Elise Mertensová
Elise Mertensová (* 17. listopadu 1995 Lovaň) je belgická profesionální tenistka. V letech 2021–2024 byla světovou jedničkou ve čtyřhře. V devíti obdobích na čele strávila třicet devět týdnů.[2] Na grandslamu se stala čtyřnásobnou vítězkou ženské čtyřhry, když triumfovala po boku Aryny Sabalenkové na US Open 2019 a Australian Open 2021 a s Tchajwankou Sie Šu-wej ve Wimbledonu 2021 a Australian Open 2024. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála osm singlových a dvacet deblových turnajů, včetně dvou „doublů“ z australského Hobart International 2018 a švýcarského Ladies Open Lugano 2018 i Sunshine doublu 2019 ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a třináct ve čtyřhře.[3]
Elise Mertensová | |
---|---|
Mertensová na French Open 2022 | |
Stát | Belgie |
Datum narození | 17. listopadu 1995 (28 let)[1] |
Místo narození | Lovaň, Belgie[1] |
Bydliště | Hamont-Achel, Belgie |
Výška | 179 cm[1] |
Profesionál od | 2013 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 14 006 495 USD |
Tenisová raketa | Tecnifibre |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 442–262 |
Tituly | 8 WTA, 11 ITF |
Nejvyšší umístění | 12. místo (26. listopadu 2018) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2018) |
French Open | 4. kolo (2018, 2022, 2023) |
Wimbledon | 4. kolo (2019, 2022) |
US Open | čtvrtfinále (2019, 2020) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 373–156 |
Tituly | 20 WTA, 13 ITF |
Nejvyšší umístění | 1. místo (10. května 2021) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítězka (2021, 2024) |
French Open | semifinále (2019) |
Wimbledon | vítězka (2021) |
US Open | vítězka (2019) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistryň | vítězka (2022) |
Olympijské hry | 1. kolo (2020) |
Týmové soutěže | |
Fed Cup | čtvrtfinále (2018, 2019) |
Hopman Cup | základní skupina (2018) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 13. června 2024
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v listopadu 2018 na 12. místě a ve čtyřhře v květnu 2021 na 1. místě. V juniorské kombinované světové klasifikaci ITF nejvýše figurovala v roce 2013 na 7. příčce. Od sezóny 2018 ji trénuje Rick Vleeshouwers, Dříve tuto roli plnili Alexander Kneepkens, Robbie Ceyssens, Dieter Kindlmann, Daniel Goffin a Philippe Dehaes. Připravuje se v tenisové akademii Kim Clijstersové.[1]
V belgickém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 bukurešťským čtvrtfinálem 2. světové skupiny proti Rumunsku, v němž vyhrála dvouhru nad Irinou-Camelií Beguovou. Belgičanky zvítězily 3:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k deseti mezistátním utkáním s bilancí 9–5 ve dvouhře a 4–2 ve čtyřhře.[4]
Tenisová kariéra
editovatNa juniorce Grand Slamu si zahrála čtvrtfinále dvouhry na Australian Open 2013 a ve Wimbledonu 2013, kde ji zastavila Američanka Louisa Chiricová. V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v dubnu 2010, když do čtyřhry turnaje v belgickém Torhoutu s dotací 50 tisíc dolarů obdržela v páru s Elke Lemmensovou divokou kartu. V prvním kole podlehly belgické dvojici Sofie Oyenová a An-Sophie Mestachová.[3] V červenci téhož roku si na události ITF s dotací 10 tisíc dolarů v Bree zahrála první singlový zápas, z něhož odešla poražena od krajanky Michaely Boevové.[3]
Ve čtyřhře okruhu WTA Tour debutovala na srpnovém Copa Colsanitas 2015, kde hrála po boku Slovinky Nastji Kolarové. Na úvod podlehly čtvrtému nasazenému páru Elena Bogdanová a Nicole Melicharová.[1] Premiérové finále na túře WTA odehrála na lednovém ASB Classic 2016 a Barbora Strýcová, kde spolu s Anou-Sophií Mestachovou prošly do závěrečného boje o titul, v němž zdolaly černohorsko-českou dvojici Danka Kovinićová a Barbora Strýcová.[1] Debut na grandslamu zaznamenala v kvalifikaci dvouhry Wimbledonu 2015, kde po výhrách nad Maríou Irigoyenovou a Katerynou Bondarenkovou postoupila do třetího, závěrečného kola. Do hlavní soutěže však neprošla po porážce od Petry Cetkovské.[1]
Začátkem sezóny 2017 získala první singlový titul okruhu WTA Tour, když jako kvalifikantka porazila ve finále australského Hobart International 2017 turnajovou trojku Monica Niculescuovou z Rumunska po jednoznačném průběhu. Přitom chtěla ve 2. kole z turnaje odstoupit, aby stihla kvalifikaci ženské dvouhry Australian Open 2017, jenže její soupeřka Američanka Sachia Vickeryová měla podobné plány a po prvním gemu stihla skrečovat dříve.[5] Do sezóny 2018 vstoupila mistrovstvím světa smíšených družstev, Hopman Cupem 2018, na němž debutovala v belgickém týmu po boku světové jedenáctky Davida Goffina. Po prohře od Angelique Kerberové zvítězila nad Gavrilovovou a Eugenií Bouchardovou. Belgičané však těsně obsadili druhé – první nepostupové, místo základní skupiny.
Z Perthu odjela na Hobart International 2018, kde obhájila singlovou trofej ve finále přerušovaném deštěm. V něm přehrála rumunskou 29letou hráčku a 57. ženu žebříčku Mihaelu Buzărnescuovou po třísetovém průběhu. Stala se tak první hráčkou na Hobart International, jíž se podařilo vyhrát dva tituly.[6] Navíc triumfovala i v soutěži čtyřhry s Nizozemkou Demi Schuursovou po vítězství nad ukrajinsko-japonskými turnajovými čtyřkami Ljudmylou Kičenokovou a Makoto Ninomijovou.[7]
Navazující melbournský Australian Open 2018 pro ni znamenal premiérovou účast v grandslamovém čtvrtfinále[8] i následném semifinále, čímž se stala první Belgičankou v této fázi Grand Slamu od Kirsten Flipkensové a Wimbledonu 2013.[9] Ve druhém kole vyřadila dvacátou třetí nasazenou Australanku Darju Gavrilovovou, aby pokračovala na vítězné vlně s Francouzkou Alizé Cornetovou i Chorvatkou Petru Martićovou. Ani ve čtvrtfinále ji nezastavila ukrajinská světová čtyřka Elina Svitolinová, jíž ve druhé sadě uštědřila „kanára“. Navýšila tak neporazitelnost na devět zápasů a na cestě do semifinále v Melbourne Parku neztratila žádný set.[9][10] V něm však nenašla recept na dánskou světovou dvojku Caroline Wozniackou, jíž podlehla ve dvou setech, přestože zahrála o tři vítězné údery méně. Rozhodl však nízký počet chyb Dánky, která vyprodukovala o šestnáct nevynucených chyb méně. Mertensová měla po sérii deseti vítězných míčů v závěru druhé sady dva setboly, které nevyužila. Šňůra 10zápasové neporazitelnosti tak pro ni skončila, ovšem bodový zisk ze dvou lednových turnajů ji poprvé v kariéře zajistil posun do elitní světové dvacítky.[11]
Na dubnovém Ladies Open Lugano 2018 vybojovala druhý „double“ kariéry. Ve finále dvouhry zdolala běloruskou 19letou teenagerku Arynu Sabalenkovou, figurující na 61. příčce klasifikace,[12] po dvousetovém průběhu a připsala si třetí singlovou trofej. Po boku krajanky Kirsten Flipkensové pak ovládly i čtyřhru.[12] Bodový zisk ji po turnaji posunul na nová kariérní maxima, když figurovala na 17. místě singlového a 30. místě deblového žebříčku WTA.[13] Antukovou neporazitelnost navýšila na dvanáct utkání navazující týden, kdy se objevila na rabatském Grand Prix SAR La Princesse Lalla Meryem 2018. V soutěži splnila roli nejvýše nasazené, aby po hladké výhře nad Tchajwankou Sie Šu-wej prošla do pátého kariérního finále. V něm zdolala Australanku Ajlu Tomljanovićovou po dvousetovém průběhu a opět posunula žebříčkové maximum, když jí ve dvouhře patřila 16. příčka.[14]
S Běloruskou Arynou Sabalenkovou vyhrála čtyřhru na BNP Paribas Open 2019 a Miami Open 2019. Staly se tak historicky pátou dvojicí, která zvítězila na obou březnových amerických turnajích v jedné sezóně, označovaných za „Sunshine double“. Jako pár odehrály teprve druhý a třetí turnaj.[15] Premiérové grandslamové finále si zahrála v ženské čtyřhře US Open 2019, do níž nastoupila s Běloruskou Arynou Sabalenkovou. Ve finále přehrály bělorusko-australské turnajové osmičky Viktoriji Azarenkovou s Ashleigh Bartyovou po zvládnutých koncovkách obou setů. Devátý deblový titul na okruhu WTA Tour znamenal posun na 2. místo žebříčku WTA ve čtyřhře.[16][17]
Finále na Grand Slamu
editovatŽenská čtyřhra: 6 (4–2)
editovatStav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 2019 | US Open | tvrdý | Aryna Sabalenková | Viktoria Azarenková Ashleigh Bartyová |
7–5, 7–5 |
Vítězka | 2021 | Australian Open | tvrdý | Aryna Sabalenková | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
6–2, 6–3 |
Vítězka | 2021 | Wimbledon | tráva | Sie Šu-wej | Veronika Kuděrmetovová Jelena Vesninová |
3–6, 7–5, 9–7 |
Finalistka | 2022 | Wimbledon | tráva | Čang Šuaj | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
2–6, 4–6 |
Finalistka | 2023 | Wimbledon | tráva | Storm Hunterová | Sie Šu-wej Barbora Strýcová |
5–7, 4–6 |
Vítězka | 2024 | Australian Open | tvrdý | Sie Šu-wej | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková |
6–1, 7–5 |
Finále Turnaje mistryň
editovatČtyřhra: 2 (1–1)
editovatStav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2021 | WTA Finals, Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Sie Šu-wej | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
3–6, 4–6 |
Vítězka | 2022 | WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy | tvrdý (h) | Veronika Kuděrmetovová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
6–2, 4–6, [11–9] |
Finále na okruhu WTA Tour
editovatLegenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (4–2 Č) | |
Turnaj mistryň (1–1 Č) | |
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (7–4 Č) | |
Premier / WTA 500 (2–0 D; 2–1 Č) | |
International / WTA 250 (8–5 D; 6–4 Č) |
Dvouhra: 13 (8–5)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 14. ledna 2017 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Monica Niculescuová | 6–3, 6–1 |
Finalistka | 1. | 30. dubna 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Elina Svitolinová | 2–6, 4–6 |
Vítězka | 2. | 13. ledna 2018 | Hobart, Austrálie (2) | tvrdý | Mihaela Buzărnescuová | 6–1, 4–6, 6–3 |
Vítězka | 3. | 14. dubna 2018 | Lugano, Švýcarsko | antuka | Aryna Sabalenková | 7–5, 6–2 |
Vítězka | 4. | 6. května 2018 | Rabat, Maroko | antuka | Ajla Tomljanovićová | 6–2, 7–6(7–4) |
Vítězka | 5. | 16. února 2019 | Dauhá, Katar | tvrdý | Simona Halepová | 3–6, 6–4, 6–3 |
Finalistka | 2. | 16. srpna 2020 | Praha, Česko | antuka | Simona Halepová | 2–6, 5–7 |
Finalistka | 3. | 15. listopadu 2020 | Linec, Rakousko | tvrdý (h) | Aryna Sabalenková | 5–7, 2–6 |
Vítězka | 6. | 7. února 2021 | Melbourne, Austrálie | tvrdý | Kaia Kanepiová | 6–4, 6–1 |
Finalistka | 4. | 25. dubna 2021 | Istanbul, Turecko | antuka | Sorana Cîrsteaová | 1–6, 6–7(3–7) |
Vítězka | 7. | 9. října 2022 | Monastir, Tunisko | tvrdý | Alizé Cornetová | 6–2, 6–0 |
Vítězka | 8. | 22. října 2023 | Monastir, Tunisko (2) | tvrdý | Jasmine Paoliniová | 6–3, 6–0 |
Finalistka | 5. | 13. ledna 2024 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Emma Navarrová | 1–6, 6–4, 5–7 |
Čtyřhra: 32 (20–12)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 9. ledna 2016 | Auckland, Nový Zéland | tvrdý | An-Sophie Mestachová | Danka Kovinićová Barbora Strýcová |
2–6, 6–3, [10–5] |
Finalistka | 1. | 30. dubna 2017 | Istanbul, Turecko | antuka | Nicole Melicharová | Dalila Jakupovićová Nadija Kičenoková |
6–7 (6–8) , 2–6 |
Finalistka | 2. | 23. července 2017 | Bukurešť, Rumunsko | antuka | Demi Schuursová | Irina-Camelia Beguová Raluca Olaruová |
3–6, 3–6 |
Vítězka | 2. | 23. září 2017 | Kanton, Čína | tvrdý | Demi Schuursová | Monique Adamczaková Storm Sandersová |
6–2, 6–3 |
Vítězka | 3. | 13. ledna 2018 | Hobart, Austrálie | tvrdý | Demi Schuursová | Ljudmyla Kičenoková Makoto Ninomijová |
6–2, 6–2 |
Vítězka | 4. | 14. dubna 2018 | Lugano, Švýcarsko | antuka | Kirsten Flipkensová | Věra Lapková Aryna Sabalenková |
6–1, 6–3 |
Vítězka | 5. | 16. června 2018 | 's Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Demi Schuursová | Kiki Bertensová Kirsten Flipkensová |
3–3skreč |
Finalistka | 3. | 24. června 2018 | Birmingham, Spojené království | tráva | Demi Schuursová | Tímea Babosová Kristina Mladenovicová |
6–4, 3–6, [8–10] |
Finalistka | 4. | 19. srpna 2018 | Cincinnati, Spojené státy | tvrdý | Demi Schuursová | Jekatěrina Makarovová Lucie Hradecká |
2–6, 5–7 |
Vítězka | 6. | 29. září 2018 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Demi Schuursová | Barbora Strýcová Andrea Sestini Hlaváčková |
6–3, 6–3 |
Vítězka | 7. | 17. března 2019 | Indian Wells, Spojené státy | tvrdý | Aryna Sabalenková | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
6–3, 6–2 |
Vítězka | 8. | 31. března 2019 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Aryna Sabalenková | Samantha Stosurová Čang Šuaj |
7–6(7–5), 6–2 |
Vítězka | 9. | 8. září 2019 | US Open, New York, Spojené státy | tvrdý | Aryna Sabalenková | Viktoria Azarenková Ashleigh Bartyová |
7–5, 7–5 |
Finalistka | 5. | 28. září 2019 | Wu-chan, Čína | tvrdý | Aryna Sabalenková | Tuan Jing-jing Veronika Kuděrmetovová |
6–7(3–7), 2–6 |
Vítězka | 10. | 25. října 2020 | Ostrava, Česko | tvrdý (h) | Aryna Sabalenková | Gabriela Dabrowská Luisa Stefaniová |
6–1, 6–3 |
Vítězka | 11. | 19. února 2021 | Australian Open, Melborune, Austrálie | tvrdý | Aryna Sabalenková | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
6–2, 6–3 |
Vítězka | 12. | 25. dubna 2021 | Istanbul, Turecko | antuka | Veronika Kuděrmetovová | Nao Hibinová Makoto Ninomijová |
6–1, 6–1 |
Vítězka | 13. | 10. července 2021 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Sie Šu-wej | Veronika Kuděrmetovová Jelena Vesninová |
3–6, 7–5, 9–7 |
Vítězka | 14. | 16. října 2021 | Indian Wells, Spojené státy (2) | tvrdý | Sie Šu-wej | Veronika Kuděrmetovová Jelena Rybakinová |
7–6(7–1), 6–3 |
Finalistka | 6. | 17. listopadu 2021 | Turnaj mistryň, Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Sie Šu-wej | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
3–6, 4–6 |
Vítězka | 15. | 19. února 2022 | Dubaj, Spojené arabské emiráty | tvrdý | Veronika Kuděrmetovová | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková |
6–1, 6–3 |
Finalistka | 7. | 25. února 2022 | Dauhá, Katar | tvrdý | Veronika Kuděrmetovová | Coco Gauffová Jessica Pegulaová |
3–6, 7–5, [5–10] |
Finalistka | 8. | 3. dubna 2022 | Miami, Spojené státy | tvrdý | Veronika Kuděrmetovová | Laura Siegemundová Věra Zvonarevová |
6–7(3–7), 5–7 |
Finalistka | 9. | 11. června 2022 | 's-Hertogenbosch, Nizozemsko | tráva | Veronika Kuděrmetovová | Ellen Perezová Tamara Zidanšeková |
3–6, 7–5, [11–12] |
Finalistka | 10. | 19. června 2022 | Birmingham , Spojené království | tráva | Čang Šuaj | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková |
bez boje |
Finalistka | 11. | 10. července 2022 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Čang Šuaj | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
2–6, 4–6 |
Vítězka | 16. | 7. listopadu 2022 | Turnaj mistryň, Fort Worth, Spojené státy | tvrdý (h) | Veronika Kuděrmetovová | Barbora Krejčíková Kateřina Siniaková |
6–2, 4–6, [11–9] |
Vítězka | 17. | 20. května 2023 | Řím, Itálie | antuka | Storm Hunterová | Coco Gauffová Jessica Pegulaová |
6–4, 6–4 |
Finalistka | 12. | 16. července 2023 | Wimbledon, Londýn, Spojené království | tráva | Storm Hunterová | Sie Šu-wej Barbora Strýcová |
5–7, 4–6 |
Vítězka | 18. | 23. září 2023 | Guadalajara, Mexiko | tvrdý | Storm Hunterová | Gabriela Dabrowská Erin Routliffeová |
3–6, 6–2, [10–4] |
Vítězka | 19. | 28. ledna 2024 | Australian Open, Melborune, Austrálie (2) | tvrdý | Sie Šu-wej | Ljudmyla Kičenoková Jeļena Ostapenková |
6–1, 7–5 |
Vítězka | 20. | 16. března 2024 | Indian Wells, Spojené státy (3) | tvrdý | Sie Šu-wej | Storm Hunterová Kateřina Siniaková |
6–3, 6–4 |
Finále série WTA 125
editovatLegenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–1 Č) |
Čtyřhra: 1 (0–1)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | 22. listopadu 2015 | Tchaj-pej, Tchaj-wan | koberec (h) | Marina Melnikovová | Kanae Hisamiová Kotomi Takahatová |
1–6, 2–6 |
Finále na okruhu ITF
editovat100 000 $ tournaments |
75 000 $ tournaments |
50 000 $ tournaments |
25 000 $ tournaments |
15 000 $ tournaments |
10 000 $ tournaments |
Dvouhra: 13 (11–2)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | 21. dubna 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Arabela Fernández Rabenerová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 2. | 14. října 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Klaartje Liebensová | 2–6, 6–2, 6–4 |
Vítězka | 3. | 21. října 2013 | Šarm aš-Šajch, Egypt | tvrdý | Klaartje Liebensová | 6–7(0–7), 6–1, 6–3 |
Vítězka | 4. | 23. prosince 2013 | Istanbul, Turecko | tvrdý (h) | Karen Barbatová | 7–5, 4–6, 6–4 |
Vítězka | 5. | 17. března 2014 | Ponta Delgada, Portugalsko | tvrdý | Bárbara Luzová | 6–2, 6–4 |
Finalistka | 1. | 25. května 2014 | Hilton Head Island, Spojené státy | tvrdý | Caitlin Whoriskeyová | 3–6, 6–7(5–7) |
Vítězka | 6. | 8. června 2014 | El Paso, Spojené státy | tvrdý | Ashley Weinholdová | 6–1, 3–6, 6–4 |
Vítězka | 7. | 28. června 2014 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Lee Pei-chi | 6–3, 6–2 |
Vítězka | 8. | 4. července 2014 | Bangkok, Thajsko | tvrdý | Nungnadda Wannasuková | 6–1, 6–1 |
Finalistka | 2. | 19. ledna 2015 | Daytona Beach, Spojené státy | antuka | Darja Kasatkinová | 2–6, 6–4, 0–6 |
Vítězka | 9. | 3. května 2015 | Pula, Itálie | antuka | Yvonne Cavalléová Reimersová | 7–6(8–6), 6–4 |
Vítězka | 10. | 3. října 2015 | Ciudad Victoria, Mexiko | tvrdý | Amandine Hesseová | 6–4, 6–3 |
Vítězka | 11. | 17. září 2016 | Atlanta, Spojené státy | tvrdý | Melanie Oudinová | 6–4, 6–2 |
Čtyřhra (14 titulů)
editovatOdkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Elise Mertens na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g Elise Mertensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 13. června 2024
- ↑ Krejčíková má covid, o obhajobu titulu ve čtyřhře usilovat nemůže. iDNES.cz [online]. 2022-05-25 [cit. 2022-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b c Elise Mertensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 13. června 2024
- ↑ Elise Mertensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 12. června 2024
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ve druhém kole chtěla vzdát. Dnes v Mertensová v Hobartu získala premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-14 [cit. 2017-01-14]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Druhý titul, druhý z Hobartu. Mertensová v Tasmánii obhájila svůj triumf a slaví i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné online.
- ↑ Tweede titel op rij voor Schuurs in Hobart [online]. www.knltb.nl, 2018-01-13 [cit. 2018-01-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-16. (nizozemsky)
- ↑ David Packman. Mertens' dream AO debut rolls on [online]. 21-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová porazila i Svitolinovou a zahraje si první grandslamové semifinále! [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-23 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Piers Newbery. Elise Mertens shocks Elina Svitolina to reach semi-finals [online]. 23-01-2018 [cit. 2018-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Wozniacká zastavila Mertensovou a potřetí v kariéře zaútočí na premiérový grandslamový titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-26 [cit. 2018-01-27]. Dostupné online.
- ↑ a b WTA Lugano: Kirsten Flipkens et Elise Mertens, déjà lauréate en simple, remportent le double [online]. Le Soir.be, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mertensová v Luganu získala první titul z antuky a přidala i double [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-15 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. 12 výher v řadě! Mertensová po Luganu ovládla i antuku v Rabatu [online]. RABAT: TenisPortal.cz, 2018-05-05 [cit. 2018-05-07]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online.
- ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Mertensová se Sabalenkovou své premiérové grandslamové finále přetavily v triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online.
- ↑ Mertens, Sabalenka capture first Grand Slam title in women's doubles at US Open [online]. WTA Tour, Inc., 2019-09-08 [cit. 2019-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Elise Mertensová na Wikimedia Commons
- Elise Mertensová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Elise Mertensová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Elise Mertensová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Elise Mertensová v databázi Olympedia (anglicky)
- Elise Mertensová na Facebooku
- Elise Mertensová na X (dříve Twitteru)
- Elise Mertensová na Instagramu
Předchůdce | Elise Mertensová | Nástupce |
---|---|---|
Sie Šu-wej Barbora Krejčíková Sie Šu-wej Barbora Krejčíková Sie Šu-wej Kateřina Siniaková Kateřina Siniaková Storm Hunterová Sie Šu-wej |
Světová jednička ve čtyřhře 10. 5. 2021 – 16. 5. 2021 12. 7. 2021 – 12. 9. 2021 20. 9. 2021 – 26. 9. 2021 18. 10. 2021 – 24. 10. 2021 1. 11. 2021 – 7. 11. 2021 6. 6. 2022 – 14. 8. 2022 25. 9. 2023 – 22. 10. 2023 29. 1. 2024 – 17. 3. 2024 10. 6. 2024 –14. 7. 2024 |
Kristina Mladenovicová Sie Šu-wej Barbora Krejčíková Sie Šu-wej Sie Šu-wej Coco Gauffová Gauffová / Pegulaová Sie Šu-wej Erin Routliffeová |