Otevřít hlavní menu

Henri Kontinen (* 19. června 1990 Helsinky) je finský profesionální tenista, vítěz mužského deblu na Australian Open 2017 a Turnaji mistrů 2016 z Londýna, když v obou případech triumfoval s Australanem Johnem Peersem. Od dubna do listopadu 2017 byl ve dvou oddělených obdobích světovou jedničkou ve čtyřhře, celkově padesátou v pořadí a historicky první v jakékoli tenisové soutěži z Finska. Na čele strávil 26 týdnů.[2]

Henri Kontinen
Henri Kontinen ve Wimbledonu 2016
Přezdívka Henkka[1]
Stát FinskoFinsko Finsko
Datum narození 19. června 1990 (29 let)
Místo narození Helsinky, Finsko
Bydliště Helsinky, Finsko
Výška 191 cm[1]
Váha 82 kg[1]
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 1 696 330 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 7–6
Tituly 0 ATP, 5 Futures
Nejvyšší umístění 220. místo (18. října 2010)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo kvalifikace (2010)
Čtyřhra
Poměr zápasů 187–103
Tituly 17 ATP, 8 challengerů, 10 Futures
Nejvyšší umístění 1. místo (3. dubna 2017)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2017)
French Open 2. kolo (2014, 2015, 2016)
Wimbledon semifinále (2017)
US Open 1. kolo (2014, 2015)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů vítěz (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly 1
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
French Open semifinále (2015)
Wimbledon vítěz (2016)
US Open čtvrtfinále (2015)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201711088. listopadu 2017
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATPokruhu Futures získal pět titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře. Je vítězem smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2016, kde triumfoval po boku domácí Heather Watsonové.[3]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 220. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 1. místě, když se do čela posunul po dohrání Miami Open 2017.[2] Trénuje ho Peter Carlsson.

Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 prvním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž prohrál dvouhru i čtyřhru. Finové odešli poraženi 1:4 na zápasy. Do roku 2016 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–5 ve čtyřhře.[4]

Během kariéry trénoval v tenisových centrech v Uppsale, Praze a akademii Nicka Bollettieriho ve floridském Bradentonu.[1] Mladší bratr Micke Kontinen (nar. 1992) je také tenista.

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

Juniorská kariéraEditovat

Na juniorce Grand Slamu získal titul ve čtyřhře French Open 2008, když s Indonésanem Christopherem Rungkatem ve finále zdolali německo-australský pár Jaan-Frederik Brunken a Matt Reid po hladkém průběhu 6–0 a 6–3.[5]

O titul si také zahrál na juniorce Wimbledonu 2008, když z dvouhry odešel jako poražený finalista poté, co nestačil na Bulhara Grigora Dimitrova. Do třetího juniorského finále se probojoval na US Open 2008 opět v páru s Rungkatem. Tentokrát je však přehrála rakousko-německá dvojice Nikolaus Moser a Cedrik-Marcel Stebe po setech 6–7 a 6–3, až v supertiebreaku 10–8.

Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v srpnu 2008 na 4. místě.

2014Editovat

V sezóně 2014 se probojoval do prvních třech finále okruhu ATP World Tour, a to vždy ve čtyřhře. Premiérový titul si odvezl ze srpnového Bet-at-home Cupu, hraného na antuce v Kitzbühelu.

V závěrečném zápasu s krajanem Jarkkem Nieminenem zdolali ve dvou setech pár Daniele Bracciali a Andrej Golubjev. Následně vytvořil stabilnější dvojici s Chorvatem Marinem Draganjou, s nímž skončil jako poražený finalista na halových turnajích Open de Moselle v Metách a basilejském Swiss Indoors.

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2017 Australian Open, Austrálie tvrdý   John Peers   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–5, 7–5

Smíšená čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav Rok Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeři ve finále Výsledek
Vítěz 2016 Wimbledon, Spojené království tráva   Heather Watsonová   Robert Farah Maksúd
  Anna-Lena Grönefeldová
7–6(7–5), 6–4
Finalista 2017 Wimbledon tráva   Heather Watsonová   Jamie Murray
  Martina Hingisová
4–6, 4–6

Finále na okruhu ATP World TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Tennis Masters Cup /
ATP World Tour Finals (1–0 Č)
ATP Masters Series /
ATP World Tour Masters 1000 (2–1 Č)
ATP International Series Gold /
ATP World Tour 500 (4–1 Č)
ATP International Series /
ATP World Tour 250 (9–2 Č)

Čtyřhra: 21 (17–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 2. srpna 2014 Kitzbühel, Rakousko antuka   Jarkko Nieminen   Daniele Bracciali
  Andrej Golubjev
6-1, 6-4
Finalista 1. 21. září 2014 Mety, Francie tvrdý (h)   Marin Draganja   Mariusz Fyrstenberg
  Marcin Matkowski
7–6(7–3), 3–6, [8–10]
Finalista 2. 26. října 2014 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Marin Draganja   Vasek Pospisil
  Nenad Zimonjić
6-7(13-15), 6-1, [5-10]
Vítěz 2. 8. února 2015 Záhřeb, Chorvatsko tvrdý (h)   Marin Draganja   Fabrice Martin
  Purav Raja
6-4, 6-4
Vítěz 3. 22. února 2015 Marseille, Francie tvrdý (h)   Marin Draganja   Colin Fleming
  Jonathan Marray
6–4, 3–6, [10–8]
Vítěz 4. 26. dubna 2015 Barcelona, Španělsko antuka   Marin Draganja   Jamie Murray
  John Peers
6-3, 6-7(6–8), [11–9]
Finalista 3. 8. srpna 2015 Kitzbühel, Rakousko antuka   Robin Haase   Nicolás Almagro
  Carlos Berlocq
7–5, 3–6, [9–11]
Vítěz 5. 27. září 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Treat Conrad Huey   Julian Knowle
  Alexander Peya
7–5, 6–3
Vítěz 6. 4. října 2015 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h)   Treat Conrad Huey   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
7–6(7–4), 6–2
Vítěz 7. 10. ledna 2016 Brisbane, Austrálie tvrdý   John Peers   James Duckworth
  Chris Guccione
7–6(7–4), 6–1
Vítěz 8. 1. května 2016 Mnichov, Německo antuka   John Peers   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 9. 17. července 2016 Hamburk, Německo antuka   John Peers   Daniel Nestor
  Ajsám Kúreší
7–5, 6–3
Vítěz 10. 27. srpna 2016 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Guillermo García-López   Andre Begemann
  Leander Paes
4–6, 7–6(8–6), [10–8]
Vítěz 11. 25. září 2016 Petrohrad, Rusko (2) tvrdý (h)   Dominic Inglot   Andre Begemann
  Leander Paes
4–6, 6–3, [12–10]
Finalista 4. 16. října 2016 Šanghaj, ČLR tvrdý   John Peers   John Isner
  Jack Sock
4–6, 4–6
Vítěz 12. 6. listopadu 2016 Paříž, Francie tvrdý (h)   John Peers   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 3–6, [10–6]
Vítěz 13. 20. listopadu 2016 Turnaj mistrů, Londýn,
Spojené království
tvrdý (h)   John Peers   Raven Klaasen
  Rajeev Ram
2–6, 6–1, [10–8]
Vítěz 14. 28. ledna 2017 Australian Open, Melbourne,
Austrálie
tvrdý   John Peers   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–5, 7–5
Vítěz 15. 6. srpna 2017 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   John Peers   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
7–6(7–5), 6–4
Vítěz 16. 8. října 2017 Peking, ČLR tvrdý   John Peers   John Isner
  Jack Sock
6–3, 3–6, [10–7]
Vítěz 17. 15. října 2017 Šanghaj, ČLR tvrdý   John Peers   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–4, 6–2

Tituly na okruhu FuturesEditovat

Legenda
Futures (5 D; 10 Č)

Dvouhra (5)Editovat

č. rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
1. 2009 Vilnius, Litva antuka   Timo Nieminen 6–1, 6–3
2. 2009 Cardiff, Spojené království tvrdý (h)   Yannick Mertens 7–6(7–4), 7–5
3. 2010 Sarajevo, Bosna a Hercegovina koberec   Alexander Peya 6–3, 7–6(7–4)
4. 2010 Danderyd, Švédsko tvrdý (h)   Timo Nieminen 6–3, 6–4
5. 2010 Falun, Švédsko tvrdý (h)   Timo Nieminen 6–3, 3–6, 7–6(7–5)

Tituly na challengerech ATP TourEditovat

Legenda
Challengery (8 Č)

Čtyřhra (8)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 14. listopadu 2010   Loughborough tvrdý   Frederik Nielsen   Jordan Kerr
  Ken Skupski
6–2, 6–4
2. 28. července 2013   Tampere antuka   Goran Tošić   Ruben Gonzales
  Chris Letcher
6–4, 6–4
3. 9. listopadu 2013   Bratislava tvrdý (h)   Andreas Siljeström   Gero Kretschmer
  Jan-Lennard Struff
7–6(8–6), 6–2
4. 16. listopadu 2013   Helsinki tvrdý (h)   Jarkko Nieminen   Dustin Brown
  Philipp Marx
7–5, 5–7, [10-5]
5. 26. ledna 2014   Heilbronn tvrdý (h)   Tomasz Bednarek   Ken Skupski
  Neal Skupski
3–6, 7–6 (7–3), [12-10]
6. 24. února 2014   Cherbourg tvrdý (h)   Konstantin Kravčuk   Pierre-Hugues Herbert
  Albano Olivetti
6–4, 6–7(3–7), [10-7]
7. 14. dubna 2014   Sarasota zelená antuka   Marin Draganja   Rubén Ramírez Hidalgo
  Franko Škugor
7–5, 5–7, [10-6]
8. 16. listopadu 2014   Helsinki tvrdý (h)   Jarkko Nieminen   Jonathan Marray
  Philipp Petzschnerx
7–6(7–2), 6-2

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Kontinen na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Profil Henriho Kontinena na stránkách ATP Tour [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b Henri Kontinen - nový líder svetového rebríčka štvorhry. Šport.sk [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. (slovensky) 
  3. ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online. 
  4. Profil na stránkách Davisova poháru [online]. Davis Cup [cit. 2016-02-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. (11 June 2008) French Open glory for Indonesian junior player, Jakarta Globe, Retrieved November 6, 2010

Externí odkazyEditovat