Heather Watsonová

britská tenistka

Heather Miriam Watsonová (* 19. května 1992 Guernsey) je britská profesionální tenistka. Ve smíšené čtyřhře triumfovala s Finem Henrim Kontinenem ve Wimbledonu 2016[2] a skončila jako poražená finalistka ve Wimbledonu 2017.

Heather Watsonová
Heather Watsonová ve Wimbledonu 2019
StátSpojené královstvíSpojené království Spojené království[1]
Datum narození19. května 1992 (30 let)
Místo narozeníGuernsey, Spojené království[1]
BydlištěBradenton, FL, Spojené státy[1]
Výška170 cm[1]
Profesionál od2010[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč[1]
Výdělek5 059 299 USD
Dvouhra
Poměr zápasů357–298
Tituly4 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění38. místo (19. ledna 2015)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2013)
French Open2. kolo (2011, 2012, 2014, 2015, 2016 , 2018)
Wimbledon4. kolo (2022)
US Open1. kolo (2011, 2012, 2013, 2014, 2015, 2016, 2017, 2018, 2020, 2021)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry2. kolo (2012, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů142–156
Tituly4 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění39. místo (25. února 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015, 2016)
French Open2. kolo (2018)
Wimbledončtvrtfinále (2018)
US Open2. kolo (2016)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open1. kolo (2013)
Wimbledonvítězka (2016)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hryčtvrtfinále (2016)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20221112a12. listopadu 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v lednu 2015 na 38. místě a ve čtyřhře v dubnu 2013 na 45. místě. Trénuje ji Morgan Phillips. Dříve tuto roli plnil Diego Veronelli. V červenci 2012 se poprvé stala britskou ženskou jedničkou, když na této pozici vystřídala Anne Keothavongovou.[3][1]

juniorském tenise zvítězila na US Open 2009 po závěrečné výhře nad Ruskou Janou Bučinovou. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figurovala na 3. místě. V letech 2009–2011 strávila převážnou část kariéry na okruhu ITF, na níž vyhrála šest turnajů ve dvouhře a dva ve čtyřhře, první z nich v červenci 2009 v anglickém Frinton-On-Sea.

Na okruhu WTA Tour získala čtyři tituly ve dvouhře, když debutový z nich si připsala na HP Open 2012 v Osace po finálové výhře nad Čang Kchaj-čen. Stala se tak první britskou šampionkou po dvaceti čtyřech letech.[4] Ve čtyřhře túry WTA přidala čtyři trofeje. S Erakovicovou ovládla červencový Bank of the West Classic 2012 ve Stanfordu a srpnový Texas Tennis Open 2012Dallasu. Třetí vavřín doplnila s Panovovou na Baku Cupu 2014 a čtvrtý po boku Tatjany Mariové na acapulském Abierto Mexicano Telcel 2018.[5]

Týmové soutěžeEditovat

Billie Jean King CupEditovat

Ve britském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2011ejlatským základním blokem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Švýcarsku. Debut zahájila prohrou v singlu a vítězstvím ve čtyřhře. Velká Británie do baráže neprošla. Do listopadu 2022 v soutěži nastoupila k třiceti třem mezistátním utkáním s bilancí 22–11 ve dvouhře a 8–3 ve čtyřhře.[6]

Letní olympijské hryEditovat

Velkou Británii reprezentovala na londýnských Hrách XXX. olympiády, kde ve dvouhře prohrála ve druhém kole se čtrnáctou nasazenou Ruskou Marií Kirilenkovou. V ženské čtyřhře pak s Laurou Robsonovou nestačily v prvním kole na turnajové pětky Angelique KerberovouSabine Lisickou z Německa.

Zúčastnila se také riodejaneirských Her XXXI. olympiády, kde ve druhém kole dvouhry podlehla patnácté nasazené Ukrajince Elině Svitolinové. Spolu s Johannou Kontaovouženské čtyřhře skončily ve druhé fázi na raketách tchajwanského třetího nasazeného páru sester Chao-čchingJung-žan Čanových. Ve čtvrtfinále opustila smíšenou soutěž po boku Andyho Murrayho, do níž nastoupili z pozice náhradníků po odstoupení Nadala s Muguruzaovou.

Juniorská kariéraEditovat

Juniorskou kariéru odstartovala zlatou medailí z Her Commonwealthu mládeže 2008, které se konaly v indickém městě Puné. Ve finále porazila indickou tenistku Kyru Shroffovou1. Ženské čtyřhry se nezúčastnila. Další vítězství si připsala na juniorském grandslamu US Open 2009, když ve finále přehrála Janu Bučinovou. Společně s Tímeou Babosovou prohrály finále French Open 2009, když podlehly páru BodganováLertcheewakarnová.

Na Australian Open 2009 se probojovala do čtvrtfinále dvouhry, ve kterém padla s Xeniji Pervakovou. Další čtvrtfinále, tentokrát čtyřhry, si zahrála s Britkou Tarou Mooreovou ve Wimbledonu 2008.

Profesionální kariéraEditovat

 
Příjem na French Open 2013

Ostrovní Guernsey reprezentovala na Hrách Commonwealthu v Dillí, kde skončila ve čtvrtfinále ve dvouhře i ve smíšené čtyřhře. Na French Open 2011 vyhrála jako první britská hráčka po sedmnácti letech zápas v hlavní soutěži, když porazila Stéphanii Foretzovou Gaconovou.


2014Editovat

Sezónu sezónu zahájila na turnaji v Brisbane, kde prošla přes kvalifikaci do prvního kola, ve kterém podlehla Dominice Cibulkové. V Sydney vypadla v kvalifikaci, když podlehla Bethanii Mattekové-Sandsové. Na Australian Open 2014 prošla kvalifikací do prvního kole, ve kterém podlehla Daniele Hantuchové.

Za britský tým nastoupila v euroafrické zóně Fed Cupu o postup do baráže druhé Světové skupiny. V první skupině vyhrála všechny čtyři dvouhry, ale Británie přesto do baráže neprošla. Na začátku února si na turnaji v Midlandu připsala dva tituly. Singlovou trofej získala po výhře nad Xeniji Pervakovou. Čtyřhru ovládla s Annou Tatišviliovou, když porazily pár Sharon Fichmanová a Maria Sanchezová. Na mexickém Abierto Mexicano Telcel v Acapulku neprošla kvalifikací, jíž následně zvládla na kalifornském BNP Paribas Open. Ve druhém kole indianwellské dvouhry však nestačila na Agnieszku Radwańskou. Na Sony Open Tennis v Key Biscayne startovala na divokou kartu. Prohrála v prvním kole s Francouzkou Virginii Razzanovou.

 
Během French Open 2016

Antukovou sezónu zahájila na turnaji ITF v Cagnes-sur-Mer, kde vypadla ve čtvrtfinále s Kiki Bertensovou. Druhý titul v sezóně si připsala na Sparta Prague Open, když soutěží prošla bez ztráty setu. Ve finále zdolala Slovenku Annu Karolínu Schmiedlovou.[7]

2015Editovat

Na lednovém Hobart Internationa získala druhý titul na okruhu WTA. Ve finále přehrála Američanku Madison Brengleovou.

Ve Wimbledonu porazila Caroline Garciaovou a Danielu Hantuchovou, než ji zastavila pozdější vítězka Serena Williamsová. V rozhodující sadě přitom ztratila vedení 3–0 na gamy a náskok dvou prolomených podání. Na servisu však nevyužila gamebol na vedení 4–0, a následně ani vedení 5–4, kdy šla podávat na ukončení zápasu. Williamsová svou 24. výhru na Grand Slamu v řadě komentovala slovy: „Budu upřímná. Nevím, jak se mi povedlo vyhrát, sama jsem v to rozhodně nedoufala.“[8][9]

Singlová bilance na Grand SlamuEditovat

Na melbournském Australian Open postoupila nejdále do třetího kola v roce 2013. Na French Open se v letech 2011–2018 probojovala do druhého kola. Grandslamového maxima dosáhla ve Wimbledonu 2022, kde prohrála až ve čtvrtfinále. Na US Open v letech 2011–2021, s výjimkou roku 2019, ani jednou neprošla přes první kolo. V newyorské kvalifikaci 2022 se probojovala do závěrečného, třetího kvalifikačního kola, kde ji vyřadila 17letá Češka Sára Bejlek ve třech setech.

Soukromý životEditovat

Pochází z rodiny Iana a Michelle Watsonovových. Matka má kořeny na Papui Nové Guineji a otec v Anglii. Má bratra Adama a sestry Stephanii a Julii. V sedmi letech začala začala hrát tenis a o pět let později nastoupila do Tenisové akademie Nicka Bollettieriho na Floridě.

Finále na Grand SlamuEditovat

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítězka 2016 Wimbledon tráva   Henri Kontinen   Robert Farah Maksúd
  Anna-Lena Grönefeldová
7–6(7–5), 6–4
Finalistka 2017 Wimbledon tráva   Henri Kontinen   Jamie Murray
  Martina Hingisová
4–6, 4–6

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (1–0 Č)
International / WTA 250 (4–1 D; 3–6 Č)

Dvouhra: 5 (4–1)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý   Čang Kchaj-čen 7–5, 5–7, 7–6(7–4)
Vítězka 2. 17. ledna 2015 Hobart, Austrálie tvrdý   Madison Brengleová 6–3, 6–4
Vítězka 3. 6. března 2016 Monterrey, Mexiko tvrdý   Kirsten Flipkensová 3–6, 6–2, 6–3
Finalistka 1. 13. října 2019 Tchien-ťin, Čína tvrdý   Rebecca Petersonová 4–6, 4–6
Vítězka 4. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko tvrdý   Leylah Fernandezová 6–4, 6–7(8–10), 6–1

Čtyřhra: 10 (4–6)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 16. července 2012 Stanford, Spojené státy tvrdý   Marina Erakovicová   Jarmila Gajdošová
  Vania Kingová
7–5, 7–6(9–7)
Vítězka 2. 25. srpna 2012 Dallas, Spojené státy tvrdý   Marina Erakovicová   Līga Dekmeijereová
  Irina Falconiová
6–3, 6–0
Finalistka 1. 16. září 2012 Québec, Kanada tvrdý (h)   Alicja Rosolská   Tatjana Maleková
  Kristina Mladenovicová
6–7(5–7), 7–6(8–6), [7–10]
Finalistka 2. 14. října 2012 Ósaka, Japonsko tvrdý   Kimiko Dateová   Raquel Kopsová-Jonesová
  Abigail Spearsová
1–6, 4–6
Vítězka 3. 27. července 2014 Baku, Ázerbájdžán tvrdý   Alexandra Panovová   Ioana Raluca Olaruová
  Šachar Pe'erová
6–2, 7–6(7–3)
Finalistka 3. 16. října 2016 Hongkong, Čína tvrdý   Naomi Broadyová   Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan
3–6, 1–6
Vítězka 4. 3. března 2018 Acapulco, Mexiko tvrdý   Tatjana Mariová   Kaitlyn Christianová
  Sabrina Santamariová
7–5, 2–6, [10–2]
Finalistka 4. 17. června 2018 Nottingham, Spojené království tráva   Mihaela Buzărnescuová   Alicja Rosolská
  Abigail Spearsová
3–6, 6–7(5–7)
Finalistka 5. 24. února 2019 Budapešť, Maďarsko tvrdý (h)   Fanny Stollárová   Věra Zvonarevová
  Jekatěrina Alexandrovová
4–6, 6–4, [7–10]
Finalistka 6. 20. března 2021 Monterrey, Mexiko tvrdý   Čeng Saj-saj   Caroline Dolehideová
  Asia Muhammadová
2–6, 3–6

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (6–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 14. července 2009 Frinton-On-Sea, Spojené ktálovství tráva   Anna Fitzpatricková 4–6, 6–4, 6–2
Vítězka 2. 20. července 2010 Wrexham, Spojené ktálovství tvrdý   Sania Mirzaová 6–2, 6–4
Vítězka 3. 11. listopadu 2010 Toronto, Kanada tvrdý (h)   Alizé Limová 6–3, 6–3
Finalistka 1. 24. září 2011 Shrewsbury, Spojené ktálovství tvrdý (h)   Mona Barthelová 0–6, 3–6
Vítězka 4. 16. února 2014 Midland, Spojené státy tvrdý (h)   Xenija Pervaková 6–4, 6–0
Vítězka 5. 18. května 2014 Praha, Česko antuka   Anna Karolína Schmiedlová 7–6(5), 6–0
Finalistka 2. 11. června 2017 Surbiton, Spojené království tráva   Magdaléna Rybáriková 4–6, 5–7
Finalistka 3. 19. srpna 2018 Vancouver, Kanada tvrdý   Misaki Doiová 7–6(7–4), 1–6, 4–6
Vítězka 6. 19. srpna 2019 Vancouver, Kanada tvrdý   Sara Sorribes Tormová 7–5, 6-4

Čtyřhra: 4 (2–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 18. března 2012 Clearwater, Spojené státy tvrdý   Naomi Broadyová   Jekaterine Gorgodzeová
  Alyona Sotnikovová
3–6, 2–6
Finalistka 2. 9. června 2012 Nottingham, Spojené ktálovství tráva   Laura Robsonová   Eleni Daniilidou
  Casey Dellacquová
4–6, 2–6
Vítězka 1. 16. února 2014 Midland, Spojené státy tvrdý (h)   Anna Tatišviliová   Sharon Fichmanová
  Maria Sanchezová
7–5, 5–7, [10–6]
Vítězka 2. 20. května 2017 Trnava, Slovensko antuka   Naomi Broadyová   Čuang Ťia-žung
  Renata Voráčová
6–3, 6–2

Juniorská finále na Grand SlamuEditovat

Dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav Č. Rok Turnaj Soupeřka ve finále Výsledek
Vítězka 1. 2009   US Open   Jana Bučinová 6–4, 6–1

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav Č. Rok Turnaj Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 2009   French Open   Tímea Babosová   Elena Bogdanová
  Noppawan Lertcheewakarnová
3–6, 6–3, [10–8]

Postavení na konečném žebříčku WTAEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 588. 176. 92. 49. 119. 50. 54. 77. 74. 101.

ČtyřhraEditovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 589. 254. 172. 52. 135. 131. 102. 72. 123. 50.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d e f g Heather Watsonová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20190926a26. září 2019
  2. ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. 
  3. Watson se stala nejlepší britskou hráčkou současnosti, tenisinfo.eu, 17. 7. 2012
  4. KANTA, Jakub. Po 24 letech se britský tenis dočkal vítězky turnaje WTA, v Ósace slaví Watsonová. iROZHLAS [online]. 2012-10-124 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  5. Heather Watsonová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220827a27. srpna 2022
  6. Heather Watsonová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221112a12. listopadu 2022
  7. Sparta Prague Open vyhrála Britka Watsonová. TenisPortal.cz [online]. 2014-05-18 [cit. 2022-11-12]. Dostupné online. 
  8. Serena po obratu proti Watsonové: Ve výhru jsem už ani nedoufala. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-04 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 
  9. Serena přežila drama proti Watsonové a může se těšit na souboj se sestrou Venus. Tenisportal.cz [online]. 2015-07-03 [cit. 2015-07-04]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat