Luisa Stefaniová

brazilská tenistka

Luisa Veras Stefaniová (* 9. srpna 1997 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka, deblová specialistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje, včetně triumfu na National Bank Open 2021 z kategorie WTA 1000. K nim přidala dvě trofeje ze čtyřhry série WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala patnáct titulů ve čtyřhře.[2]

Luisa Stefaniová
Luisa Stefaniová na French Open 2019
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození9. srpna 1997 (24 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěWesley Chapel, Florida,
Spojené státy americké
Výška168 cm[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek358 838 USD
Dvouhra
Poměr zápasů85–64
Nejvyšší umístění431. místo (20. května 2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů186–78
Tituly3 WTA, 2 WTA 125K, 15 ITF
Nejvyšší umístění19. místo (16. srpna 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2020, 2021)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledon1. kolo (2021)
US Opensemifinále (2021)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryBronzová medaile bronz (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210816a16. srpna 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
bronz 2020 Tokio ženská čtyřhra

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v květnu 2019 na 431. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2021 na 19. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v březnu 2015 na 10. místě. Trénuje ji Sandžaj Singh.[3][1]

V brazilském fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 základním blokem I. skupiny americké zóny proti Kolumbii, v němž vyhrála s Carolinou Meligeni Alvesovou čtyřhru. Kolumbijky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do roku 2021 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 1–0 ve dvouhře a 8–1 ve čtyřhře.[4]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. Do ženské čtyřhry nastoupila s Laurou Pigossiovou. Na pokraji vyřazení se ocitly už ve druhém kole, kde musely odvracet čtyři mečboly proti Češkám Karolíně Plíškové a Markétě Vondroušové.[5] Po semifinálové prohře se Švýcarkami Belindou Bencicovou aViktorijí Golubicovou se utkaly o bronz s Ruskami Jelenou Vesninovou a Veronikou Kuděrmetovovou, které přehrály poměrem [11–9] v rozhodujícím supertiebreaku poté, co odvrátily od stavu [5–9] čtyři mečboly v řadě.[6] Bronzovou medaili získala také na Panamerických hrách 2019 v Limě, kde do ženské čtyřhřy nastoupila Carolinou Meligeni Alvesou.[3]

Soukromý životEditovat

Narodila se roku 1997 v brazilském Sãu Paulu do rodiny podnikových manažerů Marcela a Alessandry Stefaniových. Rodina se přestěhovala do floridského Wesley Chapelu, kde vyrostla. Tenis začala hrát v deseti letech v místní Saddlebrookově akademii. Na Pepperdine University v Malibu studovala reklamu a čtyři sezóny hrála univerzitní tenis. Na americkém univerzitním žebříčku (ICA) vystoupala na 2. místo singlové klasifikace. Bratr Arthur Stefani, jenž reprezentoval Florida Atlantic University, se stal tenisovým trenérem.[3][7]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2013, když na turnaj v rodném São Paulu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. Po výhře nad Argentinkou Nadiou Podoroskou postoupila do semifinále, v němž podlehla krajance Roxaně Weisembergové z páté světové stovky žebříčku.[2] Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2016 v Atlantě, na turnaji s rozpočtem 50 tisíc dolarů. Ve finále čtyřhry s Američankou Ingrid Neelovou zdolaly Alexandru Stevensonovou a Taylor Townsendovou.[6][2]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na Rio Open 2014 v Rio de Janeiru po zisku divoké karty. V jejím prvním kole nestačila na devadesátou hráčku klasifikace, Izraelku Julii Gluškovou. Na divokou kartu pak odehrála i první zápas v hlavní soutěži WTA, do níž zasáhla na Brasil Tennis Cupu 2015. Vyřadila ji však Rumunka z konce druhé světové stovky Ana Bogdanová.[6]

Do premiérového finále na túře WTA postoupila ve čtyřhře Korea Open 2019. Po boku stabilní americké spoluhráčky Hayley Carterové prohrály závěrečný duel se španělsko-německou dvojici Lara Arruabarrenová a Tatjana Mariová.[8] Až o týden později, na zářijovém Tashkent Open 2019, vybojovala s Carterovou premiérový titul. Ve finále zdolaly slovinsko-americké turnajové trojky Dalilu Jakupovićovou se Sabrinou Santamariovou.[9] Druhý triumf přidaly po koronavirovém přerušení sezóny na lexingtonském Top Seed Open 2020, kde triumfovaly v klíčovém utkání proti česko-švýcarské dvojici Marie Bouzková a Jil Teichmannová. Bodový zisk ji poprvé posunul do elitní čtyřicítky deblového žebříčku.[10]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v ženském deblu French Open 2019, když do soutěže s Australankou Astrou Sharmaovou zasáhly v roli náhradnic. V úvodním kole však nenašly recept na Móniku Puigovou se Shelby Rogersovou. Do čtvrtfinále čtyřhry US Open 2020 postoupila s Carterovou. Stala se tak první Brazilkou v této fázi grandslamového debla od roku 1984, kdy Patricia Medradová s Claudií Monteirovou odehrály čtvrtfinálové utkání ve Wimbledonu.[11] V semifinále navazujícího Internazionali BNL d'Italia 2020 je zastavil první světový pár Barbora Strýcová se Sie Su-wej.[12][6]

Utkání o olympijské medaileEditovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 bronzová medaile)Editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
Bronz 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Laura Pigossiová   Veronika Kuděrmetovová
  Jelena Vesninová
4–6, 6–4, [11–9]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (1–2 Č)
Premier / WTA 500 (0–4 Č)
International / WTA 250 (2–2 Č)

Čtyřhra: 11 (3–8)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 22. září 2019 Soul, Jižní Korea tvrdý   Hayley Carterová   Lara Arruabarrenová
  Tatjana Mariová
6–7(7–9), 6–3, [7–10]
Vítězka 1. 28. září 2019 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Hayley Carterová   Dalila Jakupovićová
  Sabrina Santamariová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 16. srpna 2020 Lexington, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Marie Bouzková
  Jil Teichmannová
6–1, 7–5
Finalistka 2. 26. září 2020 Štrasburk, Francie antuka   Hayley Carterová   Nicole Melicharová
  Demi Schuursová
4–6, 3–6
Finalistka 3. 25. října 2020 Ostrava, Česko tvrdý (h)   Gabriela Dabrowská   Elise Mertensová
  Aryna Sabalenková
1–6, 3–6
Finalistka 4. 13. ledna 2021 Abú Zabí, SAE tvrdý   Hayley Carterová   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová
6–7(5–7), 4–6
Finalistka 5. 27. února 2021 Adelaide, Austrálie tvrdý   Hayley Carterová   Alexa Guarachiová
  Desirae Krawczyková
7–6(7–4), 4–6, [3–10]
Finalistka 6. 4. dubna 2021 Miami, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová
2–6, 5–7
Finalistka 7. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy tvrdý   Gabriela Dabrowská   Darija Juraková
  Andreja Klepačová
1–6, 5–7
Vítězka 3. 15. srpna 2021 Montréal, Kanada tvrdý   Gabriela Dabrowská   Darija Juraková
  Andreja Klepačová
6–3, 6–4
Finalistka 8. 21. srpna 2021 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Gabriela Dabrowská   Samantha Stosurová
  Čang Šuaj
5–7, 3–6

Finále série WTA 125sEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (2–1 Č)

Čtyřhra: 2 (2–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. listopad 2019 Houston, Spojené státy tvrdý   Ellen Perezová   Sharon Fichmanová
  Ena Šibaharaová
1–6, 6–4, [10–5]
Vítězka 2. 1. února 2020 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Hayley Carterová   Marie Benoîtová
  Jessika Ponchetová
6–1, 6–3
Finalistka 1. květen 2021 Saint-Malo, Francie antuka   Hayley Carterová   Kaitlyn Christianová
  Sabrina Santamariová
6–7(4–7), 6–4, [5–10]

Tituly na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Čtyřhra: (15 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Ingrid Neelová   Alexandra Stevensonová
  Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
2. červen 2017 Baton Rouge, Spojené státy tvrdý   Ellen Perezová   Francesca Di Lorenzová
  Julia Elbabová
6–3, 6–4
3. červenec 2017 Knokke, Belgie antuka   Quinn Gleasonová   Leonie Küngová
  Axana Mareenová
6–4, 7–5
4. červenec 2017 Brusel, Belgie antuka   Quinn Gleasonová   Deborah Kerfsová
  Priscilla Heiseová
6–3, 6–2
5. srpen 2017 El Espinar, Španělsko tvrdý   Quinn Gleasonová   Ayla Aksuová
  Bibiane Schoofsová
6–3, 6–2
6. říjen 2017 Sevilla, Španělsko antuka   Renata Zarazúaová   Estrella Cabeza Candelaová
  Andrea Gámizová
7–6(2), 7–6(3)
7. listopad 2017 Sant Cugat, Španělsko antuka   Renata Zarazúaová   Olga Danilovićová
  Guiomar Maristany
       Zuletová de Reales
6–1, 6–4
8. prosinec 2017 Castellón, Španělsko antuka   Yvonne Cavallé Reimersová   Žen Ťia-čchi
  Wang Si-jü
6–3, 6–1
9. červen 2018 Sumter, Spojené státy tvrdý   Astra Sharmaová   Julia Elbabová
  Sü Š'-lin
2–6, 6–3, [10–5]
10. listopad 2018 Colina, Chile antuka   Quinn Gleasonová   Bárbara Gaticová
  Rebeca Pereirová
6–0, 4–6, [10–7]
11. leden 2019 Petit-Bourg, Francie tvrdý   Quinn Gleasonová   Vladica Babićová
  Rosalie van der Hoeková
7–5, 6–4
12. březen 2019 São Paulo, Brazílie antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Martina Di Giuseppeová
  Thaisa Grana Pedrettiová
6–7(4), 6–0, [10–8]
13. březen 2019 Curitiba, Brazílie antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Jekatěrine Gorgodzeová
  Daniela Seguelová
6–7(3), 7–6(0), [10–2]
14. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva   Beatriz Haddad Maiová   Ellen Perezová
  Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5), [10–4]
15. červen 2019 Colina, Chile antuka   Hayley Carterová   Anna Danilinová
  Conny Perrinová
5–7, 6–3, [10–6]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Luisa Stefani na anglické Wikipedii.

  1. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  2. a b c Luisa Stefaniová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  3. a b c Luisa Stefani Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Luisa Stefaniová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20200929a29. září 2020
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou postoupily do čtvrtfinále a zlobily se na program. Plíšková s Vondroušovou nevyužily mečboly. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-27 [cit. 2021-07-31]. Dostupné online. 
  6. a b c d Luisa Stefani Matches | Past Tournaments & More [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Getting To Know: Doubles Quarterfinalists Hayley Carter and Luisa Stefani [online]. USTA, 2020-09-05 [cit. 2020-10-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. EFE. Lara Arruabarrena gana el título de dobles con Tatjana Maria [online]. AS, 2019-09-22 [cit. 2019-11-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  9. Luisa Stefani é campea de duplas em Tashkent e fatura o primeiro título em nível WTA [online]. GloboEsporte.com, 2019-09-28 [cit. 2019-09-29]. Dostupné online. (portugalsky) 
  10. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Bradyová v Lexingtonu zvládla i své první finále a bez ztráty setu dokráčela pro premiérový titul [online]. TenisPortal.cz, 2020-08-16 [cit. 2020-08-17]. Dostupné online. 
  11. Campanha de Stefani é melhor do Brasil em 38 anos [online]. TenisBrasil [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. (portugalsky) 
  12. Hsieh and Strycova reunite to reach Rome doubles final [online]. WTA Tennis [cit. 2020-09-30]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat