Otevřít hlavní menu

Sara Erraniová, nepřechýleně Sara Errani (* 29. dubna 1987 Bologna) je italská profesionální tenistka a bývalá světová jednička ve čtyřhře, když na této pozici od zavedení světové klasifikace strávila 87 týdnů, což představuje 9. nejdelší období. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA vyhrála devět singlových turnajů a dvacet sedm v deblu. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a šest ve čtyřhře.

Sara Erraniová
Sara Erraniová na French Open 2017
Přezdívka Sarita, Poco Gigante
Stát ItálieItálie Itálie
Datum narození 29. dubna 1987 (32 let)
Místo narození Bologna, Itálie
Bydliště Bologna, Itálie
Výška 164 cm
Váha 60 kg
Profesionál od 2002
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 13 051 962 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 550–384
Tituly 9 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění 5. místo (20. května 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2012)
French Open finále (2012)
Wimbledon 3. kolo (2010, 2012)
US Open semifinále (2012)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryň základní skupina (2012, 2013)
Olympijské hry 3. kolo (2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 345–192
Tituly 27 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění 1. místo (10. září 2012)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítězka (2013, 2014)
French Open vítězka (2012)
Wimbledon vítězka (2014)
US Open vítězka (2012)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryň semifinále (2012, 2013)
Olympijské hry čtvrtfinále (2012, 2016)
Týmové soutěže
Fed Cup vítězka (2009, 2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180108a8. ledna 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sara Erraniová na US Open 2010

V roce 2012 se s krajankou Robertou Vinciovou probojovaly do finále ženské čtyřhry na Australian Open, v němž podlehly Kuzněcovové a Zvonarevové. Nejlepší grandslam kariéry odehrála na French Open 2012, kde dosáhla finálové účasti v ženské dvouhře a spolu s Vinciovou vyhrála ženskou čtyřhru. V následné klasifikaci dvouhry se poprvé posunula do první světové desítky. Na US Open 2012 pak došla do semifinále dvouhry a s Vinciovou získala deblový titul, díky němuž se následně stala světovou jedničkou ve čtyřhře. Na Turnaji mistryň 2012 a 2013 skončila vždy v základní skupině dvouhry a v semifinále čtyřhry. V ženské čtyřhře Australian Open 2013 a 2014 přidala další dvě výhry. Kariérní grandslam v ženském deblu pak s Vinciovou zkompletovala triumfem ve Wimbledonu 2014.

Na žebříčku WTA byla nejvýše ve dvouhře klasifikována v květnu 2013 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2012 na 1. místě. Od sezóny 2017 ji trénuje Michele Montalbini. V letech 2004–2016 tuto roli plnili Pablo Lozano a David Andres.

Itálii reprezentovala na Letních olympijských her 2008 v Pekingu, kde v ženské dvouhře vypadla v úvodním kole s Australankou Samanthou Stosurovou a také na Londýnských hrách 2012, kde v singlu opět nepřešla první kolo a ve čtyřhře skončila ve čtvrtfinále. Třetí kolo dvouhry si zahrála na XXXI. letní olympiádě v Riu de Janeiru, kde s Vinciovou v ženském deblu zopakovaly čtvrtfinálový výsledek z Londýna.

italském fedcupovém týmu debutovala v roce 2008 čtvrtfinálovým utkáním Světové skupiny proti Španělsku, kdy zaznamenala výhru ve dvouhře i čtyřhře. Do roku 2018 v soutěži nastoupila k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 14–13 ve dvouhře a 9–4 ve čtyřhře. V letech 2009, 2010 a 2013 Fed Cup vyhrála.

V sezóně 2012 získala ceny WTA v kategoriích Hráčka s nejlepším zlepšením a spolu s Vinciovou se staly nejlepším deblovým párem let 2012 a 2013. Obě byly také vyhlášeny mistryněmi světa ITF ve čtyřhře.

Tenisová kariéraEditovat

První rokyEditovat

Od dvanácti let trénovala na přání otce ve floridské Tenisové akademii Nicka Bollettieriho v Bradentonu. V šestnácti letech se přestěhovala do španělské Valencie, kde hrála pod vedením trenérského dua Pablo Lozano a David Andres.[1]

Debutovým startem na profesionálním okruhu ITF se stala událost v roce 2002 na sicilské Cagliari s dotací 10 000 dolarů, kde v úvodním kole nestačila na Číňanku Sun Tchien-tchien po jednoznačném průběhu ve prospěch Asiatky 6–1, 6–0. Dále pokračovala v turnajích okruhu ITF, kde se mimo jiné danou sezónu probojovala do semifinále desetitísové události v Zatonu.

Premiérový titul získala v sezóně 2005 v severoafrickém městě Melilla, když ve finále přehrála Luciu Jiminezovou po setech 6–1, 6–4.

2008–2011Editovat

První titul z okruhu WTA Tour si připsala v roce 2008 z antukového Internazionali Femminili di Tennis di Palermo, když v boji o titul zdolala Rusku Marii Korytcevovou. 27. července 2008 přidala druhou turnajovou trofej z portorožského Banka Koper Slovenia Open, po finálové výhře nad Španělkou Anabel Medinaovou Garriguesovouá výsledkem 6–3, 6–3.

V sezóně 2009 se probojovala do dvou singlových finále WTA Tour, kde předchozí sezónu získala tituly. Jednalo se o palermský turnaj, na němž nestačila na krajanku Flavii Pennettaovou a slovinskou Portorož, kde zůstala na raketě Rusky Dinary Safinové.

V letech 2009 a 2010 byla členkou vítězného fedcupového týmu Itálie.

V únoru 2011 pak zaznamenala další finálovou účast v thajské Pattaye, kde ji porazila Slovenka Daniela Hantuchová, na níž uhrála pouhé dva gamy.

2012Editovat

Postup do první desítky ve dvouhřeEditovat

Nejlepší sezónu dosavadní kariéry rozehrála na melbournském grandslamu Australian Open, kde se poprvé v kariéře probojovala do čtvrtfinále dvouhry, v němž ji porazila světová dvojka Petra Kvitová. Na cestě mezi osm nejlepších hráček zdolala Naděždu Petrovovou, Soranu Cîrsteaovou a Číňanku Čeng Ťie. Po turnaji se posunula na své maximum – 33. místo na žebříčku WTA.

Následně se přesunula na americký kontinent, kde na Monterrey Open jako druhá nasazená vypadla v semifinále s pozdější vítězkou Maďarkou Tímeou Babosovou po setech 6–4, 6–7, 6–4. Připsala si však třetí singlový titul kariéry z antukové události Abierto Mexicano Telcel v Acapulcu, když v posledních dvou utkáních přehrála krajanky, nejdříve Robertu Vinciovou 7–5, 6–1, a poté druhou nasazenou Flaviu Pennettaovou 6–7(5), 7–5, 6–0.

Na amerických událostech Premier Mandatory vypadla v úvodních kolech. V Indian Wells nejdříve vypadla v úvodní fázi s Američankou Vaniou Kingovou 7–6 a 6–4 a na Miami Masters poté ve druhém kole se Sloane Stephensovou výsledkem 3–6, 6–2, 7–5.

Do katalánského Barcelona Ladies Open vstupovala z pozice sedmé nasazené hráčky. Neztratila na něm ani jeden set, když ve čtvrtfinále přešla přes německou turnajovou dvojku Julii Görgesovou 6–2 a 6–3, v semifinále zdolala Suárezovou Navarrovou 6–1, 6–2 a ve finále si poradila s Dominikou Cibulkovou hladce 6–2, 6–2. Získala tak druhý titul sezóny a v hodnocení postoupila na 28. příčku.

 
V utkání US Open 2012

Následovaly dvě dvouhry v semifinále Fed Cupu na půdě České republiky, kdy v sobotu podlehla Petře Kvitové 6–4, 6–3 a v neděli vyhrála nad Andreou Hlaváčkovou 3–6, 6–2 a 6–2, což byl jediný vítězný bod Itálie s konečným skóre 1–4 na zápasy.

Dne 7. května pak vyhrála třetí událost v roce Budapest Grand Prix a vyrovnala italský ženský rekord krajanky Roberty Vinciové v nejvyšším počtu singlových titulů za jednu sezónu.[2]

Na French Open se probojovala do finále ženské dvouhry, v němž nastoupila proti Marii Šarapovové. Utkání prohrála 2:0 na sety. V následné pondělní klasifikaci žebříčku WTA po French Open si zajistila posun o čtrnáct příček na 10. místo ve dvouhře a o pět pozic na 3. místo ve čtyřhře.

Ve třetím kole Wimbledonu ji Kazaška Jaroslava Švedovová jako první hráčka otevřené éry uštědřila tzv. zlatý set, když neuhrála v úvodní sadě ani jeden míč. Druhý set prohrála 4–6 a byla vyřazena. Na posledním newyorském grandslamu US Open došla do semifinále dvouhry, v němž nestačila na favorizovanou Serenu Williamsovou. Díky tomuto výsledku se v následné pondělní klasifikaci z 10. září posunula na 7. místo ve dvouhře

Čtyřhra s Robertou VinciovouEditovat

Sara Erraniová nastupovala celou sezónu se stabilní partnerkou Robertoua Vinciovou, s níž zaznamenala strmý vzestup, když vyhrály osm turnajů, včetně dvou grandslamů. Vyrovnané výkony v průběhu celého roku se odrazily v žebříčkovém postavení. Obě hráčky se v závěrečné fázi okruhu postupně staly světovými jedničkami ve čtyřhře, když Vinciová na této pozici vystřídala Erraniovou.

 
Podání na madridském turnaji roku 2012, prvním, který se hrál na modré antuce.

Premiérový titul sezóny si připsaly v únoru na mexickém Monterrey Open po finálové výhře nad zkušeným japonsko-čínským párem Kimiko Dateová a Čang Šuaj poměrem 6–2, 7–6(8–6).[3] Na druhou výhru dosáhly následující týden na acapulském Abierto Mexicano Telcel, když si v boji o titul poradily se španělskou dvojicí Lourdes Domínguezová Linová a Arantxa Parraová Santonjaová po hladkém průběhu 6–2 a 6–1.[4] V dubnu pak triumfovaly na evropslé antuce během Barcelona Ladies Open, kde si bez problémů poradily s krajankamiFlavií Pennettaovou a Francescou Schiavoneovou jednoznačným výsledkem 6–0 a 6–2.[5]

Poté zaznamenaly sérii čtyř turnajových výher v řadě a pokaždé se v boji o titul utkaly s ruskými soupeřkami. Šňůra začala v polovině května na modré antuce Mutua Madrid Open, kde zdolaly dvojici Jekatěrina Makarovová a Jelena Vesninová 6–1, 3–6 a [10–4]. O týden později se všechny hráčky potkaly ve finále římského Internazionali BNL d'Italia, opět s vítězným koncem pro Italky, tentokrát poměrem 6–2 a 7–5.[6][7]

 
S Vinciovou (vlevo) na Rome Masters 2012, který vyhrály.

Premiérovým grandslamovým vítězstvím se stalo pařížské Roland Garros, kde rozhodující bitvu s výsledkem 4–6, 6–4 a 6–2, sehrály proti páru Maria Kirilenková a Naděžda Petrovová.[8] Na vítězné vlně se udržely i v dalším turnaji UNICEF Open, kde na jejich raketách zůstaly ve finále znovu Kirilenková s Petrovovou po těsné bitvě 6–4, 3–6 a [11–9].[9] Druhou grandslamovou trofej si přivezly z newyorského US Open, na němž ve finále nedaly šanci Češkám Andree Hlaváčkové a Lucii Hradecké po setech 6–4 a 6–2.[10]

V následné klasifikaci deblového žebříčku se stala po Pennettaové druhou Italkou v historii, která dosáhla na čelo světové klasifikace.

Dvakrát v sezóně odešly jako poražené finalistky, a pokaždé se jejich přemožitelkami staly ruské tenistky. Nejdříve nestačily na lednovém Australian Open na pár Světlana Kuzněcovová a Věra Zvonarevová ve třech sadách 7–5, 4–6 a 3–6.[11] Na březnovém Miami Masters je zdolaly také Kirilenková s Petrovovou, když po prvních dvou setech 6–7(0–7) a 6–4, o osudu utkání rozhodl až závěrečný supertiebreak [4–10].[12]

2013Editovat

Dvouhra: Světová pětka a semifinále na French OpenEditovat

Během roku obhájila acapulský singlový titul a z dalších třech finále dvouhry odešla jako poražená finalistka. Na Grand Slamu si poprvé zahrála semifinále French Open. Na žebříčku patřila do elitní světové desítky a nejvýše figurovala na 5. příčce.

 
Trénink na US Open 2013

Sezóna byla méně úspěšná, než předcházející, přestože dosáhla svého maximálího postavení ve světové klasifikaci WTA, když vystoupala až na 5. místo. Na úvodní grandslam Australian Open přijížděla jako sedmá nasazená. V prvním kole ji však zastavila Španělka Carla Suárezová Navarrová poměrem 4–6 a 4–6.[13] V únoru si zahrála první finále roku na pařížském Open GDF Suez, v němž podlehla Němce Moně Barthelové 5–7 a 6–7(4–7).[14] Poté se do přímého boje o titul probojovala na Dubai Tennis Championships, kde opět neuspěla v utkání proti Petře Kvitové 2–6, 6–1 a 1–6.[15] Další týden se přesunula na americký kontinent, kde úspěšně obhájila turnajové vítězství na Abierto Mexicano Telcel. Ve finálovém střetnutí oplatila čerstvou porážku Carle Suárezové Navarrové po setech 6–0 a 6–4.[16] Na antukovém grandslamu French Open dosáhla poprvé semifinálové účasti, v němž utrpěla debakl od pozdější vítězky Sereny Williamsové 0–6 a 1–6.[17]

Podruhé v prvním kole grandslamu probíhající sezóny prohrála na wimbledonské trávě s Portoričankou Mónicou Puigovou 3–6 a 2–6.[18] V roli obhájkyně titulu se na antukovém Internazionali Femminili di Palermo probojovala opět do finále, v němž byla nad její síly krajanka a deblová spoluhráčka Roberta Vinciová. Podlehla jí ve třech setech 3–6, 6–3 a 3–6.[19] Na newyorském US Open pak skončila ve druhém kole na raketě další krajanky Flavii Pennettaové po dvousetovém průběhu 3–6 a 1–6.[20]

Jako jediná tenistka se druhý rok v řadě kvalifikovala do dvouhry i čtyřhry na Turnaji mistryň 2013. V singlové soutěži skončila opět v základní skupině, když dokázala zvítězit jen nad Jelenou Jankovićovou. Zápasy s Azarenkovou a Li však ztratila, což znamenalo první nepostupové 3. místo základní fáze. Na počátku listopadu byla členkou italského týmu, který na cagliarské antuce ve finále Fed Cupu porazil oslabené Rusky. Získala tak třetí titul z této týmové soutěže.

Čtyřhra: Pokračující dominance a světová jedničkaEditovat

V celé deblové sezóně pokračovala ve spolupráci s krajankou Robertou Vinciovou. Dne 29. dubna 2013 se vrátila na čelo žebříčku ve čtyřhře a obě členky páru pak vedení ve světové klasifikaci udržely až do závěrečného Turnaje mistryň.

Italky si první finále zahrály na lednovém Apia International Sydney, kde podlehly páru Petrovová a Srebotniková 3–6, 4–6.[21] Poté pokračovaly ve 20zápasové neporazitelnosti během níž získaly třetí grandslamový titul na Australian Open, když ve finále zdolaly mladou australskou dvojici Bartyová a Dellacquová 6–2, 3–6 a 6–2.[22] Vítězná šňůra pokračovala únorovými trofejemi z pařížského Open GDF Suez, kde v boji o titul přehrály česko-americký pár Hlaváčková a Huberová poměrem 6–1, 6–1, a poté výhrou na Qatar Total Open po výhře nad Petrovovou se Srebotnikovou 2–6, 6–3, [10–6].[23][24]

Probojovaly se také do dvou finále navazujících antukových událostí, z nichž odešly poraženy. Na římském Internazionali BNL d'Italia nestačily na tchajwansko-čínskou dvojici Sie a Pcheng po setech 6–4, 3–6, [8–10], a poté nezvládly poslední utkání čtyřhry na majoru French Open, kde je zastavily ruské hráčky Makarovová s Vesninovou 5–7 a 2–6.[25][26]

Druhý rok za sebou plnily roli světových jedniček na Turnaji mistryň 2013 a podruhé nepřešly semifinálovou fázi, když je vyřadil ruský pár Jelena Vesninová a Jekatěrina Makarovová.

Dopingová aféra 2017: Osmiměsíční trest po odvoláníEditovat

V únoru 2017 byla Erraniová pozitivně testována při mimosoutěžní dopingové kontrole na zakázaný nesteroidní inhibitor aromatázy snižující hladinu estrogenů – letrozol, představující účinnou látku v léčivém přípravku femara, který ve formě tablet matka Erraniové užívala při terapii karcinomu prsu. Pro zařazení letrozolu do skupiny hormonových a metabolických modulátorů (S4) byl registrovaným sportovcům zakázán.[27][28][29]

Tenistka přítomnost v organizmu, a detekci v moči, vysvětlila na Twitteru sdělením: „Nevíme přesně, jak se to stalo, ale já jsem nikdy doping nebrala. Vyloučili jsme všechny ostatní možnosti a zbyla ta, že mi matčina tableta spadla do polévky a rozpustila se v ní.Mezinárodní tenisová federace jí udělila nízky dvouměsíční zákaz startu, s uplynutím 3. října 2017, když ve zdůvodnění uvedla: „Vzali jsme v potaz, že hráčka se v minulosti proti antidopingovým pravidlům nijak neprovinila. Naopak nás přesvědčila o tom, že dodržuje řadu preventivních opatření. Proto jsme došli k závěru, že její provinění je na nejnižší hranici možných trestů.[27][28][29]

S pouze dvouměsíčním distancem nesouhlasila italská antidopingová agentura, která se odvolala k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) s požadavkem na dvouletý zákaz. V červnu 2018, po dohrání Roland Garros, vynesla CAS verdikt se zvýšením trestu na osm měsíců a jeho vypršením 8. února 2019. Rovněž došlo k odebrání bodů ze všech turnajů, do nichž 72. hráčka světa nastoupila po 3. říjnu 2017. Zklamaná Erraniová nový zákaz komentovala slovy: „Pochybuju, že něco podobného se někdy stalo a řešilo … takto hanebným způsobem. Už jsem si odpykala sedm měsíců, byla donucena začít znovu z 280. místa žebříčku a drápala se zpátky. A teď mi dali další sankci. Všechno je to holý nesmysl. Nevím, jestli najdu znovu sílu i touhu hrát po tom všem zase tenis.“[30]

Finále na Grand SlamuEditovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav Rok Turnaj Vítězka Výsledek
Finalistka 2012 French Open   Maria Šarapovová 3–6, 2–6

Ženská čtyřhra: 8 (5–3)Editovat

Stav Rok Turnaj Spoluhráčka Vítězky Výsledek
Finalistka 2012 Australian Open   Roberta Vinciová   Světlana Kuzněcovová
  Věra Zvonarevová
7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 2012 French Open   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2012 US Open   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká
6–4, 6–2
Vítězka 2013 Australian Open   Roberta Vinciová   Ashleigh Bartyová
  Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
Finalistka 2013 French Open   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
5–7, 2–6
Vítězka 2014 Australian Open (2)   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
Finalistka 2014 French Open   Roberta Vinciová   Pcheng Šuaj
  Sie Su-wej
4–6, 1–6
Vítězka 2014 Wimbledon   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3

Finálové účasti na turnajích WTAEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D; 5–3 Č)
Turnaj mistryň (0–0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D; 5–4 Č)
Tier II / Premier (1–3 D; 2–4 Č)
Tier III, IV & V / International (8–5 D; 15–3 Č)

Dvouhra: 19 (9–10)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008 Palermo, Itálie antuka   Maria Korytcevová 6–2, 6–3
Vítězka 2. 27. července 2008 Portorož, Slovinsko tvrdý   Anabel Medinaová Garriguesová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 19. července 2009 Palermo, Itálie antuka   Flavia Pennettaová 1–6, 2–6
Finalistka 2. 26. července 2009 Portorož, Slovinsko tvrdý   Dinara Safinová 7–6(7–5), 1–6, 5–7
Finalistka 3. 13. února 2011 Pattaya, Thajsko tvrdý   Daniela Hantuchová 0–6, 2–6
Vítězka 3. 4. března 2012 Acapulco, Mexiko antuka   Flavia Pennettaová 5–7, 7–6(7–2), 6–0
Vítězka 4. 15. dubna 2012 Barcelona, Španělsko antuka   Dominika Cibulková 6–2, 6–2
Vítězka 5. 5. května 2012 Budapešť, Maďarsko antuka   Jelena Vesninová 7–5, 6–4
Finalistka 4. 9. června 2012 Paříž, Francie antuka   Maria Šarapovová 3–6, 2–6
Vítězka 6. 15. července 2012 Palermo, Itálie antuka   Barbora Záhlavová-Strýcová 6–1, 6–3
Finalistka 5. 3. února 2013 Paříž, Francie tvrdý (h)   Mona Barthelová 5–7, 6–7(4–7)
Finalistka 6. 24. února 2013 Dubaj, SAE tvrdý   Petra Kvitová 2–6, 6–1, 1–6
Vítězka 7. 2. března 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka   Carla Suárezová Navarrová 6–0, 6–4
Finalistka 7. 14. července 2013 Palermo, Itálie (2) antuka   Roberta Vinciová 3–6, 6–3, 3–6
Finalistka 8. 2. února 2014 Paříž, Francie tvrdý (h)   Anastasija Pavljučenkovová 6–3, 2–6, 3–6
Finalistka 9. 18. května 2014 Řím, Itálie antuka   Serena Williamsová 3–6, 0–6
Vítězka 8. 22. února 2015 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Anna Karolína Schmiedlová 7–6(7–2), 6–1
Finalistka 10. 19. července 2015 Bukurešť, Rumunsko antuka   Anna Karolína Schmiedlová 6–7(3–7), 3–6
Vítězka 9. 20. února 2016 Dubaj, SAE tvrdý   Barbora Strýcová 6–0, 6–2

Čtyřhra: 41 (27–14)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 13. července 2008   Palermo antuka   Nuria L. Vivesová   Alla Kudrjavcevová
  Anastasija Pavljučenkovová
2–6, 7–6(7–3), [10–4]
Vítězka 2. 19. června 2009   's-Hertogenbosch tráva   Flavia Pennettaová   Michaëlla Krajiceková
  Yanina Wickmayerová
6–4, 5–7, [13–11]
Finalistka 1. 27. února 2010   Acapulco antuka   Roberta Vinciová   Polona Hercogová
  B. Záhlavová-Strýcová
2–6, 6–1, [10–2]
Vítězka 3. 11. dubna 2010   Marbella antuka   Roberta Vinciová   Maria Kondratěvová
  Jaroslava Švedovová
6–4, 6–2
Vítězka 4. 17. dubna 2010   Barcelona antuka   Roberta Vinciová   Timea Bacsinszká
  Tathiana Garbinová
6–1, 3–6, [10–2]
Vítězka 5. 17. července 2010   Palermo (2) antuka   Alberta Briantiová   Jill Craybasová
  Julia Görgesová
6–4, 6–1
Finalistka 2. 23. října 2010   Moskva tvrdý (h)   MJ Martínez Sánchez   Gisela Dulková
  Flavia Pennettaová
6–3, 2–6, [10–6]
Vítězka 6. 15. ledna 2011   Hobart tvrdý   Roberta Vinciová   Kateryna Bondarenková
  Līga Dekmeijereová
6–3, 7–5
Vítězka 7. 13. února 2011   Pattaya tvrdý   Roberta Vinciová   Sun Šeng-nan
  Čeng Ťie
3–6, 6–3, [10–5]
Finalistka 3. 10. dubna 2011   Marbella antuka   Roberta Vinciová   Nuria Llagostera Vives
  Arantxa Parra Santonja
3–6, 6–4, [10–5]
Finalistka 4. 12. června 2011   Birmingham tráva   Roberta Vinciová   Olga Govorcovová
  Alla Kudrjavcevová
1–6, 6–1, [10–5]
Vítězka 8. 16. července 2011   Palermo (3) antuka   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Klára Zakopalová
7–5, 6–1
Finalistka 5. 27. srpna 2011   New Haven tvrdý   Roberta Vinciová   Čuang Ťia-žung
  Olga Govorcovová
7–5, 6–2
Finalistka 6. 27. ledna 2012   Melbourne tvrdý   Roberta Vinciová   Světlana Kuzněcovová
  Věra Zvonarevová
7–5, 4–6, 3–6
Vítězka 9. 26. února 2012   Monterrey tvrdý   Roberta Vinciová   Kimiko Dateová
  Čang Šuaj
6–2, 7–6(8–6)
Vítězka 10. 4. března 2012   Acapulco antuka   Roberta Vinciová   L. Domínguez Lino
  Arantxa Parra Santonja
6–2, 6–1
Finalistka 7. 31. března 2012   Miami tvrdý   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
6–7(0–7), 6–4, [4–10]
Vítězka 11. 15. dubna 2012   Barcelona (2) antuka   Roberta Vinciová   Flavia Pennettaová
  Francesca Schiavoneová
6–0, 6–2
Vítězka 12. 13. května 2012   Madrid modrá antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
6–1, 3–6, [10–4]
Vítězka 13. 20. května 2012   Řím antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
6–2, 7–5
Vítězka 14. 8. června 2012   Paříž antuka   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 15. 22. června 2012   's-Hertogenbosch (2) tráva   Roberta Vinciová   Maria Kirilenková
  Naděžda Petrovová
6–4, 3–6, [11–9]
Vítězka 16. 9. září 2012   New York tvrdý   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Lucie Hradecká
6–4, 6–2
Finalistka 8. 11. ledna 2013   Sydney tvrdý   Roberta Vinciová   Naděžda Petrovová
  Katarina Srebotniková
3–6, 4–6
Vítězka 17. 24. ledna 2013   Melbourne tvrdý   Roberta Vinciová   Ashleigh Bartyová
  Casey Dellacquová
6–2, 3–6, 6–2
Vítězka 18. 3. února 2013   Paříž tvrdý (h)   Roberta Vinciová   Andrea Hlaváčková
  Liezel Huberová
6–1, 6–1
Vítězka 19. 17. února 2013   Dauhá tvrdý   Roberta Vinciová   Naděžda Petrovová
  Katarina Srebotniková
2–6, 6–3, [10–6]
Finalistka 9. 19. května 2013   Řím antuka   Roberta Vinciová   Sie Su-wej
  Pcheng Šuaj
6–4, 3–6, [8–10]
Finalistka 10. 9. června 2013   French Open antuka   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
5–7, 2–6
Finalistka 11. 10. ledna 2014   Sydney tvrdý   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Lucie Šafářová
5–7, 6–3, [7–10]
Vítězka 20. 24. února 2014   Melbourne tvrdý   Roberta Vinciová   Jekatěrina Makarovová
  Jelena Vesninová
6–4, 3–6, 7–5
Vítězka 21. 27. dubna 2014   Stuttgart antuka   Roberta Vinciová   Cara Blacková
  Sania Mirzaová
6–2, 6–3
Vítězka 22. 10. května 2014   Madrid antuka   Roberta Vinciová   Garbiñe Muguruzaová
  Carla Suárezová Navarrová
6–4, 6–3
Finalistka 12. 18. května 2014   Řím antuka   Roberta Vinciová   Květa Peschkeová
  Katarina Srebotniková
0–4skreč
Finalistka 13. 8. června 2014   French Open antuka   Roberta Vinciová   Pcheng Šuaj
  Sie Su-wej
4–6, 1–6
Vítězka 23. 9. července 2014   Wimbledon tráva   Roberta Vinciová   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová
6–1, 6–3
Vítězka 24. 10. srpna 2014   Montreal tvrdý   Roberta Vinciová   Cara Blacková
  Sania Mirzaová
7–6(7–4), 6–3
Vítězka 25. 10. ledna 2015   Auckland tvrdý   Roberta Vinciová   Šúko Aojamová
  Renata Voráčová
6–2, 6–1
Finalistka 14. 27. února 2016   Dauhá tvrdý   Carla Suárezová Navarrová   Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan
3–6, 3–6
Vítězka 26. 15. října 2017   Tchien-ťin tvrdý   Irina-Camelia Beguová   Dalila Jakupovićová
  Nina Stojanovićová
6–4, 6–3
Vítězka 27. 7. ledna 2018   Auckland tvrdý   Bibiane Schoofsová   Miju Katová
  Eri Hozumiová
7–5, 6–1

Finále soutěží družstev: 3 (3–0)Editovat

Chronologie výsledků na Grand SlamuEditovat

Ženská dvouhraEditovat

Turnaj 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 V–P
Grand Slam
  Australian Open A LQ 1R 3R 3R 1R QF 1R 1R 3R 1R 2R 11–10
  French Open A LQ 1R 1R 1R 2R F SF QF QF 1R 2R 21–10
  Wimbledon LQ A 1R 2R 3R 2R 3R 1R 1R 2R 2R 1R 8–9
  US Open LQ 2R 2R 3R 3R 1R SF 2R QF 3R 1R A 18–10
výhry–prohry 0–0 1–1 1–4 5–4 6–4 2–4 17–4 6–4 8–4 9–4 1–4 2–2 58–39
Žebříček WTA[31] 171. 70. 42. 48. 43. 45. 6. 7. 15. 20. 50.

Ženská čtyřhraEditovat

Turnaj 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 V–P
Grand Slam
  Australian Open 1R 1R 1R 1R F Vítěz Vítěz 3R 1R 2R 18–8
  French Open 2R 2R 2R 3R Vítěz F F A 1R A 21–7
  Wimbledon 2R 2R 3R 3R QF 3R Vítěz A 1R A 17–7
  US Open 1R 1R 1R QF Vítěz QF 2R SF A A 17–7
výhry–prohry 2–4 2–4 3–4 7–4 19–2 16–3 18–2 2–1 0–3 1–1 73–29
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Postavení na konečném žebříčku WTAEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 742. 569. 521. 359. 171. 70. 42. 48. 43. 45. 6. 7. 15. 20. 50. 143.

ČtyřhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 836. 524. 556. 203. 197. 159. 103. 73. 32. 27. 2. 1. 1. 42. 45. 179.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Sara Errani na anglické Wikipedii a 2013 WTA Tour Championships na anglické Wikipedii.

  1. Ecco chi è Sara Errani: grinta spagnola, orgoglio italiano [online]. sara-errani.com [cit. 2012-05-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-09-10. (italian) 
  2. Magica Errani, Budapest è sua [online]. ilsole24ore.com [cit. 2012-05-05]. Dostupné online. (italian) 
  3. ERRANI/VINCI OVERPOWER DATE-KRUMM/ZHANG TO LIFT THE TITLE – WHIRLPOOL MONTERREY OPEN 2012 [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-02. (anglicky) 
  4. Ferrer and Errani Win Acapulco Titles [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-05. (anglicky) 
  5. Errani wins singles and doubles at the 2012 WTA Barcelona Open [online]. [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-04. (anglicky) 
  6. Errani & Vinci Conquer Madrid, Break Top 10 [online]. 2012-05-13 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-03. (anglicky) 
  7. Italians Conquer Rome, First Time Since 1985 [online]. 2012-05-20 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-25. (anglicky) 
  8. Errani & Vinci Capture French Open Doubles [online]. 2012-06-08 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-13. (anglicky) 
  9. Title for Vinci and Errani [online]. 2012-06-24 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-08-25. (anglicky) 
  10. Errani & Vinci Win Doubles Crown In NYC [online]. 2012-09-09 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-03. (anglicky) 
  11. Kuznetsova, Zvonareva take title [online]. 2012-01-27. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Kirilenko & Petrova Crowned In Doubles [online]. 2012-04-01 [cit. 2012-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-06-27. (anglicky) 
  13. Suarez Navarro ends Errani's campaign [online]. 15 January 2013 [cit. 2013-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-10-04. (anglicky) 
  14. Barthel defeats Errani to win Paris Open [online]. 3 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Kvitova Wins 10th WTA Title In Dubai [online]. 23 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Errani beats Pennetta to win Acapulco title semifinals [online]. 3 March 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Near-perfect Williams cruises into finals [online]. 6 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Monica Puig produces Wimbledon's first upset, beating Sara Errani [online]. 24 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Roberta Vinci wins 1st Palermo title [online]. 14 July 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  20. Tennis-Errani loses to Pennetta at U.S. Open [online]. 29 August 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  21. Petrova/Srebotnik Win [online]. 11 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Petrova/Srebotnik Win [online]. 25 January 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Errani & Vinci Pick Up Title No.15 In Paris [online]. 4 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  24. WTA Doha - Sara Errani and Roberta Vinci triumphant again [online]. 17 February 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Peng Shuai, Hsieh Su-wei upset world No 1 for Rome title [online]. 20 May 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  26. Makarova, Vesnina win French Open women's doubles [online]. 9 June 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  27. a b Erraniová vysvětlila dopingový nález kontaminovaným jídlem [online]. Řím: Sport.cz, 2017-08-09 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  28. a b ČTK, iDNES.cz. Erraniová dostala za doping nižší trest. Mám čisté svědomí, vzkázala [online]. iDNES.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. (česky) 
  29. a b Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK, Luboš Zabloudil. Erraniová si kvůli dopingu dva měsíce nezahraje. Svědomí má prý čisté [online]. TenisPortal.cz, 2017-08-07 [cit. 2017-08-11]. Dostupné online. 
  30. TenisPortal.cz, ČTK, Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil. Arbitráž zvýšila tenistce Erraniové dopingový trest o osm měsíců [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-11 [cit. 2018-07-08]. Dostupné online. 
  31. Sara Errani – Stats [online]. wtatennis.com [cit. 2012-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat