Otevřít hlavní menu

Beatriz Haddad Maiová

brazilská tenistka

Beatriz Haddad Maiová, rodným jménem Beatriz Haddad Maia, (* 30. května 1996 São Paulo) je brazilská profesionální tenistka s libanonskými kořeny, hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala do srpna 2019 osm titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[3]

Beatriz Haddad Maiová
Maiová ve Wimbledonu 2017
Stát BrazílieBrazílie Brazílie
Datum narození 30. května 1996 (23 let)
Místo narození São Paulo, Brazílie[1]
Bydliště São Paulo, Brazílie[2]
Výška 185 cm
Váha 62 kg
Profesionál od 2010
Držení rakety levou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 612 669 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 234–144
Tituly 0 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění 58. místo (25. září 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2017, 2019)
French Open 1. kolo (2017)
Wimbledon 2. kolo (2017, 2019)
US Open 1. kolo (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 90–57
Tituly 2 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění 79. místo (29. ledna 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2018)
Wimbledon 3. kolo (2017)
US Open 1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190726a26. července 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2017 na 58. místě a ve čtyřhře pak v lednu 2018 na 79. místě. Trénuje ji Larri Passos.[1][3]

V brazilském fedcupovém týmu debutovala v roce 2012 základním blokem 1. skupiny Americké zóny proti Venezuele, v němž prohrála dvouhru s Gabrielou Pazovou. Brazilky přesto zvítězily 2:1 na zápasy. Do dubna 2017 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 3–2 ve čtyřhře.[2]

Tenisová kariéraEditovat

V juniorské kategorii se probojovala do dvou grandslamových finále ve čtyřhře a to vždy na Roland Garros. Z obou bojů o titul odešla poražena. Poprvé nestačila po boku paraguayské juniorky Montserrat Gonzálezové na French Open 2012 ruské dvojici Darja Gavrilovová a Irina Chromačevová až v supertiebraku dvoubodovým rozdílem [8–10]. O rok později si na French Open 2013 finále zopakovala, když v páru s Ekvádorkou Doménicou Gonzálezovou podlehly favorizovaným českým hráčkám Barboře Krejčíkové s Kateřinou Siniakovou ve dvou setech.

První ženský turnaj na okruhu ITF odehrála v roce 2010 v Brazílii. Premiérovou událostí na okruhu WTA Tour se pak stala kvalifikace quebeckého Bell Challenge 2012, v níž na úvod vypadla s Kanaďankou Heidi El Tabakhovou. Debutový titul na této ženské túře pak získala na antukovém Copa Colsanitas 2015, hraném v kolumbijské metropoli Bogotě. Ve finále čtyřhry s krajankou Paulou Cristinou Gonçalvesovou zdolaly americký pár Irina Falconiová a Shelby Rogersová až v supertiebreaku.

Po červencovém Wimbleonu 2019, kde v úvodním kole vyřadila Španělku Garbiñe Muguruzaovou[4] a poté podlehla Harriet Dartové, Mezinárodní tenisová federace oznámila, že byla 4. června 2019 na turnaji WTA 125K v Bolu pozitivně testována na zakázaný modulátor s podobnými vlastnostmi anabolickým steroidům. Montréalská laboratoř odhalila metabolity SARM S-22 a SARM LGD-4033. Do vyřešení případu jí byla pozastavena činnost.[5][6]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0)
Premier (0)
International (0–1 D, 2–0 Č)

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. září 2017 Soul, Jižní Korea tvrdý   Jeļena Ostapenková 7–6(7–5), 1–6, 4–6

Čtyřhra: 2 (2–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 13. dubna 2015 Bogotá, Kolumbie antuka   Paula Cristina Gonçalvesová   Irina Falconiová
  Shelby Rogersová
6–3, 3–6, [10–6]
Vítězka 2. 15. dubna 2017 Bogotá, Kolumbie (2) antuka   Nadia Podoroská   Verónica Cepedeová Roygová
  Magda Linetteová
6–3, 7–6(7–4)

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 14 (8–6)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 1. srpna 2011 São Paulo, Brazílie antuka   Maria Fernanda Alvesová 6–4, 5–7, 3–6
Vítězka 1. 24. října 2011 Goiânia, Brazílie antuka   Bárbara Luzová 6–2, 6–0
Vítězka 2. 2. dubna 2012 Ribeirão Preto, Brazílie tvrdý   Natasha Fourouclasová 6–0, 6–1
Vítězka 3. 25. března 2013 Ribeirão Preto, Brazílie antuka   Andrea Benítezová 7–6(7–2), 6–2
Vítězka 4. 15. dubna 2013 Antalya, Turecko tvrdý   Tereza Martincová 6–4, 6–3
Finalistka 2. 20. května 2013 Caserta, Itálie antuka   Renata Voráčová 4–6, 1–6
Finalistka 3. 17. června 2013 Lenzerheide, Švýcarsko antuka   Laura Siegemundová 2–6, 3–6
Finalistka 4. 23. června 2014 Breda, Nizozemsko antuka   Bernarda Perová 1–6, 6–7(8–10)
Finalistka 5. 1. prosince 2014 Mérida, Mexiko tvrdý   Patricia Maria Țigová 6–3, 3–6, 1–6
Finalistka 6. 3. října 2016 Pula, Itálie antuka   Martina Trevisanová 3–6, 4–6
Vítězka 5. 31. října 2016 Scottsdale, Spojené státy tvrdý   Kristie Ahnová 7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítězka 6. 7. listopadu 2016 Waco, Spojené státy tvrdý   Grace Minová 6–2, 3–6, 6–1
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý   Markéta Vondroušová 6–2, 6–2
Vítězka 8. 14. května 2017 Cagnes-sur-Mer, Francie antuka   Jil Teichmannová 6–3, 6–3
Finalistka 7. 4. listopadu 2018 Tyler, Spojené státy tvrdý   Whitney Osuigweová 3–6, 4–6

Čtyřhra: 11 (7–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 20. září 2010   Mogi das Cruzes antuka   Flávia Guimarães Bueno   Maria Fernanda Alves
  Natasha Lotuffová
6–1, 6–3
Vítězka 2. 1. srpna 2011   São Paulo antuka   Carla Forteová   Isabella Robbianiová
  Kyra Shroffová
6–7(5–7), 6–3, [10–7]
Vítězka 3. 24. října 2011   Goiânia antuka   Paula Cristina Gonçalves   Flávia Dechandt Araújo
  Karina Vendittiová
6–4, 5–7, [12–10]
Finalistka 1. 8. dubna 2013   Antalya tvrdý   Bárbara Luzová   Irina Maria Barová
  Diana Buzeanová
5–7, 1–6
Finalistka 2. 9. června 2014   Amstelveen tvrdý   Tatiana Búová   Bernarda Perová
  Viktorija Tomovová
0–6, 1–2skreč
Vítězka 4. 16. června 2014   Alkmaar antuka   Bernarda Perová   Charlotte van der Meiováj
  Mandy Wagemakerová
6–1, 1–6, [10–5]
Finalistka 3. 26. ledna 2015   Sunrise antuka   Paula Cristina Gonçalves   Anna Kalinská
  Katerina Stewartová
6–7(6–8), 7–5, [6–10]
Finalistka 4. 11. května 2015 Saint-Gaudens, Francie antuka   Nicole Melicharová   Mariana Duqueová
  Julia Glušková
6–1, 6–7(5–7), [4–10]
Vítězka 5. 25. května 2015 Grado, Itálie antuka   Viktorija Golubicová   Sharon Fichmanová
  Katarzyna Piterová
6–3, 6–2
Vítězka 6. 18. ledna 2016 Guarujá, Brazílie tvrdý   Paula Cristina Gonçalvesová   Laura Pigossiová
  Jil Teichmannová
6–7(3–7), 7–5, [10–7]
Vítězka 7. 28. února 2017 Clare, Austrálie tvrdý   Genevieve Lorbergsová   Alison Baiová
  Erika Semaová
6–4, 6–3

Finále na juniorském Grand SlamuEditovat

Čtyřhra juniorek: 2 (0–2)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 2012 French Open antuka   Montserrat Gonzálezová   Darja Gavrilovová
  Irina Chromačevová
6–4, 4–6, [8–10]
Finalistka 2013 French Open antuka   Doménica Gonzálezová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková
5–7, 2–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Beatriz Haddad Maia na anglické Wikipedii.

  1. a b (anglicky) Beatriz Haddad Maiová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20190726a26. července 2019
  2. a b (anglicky) Beatriz Haddad Maiová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20170412a12. dubna 2017
  3. a b (anglicky) Beatriz Haddad Maiová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190726a26. července 2019
  4. Sharapova out amid injury drama as Muguruza also falls in Wimbledon shocks. The Guardian [online]. 2019-07-02 [cit. 2019-07-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, ČTK. Haddadová Maiaová měla pozitivní dopingový nález [online]. TenisPortal.cz, 2019-07-24 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. 
  6. MYLES, Stephanie. Haddad Maia gets provisional doping suspension [online]. Tennis Life, 2019-07-23 [cit. 2019-07-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat