Ingrid Neelová

americká tenistka

Ingrid Neelová (* 16. června 1998 Oyster Bay, New York) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden deblový turnaj. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a jedenáct ve čtyřhře.[1]

Ingrid Neelová
Ingrid Neelová na Orange Bowlu 2014
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození16. června 1998 (24 let)
Místo narozeníOyster Bay, New York
Spojené státy americké
BydlištěBradenton, Florida
Spojené státy americké
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek223 558 USD
Dvouhra
Poměr zápasů104–90
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění501. místo (8. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů169–132
Tituly1 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění77. místo (7. března 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
Wimbledon2. kolo (2021, 2022)
US Open2. kolo (2015, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221007a7. října 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 501. místě a ve čtyřhře v březnu 2022 na 77. místě.[2]

Po babičce, která v roce 1944 emigrovala ze Saaremay do Spojených států, má estonský původ. Estonský tenisový svaz jí nabídl reprezentovat tento východoevropský stát.[3]


Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v delawarském Bethany Beach dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Josie Kuhlmanové z deváté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 na floridském Amelia Island, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Celkem zvládla osm zápasů v řadě, když musela projít tříkolovou kvalifikací. V úvodním setu finále jí skrečovala krajanka Edina Gallovitsová-Hallová.[4][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2015 v Key Biscayne. Po první výhře nad členkou světové stovky, osmdesátou pátou Donnou Vekićovou z Chorvatska, ji do dvouhry nepustila Belgičanka Alison Van Uytvancková.[4] Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu US Open 2015, do něhož s krajankou Tornado Aliciou Blackovou obdržely divokou kartu.[5] Po výhře nad Černohorkou Dankou Kovinićovou s Kazachstánkou Julií Putincevovou nenašla ve druhé fázi recept na sedmé nasazené Andreu HlaváčkovouLucii Hradeckou. Jednalo se o její první hlavní soutěž na túře WTA.[4]

Vyjma majorů do hlavní soutěže WTA Tour poprvé zasáhla v deblu washingtonského Citi Open 2019. Do čtvrtfinále se premiérově podívala v páru se Sabrinou Santamariovou na Monterrey Open 2020, kde je vyřadily Australanky Ellen Perezová a Storm Sandersová.[4][1] Jako poražená finalistka odešla s Francouzkou Elixane Lechemiovou ze čtyřhry antukového Copa Colsanitas 2021 v Bogotě. V závěrečném duelu podlehly rumunsko-německým turnajovým dvojkám Mihaele Buzărnescuové a Anně-Leně Friedsamové po dvousetovém průběhu.[6]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (0)
WTA 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. duben 2021 Bogotá, Kolumbie antuka   Elixane Lechemiová   Mihaela Buzărnescuová
  Anna-Lena Friedsamová
6–3, 6–4

Tituly na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITFová
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly)Editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2014 Amelia Island, Spojené státy antuka   Edina Gallovitsová-Hallová 4–4skreč
2. červen 2016 Bethany Beach, Spojené státy antuka   Alexandra Muellerová 6–3, 6–3

Čtyřhra (10 titulů)Editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. březen 2015 Gainesville, Spojené státy antuka   Fanny Stollárová   Sofia Keninová
  Marie Norrisová
6–3, 6–3
2. březen 2015 Orlando, Spojené státy antuka   Fanny Stollárová   Kateřina Kramperová
  Katerina Stewartová
6–3, 7–6(7–4)
3. leden 2016 Wesley Chapel, Spojené státy antuka   Natalja Vichljancevová   Natela Dzalamidzeová
  Veronika Kuděrmetovová
4–6, 7–6(7–4), [10–6]
4. únor 2016 Midland, Spojené státy tvrdý (h)   CiCi Bellisová   Naomi Broadyová
  Shelby Rogersová
6–2, 6–4
5. červen 2016 Buffalo, Spojené státy antuka   Caroline Dolehideová   Sophie Changová
  Alexandra Muellerová
5–7, 6–3, [10–6]
6. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Luisa Stefaniová   Alexandra Stevensonová
  Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
7. listopad 2016 Scottsdale, Spojené státy tvrdý   Taylor Townsendová   Samantha Crawfordová
  Melanie Oudinová
6–4, 6–3
8. říjen 2018 Óbidos, Portugalsko koberec   Michaëlla Krajiceková   Cristina Bucșová
  Diāna Marcinkevičová
6–2, 6–2
9. duben 2019 Innisbrook, Spojené státy antuka   Quinn Gleasonová   Akgul Amanmuradovová
  Lizette Cabrerová
5–7, 7–5, [10–8]
10. říjen 2019 Charleston, Spojené státy antuka   Anna Danilinová   Vladica Babićová
  Caitlin Whoriskeyová
6–1, 6–1
11. červen 2022 Surbiton, Spojené království tráva   Rosalie van der Hoeková   Fernanda Contrerasová
  Catherine Harrisonová
6–3, 6–3

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Neel na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220101a 2022
  2. Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220101a 2022
  3. KUULA | "Matšpall": Sinimustvalge all mängima hakkav Ingrid Neel: üritan Eestit esindada parimal võimalikul moel. Delfi Sport [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-03. (estonsky) 
  4. a b c d Ingrid Neel Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. FROST, Marcia. US Open Junior Championships underway. US Open [online]. USTA, 2015-09-06 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-08. (anglicky) 
  6. Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (rumunsky) 

Externí odkazyEditovat