Ingrid Neelová

americká tenistka

Ingrid Neelová (* 16. června 1998 Oyster Bay, New York) je estonská profesionální tenistka, deblová specialistka, která do března 2023 reprezentovala rodné Spojené státy americké. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři deblové turnaje. V sérii WTA 125 vybojovala tři trofeje ve čtyřhře. V rámci okruhu ITF získala dva tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[1]

Ingrid Neelová
Ingrid Neelová na Orange Bowlu 2014
Ingrid Neelová na Orange Bowlu 2014
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké    (2014 – březen 2023)
EstonskoEstonsko Estonsko (od dubna 2023)
Datum narození16. června 1998 (25 let)
Místo narozeníOyster Bay, New York
Spojené státy americké
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek264 598 USD
Dvouhra
Poměr zápasů104–91
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění501. místo (8. června 2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů205–158
Tituly3 WTA, 3 WTA 125, 12 ITF
Nejvyšší umístění34. místo (29. ledna 2024)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open1. kolo (2022)
French Open2. kolo (2023)
Wimbledon2. kolo (2021, 2022)
US Open2. kolo (2015, 2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240210a10. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2015 na 501. místě a ve čtyřhře v lednu 2024 na 34. místě.[2]

V estonském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2023 utkáním základního bloku 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž vyhrála čtyřhru s Maileen Nuudiovou. Estonky zvítězily 3:0 na zápasy. Do dubna 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–0 ve dvouhře a 4–0 ve čtyřhře.[3]

Soukromý život editovat

Po babičce, která v roce 1944 emigrovala ze Saaremay do Spojených států, má estonský původ. Estonský tenisový svaz jí nabídl reprezentovat tento východoevropský stát[4] a od dubna 2023 začala za Estonsko hrát.[5]

Akademický tenis hrála od ledna 2017[6] za tým Aligátorů na Floridskě univerzitě.[7] V akademické sezóně 2017 pomohla Aligátorům získat sedmý celostátní titul NCAA po finálové výhře nad ženským družstvem Kardinálů Stanfordovy univerzity.[8]

Tenisová kariéra editovat

V juniorském tenise, kdy se připravovala v bradentonské IMG akademii, prohrála finále Orange Bowlu 2014 se Sofií Keninovou. Společně pak v roce 2015 ovládly čtyřhru turnaje Eddieho Herra.[6]

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v červnu 2014, když na turnaji v delawarském Bethany Beach dotovaném 10 tisíci dolary obdržela divokou kartu. V semifinále podlehla krajance Josie Kuhlmanové z deváté světové stovky. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během září 2014 na floridském Amelia Island, turnaji s rozpočtem 10 tisíc dolarů. Celkem zvládla osm zápasů v řadě, když musela projít tříkolovou kvalifikací. V úvodním setu finále jí skrečovala krajanka Edina Gallovitsová-Hallová.[9][1]

V kvalifikaci okruhu WTA Tour debutovala na březnovém Miami Open 2015 v Key Biscayne. Po první výhře nad členkou světové stovky, osmdesátou pátou Donnou Vekićovou z Chorvatska, ji do dvouhry nepustila Belgičanka Alison Van Uytvancková.[9] Grandslamovou premiéru prožila v ženském deblu US Open 2015, do něhož s krajankou Tornado Aliciou Blackovou obdržely divokou kartu.[10] Po výhře nad Černohorkou Dankou Kovinićovou s Kazachstánkou Julií Putincevovou nenašla ve druhé fázi recept na sedmé nasazené Andreu HlaváčkovouLucii Hradeckou. Jednalo se o její první hlavní soutěž na túře WTA.[9]

Vyjma majorů do hlavní soutěže WTA Tour poprvé zasáhla v deblu washingtonského Citi Open 2019. Do čtvrtfinále se premiérově podívala v páru se Sabrinou Santamariovou na Monterrey Open 2020, kde je vyřadily Australanky Ellen Perezová a Storm Sandersová.[9][1] Jako vítězka odešla s Francouzkou Elixane Lechemiovou ze čtyřhry antukového Copa Colsanitas 2021 v Bogotě. V závěrečném duelu porazily rumunsko-německý pár Mihaelu Buzărnescuovou a Annu-Lenu Friedsamovou po dvousetovém průběhu.[11]

Druhou deblovou trofej na túře WTA získala s Norkou Ulrikke Eikeriovou na Rothesay Open Nottingham 2023. Po více než dvouhodinové finálové bitvě porazily Britky Harriet Dartovou a Heather Watsonovou až v rozhodujícím supertiebreaku. V úvodní sadě za stavu 5–6 a 0:40 odvrátily čtyři setboly v řadě, aby následně set získaly.[12][13]

Finále na okruhu WTA Tour editovat

Čtyřhra: 3 (3–0) editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (0)
WTA 500 (1–0)
WTA 250 (2–0)
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. duben 2021 Bogotá, Kolumbie antuka   Elixane Lechemiová   Mihaela Buzărnescuová
  Anna-Lena Friedsamová
6–3, 6–4
Vítězka 2. červen 2023 Nottingham, Spojené království tráva   Ulrikke Eikeriová   Harriet Dartová
  Heather Watsonová
7–6(8–6), 5–7, [10–8]
Vítězka 3. 30. září 2023 Tokio, Japonsko tvrdý   Ulrikke Eikeriová   Eri Hozumiová
  Makoto Ninomijová
3–6, 7–5, [10–5]

Finále série WTA 125 editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (3–0 Č)

Čtyřhra: 3 (3–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. květen 2023 Florencie, Itálie antuka   Vivian Heisenová   Asia Muhammadová
  Giuliana Olmosová
1–6, 6–2, [10–8]
Vítězka 2. červen 2023 Makarska, Chorvatsko antuka   Wu Fang-sien   Anna Sisková
  Renata Voráčová
6–3, 7–5
Vítězka 3. srpen 2023 Chicago, Spojené státy tvrdý   Ulrikke Eikeriová   Cristina Bucșová
  Alexandra Panovová
bez boje

Tituly na okruhu ITF editovat

Dotace turnajů okruhu ITFová
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (2 tituly) editovat

Č. datum turnaj povrch poražená finalistka výsledek
1. září 2014 Amelia Island, Spojené státy antuka   Edina Gallovitsová-Hallová 4–4skreč
2. červen 2016 Bethany Beach, Spojené státy antuka   Alexandra Muellerová 6–3, 6–3

Čtyřhra (12 titulů) editovat

Č. datum turnaj povrch spoluhráčka poražené finalistky výsledek
1. březen 2015 Gainesville, Spojené státy antuka   Fanny Stollárová   Sofia Keninová
  Marie Norrisová
6–3, 6–3
2. březen 2015 Orlando, Spojené státy antuka   Fanny Stollárová   Kateřina Kramperová
  Katerina Stewartová
6–3, 7–6(7–4)
3. leden 2016 Wesley Chapel, Spojené státy antuka   Natalja Vichljancevová   Natela Dzalamidzeová
  Veronika Kuděrmetovová
4–6, 7–6(7–4), [10–6]
4. únor 2016 Midland, Spojené státy tvrdý (h)   CiCi Bellisová   Naomi Broadyová
  Shelby Rogersová
6–2, 6–4
5. červen 2016 Buffalo, Spojené státy antuka   Caroline Dolehideová   Sophie Changová
  Alexandra Muellerová
5–7, 6–3, [10–6]
6. září 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Luisa Stefaniová   Alexandra Stevensonová
  Taylor Townsendová
4–6, 6–4, [10–5]
7. listopad 2016 Scottsdale, Spojené státy tvrdý   Taylor Townsendová   Samantha Crawfordová
  Melanie Oudinová
6–4, 6–3
8. říjen 2018 Óbidos, Portugalsko koberec   Michaëlla Krajiceková   Cristina Bucșová
  Diāna Marcinkevičová
6–2, 6–2
9. duben 2019 Innisbrook, Spojené státy antuka   Quinn Gleasonová   Akgul Amanmuradovová
  Lizette Cabrerová
5–7, 7–5, [10–8]
10. říjen 2019 Charleston, Spojené státy antuka   Anna Danilinová   Vladica Babićová
  Caitlin Whoriskeyová
6–1, 6–1
11. červen 2022 Surbiton, Spojené království tráva   Rosalie van der Hoeková   Fernanda Contrerasová
  Catherine Harrisonová
6–3, 6–3
12. únor 2023 Irapuato, Mexiko tvrdý   Emina Bektasová   Elixane Lechemiová
  Quinn Gleasonová
7–6(7–4), 3–6, [10–6]

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ingrid Neel na anglické Wikipedii.

  1. a b c Ingrid Neelová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  2. Ingrid Neelová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  3. Ingrid Neelová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240210a10. února 2024
  4. KUULA | "Matšpall": Sinimustvalge all mängima hakkav Ingrid Neel: üritan Eestit esindada parimal võimalikul moel. Delfi Sport [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-03. (estonsky) 
  5. LEHESTE, Gunnar. INTERVJUU | Uus Eesti tennisist Ingrid Neel lipu vahetusest, French Openist ja Kaia Kanepi otsusest. Delfi Sport [online]. 2023-05-29 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 
  6. a b Ingrid Neel joins Florida Gators and will be able to play immediately this weekend. Tennis World USA [online]. 2017-01-14 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Neel, Aney can see a tennis future together after Cincinnati showing. Rochester Post Bulletin [online]. 2022-08-20 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Women's tennis bested by No. 1 Florida in NCAA Championship. stanforddaily.com [online]. 2017-05-24 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. a b c d Ingrid Neel Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2022-10-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. FROST, Marcia. US Open Junior Championships underway. US Open [online]. USTA, 2015-09-06 [cit. 2022-10-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-09-08. (anglicky) 
  11. Mihaea Buzărnescu, vicecampioană la Bogota. Epoch Times România [online]. 2021-04-11 [cit. 2021-04-11]. Dostupné online. (rumunsky) 
  12. Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA tiitli. ERR [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 
  13. Ingrid Neel võitis karjääri teise WTA turniiri paarismängus. TENNISNET.EE [online]. 2023-06-18 [cit. 2023-06-19]. Dostupné online. (estonsky) 

Externí odkazy editovat