Renata Zarazúová
Renata Zarazúová Ruckstuhl[2] (nepřechýleně: Zarazúa, * 30. září 1997 Ciudad de México) je mexická profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj, má však na svém kontě 1 titul na okruhu WTA 125. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.[3]
| Renata Zarazúová | |
|---|---|
_(43551658871).jpg) Renata Zarazúová v kvalifikaci Wimbledonu 2018 | |
| Stát |  Mexiko |
| Datum narození | 30. září 1997 (26 let) |
| Místo narození | Ciudad de México, Mexiko[1] |
| Bydliště | Tampa, Spojené státy americké |
| Výška | 160 cm[1] |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 646 943 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 315–234 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 105. místo (27. prosince 2023) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 2. kolo kvalifikace (2021) |
| French Open | 2. kolo (2020) |
| Wimbledon | 1. kolo kvalifikace (2018, 2021) |
| US Open | 1. kolo kvalifikace (2018, 2021, 2022) |
| Velké turnaje ve dvouhře | |
| Olympijské hry | 1. kolo (2021) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 190–151 |
| Tituly | 0 WTA, 17 ITF |
| Nejvyšší umístění | 135. místo (8. října 2018) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 14. prosince 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2021 na 105. místě a ve čtyřhře v říjnu 2018 na 135. místě. Trénuje ji Julian Alonso. Připravuje se ve floridském Palm Beach.[4][1]
V mexickém fedcupovém týmu debutovala v roce 2015 základním blokem 1. skupiny americké zóny proti Bolívii, v němž s Victorií Rodríguezovou vyhrála rozhodující čtyřhru. Mexičanky zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2021 v soutěži nastoupila ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 4–6 ve dvouhře a 7–4 ve čtyřhře.[5]
Soukromý život editovat
Narodila se roku 1997 v Ciudad de México do rodiny Josého Luise a Alejandry Zarazúových. Starší bratr Patricio Zarazúa hrál tenis na Palm Beach Atlantic University ve floridském West Palm Beach.[6] Prastrýc Vicente Zarazúa nastoupil do šestnácti mezistátních utkání v mexickém daviscupovém týmu a s Rafaelem Osunou získal zlaté medaile z exhibiční a ukázkové čtyřhry na mexických Letních olympijských hrách 1968.[4]
Tenisová kariéra editovat
V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červenci 2013, když na turnaj v texaském Austinu s dotací 10 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole podlehla čtvrté nasazené Američance Lauren Albaneseové z osmé světové stovky.[3] Při druhém a třetím startu v této úrovni tenisu, během října 2013, odešla poražena z finále na dvou turnajích v mexickém Quintana Roo. Premiérový titul ITF vybojovala v prosinci 2014 na méridském turnaji s rozpočtem 25 tisíc dolarů, když ovládla čtyřhru s Němkou Tatjanou Mariovou. První singlovou trofej si pak odvezla z mexického Leónu v dubnu 2016 po finálové výhře nad krajankou Anou Sofíí Sánchezovou.[7][3]
Na okruhu WTA Tour debutovala srpnovým Brasil Tennis Cupem 2016 ve Florianópolisu, kde postoupila z kvalifikace. Na úvod dvouhry však podlehla argentinské tenistce Catalině Pellaovové z konce druhé stovky žebříčku po vyrovnaném průběhu. První zápas vyhrála na Abierto Mexicano Telcel 2018 v Acapulku, kam získala divokou kartu. V prvním kole přehrála sedmdesátou sedmou hráčku klasifikace Kristýnu Plíškovou,[8] než ji poté vyřadila světová šestadvacítka Darja Gavrilovová z Austrálie. Premiérové semifinále si zahrála o dva roky později na Abierto Mexicano Telcel 2020. V zahajovacím utkání porazila nejvýše nasazenou Američanku Sloane Stephensovou. Před branami finále ji však zastavila kanadská kvalifikantka Leylah Fernandezová, figurující na sté devadesáté příčce žebříčku.[7]
Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenala v ženském singlu French Open 2020 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na její raketě postupně dohrály Srbka Olga Danilovićová, Bulharka Viktorija Tomovová a Chilanka Daniela Seguelová. V úvodním kole pařížské dvouhry ztratila jen tři gamy s Francouzkou hrající na divokou kartu Elsou Jacquemotovou. Poté však nenašla recept na světovou pětku Elinu Svitolinovou, přestože Ukrajince uštědřila „kanára“.[7][3]
Dne 10. prosince 2023 vyhrála titul na turnaji okruhu WTA 125 v Montevideu v Uruguayi finálovým vítězstvím nad Francouzkou Diane Parryovou.
Finále série WTA 125 editovat
| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (0–1 D) | |
Dvouhra: 2 (1–1) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Finalistka | 1. | srpen 2021 | Concord, Spojené státy | tvrdý |  Magdalena Fręchová
|
3–6, 6–7(4–7) |
Tituly na okruhu ITF editovat
| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 75 000 $ tournaments | 60 000 $ tournaments |
| 50 000 $ tournaments | 25 000 $ tournaments |
| 15 000 $ tournaments | 10 000 $ tournaments |
Dvouhra (4 tituly) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2016 | León, Mexiko | tvrdý | Ana Sofía Sánchezová
|
2–6, 6–3, 6–2 |
| 2. | květen 2016 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | antuka |  Irene Burillo Escorihuelová
|
6–7(3–7), 6–1, 6–4 |
| 3. | leden 2023 | Boca Raton, Spojené státy americké | antuka |  Lulu Sunová
|
6–2, 7–5 |
| 4. | srpen 2023 | Lexington, Spojené státy americké | tvrdý |  Caroline Dolehideová
|
1–6, 7–6(4), 7–5 |
Čtyřhra (17 titulů) editovat
| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | tvrdý |  Tatjana Mariová
|
Jan Abazová  Chu Čch'-e-jü
|
7–6(7–1), 6–1 |
| 2. | prosinec 2014 | Mérida, Mexiko | tvrdý | Tatjana Mariová
|
 Andrea Gámizová  Valeria Savinychová
|
6–4, 6–1 |
| 3. | červen 2015 | Charlotte, Spojené státy | antuka |  Maria Fernanda Alvesová
|
Lauren Herringová  Ellen Perezová
|
6–4, 6–7(6–7), [10–8] |
| 4. | červen 2015 | Manzanillo, Mexiko | tvrdý | Zoë Gwen Scandalisová
|
 Bárbara Gaticová  Stephanie Petitová
|
6–1, 6–2 |
| 5. | říjen 2015 | Rock Hill, Spojené státy | tvrdý |  Ema Burgić Bucková
|
 Elica Kostovová Florencia Molinerová
|
7–5, 6–2 |
| 6. | prosinec 2015 | Santiago, Chile | antuka | Victoria Rodríguezová
|
Florencia Molinerová Laura Pigossiová
|
6–2, 5–7, [10–7] |
| 7. | duben 2016 | León, Mexiko | tvrdý |  Chanel Simmondsová
|
Sabastiani Leonová Nazari Urbinová
|
6–0, 6–2 |
| 8. | květen 2016 | Madrid, Španělsko | antuka | Marcela Zacaríasová
|
 Andrea Raaholtová Jasmina Tinjićová
|
6–4, 6–4 |
| 9. | leden 2017 | Wesley Chapel, Spojené státy | antuka | Chanel Simmondsová
|
Elizabeth Halbauerová Sofia Keninová
|
6–2, 7–6(7–5) |
| 10. | červen 2017 | Ystad, Švédsko | antuka | Valentyna Ivachněnková
|
 Quirine Lemoineová Eva Wacannová
|
6–3, 3–6, [10–5] |
| 11. | říjen 2017 | Sevilla, Španělsko | antuka | Luisa Stefaniová
|
Estrella Cabeza Candelová Andrea Gámizová
|
7–6(7–2), 7–6(7–3) |
| 12. | listopad 2017 | Sant Cugat, Španělsko | antuka | Luisa Stefaniová
|
 Olga Danilovićová Guiomar Maristany Zuleta de Reales
|
6–1, 6–4 |
| 13. | červenec 2018 | Řím, Itálie | antuka | Laura Pigossiová
|
 Anastasia Grymalská Giorgia Marchettiová
|
6–1, 4–6, [13–11] |
| 14. | červenec 2018 | Ashland, Spojené státy | tvrdý | Jovana Jakšićová
|
Sanaz Marandová Whitney Osuigweová
|
6–3, 5–7, [10–4] |
| 15. | říjen 2019 | Cucuta, Kolumbie | antuka | Carolina Meligeni Alvesová
|
 Emiliana Arangová Victoria Bosiová
|
6–1skreč |
| 16. | květen 2022 | La Bisbal d'Empordà, Španělsko | antuka |  Victoria Jiménez Kasintsevová
|
 Alicia Barnettová Olivia Nichollsová
|
6–4, 2–6, [10–8] |
| 17. | červenec 2023 | Granby, Kanada | antuka | Marcela Zacaríasová
|
Carmen Corleyová Ivana Corleyová
|
6–3, 6–3 |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renata Zarazúa na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 14. prosince 2023
- ↑ Este premio llega en el mejor momento de mi carrera: Renata Zarazúa. gob.mx [online]. Comisión Nacional de Cultura Física y [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b c d Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 14. prosince 2023
- ↑ a b LIVAUDAIS, Stephanie. Renata Zarazua reflects on historic Acapulco run, lockdown life [online]. WTA Tennis, 2020-04-13 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 25. března 2021
- ↑ Renata Zarazua Bio | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c Renata Zarazua Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Renata Zarazúa: "Esta es mi mayor victoria hasta ahora". MARCA Claro México [online]. 2018-02-28 [cit. 2021-03-25]. Dostupné online. (španělsky)
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Renata Zarazúová na Wikimedia Commons - Renata Zarazúová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Renata Zarazúová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Renata Zarazúová na X (dříve Twitteru)
