Viktorija Golubicová

švýcarská tenistka

Viktorija Golubicová (* 16. října 1992 Curych) je švýcarská profesionální tenistka srbsko-chorvatského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden turnaj, když v červenci 2016 triumfovala na antukovém Ladies Championship v Gstaadu. Dvě singlové trofeje přidala v sérii WTA 125K. V rámci okruhu ITF získala deset titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Viktorija Golubicová
Viktorija Golubicová ve Wimbledonu 2019
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
Datum narození16. října 1992 (29 let)
Místo narozeníCurych, Švýcarsko[1]
BydlištěCurych, Švýcarsko[1]
Výška169 cm[1]
Váha64 kg[1]
Držení raketypravou rukou; bekhend jednoruč
Výdělek2 463 158 USD
Dvouhra
Poměr zápasů370–242
Tituly1 WTA, 2 WTA 125K, 10 ITF
Nejvyšší umístění45. místo (23. srpna 2021)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2016, 2017, 2018, 2019, 2020)
French Open2. kolo (2016)
Wimbledončtvrtfinále (2021)
US Open1. kolo (2016, 2017, 2019, 2021)
Čtyřhra
Poměr zápasů184–137
Tituly0 WTA, 15 ITF
Nejvyšší umístění63. místo (15. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2017, 2018)
French Open2. kolo (2017, 2018)
Wimbledon2. kolo (2021)
US Open2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryStříbrná medaile stříbro (2020)
Týmové soutěže
Fed Cupsemifinále (2016, 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210928a28. září 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
stříbro 2020 Tokio ženská čtyřhra
Golubicová na French Open 2018

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2021 na 45. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 na 63. místě. Trénuje ji Robert Orlik.[1]

Ve švýcarském fedcupovém týmu debutovala v roce 2014 catanduvskou baráží druhé světové skupiny proti Brazílii, v níž dopomohla k výhře 4:1 na zápasy bodem ze čtyřhry spolu s Bencicovou. V semifinále světové skupiny 2016 zdolala jako 129. hráčka světa favorizované Češky Karolínu Plíškovou i Barboru Strýcovou. Rozhodující čtyřhru však s Hingisovou prohrály a Švýcarsko vypadlo 2:3 na zápasy. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 4–5 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[3]

Švýcarsko reprezentovala na Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu, které byly o rok odloženy pro koronavirovou pandemii. V ženské čtyřhře, do které nastoupila s Belindou Bencicovou, vybojovala stříbrnou medaili po finálové porážce od Češek Krejčíkové a Siniakové.[4]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2008 na budapešťské události s dotací 10 tisíc dolarů, kam obdržela divokou kartu. V úvodním kole porazila Češku Michaelu Bezdíčkovou, aby poté skončila na raketě Polky Ciepluchové.[2] Premiérový titul kariéry v této úrovni vybojovala v květnu 2011 na antukovém turnaji v Santa Coloma de Farners, když si ve finále poradila se Španělkou Inés Ferrerovou Suárezovou.[2]

V singlu okruhu WTA Tour debutovala na červencovém GDF SUEZ Grand Prix 2010 v Budapešti. Na úvod kvalifikace vyhrála nad Blankou Szávayovou, ale do hlavní soutěže nepostoupila po porážce od české tenistky Zuzany Ondráškové. Další týden neprošla kvalifikačním sítem na antukovém Gastein Ladies 2010, kde ji vyřadila Laura Pousová Tiová.[1]

Premiérovou účast v hlavní soutěži okruhu WTA Tour zaznamenala na červencovém Gastein Ladies 2013, kde jako kvalifikantka na úvod porazila pátou nasazenou Kiki Bertensovou. Ve druhém kole ji však zastavila Andrea Hlaváčková. Po zisku první sady dokázala v dalším průběhu Češce odebrat jen jeden game.[1]

Debut v hlavní soutěži grandslamu učinila v ženském singlu Australian Open 2016, kam postoupila z tříkolové kvalifikace. V úvodním zápse však dohrála na raketě španělské turnajové desítky Carly Suárezové Navarrové ve dvou setech.[1]

Na French Open 2016 zaznamenala svůj nejlepší výsledek na Grand Slamu, když v 1. kole jako kvalifikantka vyřadila ve třech setech Američanku Alison Riskeovou. V následném kole však prohrála s nasazenou Lucií Šafářovou, která ji povolila pouhé čtyři hry.[5]

Svého první titulu na okruhu WTA se dočkala na antuce v Gstaadu, kde jako nenasazená postupně zdolala Monu Barthelovou, Jevgeniji Rodinovou, Carine Witthöftovou a vítězstvím nad 16letou krajankou Rebekou Masárovou v semifinále se probojovala do finále, v němž ve třech setech zdolala třetí nasazenou Kiki Bertensovou.[6]

Soukromý životEditovat

Narodila se v říjnu 1992 ve švýcarském Curychu. Matka Vučica Golubićová pochází se Srbska a otec Ignacije Golubić z Chorvatska. Má sestru Nataliji a bratry Kristijana a Davida Golubićovi.[1]

Tenis začala hrát v pěti letech. Za preferovaný povrch uvedla tvrdý a jako silný úder bekhend. Do jedenácti let hrála oba údery ze základní čáry obouručně. Hovoří německy, srbsky, chorvatsky a anglicky.[1]

Utkání o olympijské medaileEditovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 stříbro)Editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
Stříbro 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Belinda Bencicová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
5–7, 1–6

Finálové účasti na turnajích WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Olympijské hry (0–1 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0)
International / WTA 250 (1–3 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 4 (1–3)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 17. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Kiki Bertensová 4–6, 6–3, 6–4
Finalistka 1. 16. října 2016 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Dominika Cibulková 3–6, 5–7
Finalistka 2. 7. března 2021 Lyon, Francie tvrdý (h)   Clara Tausonová 4–6, 1–6
Finalistka 3. 21. března 2021 Monterrey, Mexiko tvrdý   Leylah Annie Fernandezová 1–6, 4–6

Čtyřhra: 2 (0–2)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 23. července 2019 Gstaad, Švýcarsko antuka   Nina Stojanovićová   Kiki Bertensová
  Johanna Larssonová
6–7(4–7), 6–4, [7–10]
Finalistka 2. 1. srpna 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý   Belinda Bencicová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
5–7, 1–6

Finále série WTA 125sEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125s (2–0 D)

Dvouhra: 2 (2–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. březen 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Jennifer Bradyová 3–6, 7–5, 6–3
Vítězka 2. květen 2021 Saint-Malo, Francie antuka   Jasmine Paoliniová 6–1, 6–3

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 20 (10–10)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. května 2011 Santa Coloma de Farners, Španělsko antuka   Inés Ferrerová Suárezová 6–3, 6–3
Vítězka 2. 12. září 2011 Lleida, Španělsko antuka   Lucía Cervera Vázquezová 6–1, 7–6(7–5)
Vítězka 3. 1. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Ellen Allgurinová 6–4, 6–2
Vítězka 4. 8. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Katharina Lehnertová 6–2, 6–3
Vítězka 5. 3. června 2013 Brescia, Itálie antuka   Anastasia Grymalská 6–4, 6–4
Finalistka 1. 24. června 2013 Stuttgart, Německo antuka   Laura Siegemundová 3–6, 6–3, 6–7(4–7)
Finalistka 2. 20. ledna 2014 Sunderland, Spojené království tvrdý (h)   An-Sophie Mestachová 1–6, 4–6
Finalistka 3. 14. července 2014 Darmstadt, Německo antuka   Andreea Mituová 2–6, 1–6
Finalistka 4. 1. září 2014 Barnstaple, Spojené království tvrdý (h)   Carina Witthöftová 2–6, 4–6
Finalistka 5. 27. října 2014 Istanbul, Turecko tvrdý (h)   Barbora Krejčíková 1–6, 4–6
Finalistka 6. 8. června 2015 Essen, Německo antuka   Pauline Parmentierová 6–3, 6–7(4–7), 3–6
Vítězka 6. 24. srpna 2015 Woking, Spojené království tvrdý   Katy Dunneová 6–4, 6–4
Finalistka 7. 28. září 2015 Clermont-Ferrand, Francie tvrdý (h)   Polina Lejkinová 6–4, 3–6, 4–6
Vítězka 7. 2. listopadu 2015 Waco, Spojené státy tvrdý   Nicole Gibbsová 6–2, 6–1
Finalistka 8. 9. listopadu 2015 Scottsdale, Spojené státy tvrdý   Samantha Crawfordová 3–6, 6–4, 2–6
Vítězka 8. 4. ledna 2016 Victoria Park, Hongkong tvrdý   Risa Ozakiová 6–3, 6–3
Finalistka 9. únor 2018 Burnie, Austrálie tvrdý   Marta Kosťuková 4–6, 3–6
Vítězka 9. říjen 2018 Poitiers, Francie tvrdý (h)   Natalja Vichljancevová 3–6, 6–1, 7–5
Finalistka 10. leden 2021 Fudžajra, SAE tvrdý   Clara Tausonová 0–6, 6–4, 3–6
Vítězka 10. únor 2021 Grenoble, Francie tvrdý (h)   Maryna Zanevská 6–1, 4–6, 7–6(2)

Čtyřhra (15 titulů)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. 21. listopadu 2011 La Vall d'Uixó, Španělsko antuka   Magdalena Kiszczyńská   Yvonne Cavallé Reimersová
  Arabela Fernández Rabenerová
7–5, 3–6, [10–8]
2. 14. ledna 2013 Stuttgart, Německo tvrdý (h)   Julia Kimmelmannová   Olga Dorošinová
  Julia Valetovová
6–4, 6–1
3. 21. ledna 2013 Kaarst, Německo koberec (h)   Julia Kimmelmannová   Anja Prislanová
  Jasmin Steinherrová
6–3, 4–6, [10–5]
4. 1. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Katharina Lehnertová   Martina Borecká
  Petra Krejsová
5–7, 6–3, [10–7]
5. 14. října 2013 Limoges, Francie tvrdý (h)   Magda Linetteová   Nicole Clericová
  Nikola Fraňková
6–4, 6–4
6. 28. dubna 2014 Wiesbaden, Německo antuka   Diāna Marcinkēvičová   Julia Glušková
  Mandy Minellaová
6–4, 6–3
7. 23. června 2014 Stuttgart, Německo antuka   Laura Siegemundová   Lesley Kerkhoveová
  Arantxa Rusová
6–3, 6–3
8. 14. července 2014 Darmstadt, Německo antuka   Nicola Geuerová   Carolin Danielsová
  Laura Schaederová
5–7, 6–2, [10–3]
9. 23. února 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Aljaksandra Sasnovičová   Stéphanie Foretzová
  Ana Vrljićová
6–4, 7–5
10. 27. dubna 2015 Wiesbaden, Německo antuka   Carolin Danielsová   Cindy Burgerová
  Veronika Kapšajová
6–4, 4–6, [10–6]
11. 25. května 2015 Grado, Itálie antuka   Beatriz Haddad Maiová   Sharon Fichmanová
  Katarzyna Piterová
6–3, 6–2
12. 8. června 2015 Essen, Německo antuka   Nicola Geuerová   Carolin Danielsová
  Antonia Lottnerová
6–3, 6–3
13. 26. října 2015 Macon, Spojené státy tvrdý   Jan Abazová   Paula Cristina Gonçalvesová
  Sanaz Marandová
7–6(7–3), 7–5
14. 4. ledna 2016 Victoria Park, Hongkong tvrdý   Stephanie Vogtová   Hsu Ching-wen
  Emma Laineová
6–2, 1–6, [10–4]
15. leden 2021 Fudžajra, SAE tvrdý   Çağla Büyükakçay   Liang En-šuo
  Jou Siao-ti
5–7, 6–4, [10–4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Viktorija Golubic na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j Viktorija Golubicová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20210801a1. srpna 2021
  2. a b c Viktorija Golubicová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210801a1. srpna 2021
  3. Viktorija Golubicová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20210801a1. srpna 2021
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou jsou olympijskými vítězkami! V Tokiu získaly první zlato pro český tenis. TenisPortal.cz [online]. 2021-08-01 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Kvitová, Šafářová a Strýcová dnes neztratily set, jsou ve 3. kole. TenisPortal.cz [online]. 2016-05-25 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 
  6. POKORNÝ, Petr. Golubicová v domácím Gstaadu zdolala Bertensovou a získala svůj premiérový titul. TenisPortal.cz [online]. 2016-07-17 [cit. 2016-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat