Henri Kontinen
Henri Kontinen (* 19. června 1990 Helsinky) je bývalý finský profesionální tenista, vítěz mužského deblu na Australian Open 2017 a Turnaji mistrů 2016 z Londýna, když v obou případech triumfoval s Australanem Johnem Peersem. Od dubna do listopadu 2017 byl ve dvou oddělených obdobích světovou jedničkou ve čtyřhře, celkově padesátou v pořadí a historicky první v jakékoli tenisové soutěži z Finska. Na čele strávil 26 týdnů.[2]
Henri Kontinen | |
---|---|
Henri Kontinen ve Wimbledonu 2016 | |
Přezdívka | Henkka[1] |
Stát | Finsko |
Datum narození | 19. června 1990 (34 let) |
Místo narození | Helsinky, Finsko |
Bydliště | Helsinky, Finsko |
Výška | 191 cm[1] |
Hmotnost | 82 kg[1] |
Profesionál od | 2008 |
Ukončení kariéry | 2021 |
Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
Výdělek | 3 584 065 USD |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 7–6 |
Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
Nejvyšší umístění | 220. místo (18. října 2010) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2010) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 231–139 |
Tituly | 17 ATP, 8 challengerů, 10 Futures |
Nejvyšší umístění | 1. místo (3. dubna 2017) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | vítěz (2017) |
French Open | čtvrtfinále (2018) |
Wimbledon | semifinále (2017) |
US Open | semifinále (2017) |
Velké turnaje ve čtyřhře | |
Turnaj mistrů | vítěz (2016, 2017) |
Smíšená čtyřhra | |
Tituly | 1 |
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | semifinále (2020) |
French Open | semifinále (2015) |
Wimbledon | vítěz (2016) |
US Open | čtvrtfinále (2015, 2019) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 5. listopadu 2023
Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře. Je vítězem smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2016, kde triumfoval po boku domácí Heather Watsonové.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 220. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 1. místě, když se do čela posunul po dohrání Miami Open 2017.[2] Naposledy jej trénoval Chris Eaton.
Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 prvním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž prohrál dvouhru i čtyřhru. Finové odešli poraženi 1:4 na zápasy. Do roku 2016 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–5 ve čtyřhře.[4]
Během kariéry trénoval v tenisových centrech v Uppsale, Praze a akademii Nicka Bollettieriho ve floridském Bradentonu.[1] Mladší bratr Micke Kontinen (nar. 1992) je také bývalým tenistou.
Tenisová kariéra
editovatJuniorská kariéra
editovatNa juniorce Grand Slamu získal titul ve čtyřhře French Open 2008, když s Indonésanem Christopherem Rungkatem ve finále zdolali německo-australský pár Jaan-Frederik Brunken a Matt Reid po hladkém průběhu 6–0 a 6–3.[5]
O titul si také zahrál na juniorce Wimbledonu 2008, když z dvouhry odešel jako poražený finalista poté, co nestačil na Bulhara Grigora Dimitrova. Do třetího juniorského finále se probojoval na US Open 2008 opět v páru s Rungkatem. Tentokrát je však přehrála rakousko-německá dvojice Nikolaus Moser a Cedrik-Marcel Stebe po setech 6–7 a 6–3, až v supertiebreaku 10–8.
Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v srpnu 2008 na 4. místě.
2014
editovatV sezóně 2014 se probojoval do prvních třech finále okruhu ATP World Tour, a to vždy ve čtyřhře. Premiérový titul si odvezl ze srpnového Bet-at-home Cupu, hraného na antuce v Kitzbühelu.
V závěrečném zápasu s krajanem Jarkkem Nieminenem zdolali ve dvou setech pár Daniele Bracciali a Andrej Golubjev. Následně vytvořil stabilnější dvojici s Chorvatem Marinem Draganjou, s nímž skončil jako poražený finalista na halových turnajích Open de Moselle v Metách a basilejském Swiss Indoors.
Finále na Grand Slamu
editovatMužská čtyřhra: 2 (1–1)
editovatStav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Soupeři ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2017 | Australian Open | tvrdý | John Peers | Bob Bryan Mike Bryan |
7–5, 7–5 |
Finalista | 2019 | Australian Open | tvrdý | John Peers | Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(1–7) |
Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)
editovatStav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeři ve finále | Výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 2016 | Wimbledon, Spojené království | tráva | Heather Watsonová | Robert Farah Maksúd Anna-Lena Grönefeldová |
7–6(7–5), 6–4 |
Finalista | 2017 | Wimbledon | tráva | Heather Watsonová | Jamie Murray Martina Hingisová |
4–6, 4–6 |
Finále na okruhu ATP World Tour
editovat
|
Čtyřhra: 30 (24–6)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítěz | 1. | 2. srpna 2014 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Jarkko Nieminen | Daniele Bracciali Andrej Golubjev |
6-1, 6-4 |
Finalista | 1. | 21. září 2014 | Mety, Francie | tvrdý (h) | Marin Draganja | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski |
7–6(7–3), 3–6, [8–10] |
Finalista | 2. | 26. října 2014 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Marin Draganja | Vasek Pospisil Nenad Zimonjić |
6-7(13-15), 6-1, [5-10] |
Vítěz | 2. | 8. února 2015 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Marin Draganja | Fabrice Martin Purav Raja |
6-4, 6-4 |
Vítěz | 3. | 22. února 2015 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Marin Draganja | Colin Fleming Jonathan Marray |
6–4, 3–6, [10–8] |
Vítěz | 4. | 26. dubna 2015 | Barcelona, Španělsko | antuka | Marin Draganja | Jamie Murray John Peers |
6-3, 6-7(6–8), [11–9] |
Finalista | 3. | 8. srpna 2015 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Robin Haase | Nicolás Almagro Carlos Berlocq |
7–5, 3–6, [9–11] |
Vítěz | 5. | 27. září 2015 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) | Treat Conrad Huey | Julian Knowle Alexander Peya |
7–5, 6–3 |
Vítěz | 6. | 4. října 2015 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Treat Conrad Huey | Raven Klaasen Rajeev Ram |
7–6(7–4), 6–2 |
Vítěz | 7. | 10. ledna 2016 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | John Peers | James Duckworth Chris Guccione |
7–6(7–4), 6–1 |
Vítěz | 8. | 1. května 2016 | Mnichov, Německo | antuka | John Peers | Juan Sebastián Cabal Robert Farah |
6–3, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 9. | 17. července 2016 | Hamburk, Německo | antuka | John Peers | Daniel Nestor Ajsám Kúreší |
7–5, 6–3 |
Vítěz | 10. | 27. srpna 2016 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Guillermo García-López | Andre Begemann Leander Paes |
4–6, 7–6(8–6), [10–8] |
Vítěz | 11. | 25. září 2016 | Petrohrad, Rusko (2) | tvrdý (h) | Dominic Inglot | Andre Begemann Leander Paes |
4–6, 6–3, [12–10] |
Finalista | 4. | 16. října 2016 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | John Peers | John Isner Jack Sock |
4–6, 4–6 |
Vítěz | 12. | 6. listopadu 2016 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | John Peers | Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut |
6–4, 3–6, [10–6] |
Vítěz | 13. | 20. listopadu 2016 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království |
tvrdý (h) | John Peers | Raven Klaasen Rajeev Ram |
2–6, 6–1, [10–8] |
Vítěz | 14. | 28. ledna 2017 | Australian Open, Melbourne, Austrálie |
tvrdý | John Peers | Bob Bryan Mike Bryan |
7–5, 7–5 |
Vítěz | 15. | 6. srpna 2017 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
7–6(7–5), 6–4 |
Vítěz | 16. | 8. října 2017 | Peking, ČLR | tvrdý | John Peers | John Isner Jack Sock |
6–3, 3–6, [10–7] |
Vítěz | 17. | 15. října 2017 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
6–4, 6–2 |
Vítěz | 18. | 19. listopadu 2017 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království |
tvrdý (h) | John Peers | Łukasz Kubot Marcelo Melo |
6–4, 6–2 |
Vítěz | 19. | 28. ledna 2018 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | John Peers | Leonardo Mayer | 3–6, 6–3, [10–2] |
Vítěz | 20. | 24. června 2018 | Londýn, Spojené království |
tráva | John Peers | Jamie Murray Bruno Soares |
6–4, 6–3 |
Vítěz | 21. | 12. srpna 2018 | Montréal a Toronto, Kanada | tvrdý | John Peers | Michael Venus | 6–2, 6–7(7–9), [10–6] |
Finalista | 5. | 27. ledna 2019 | Australian Open | tvrdý | John Peers | Pierre-Hugues Herbert | 4–6, 6–7(1–7) |
Vítěz | 22. | 19. února 2019 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Jérémy Chardy | Jean-Julien Rojer | 7–6(7–5), 7–6(7–4) |
Vítěz | 23. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Mate Pavić | 6–4, 6–2 |
Finalista | 6. | 16. února 2020 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Jan-Lennard Struff | Pierre-Hugues Herbert | 6–7(5–7), 6–4, [7–10] |
Vítěz | 24. | 28. února 2021 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin | Jonatan Erlich | 6–2, 7–5 |
Tituly na okruhu Futures
editovatLegenda |
---|
Futures (5 D; 18 Č) |
Dvouhra (5 titulů)
editovatč. | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
1. | 2009 | Vilnius, Litva | antuka | Timo Nieminen | 6–1, 6–3 |
2. | 2009 | Cardiff, Spojené království | tvrdý (h) | Yannick Mertens | 7–6(7–4), 7–5 |
3. | 2010 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | koberec | Alexander Peya | 6–3, 7–6(7–4) |
4. | 2010 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | Timo Nieminen | 6–3, 6–4 |
5. | 2010 | Falun, Švédsko | tvrdý (h) | Timo Nieminen | 6–3, 3–6, 7–6(7–5) |
Tituly na challengerech ATP Tour
editovatLegenda |
---|
Challengery (18 Č) |
Čtyřhra (18 titulů)
editovatč. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 14. listopadu 2010 | Loughborough | tvrdý | Frederik Nielsen | Jordan Kerr Ken Skupski |
6–2, 6–4 |
2. | 28. července 2013 | Tampere | antuka | Goran Tošić | Ruben Gonzales Chris Letcher |
6–4, 6–4 |
3. | 9. listopadu 2013 | Bratislava | tvrdý (h) | Andreas Siljeström | Gero Kretschmer Jan-Lennard Struff |
7–6(8–6), 6–2 |
4. | 16. listopadu 2013 | Helsinki | tvrdý (h) | Jarkko Nieminen | Dustin Brown Philipp Marx |
7–5, 5–7, [10-5] |
5. | 26. ledna 2014 | Heilbronn | tvrdý (h) | Tomasz Bednarek | Ken Skupski Neal Skupski |
3–6, 7–6 (7–3), [12-10] |
6. | 24. února 2014 | Cherbourg | tvrdý (h) | Konstantin Kravčuk | Pierre-Hugues Herbert Albano Olivetti |
6–4, 6–7(3–7), [10-7] |
7. | 14. dubna 2014 | Sarasota | zelená antuka | Marin Draganja | Rubén Ramírez Hidalgo Franko Škugor |
7–5, 5–7, [10-6] |
8. | 16. listopadu 2014 | Helsinki | tvrdý (h) | Jarkko Nieminen | Jonathan Marray Philipp Petzschnerx |
7–6(7–2), 6-2 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Kontinen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Profil Henriho Kontinena na stránkách ATP Tour [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Henri Kontinen - nový líder svetového rebríčka štvorhry. Šport.sk [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Profil na stránkách Davisova poháru [online]. Davis Cup [cit. 2016-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (11 June 2008) French Open glory for Indonesian junior player, Jakarta Globe, Retrieved November 6, 2010
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Kontinen na Wikimedia Commons
- (anglicky) Henri Kontinen – oficiální stránky
- Henri Kontinen na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Henri Kontinen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Henri Kontinen na stránkách Davis Cupu (anglicky)