Beatriz Haddad Maiová

brazilská tenistka

Beatriz Haddad Maiová (nepřechýleně Haddad Maia, * 30. května 1996 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka s libanonskými kořeny, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři singlové a sedm deblových turnajů, včetně „doublu“ na Elite Trophy 2023. Po jedné singlové i deblové trofeji přidala v sérii WTA 125. V rámci okruhu ITF získala sedmnáct titulů ve dvouhře a devět ve čtyřhře.[2]

Beatriz Haddad Maiová
Haddad Maiová na French Open 2022
Haddad Maiová na French Open 2022
StátBrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození30. května 1996 (28 let)
Místo narozeníSão Paulo, Brazílie[1]
BydlištěSão Paulo, Brazílie
Výška185 cm[1]
Profesionál od2010
Držení raketylevou rukou, bekhend obouruč
Výdělek7 180 800 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů461–241
Tituly4 WTA, 1 WTA 125, 17 ITF
Nejvyšší umístění10. místo (12. června 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2024)
French Opensemifinále (2023)
Wimbledon4. kolo (2023)
US Openčtvrtfinále (2024)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů172–99
Tituly7 WTA, 1 WTA 125, 9 ITF
Nejvyšší umístění10. místo (8. května 2023)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2022)
French Open2. kolo (2022, 2023)
Wimbledon3. kolo (2017, 2022)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2022)
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Openčtvrtfinále (2022)
Wimbledon2. kolo (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241005a5. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červnu 2023 na 10. místě a ve čtyřhře v květnu téhož roku také na 10. místě. Trénuje ji Rafael Paciaroni. Dříve tuto roli plnil Larri Passos.[1][2]

Na Indian Wells Masters 2021 se výhrou nad třetí hráčkou klasifikace Karolínou Plíškovou stala první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky žebříčku WTA. Na grandslamu si zahrála finále ženské čtyřhry Australian Open 2022. Po boku Kazachstánky Anny Danilinové v něm prohrály s prvním světovým párem Češek Barborou Krejčíkovou a Kateřinou Siniakovou.[3] Po semifinále French Open 2023 se stala první Brazilkou v elitní světové desítce žebříčku WTA ve dvouhře.

V brazilském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Venezuele, v němž prohrála dvouhru s Gabrielou Pazovou. Brazilky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 19–10 ve dvouhře a 10–2 ve čtyřhře.[4]

Brazílii reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve druhém kole dvouhry podlehla Slovence Anně Karolíně Schmiedlové. Do ženské čtyřhry nastoupila s Luisou Stefaniovou. Ve druhém kole nestačily na Britky Boulterovou s Watsonovou.

Tenisová kariéra

editovat

S tenisem začala v pěti letech v saopaulském klubu Sirio, v němž hrály také matka Lais Scaff Haddadová a babička Arlette Scaff Haddadová.[5] V juniorské kategorii se probojovala do dvou grandslamových finále ve čtyřhře a to vždy na Roland Garros. Z obou bojů o titul odešla poražena. Poprvé nestačila po boku paraguayské juniorky Montserrat Gonzálezové na French Open 2012 ruské dvojici Darja Gavrilovová a Irina Chromačovová až v supertiebreaku dvoubodovým rozdílem. O rok později si na French Open 2013 finále zopakovala, když v páru s Ekvádorkou Doménicou Gonzálezovou podlehly favorizovaným českým hráčkám Barboře Krejčíkové s Kateřinou Siniakovou ve dvou setech.

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2010 v Brazílii. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pak stala kvalifikace quebeckého Bell Challenge 2012, v níž na úvod vypadla s Kanaďankou Heidi El Tabakhovou. Debutový titul na této ženské túře pak získala na antukovém Copa Colsanitas 2015, hraném v kolumbijské metropoli Bogotě. Ve finále čtyřhry s krajankou Paulou Cristinou Gonçalvesovou zdolaly americký pár Irina Falconiová a Shelby Rogersová až v supertiebreaku.

 
Bekhend v kvalifikaci Prague Open 2019

Po červencovém Wimbledonu 2019, kde v úvodním kole vyřadila Španělku Garbiñe Muguruzaovou[6] a poté podlehla Harriet Dartové, Mezinárodní tenisová federace oznámila, že byla 4. června 2019 na turnaji WTA 125 v Bolu pozitivně testována na zakázaný modulátor s podobnými vlastnostmi anabolickým steroidům. Montréalská laboratoř odhalila metabolity SARM S-22 a SARM LGD-4033. Do vyřešení případu jí byla pozastavena činnost.[7][8] Na odloženém BNP Paribas Open 2021 v Indian Wells postoupila do hlavní soutěže až jako šťastná poražená. Ve třetím kole vyřadila třetí hráčku klasifikace Karolínu Plíškovou. Stala se tak první Brazilkou, která porazila členku elitní světové trojky na žebříčku WTA.[9] Následně však uhrála jen dva gamy na Estonku Anett Kontaveitovou.[10]

První singlový titul na okruhu WTA Tour získala na travnatém Rothesay Open Nottingham 2022 po třísetové finálové výhře nad Američankou Alison Riskeovou. Druhou trofej si odvezla o týden později z červnového Rothesay Classic Birmingham 2022. Na cestě do finále porazila dvě wimbledonské šampionky – v prvním kole Kvitovou a v semifinále Halepovou. V úvodní sadě závěrečného zápasu jí skrečovala Číňanka Čang Šuaj pro poranění zad. Bodový zisk ji na žebříčku poprvé posunul do světové třicítky, na 29. místo.[11] Na torontském National Bank Open 2022 přehrála ve druhé fázi světovou třináctku Leylah Fernandezovou. Následně poprvé v kariéře zdolala světovou jedničku, Polku Igu Świątekovou ve třech sadách. Potřetí v sezóně tak zvládla duel s členkou první světové desítky a stala se první Brazilkou ve čtvrtfinále turnaje WTA 1000.[12] Ani v něm ji nezastavila dvanáctá žena klasifikace Belinda Bencicová.

 
Na French Open 2023 poprvé překročila hranici 2. kola grandslamové dvouhry. Díky semifinálové účasti se stala první Brazilkou v  Top 10 žebříčku WTA.

První grandslamové semifinále ve dvouhře si zahrála na French Open 2023. Do této fáze grandslamu postoupila jako první Brazilka od Marii Buenové na US Open 1968. Při předchozích jedenácti grandslamových startech nikdy nepřekročila hranici druhého kola.[13] Ve třetím kole odvrátila mečbol třiadvacáté nasazené Jekatěrině Alexandrovové.[14] V osmifinále pak otočila průběh zápasu se Sarou Sorribesovou Tormovou. Po ztrátě úvodní sady, prohrávala ve druhé 0–3 na gamy. Přesto po 3 hodinách a 51 minutách zvítězila v nejdelším zápase odehrané části sezóny, třetím nejdelším v historii ženského Roland Garros a desátém nejdelším v otevřené éře.[15][16] Mezi poslední osmičkou prohrála potřetí v řadě úvodní set a opět duel otočila, když vyřadila světovou sedmičku Ons Džabúrovou.[17] V semifinále však nestačila na obhájkyni trofeje a pozdější šampionku, světovou jedničku Igu Świątekovou. V tiebreaku druhé sady nevyužila setbol.[18] V následném vydání žebříčku WTA se jako první Brazilka stala členkou první světové desítky, kterou uzavírala. K posunu do Top 10 jí pomohly také čtvrtfinálové účasti na stuttgartském Porsche Tennis Grand Prix 2023 a římském Internazionali BNL d'Italia 2023.[19]

Finále na Grand Slamu

editovat

Ženská čtyřhra: 1 (0–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2022 Australian Open tvrdý   Anna Danilinová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
7–6(7–3), 4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistryň (0)
WTA Elite Trophy (1–0 D; 1–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–1 D; 1–2 Č)
Premier / WTA 500 (1–0 D; 2–0 Č)
International / WTA 250 (2–2 D, 3–0 Č)

Dvouhra: 7 (4–3)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. září 2017 Soul, Jižní Korea International tvrdý   Jeļena Ostapenková 7–6(7–5), 1–6, 4–6
Vítězka 1. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království WTA 250 tráva   Alison Riskeová 6–4, 1–6, 6–3
Vítězka 2. 19. června 2022 Birmingham, Spojené království WTA 250 tráva   Čang Šuaj 5–4skreč
Finalistka 2. 14. srpna 2022 Toronto, Kanada WTA 1000 tvrdý   Simona Halepová 3–6, 6–2, 3–6
Vítězka 3. 29. října 2023 Ču-chaj, Čína Elite Trophy tvrdý   Čeng Čchin-wen 7–6(13–11), 7–6(7–4)
Finalistka 3. srpen 2024 Cleveland, Spojené státy WTA 250 tvrdý   McCartney Kesslerová 6–1, 1–6, 5–7
Vítězka 4. 22. září 2024 Soul, Jižní Korea WTA 500 tvrdý   Darja Kasatkinová 1–6, 6–4, 6–1

Čtyřhra: 10 (7–3)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. dubna 2015 Bogotá, Kolumbie International antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Irina Falconiová
  Shelby Rogersová
6–3, 3–6, [10–6]
Vítězka 2. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie (2) International antuka   Nadia Podoroská   Verónica Cepedeová Roygová
  Magda Linetteová
6–3, 7–6(7–4)
Vítězka 3. leden 2022 Sydney, Austrálie WTA 500 tvrdý   Anna Danilinová   Vivian Heisenová
  Panna Udvardyová
4–6, 7–5, [10–8]
Finalistka 1. 30. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý   Anna Danilinová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
7–6(7–3), 4–6, 4–6
Vítězka 4. 12. června 2022 Nottingham, Spojené království WTA 250 tráva   Čang Šuaj   Caroline Dolehideová
  Monica Niculescuová
7–6(7–2), 6–3
Finalistka 2. 23. října 2022 Guadalajara, Mexiko WTA 1000 tvrdý   Anna Danilinová   Storm Sandersová
  Luisa Stefaniová
6–7(4–7), 7–6(7–2), [8–10]
Finalistka 3. 18. března 2023 Indian Wells, Spojené státy WTA 1000 tvrdý   Laura Siegemundová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
1–6, 7–6(7–3), [7–10]
Vítězka 5. 7. května 2023 Madrid, Španělsko WTA 1000 antuka   Viktoria Azarenková   Coco Gauffová
  Jessica Pegulaová
6–1, 6–4
Vítězka 6. 29. října 2023 Ču-chaj, Čína Elite Trophy tvrdý   Veronika Kuděrmetovová   Miju Katová
  Aldila Sutjiadiová
6–3, 6–3
Vítězka 7. 12. ledna 2024 Adelaide, Austrálie WTA 500 tvrdý   Taylor Townsendová   Caroline Garciaová
  Kristina Mladenovicová
7–5, 6–3

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–1 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 8. května 2022 Saint-Malo, Francie antuka   Anna Blinkovová 7–6(7–3), 6–3
Finalistka 1. 15. května 2022 Paříž, Francie antuka   Claire Liuová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. května 2022 Paříž, Francie antuka   Kristina Mladenovicová   Oxana Kalašnikovová
  Miju Katová
5–7, 6–4, [10–4]

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 25 (17–8)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1. srpna 2011 São Paulo, Brazílie antuka   Maria Fernanda Alvesová 6–4, 5–7, 3–6
Vítězka 1. 24. října 2011 Goiânia, Brazílie antuka   Bárbara Luzová 6–2, 6–0
Vítězka 2. 2. dubna 2012 Ribeirão Preto, Brazílie tvrdý   Natasha Fourouclasová 6–0, 6–1
Vítězka 3. 25. března 2013 Ribeirão Preto, Brazílie antuka   Andrea Benítezová 7–6(7–2), 6–2
Vítězka 4. 15. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Tereza Martincová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 20. května 2013 Caserta, Itálie antuka   Renata Voráčová 4–6, 1–6
Finalistka 3. 17. června 2013 Lenzerheide, Švýcarsko antuka   Laura Siegemundová 2–6, 3–6
Finalistka 4. 23. června 2014 Breda, Nizozemsko antuka   Bernarda Peraová 1–6, 6–7(8–10)
Finalistka 5. 1. prosince 2014 Mérida, Mexiko tvrdý   Patricia Maria Țigová 6–3, 3–6, 1–6
Finalistka 6. 3. října 2016 Pula, Itálie antuka   Martina Trevisanová 3–6, 4–6
Vítězka 5. 31. října 2016 Scottsdale, Spojené státy tvrdý   Kristie Ahnová 7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítězka 6. 7. listopadu 2016 Waco, Spojené státy tvrdý   Grace Minová 6–2, 3–6, 6–1
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý   Markéta Vondroušová 6–2, 6–2
Vítězka 8. 14. května 2017 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Jil Teichmannová 6–3, 6–3
Finalistka 7. 4. listopadu 2018 Tyler, Spojené státy tvrdý   Whitney Osuigweová 3–6, 4–6
Vítězka 9. září 2020 Montemor-o-Novo, Portugalsko tvrdý   Jodie Anna Burrageová 6–1, 6–4
Finalistka 8. září 2020 Figueira da Foz, Portugalsko tvrdý   Georgina Garcíaová Pérezová 7–6(12–10), 5–7, 4–6
Vítězka 10. září 2020 Santarém, Portugalsko tvrdý   Martyna Kubková 6–0, 6–0
Vítězka 11. září 2020 Porto, Portugalsko tvrdý   Ingrid Gamarra Martinsová 6–3, 6–2
Vítězka 12. říjen 2020 Funchal, Portugalsko tvrdý   Francisca Jorgeová 6–3, 6–3
Vítězka 13. duben 2021 Villa Maria, Argentina antuka   Francesca Jonesová 5–7, 6–4, 6–2
Vítězka 14. duben 2021 Cordoba, Argentina antuka   Panna Udvardyová 6–2, 6–2
Vítězka 15. červen 2021 Montemor Ladies Open, Portugalsko tvrdý   Mariam Bolkvadzeová 6–4, 6–4
Vítězka 16. září 2021 Collonge-Bellerive, Švýcarsko antuka   Ipek Ozová 5–7, 6–1, 6–4
Vítězka 17. září 2021 Montreux, Švýcarsko antuka   Francesca Jonesová 6–4, 6–3

Čtyřhra: 15 (9–6)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. září 2010 Mogi das Cruzes, Brazílie antuka   Flávia Guimarães Bueno   Maria Fernanda Alves
  Natasha Lotuffová
6–1, 6–3
Vítězka 2. 1. srpna 2011 São Paulo, Brazílie antuka   Carla Forteová   Isabella Robbianiová
  Kyra Shroffová
6–7(5–7), 6–3, [10–7]
Vítězka 3. 24. října 2011 Goiânia, Brazílie antuka   Paula Cristina Gonçalves   Flávia Dechandt Araújo
  Karina Vendittiová
6–4, 5–7, [12–10]
Finalistka 1. 8. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Bárbara Luzová   Irina Baraová
  Diana Buzeanová
5–7, 1–6
Finalistka 2. 9. června 2014 Amstelveen, Nizozemsko tvrdý   Tatiana Búová   Bernarda Peraová
  Viktorija Tomovová
0–6, 1–2skreč
Vítězka 4. 16. června 2014 Alkmaar, Nizozemsko antuka   Bernarda Peraová   Charlotte van der Meiováj
  Mandy Wagemakerová
6–1, 1–6, [10–5]
Finalistka 3. 26. ledna 2015 Sunrise, Spojené státy antuka   Paula Cristina Gonçalves   Anna Kalinská
  Katerina Stewartová
6–7(6–8), 7–5, [6–10]
Finalistka 4. 11. května 2015 Saint-Gaudens, Francie antuka   Nicole Melicharová   Mariana Duqueová
  Julia Glušková
6–1, 6–7(5–7), [4–10]
Vítězka 5. 25. května 2015 Grado, Itálie antuka   Viktorija Golubicová   Sharon Fichmanová
  Katarzyna Piterová
6–3, 6–2
Vítězka 6. 18. ledna 2016 Guarujá, Brazílie tvrdý   Paula Cristina Gonçalvesová   Laura Pigossiová
  Jil Teichmannová
6–7(3–7), 7–5, [10–7]
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý   Genevieve Lorbergsová   Alison Baiová
  Erika Semaová
6–4, 6–3
Finalistka 5. květen 2019 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Luisa Stefaniová   Xenia Knollová
  Anna Blinkovová
6–4, 2–6, [12–14]
Vítězka 8. červen 2019 Ilkley, Velká Británie tráva   Luisa Stefaniová   Ellen Perezová
  Arina Rodionovová
6–4, 6–7(5–7), [10–4]
Vítězka 9. září 2020 Figueira da Foz, Portugalsko tvrdý   Ingrid Gamarra Martinsová   Jacqueline Cabajová Awadová
  Inês Murtaová
7–5, 6–1
Finalistka 6. říjen 2020 Funchal, Portugalsko tvrdý   Ingrid Gamarra Martinsová   Arianne Hartonová
  Eva Vedderová
6–4, 1–6, [7–10]

Finále na juniorském Grand Slamu

editovat

Čtyřhra juniorek: 2 (0–2)

editovat
Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2012 French Open antuka   Montserrat Gonzálezová   Darja Gavrilovová
  Irina Chromačovová
6–4, 4–6, [8–10]
Finalistka 2013 French Open antuka   Doménica Gonzálezová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
5–7, 2–6

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatriz Haddad Maia na anglické Wikipedii.

  1. a b c Beatriz Haddad Maiová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241005a5. října 2024
  2. a b Beatriz Haddad Maiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241005a5. října 2024
  3. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Na druhý pokus to vyšlo! Krejčíková se Siniakovou na Australian Open získaly čtvrtý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2022-01-30 [cit. 2022-01-30]. Dostupné online. 
  4. Beatriz Haddad Maiová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20241005a5. října 2024
  5. Revista Sirio | Sirio 1917–2007. S. 16–17. Esporte Clube Sirio [PDF]. [cit. 2022-08-12]. Čís. 222, s. 16–17. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-06. 
  6. Sharapova out amid injury drama as Muguruza also falls in Wimbledon shocks. The Guardian [online]. 2019-07-02 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Haddadová Maiaová měla pozitivní dopingový nález [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-24 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  8. Tennis: Haddad Maia gets provisional ban after failing dope test. Reuters [online]. 2019-07-24 [cit. 2022-08-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Norrie wins, Evans & Pliskova out. BBC Sport [online]. 2021-10-11 [cit. 2021-10-12]. Dostupné online. 
  10. Bia Haddad leva pneu e perde para Anett Kontaveit em Indian Wells. ge [online]. 2021-10-12 [cit. 2021-10-16]. Dostupné online. (portugalsky) 
  11. Haddad Maia's win streak hits 10 as Zhang retires in Birmingham final. Women's Tennis Association [online]. 2022-06-19 [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Haddad Maia stuns Swiatek to advance to Toronto quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2022-08-12 [cit. 2022-08-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Haddad Maia upsets Jabeur; first Brazilian in French Open semis in Open Era. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Tennis, WTA – Roland-Garros 2023: Haddad Maia upends Alexandrova. Tennis Majors [online]. 2023-06-03 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Haddad Maia become first Brazilian in French Open quarters since 1968. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Haddad Maia beats Sorribes Tormo in third-longest women’s match at French Open. The Hindu [online]. 2023-06-05 [cit. 2023-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Haddad Maia upsets Jabeur in another comeback. ESPN.com [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. Swiatek stops Haddad Maia to reach third Roland Garros final. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-08 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. Rankings Watch: Haddad Maia breaks into Top 10; Svitolina climbs higher. Women's Tennis Association [online]. 2023-06-12 [cit. 2023-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat