálie antuka   Irina Smirnovová   Giulia Gattoová-Monticoneová
  Darja Kustovová
2–6, 2–6
Vítězka 2. 28. října 2006 Podolsk, Rusko tvrdý (h)   Jevgenija Rodinová   Vasilisa Davydovová
  Jekatěrina Dzegalevičová
6–1, 6–2
Finalistka 2. 29. dubna 2007 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Katarina Kachlíková   Timea Bacsinszká
  Aurelie Vedyová
5–7, 5–7
Vítězka 3. 28. července 2007 Les Contamines, Francie tvrdý   Yanina Wickmayerová   Petra Cetkovská
  Sandra Záhlavová
bez boje
Vítězka 4. 11. listopadu 2007 Minsk, Bělorusko tvrdý (h)   Alla Kudrjavcevová   Jekatěrina Ivanovová
  Vesna Doloncová
6–0, 6–2
Vítězka 5. 25. listopadu 2007 Poitiers, Francie tvrdý (h)   Alla Kudrjavcevová   Klaudia Jansová-Ignaciková
  Alicja Rosolská
2–6, 6–4, [10–1]
Vítězka 6. 22. března 2008 Vsevoložsk, Rusko tvrdý (h)   Nikola Franková   Nina Bratčikovová
  Vasilisa Davydovová
6–2, 6–2
Vítězka 7. 29. března 2008 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Nikola Franková   Marina Šamajková
  Sofja Šapatavová
6–3, 6–2
Vítězka 8. 6. dubna 2008 Torhout, Belgie tvrdý (h)   Yanina Wickmayerová   Cohenová-Alorová
  Selima Sfarová
6–4, 4–6, [10–8]

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Dvouhra juniorek: 4 (3–1) editovat

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2006 Australian Open tvrdý   Caroline Wozniacká 1–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 2006 French Open antuka   Agnieszka Radwańská 4–6, 1–6
Vítězka 2. 2006 US Open tvrdý   Tamira Paszeková 3–6, 6–4, 7–5
Vítězka 3. 2007 Australian Open tvrdý   Madison Brengleová 7–6(6), 7–6(3)

Čtyřhra: 6 (5–1) editovat

Stav Č. Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2006 Australian Open tvrdý   Sharon Fichmanová   Corinna Dentoniová
  Alizé Cornetová
6–2, 6–2
Vítězka 2. 2006 French Open antuka   Sharon Fichmanová   Caroline Wozniacká
  Agnieszka Radwańská
(4)6–7, 6–2, 6–1
Vítězka 3. 2006 Wimbledon tráva   Alisa Klejbanovová   Kristina Antonjčuková
  Alexandra Dulgheruová
6–1, 6–2
Finalistka 1. 2006 US Open tvrdý   Sharon Fichmanová   Ioana Raluca Olaruová
  Mihaela Buzărnescuová
5–7, 2–6
Vítězka 4. 2007 Wimbledon tráva   Urszula Radwańská   Misaki Doiová
  Kurumi Naraová
6–4, 2–6, [10–4]
Vítězka 5. 2008 Australian Open tvrdý   Xenija Lykinová   Elena Bodganová
  Misaki Doiová
6–0, 6–4

Finále soutěží družstev: 2 (1–1) editovat

Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráčky Soupeřky Výsledek
Finalistka 1. 5.–6. listopadu 2011 Fed Cup
Moskva, Rusko
tvrdý (h)   Světlana Kuzněcovová
  Maria Kirilenková
  Jelena Vesninová
  Petra Kvitová
  Lucie Šafářová
  Květa Peschkeová
  Lucie Hradecká
2–3
Vítěz 1. 6. listopadu 2021 Billie Jean King Cup
Praha, Česko
tvrdý (h)   Darja Kasatkinová
  Veronika Kuděrmetovová
  Jekatěrina Alexandrovová
  Ljudmila Samsonovová
  Belinda Bencicová
  Jil Teichmannová
  Viktorija Golubicová
  Stefanie Vögeleová
2–0

Postavení na konečném žebříčku WTA editovat

Dvouhra editovat

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 402. 281. 45. 41. 21. 16. 36. 26. 25. 28. 28. 15. 42. 30. 38.

Čtyřhra editovat

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 209. 194. 85. 83. 76. 61. 60. 21. 33. 27. 98. 51. 55. 112. 103.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. Z Hingisové je trenérka. Bude koučovat Pavljučenkovovou, tenisportal.cz, 15. 4. 2013
  2. Anastasija Pavljučenkovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20211109a9. listopadu 2021
  3. Případ ruské tenistky, která v Praze nesměla hrát. Forum24 [online]. 3. srpna 2023. Dostupné online. 
  4. Šafářová se v Paříži vzdala čtvrtfinále čtyřhry. Do boje ji nepustilo bolavé koleno, sport.cz, 2. 2. 2013
  5. Pavljučenková potřetí dobyla Monterrey, tenisportal.cz, 8. 4. 2013
  6. Pavljučenkovová letos slaví už podruhé, v Oeiras získala první titul z antuky, tenisportal.cz, 4. 5. 2013
  7. JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Tři nejvýše nasazené na French Open dohrály. Dnes vypadla Sabalenková. www.tenisportal.cz [online]. 2021-06-04 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  8. Pavlyuchenkova overcomes Rybakina for first Grand Slam semifinal at French Open. www.wtatennis.com [online]. 2021-06-08 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  9. Pavlyuchenkova bests Zidansek at French Open to make first Grand Slam final in 52nd attempt [online]. WTA Tennis, 2021-06-10 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Senzace dokonána! Krejčíková je první českou vítězkou dvouhry na French Open. TenisPortal.cz [online]. 2021-06-12 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  11. ZABLOUDIL, Luboš. Pavljučenkovová a Rubljov v ruském finále přežili mečbol a mají zlato z mixu. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-09-30]. Dostupné online. 
  12. Pavlyuchenkova draws curtain on Stosur's singles career. ausopen.com [online]. 2022-01-20 [cit. 2022-01-20]. Dostupné online. 
  13. Swiatek gets by Kasatkina with clutch performance to reach Australian Open second week. Women's Tennis Association [online]. 2022-01-22 [cit. 2022-01-23]. Dostupné online. 
  14. JIRÁSEK, Ondřej. Finalistka French Open Pavljučenkovová bude místo tenisu deset týdnů léčit koleno. TenisPortal.cz [online]. 2022-02-22 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  15. Kudermetova, Pavlyuchenkova claim Rome doubles title. Women's Tennis Association [online]. 2022-05-15 [cit. 2022-05-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ZABLOUDIL, Luboš. Pavljučenkovová finále na French Open obhajovat nebude. Kvůli kolenu ukončila sezonu. TenisPortal.cz [online]. 2022-05-17 [cit. 2023-08-07]. Dostupné online. 
  17. Pavlyuchenkova, Muchova to square off in Roland Garros quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-04 [cit. 2023-06-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. JURÁK, Vojtěch. Skvělý úvod, drama a nakonec postup. Muchová se probila do semifinále. iDNES.cz [online]. 2023-06-06 [cit. 2023-06-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Předchůdce Anastasija Pavljučenkovová Nástupce
Viktoria Azarenková
(Bělorusko)
ITF – juniorská mistryně světa
2006
Urszula Radwańská
(Polsko)