Otevřít hlavní menu

Anett Kontaveitová (* 24. prosince 1995 Tallinn) je estonská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře vyhrála na okruhu WTA Tour jeden singlový turnaj, když triumfovala na travnatém Ricoh Open 2017. V rámci okruhu ITF získala jedenáct titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře.[1]

Anett Kontaveitová
Anett Kontaveitová ve Wimbledonu 2017
Stát EstonskoEstonsko Estonsko
Datum narození 24. prosince 1995 (23 let)
Místo narození Tallinn, Estonsko
Bydliště Tallinn, Estonsko
Výška 174 cm
Váha 65 kg
Profesionál od 2010
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 3 371 860 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 288–152
Tituly 1 WTA, 11 ITF
Nejvyšší umístění 14. místo (1. dubna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2018)
French Open 4. kolo (2018)
Wimbledon 3. kolo (2017, 2018)
US Open 4. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 49–32
Tituly 0 WTA, 5 ITF
Nejvyšší umístění 260. místo (21. dubna 2014)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190427a27. dubna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Jediné grandslamové finále si zahrála na juniorce US Open 2012

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v dubnu 2019 na 14. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2014 na 260. místě. Trénuje ji Nigel Sears. Dříve tuto roli plnili Peeter Lamp či Glenn Schaap.[2]

V estonském fedcupovém týmu debutovala v roce 2011 únorovým čtvrtfinále druhé světové skupiny proti Španělsku, v němž hladce prohrála obě dvouhry s Martínezovou Sánchezovou a Suárezovou Navarrovou. Estonky pak podlehly 1:4 na zápasy. Do roku 2020 v soutěži nastoupila k dvaceti třem mezistátním utkáním s bilancí 18–7 ve dvouhře a 4–8 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéraEditovat

Juniorská kariéraEditovat

V prosinci 2011 vyhrála singlovou soutěž floridského Orange Bowlu, když na turnaji přehrála hráčky z první třístovky ženské klasifikace, Eugenii Bouchardovou a Julii Putincevovou.

Po boku Taťány Vorobjovové získala deblový titul na Mistrovství Evropy 16letých 2011 po finálové výhře nad nejvýše nasazenou českou dvojicí Barbora Krejčíková a Petra Rohanová.

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byla nejvýše postavená 10. září 2012 na 4. místě.

Grand SlamEditovat

Na prvních třech grandslamových událostech sezóny se nejdále probojovala do semifinále dvouhry.

Mezi poslední čtveřicí juniorek na Australian Open 2013 podlehla v pozici turnajové desítky Češce Kateřině Siniakové. V semifinále French Open 2012 skončila na raketě druhé nasazené a pozdější německé vítězky Anniky Beckové. Ve Wimbledonu 2012 nenašla recept na pátou nasazenou Kanaďanku Eugenii Bouchardovou.

Jediné kariérní finále na majoru odehrála na US Open 2012. Ve čtvrtfinále přešla z pozice turnajové dvanáctky přes nejvýše nasazenou Američanku Taylor Townsendovou. V semifinále vyřadila další americkou juniorku Victorii Duvalovou, hrající na divokou kartu Ve finále však po dvousetovém průběhu podlehla Američance Samanthě Crawfordové, když soupeřka obdržela do soutěže také divokou kartu od pořadatelů.

Ženský tenisEditovat

V letech 2009 a 2010 se stala vůbec nejmladší mistryní žen Estonska ve dvouhře.

 
Bekhend na French Open 2015

Premiérový titul z okruhu ITF si připsala v lednu 2011 na turnaji Seb Tallink Open IV v rodném Tallinnu, když ve finále zdolala Slovenku Zuzanu Luknárovou. Následně v této úrovni ženského tenisu vyhrála sedm singlových finále v řadě. První divokou kartu do kvalifikace turnaje WTA Tour obdržela na kodaňském E-Boks Open 2012. Po výhře nad favorizovanou francouzskou tenistkou Kristinou Mladenovicovou, prohrála v posledním třetím kvalifikačním kole s Němkou Annikou Beckovou.

Premiérový start v hlavní soutěži WTA Tour zaznamenala v sezóně 2014, když na úvodní lednové události okruhu ASB Classic, konané v Aucklandu, vyhrála tři kvalifikační kola. V posledním z nich přehrála po dvousetové výhře 6–3, 7–6, šestou nasazenou a 144. ženu světové klasifikace Irinu Falconiovou ze Spojených států. V prvním utkání hlavní soutěže pak podlehla Japonce ze třetí stovky žebříčku Sačie Išizuové.

Divokou kartu obdržela do hlavní soutěže turnaje druhé nejvyšší kategorie Premier Mandatory – Miami Masters 2014. V prvním kole nestačila na Američanku Madison Keysovou.

Do premiérového finále na okruhu WTA Tour se probojovala ve 21 letech během debutového ročníku dubnového Ladies Open Biel Bienne 2017, když na cestě do závěrečného boje o titul postupně přehrála britskou světovou osmatřicítku Heather Watsonovou, Rusku Jevgeniji Rodinovou, Belgičanku Elise Mertensovou a po třísetovém průběhu také běloruskou kvalifikantku Aljaksandru Sasnovičovou.[4] Ve finále však nenašla recept na 17letou českou kvalifikantku figurující na 233. pozici Markétu Vondroušovou, jíž podlehla ve dvou setech. V následném vydání žebříčku WTA postoupila z 99. na 74. příčku, jedno místo za svým kariérním maximem.[5]

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 (0–1 D)
Premier (0–1 D)
International (1–2 D)

Dvouhra: 5 (1–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 16. dubna 2017 Biel/Bienne, Švýcarsko tvrdý (h)   Markéta Vondroušová 4–6, 6–7(6–8)
Vítězka 1. 18. června 2017 s-Hertogenbosch, Nizozemsko tráva   Natalja Vichljancevová 6–2, 6–3
Finalistka 2. 23. července 2017 Gstaad, Švýcarsko antuka   Kiki Bertensová 4–6, 6–3, 1–6
Finalistka 3. 29. září 2018 Wu-chan, ČLR tvrdý   Aryna Sabalenková 3–6, 3–6
Finalistka 4. 28. dubna 2019 Stuttgart, Německo antuka (h)   Petra Kvitová 3–6, 6–7(2–6)

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 14 (11–3)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 24. ledna 2011 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Zuzana Luknárová 6–4, 4–6, 6–2
Vítězka 2. 1. srpna 2011 Savitaipale, Finsko antuka   Lisanne van Rietová 6–3, 6–1
Vítězka 3. 24. října 2011 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Syna Kayserová 6–4, 6–2
Vítězka 4. 20. února 2012 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Katarzyna Piterová 7–5, 6–4
Vítězka 5. 20. srpna 2012 San Luis Potosí, Mexiko tvrdý   Victoria Rodríguezová 6–1, 6–1
Vítězka 6. 13. května 2013 Marathón, Řecko tvrdý   Lucy Brownová 6–4, 6–7 (6–8), 6–3
Vítězka 7. 27. května 2013 Moskva, Rusko antuka   Çağla Büyükakçay 6–1, 6–1
Vítězka 8. 29. září 2013 Smyrna, Turecko tvrdý   Başak Eraydınová 3–6, 7–6(7–4), 6–0
Finalistka 1. 9. července 2013 Podgorica, Černá Hora antuka   Stephanie Vogtová 4–6, 3–6
Vítězka 9. 7. října 2013 Margaret River, Austrálie tvrdý   Irina Falconiová 6–2, 6–4
Finalistka 2. 10. února 2014 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Timea Bacsinszká 3–6, 3–6
Finalistka 3. 17. února 2014 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Aljaksandra Sasnovičová 3–6, 2–6
Vítězka 10. 1. června 2015 Eastbourne, Spojené království tráva   Alla Kudrjavcevová 7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítězka 11. 29. ledna 2017 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h)   Ivana Jorovićová 6–4, 7–6(7–5)

Čtyřhra: 8 (5–3)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 24. ledna 2011 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Maret Aniová   Tamara Čurovićová
  Jevgenija Kryvoručková
6–7(8–10), 1–6
Vítězka 1. 20. srpna 2012 San Luis Potosí, Mexiko tvrdý   Emily Fanningová   Erin Clarková
  Elizabeth Ferrisová
6–0, 6–3
Vítězka 2. 25. března 2013 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Jeļena Ostapenková   Ljudmila Kičenoková
  Nadija Kičenoková
2–6, 7–5, [10–0]
Vítězka 3. 29. dubna 2013 Edinburgh, Spojené království antuka   Jessica Renová   Anna Smithová
  Francesca Stephensonová
6–2, 6–3
Finalistka 2. 13. května 2013 Marathón, Řecko tvrdý   Laura Deigmanová   Lina Gjorcheská
  Despoina Vogasariová
4–6, 6–2, [6–10]
Vítězka 4. 29. července 2013 Smyrna, Turecko tvrdý   Polina Lejkinová   Hülya Esenová
  Lütfiye Esenová
6–4, 7–5
Finalistka 3. 2. září 2013 Moskva, Rusko antuka   Olga Jančuková   Anna Škudunová
  Aljona Sotnikovová
3–6, 4–6
Vítězka 5. 14. dubna 2014 Dothan, Spojené státy antuka   Ilona Kremenová   Shelby Rogersová
  Olivia Rogowská
6–1, 5–7, [10–5]

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 2012 US Open tvrdý   Samantha Crawfordová 5–7, 3–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anett Kontaveit na anglické Wikipedii.

  1. (anglicky) Anett Kontaveitová na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190427a27. dubna 2019
  2. (anglicky) Anett Kontaveitová na stránkách Ženské tenisové asociace, přístup: 20190427a27. dubna 2019
  3. (anglicky) Anett Kontaveitová na stránkách Fed Cupu, přístup: 20190427a27. dubna 2019
  4. ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová přehrála i Strýcovou a v Bielu si zahraje finále! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-15 [cit. 2017-04-15]. Dostupné online. (česky) 
  5. ZABLOUDIL, Luboš. Vondroušová přemohla únavu i Kontaveitovou a v Bielu slaví první titul z turnaje WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-16 [cit. 2017-04-16]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazyEditovat