Renata Zarazúová

mexická tenistka

Renata Zarazúová Ruckstuhl[2] (nepřechýleně: Zarazúa, * 30. září 1997 Ciudad de México) je mexická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[3]

Renata Zarazúová
Renata Zarazúová v kvalifikaci Wimbledonu 2018
StátMexikoMexiko Mexiko
Datum narození30. září 1997 (23 let)
Místo narozeníCiudad de México, Mexiko[1]
BydlištěTampa, Spojené státy americké
Výška160 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek439 001 USD
Dvouhra
Poměr zápasů231–172
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění119. místo (20. září 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo kvalifikace (2021)
French Open2. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo kvalifikace (2018, 2021)
US Open1. kolo kvalifikace (2018, 2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů154–115
Tituly0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění135. místo (8. října 2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210920a20. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v záží 2021 na 129. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 135. místě. Trénuje ji Julian Alonso. Připravuje se ve floridském Palm Beach.[4][1]

V mexickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Bolívii, v němž s Victorií Rodríguezovou vyhrála rozhodující čtyřhru. Mexičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[5]

Soukromý životEditovat

Narodila se roku 1997 v Ciudad de México do rodiny Josého Luise a Alejandry Zarazúových. Starší bratr Patricio Zarazúa hrál tenis na Palm Beach Atlantic University ve floridském West Palm Beach.[6] Prastrýc Vicente Zarazúa nastoupil do šestnácti mezistátních utkání v mexickém daviscupovém týmu a s Rafaelem Osunou získal zlaté medaile z exhibiční a ukázkové čtyřhry na mexických Letních olympijských hrách 1968.[4]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v texaském Austinu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla čtvrté nasazené Američance Lauren Albaneseové z osmé světové stovky.[3] Při druhém a třetím startu v této úrovni tenisu, během října 2013, odešla poražena z finále na dvou turnajích v mexickém Quintana Roo. Premiérový titul ITF vybojovala v prosinci 2014 na méridském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů, když ovládla čtyřhru s Němkou Tatjanou Mariovou. První singlovou trofej si pak odvezla z mexického Leónu v dubnu 2016 po finálové výhře nad krajankou Anou Sofíí Sánchezovou.[7][3]

Na okruhu WTA Tour debutovala srpnovým Brasil Tennis Cupem 2016 ve Florianópolisu, kde postoupila z kvalifikace. Na úvod dvouhry však podlehla argentinské tenistce Catalině Pellaovové z konce druhé stovky žebříčku po vyrovnaném průběhu. První zápas vyhrála na Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, kam získala divokou kartu. V prvním kole přehrála sedmdesátou sedmou hráčku klasifikace Kristýnu Plíškovou,[8] než ji poté vyřadila světová šestadvacítka Darja Gavrilovová z Austrálie. Premiérové semifinále si zahrála o dva roky později na Abierto Mexicano Telcel 2020. V zahajovacím utkání porazila nejvýše nasazenou Američanku Sloane Stephensovou. Před branami finále ji však zastavila kanadská kvalifikantka Leylah Annie Fernandezová, figurující na sté devadesáté příčce žebříčku.[7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Srbka Olga Danilovićová, Bulharka Viktorija Tomovová a Chilanka Daniela Seguelová. V úvodním kole pařížské dvouhry ztratila jen tři gamy s Francouzkou hrající na divokou kartu Elsou Jacquemotovou. Poté však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou, přestože Ukrajince uštědřila „kanára“.[7][3]

Finále série WTA 125sEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (0–1 D)

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. srpen 2021 Concord, Spojené státy tvrdý   Magdalena Fręchová 3–6, 6–7(4–7)

Tituly na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)Editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. duben 2016 León, Mexiko tvrdý   Ana Sofía Sánchezová 2–6, 6–3, 6–2
2. květen 2016 La Bisbal d'Empordà, Španělsko antuka   Irene Burillo Escorihuelová 6–7(3–7), 6–1, 6–4

Čtyřhra (15 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. prosinec 2014 Mérida, Mexiko tvrdý   Tatjana Mariová   Jan Abazová
  Chu Čch'-e-jü
7–6(7–1), 6–1
2. prosinec 2014 Mérida, Mexiko tvrdý   Tatjana Mariová   Andrea Gámizová
  Valeria Savinychová
6–4, 6–1
3. červen 2015 Charlotte, Spojené státy antuka   Maria Fernanda Alvesová   Lauren Herringová
  Ellen Perezová
6–4, 6–7(6–7), [10–8]
4. červen 2015 Manzanillo, Mexiko tvrdý   Zoë Gwen Scandalisová   Bárbara Gaticová
  Stephanie Petitová
6–1, 6–2
5. říjen 2015 Rock Hill, Spojené státy tvrdý   Ema Burgić Bucková   Elica Kostovová
  Florencia Molinerová
7–5, 6–2
6. prosinec 2015 Santiago, Chile antuka   Victoria Rodríguezová   Florencia Molinerová
  Laura Pigossiová
6–2, 5–7, [10–7]
7. duben 2016 León, Mexiko tvrdý   Chanel Simmondsová   Sabastiani Leonová
  Nazari Urbinová
6–0, 6–2
8. květen 2016 Madrid, Španělsko antuka   Marcela Zacaríasová   Andrea Raaholtová
  Jasmina Tinjićová
6–4, 6–4
9. leden 2017 Wesley Chapel, Spojené státy antuka   Chanel Simmondsová   Elizabeth Halbauerová
  Sofia Keninová
6–2, 7–6(7–5)
10. červen 2017 Ystad, Švédsko antuka   Valentyna Ivachněnková   Quirine Lemoineová
  Eva Wacannová
6–3, 3–6, [10–5]
11. říjen 2017 Sevilla, Španělsko antuka   Luisa Stefaniová   Estrella Cabeza Candelová
  Andrea Gámizová
7–6(7–2), 7–6(7–3)
12. listopad 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka   Luisa Stefaniová   Olga Danilovićová
  Guiomar Maristany Zuleta de Reales
6–1, 6–4
13. červenec 2018 Řím, Itálie antuka   Laura Pigossiová   Anastasia Grymalská
  Giorgia Marchettiová
6–1, 4–6, [13–11]
14. červenec 2018 Ashland, Spojené státy tvrdý   Jovana Jakšićová   Sanaz Marandová
  Whitney Osuigweová
6–3, 5–7, [10–4]
15. říjen 2019 Cucuta, Kolumbie antuka   Carolina Meligeni Alvesová   Emiliana Arangová
  Victoria Bosiová
6–1skreč

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Zarazúa na anglické Wikipedii.

  1. a b c Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210920a20. září 2021
  2. Este premio llega en el mejor momento de mi carrera: Renata Zarazúa. gob.mx [online]. Comisión Nacional de Cultura Física y [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky) 
  3. a b c d Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210920a20. září 2021
  4. a b LIVAUDAIS, Stephanie. Renata Zarazua reflects on historic Acapulco run, lockdown life [online]. WTA Tennis, 2020-04-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210325a25. března 2021
  6. Renata Zarazua Bio | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. a b c Renata Zarazua Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Renata Zarazúa: "Esta es mi mayor victoria hasta ahora". MARCA Claro México [online]. 2018-02-28 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky) 

Externí odkazyEditovat