Polona Hercogová

slovinská tenistka

Polona Hercogová (* 20. ledna 1991 Maribor) je slovinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové a dva deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[2]

Polona Hercogová
Polona Hercogová na French Open 2019
Polona Hercogová na French Open 2019
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Datum narození20. ledna 1991 (33 let)
Místo narozeníMaribor, Jugoslávie[1]
BydlištěMaribor, Slovinsko[1]
Výška185 cm[1]
Profesionál od2006
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 282 796 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů439–312
Tituly3 WTA, 17 ITF
Nejvyšší umístění35. místo (12. září 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2010, 2015, 2020)
French Open3. kolo (2010, 2019, 2021)
Wimbledon3. kolo (2012, 2019)
US Open2. kolo (2011, 2014, 2015)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů77–78
Tituly2 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění56. místo (31. ledna 2011)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2012)
French Open2. kolo (2021)
Wimbledon1. kolo (2010)
US Open3. kolo (2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220808a8. srpna 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2011 na 35. místě a ve čtyřhře pak v lednu téhož roku na 56. místě. Ve čtrnácti letech se přestěhovala do Itálie, kde začala trénovat.[1]

V juniorském tenise triumfovala s Australankou Jessicou Mooreovou ve čtyřhře French Open 2008 a Wimbledonu 2008.

Ve slovinském fedcupovém týmu debutovala v roce 2007 utkáním 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Estonsku, v němž vyhrála čtyřhru s Tadejou Majeričovou. Slovinky zvítězily 3:0 na zápasy. Do září 2022 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 9–7 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra editovat

První dvě singlové trofeje na okruhu WTA Tour si odvezla z Båstadu, kde nejdříve vyhrála Collector Swedish Open 2011 po finálovém vítězství nad Švédkou Johannou Larssonovou. Titul pak obhájila na Sony Swedish Open 2012. V závěrečném duelu přehrála Francouzku Mathildu Johanssonovou.[4] Třetí turnajový vavřín z dvouhry přidala opět na antuce, výhrou na švýcarském Ladies Open Lugano 2019. Ve finále zdolala 17letou polskou teenagerku Igu Świątekovou po třísetovém průběhu.[5]

Slovinsko reprezentovala na londýnských Letních olympijských hrách 2012. V úvodním kole ženské dvouhry nestačila na Španělku Maríi José Martínezovou Sánchezovou.[6]

Zúčastnila se také Her XXXI. olympiády v Riu de Janeiru, když do singlové soutěže nastoupila na pozvání Mezinárodní tenisové federace. V prvním zápase však podlehla pozdější olympijské šampionce Mónice Puigové z Portorika.[7]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Tier I / Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Tier II / Premier (0)
Tier III, IV & V / International (3–3 D; 2–1 Č)

Dvouhra: 6 (3–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 27. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka   Venus Williamsová 6–2, 2–6, 3–6
Vítězka 1. 9. července 2011 Båstad, Švédsko antuka   Johanna Larssonová 6–4, 7–5
Finalistka 2. 17. července 2011 Palermo, Itálie antuka   Anabel Medina Garriguesová 3–6, 2–6
Vítězka 2. 22. července 2012 Båstad, Švédsko (2) antuka   Mathilde Johanssonová 0–6, 6–4, 7–5
Finalistka 3. 28. dubna 2018 İstanbul, Turecko antuka   Pauline Parmentierová 4–6, 6–3, 3–6
Vítězka 3. 14. dubna 2019 Lugano, Švýcarsko antuka   Iga Świąteková 6–3, 3–6, 6–3

Čtyřhra: 3 (2–1) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. května 2008 Istanbul, Turecko antuka   Marina Erakovicová   Jill Craybasová
  Olga Govorcovová
6-1, 6-2
Vítězka 1. 27. února 2010 Acapulco, Mexiko antuka   Barbora Záhlavová-Strýcová   Sara Erraniová
  Roberta Vinciová
2-6, 6-1, 10-2
Vítězka 2. 26. září 2010 Soul, Jižní Korea tvrdý   Julia Görgesová   Natalie Grandinová
  Vladimíra Uhlířová
6–3, 6–4

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (17 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. 19. srpna 2007 Pesaro, Itálie antuka   Stephanie Vogtová 6–2, 2–6, 6–1
2. 26. srpna 2007 Maribor, Slovinsko antuka   Tereza Hladíková 4–6, 6–1, 4–1skreč
3. 10. února 2008 Mallorca, Španělsko antuka   Ines Ferrerová Suarezová 6–3, 6–1
4. 17. února 2008 Mallorca, Španělsko antuka   Stephanie Vogtová 4–6, 6–1, 6–3
5. 19. dubna 2009 Civitavecchia, Itálie antuka   Andrea Petkovicová 6–2, 6–4
6. 10. května 2009 Záhřeb, Chorvatsko antuka   Maša Zecová Peškiričová 7–5, 6–2
7. 14. června 2009 Zlín, Česko antuka   Zuzana Kučová 6–3, 6–1
8. 5. července 2009 Cuneo, Itálie antuka   Varvara Lepčenková 6–1, 6–2
9. 14. února 2010 Cali, Kolumbie antuka   Mariana Duqueová Mariñová 6–4, 5–7, 6–2
10. 27. května 2013 Maribor, Slovinsko antuka   Ana Konjuhová 3–6, 6–3, 6–3
11. 21. července 2013 Olomouc, Česko antuka   Katarzyna Piterová 6–0, 6–3
12. 11. června 2017 Brescia, Itálie antuka   Ganna Požnichirenková 6–2, 7–5
13. 10. září 2017 Balatonboglár, Hungary antuka   Gréta Arnová 6–1, 6–2
14. 24. září 2017 Saint-Malo, Francie antuka   Diāna Marcinkēvičová 6–3, 6–3
15. 14. října 2017 Pula, Itálie antuka   Valentyna Ivachněnková 6–1, 6–0
16. 22. října 2017 Pula, Itálie antuka   Renata Zarazúová 6–4, 6–1
17. 5. listopadu 2017 Pula, Itálie antuka   Cristina Dinuová 6–1, 6–4

Čtyřhra (5 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 18. ledna 2007 Alžír, Alžírsko antuka   Rušmi Čakravárthíová   Barbora Matušová
  Anna Savická
6–2, 6–0
2. 16. února 2008 Mallorca, Španělsko antuka   Stephanie Vogtová   Leticia Costas Moreirová
  Maite Gabarrús Alonsová
7–6(7–2), 6–3
3. 3. května 2008 Makarska, Chorvatsko antuka   Stephanie Vogtová   Tadeja Majeričová
  Maša Zec Peškiričová
7–5, 6–2
4. 13. září 2008 Sarajevo, Bosna a Hercegovina antuka   Alberta Briantiová   Çağla Büyükakçay
  Julia Glušková
6–4, 7–5
5. 12. února 2010 Cali, Kolumbie antuka   Edina Gallovitsová   Estrella Cabez Candelová
  Laura Pousová Tiová
3–6, 6–3, [10–8]

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Čtyřhra juniorek: 2 (2–0) editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2008 French Open antuka   Jessica Mooreová   Lesley Kerkhoveová
  Arantxa Rusová
5–7, 6–1, [10–7]
Vítězka 2008 Wimbledon tráva   Jessica Mooreová   Isabella Hollandová
  Sally Peersová
6–3, 1–6, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA editovat

Dvouhra editovat

Rok 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 717. 345. 243. 71. 48. 36. 80. 66. 95. 71. 139. 102. 82. 49. 52. 135.

Čtyřhra editovat

Rok 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021
Pořadí 374. 173. 115. 59. 93. 220. 164. 1103. 1131. 900. 900. 1207. 1269. 485.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Polona Hercog na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Polona Hercogová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220812a12. srpna 2022
  2. Polona Hercogová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220812a12. srpna 2022
  3. Polona Hercogová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220812a12. srpna 2022
  4. WTA Bastad - Polona Hercog wins second Swedish Open title in a row. www.tennisworldusa.org. Tennis World, 23-07-2012. Dostupné online [cit. 11-04-2017]. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Hercogová v Luganu zdolala Šwiatekovou a ukončila sedmileté čekání na třetí titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-14 [cit. 2019-04-15]. Dostupné online. 
  6. Polona Hercog Bio, Stats, and Results | Olympics at Sports-Reference.com [online]. [cit. 2020-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 14-01-2020. 
  7. LUPO, John. Rio 2016: Monica Puig routs Polona Hercog for maiden Olympic win. www.vavel.com. www.vavel.com, 07-08-2016. Dostupné online [cit. 26-05-2020]. 

Externí odkazy editovat