Henri Kontinen
Henri Kontinen (* 19. června 1990 Helsinky) je bývalý finský profesionální tenista, vítěz mužského deblu na Australian Open 2017 a Turnaji mistrů 2016 z Londýna, když v obou případech triumfoval s Australanem Johnem Peersem. Od dubna do listopadu 2017 byl ve dvou oddělených obdobích světovou jedničkou ve čtyřhře, celkově padesátou v pořadí a historicky první v jakékoli tenisové soutěži z Finska. Na čele strávil 26 týdnů.[2]
| Henri Kontinen | |
|---|---|
.jpg) Henri Kontinen ve Wimbledonu 2016 | |
| Přezdívka | Henkka[1] |
| Stát |  Finsko |
| Datum narození | 19. června 1990 (33 let) |
| Místo narození | Helsinky, Finsko |
| Bydliště | Helsinky, Finsko |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 82 kg[1] |
| Profesionál od | 2008 |
| Ukončení kariéry | 2021 |
| Držení rakety | pravou rukou; bekhend obouruč |
| Výdělek | 3 584 065 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 7–6 |
| Tituly | 0 ATP, 5 Futures |
| Nejvyšší umístění | 220. místo (18. října 2010) |
| Dvouhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | 1. kolo kvalifikace (2010) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 231–139 |
| Tituly | 17 ATP, 8 challengerů, 10 Futures |
| Nejvyšší umístění | 1. místo (3. dubna 2017) |
| Čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | vítěz (2017) |
| French Open | čtvrtfinále (2018) |
| Wimbledon | semifinále (2017) |
| US Open | semifinále (2017) |
| Velké turnaje ve čtyřhře | |
| Turnaj mistrů | vítěz (2016, 2017) |
| Smíšená čtyřhra | |
| Tituly | 1 |
| Smíšená čtyřhra na Grand Slamu | |
| Australian Open | semifinále (2020) |
| French Open | semifinále (2015) |
| Wimbledon | vítěz (2016) |
| US Open | čtvrtfinále (2015, 2019) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 5. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ve své kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál sedmnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal pět titulů ve dvouhře a osmnáct ve čtyřhře. Je vítězem smíšené čtyřhry ve Wimbledonu 2016, kde triumfoval po boku domácí Heather Watsonové.[3]
Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v říjnu 2010 na 220. místě a ve čtyřhře pak v dubnu 2017 na 1. místě, když se do čela posunul po dohrání Miami Open 2017.[2] Naposledy jej trénoval Chris Eaton.
Ve finském daviscupovém týmu debutoval v roce 2008 prvním kolem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Jihoafrické republice, v němž prohrál dvouhru i čtyřhru. Finové odešli poraženi 1:4 na zápasy. Do roku 2016 v soutěži nastoupil ke čtrnácti mezistátním utkáním s bilancí 6–4 ve dvouhře a 9–5 ve čtyřhře.[4]
Během kariéry trénoval v tenisových centrech v Uppsale, Praze a akademii Nicka Bollettieriho ve floridském Bradentonu.[1] Mladší bratr Micke Kontinen (nar. 1992) je také bývalým tenistou.
Tenisová kariéra editovat
Juniorská kariéra editovat
Na juniorce Grand Slamu získal titul ve čtyřhře French Open 2008, když s Indonésanem Christopherem Rungkatem ve finále zdolali německo-australský pár Jaan-Frederik Brunken a Matt Reid po hladkém průběhu 6–0 a 6–3.[5]
O titul si také zahrál na juniorce Wimbledonu 2008, když z dvouhry odešel jako poražený finalista poté, co nestačil na Bulhara Grigora Dimitrova. Do třetího juniorského finále se probojoval na US Open 2008 opět v páru s Rungkatem. Tentokrát je však přehrála rakousko-německá dvojice Nikolaus Moser a Cedrik-Marcel Stebe po setech 6–7 a 6–3, až v supertiebreaku 10–8.
Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF nejvýše figuroval v srpnu 2008 na 4. místě.
2014 editovat
V sezóně 2014 se probojoval do prvních třech finále okruhu ATP World Tour, a to vždy ve čtyřhře. Premiérový titul si odvezl ze srpnového Bet-at-home Cupu, hraného na antuce v Kitzbühelu.
V závěrečném zápasu s krajanem Jarkkem Nieminenem zdolali ve dvou setech pár Daniele Bracciali a Andrej Golubjev. Následně vytvořil stabilnější dvojici s Chorvatem Marinem Draganjou, s nímž skončil jako poražený finalista na halových turnajích Open de Moselle v Metách a basilejském Swiss Indoors.
Finále na Grand Slamu editovat
Mužská čtyřhra: 2 (1–1) editovat
| Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráč | Soupeři ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2017 | Australian Open | tvrdý |  John Peers
|
 Bob Bryan Mike Bryan
|
7–5, 7–5 |
| Finalista | 2019 | Australian Open | tvrdý | John Peers
|
 Pierre-Hugues Herbert
|
4–6, 6–7(1–7) |
Smíšená čtyřhra: 2 (1–1) editovat
| Stav | Rok | Turnaj | Povrch | Spoluhráčka | Soupeři ve finále | Výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 2016 | Wimbledon, Spojené království | tráva |  Heather Watsonová
|
 Robert Farah Maksúd Anna-Lena Grönefeldová
|
7–6(7–5), 6–4 |
| Finalista | 2017 | Wimbledon | tráva | Heather Watsonová
|
Jamie Murray Martina Hingisová
|
4–6, 4–6 |
Finále na okruhu ATP World Tour editovat
_(27331769011).jpg)
| ||||||||
Čtyřhra: 30 (24–6) editovat
| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítěz | 1. | 2. srpna 2014 | Kitzbühel, Rakousko | antuka | Jarkko Nieminen
|
 Daniele Bracciali Andrej Golubjev
|
6-1, 6-4 |
| Finalista | 1. | 21. září 2014 | Mety, Francie | tvrdý (h) |  Marin Draganja
|
 Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski
|
7–6(7–3), 3–6, [8–10] |
| Finalista | 2. | 26. října 2014 | Basilej, Švýcarsko | tvrdý (h) | Marin Draganja
|
 Vasek Pospisil Nenad Zimonjić
|
6-7(13-15), 6-1, [5-10] |
| Vítěz | 2. | 8. února 2015 | Záhřeb, Chorvatsko | tvrdý (h) | Marin Draganja
|
Fabrice Martin Purav Raja
|
6-4, 6-4 |
| Vítěz | 3. | 22. února 2015 | Marseille, Francie | tvrdý (h) | Marin Draganja
|
Colin Fleming Jonathan Marray
|
6–4, 3–6, [10–8] |
| Vítěz | 4. | 26. dubna 2015 | Barcelona, Španělsko | antuka | Marin Draganja
|
Jamie Murray John Peers
|
6-3, 6-7(6–8), [11–9] |
| Finalista | 3. | 8. srpna 2015 | Kitzbühel, Rakousko | antuka |  Robin Haase
|
 Nicolás Almagro Carlos Berlocq
|
7–5, 3–6, [9–11] |
| Vítěz | 5. | 27. září 2015 | Petrohrad, Rusko | tvrdý (h) |  Treat Conrad Huey
|
 Julian Knowle Alexander Peya
|
7–5, 6–3 |
| Vítěz | 6. | 4. října 2015 | Kuala Lumpur, Malajsie | tvrdý (h) | Treat Conrad Huey
|
 Raven Klaasen Rajeev Ram
|
7–6(7–4), 6–2 |
| Vítěz | 7. | 10. ledna 2016 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | John Peers
|
James Duckworth Chris Guccione
|
7–6(7–4), 6–1 |
| Vítěz | 8. | 1. května 2016 | Mnichov, Německo | antuka | John Peers
|
Juan Sebastián Cabal Robert Farah
|
6–3, 3–6, [10–7] |
| Vítěz | 9. | 17. července 2016 | Hamburk, Německo | antuka | John Peers
|
Daniel Nestor Ajsám Kúreší
|
7–5, 6–3 |
| Vítěz | 10. | 27. srpna 2016 | Winston-Salem, Spojené státy | tvrdý | Guillermo García-López
|
Andre Begemann Leander Paes
|
4–6, 7–6(8–6), [10–8] |
| Vítěz | 11. | 25. září 2016 | Petrohrad, Rusko (2) | tvrdý (h) | Dominic Inglot
|
Andre Begemann Leander Paes
|
4–6, 6–3, [12–10] |
| Finalista | 4. | 16. října 2016 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | John Peers
|
John Isner Jack Sock
|
4–6, 4–6 |
| Vítěz | 12. | 6. listopadu 2016 | Paříž, Francie | tvrdý (h) | John Peers
|
Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut
|
6–4, 3–6, [10–6] |
| Vítěz | 13. | 20. listopadu 2016 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království |
tvrdý (h) | John Peers
|
Raven Klaasen Rajeev Ram
|
2–6, 6–1, [10–8] |
| Vítěz | 14. | 28. ledna 2017 | Australian Open, Melbourne, Austrálie |
tvrdý | John Peers
|
Bob Bryan Mike Bryan
|
7–5, 7–5 |
| Vítěz | 15. | 6. srpna 2017 | Washington, D.C., Spojené státy | tvrdý | John Peers
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
7–6(7–5), 6–4 |
| Vítěz | 16. | 8. října 2017 | Peking, ČLR | tvrdý | John Peers
|
John Isner Jack Sock
|
6–3, 3–6, [10–7] |
| Vítěz | 17. | 15. října 2017 | Šanghaj, ČLR | tvrdý | John Peers
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–4, 6–2 |
| Vítěz | 18. | 19. listopadu 2017 | Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království |
tvrdý (h) | John Peers
|
Łukasz Kubot Marcelo Melo
|
6–4, 6–2 |
| Vítěz | 19. | 28. ledna 2018 | Brisbane, Austrálie | tvrdý | John Peers
|
Leonardo Mayer
|
3–6, 6–3, [10–2] |
| Vítěz | 20. | 24. června 2018 | Londýn, Spojené království |
tráva | John Peers
|
Jamie Murray Bruno Soares
|
6–4, 6–3 |
| Vítěz | 21. | 12. srpna 2018 | Montréal a Toronto, Kanada | tvrdý | John Peers
|
 Michael Venus
|
6–2, 6–7(7–9), [10–6] |
| Finalista | 5. | 27. ledna 2019 | Australian Open | tvrdý | John Peers
|
Pierre-Hugues Herbert
|
4–6, 6–7(1–7) |
| Vítěz | 22. | 19. února 2019 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Jérémy Chardy
|
Jean-Julien Rojer
|
7–6(7–5), 7–6(7–4) |
| Vítěz | 23. | 20. října 2019 | Stockholm, Švédsko | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin
|
Mate Pavić
|
6–4, 6–2 |
| Finalista | 6. | 16. února 2020 | Rotterdam, Nizozemsko | tvrdý (h) | Jan-Lennard Struff
|
Pierre-Hugues Herbert
|
6–7(5–7), 6–4, [7–10] |
| Vítěz | 24. | 28. února 2021 | Montpellier, Francie | tvrdý (h) | Édouard Roger-Vasselin
|
 Jonatan Erlich
|
6–2, 7–5 |
Tituly na okruhu Futures editovat
| Legenda |
|---|
| Futures (5 D; 18 Č) |
Dvouhra (5 titulů) editovat
| č. | rok | turnaj | povrch | soupeř ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 2009 | Vilnius, Litva | antuka | Timo Nieminen
|
6–1, 6–3 |
| 2. | 2009 | Cardiff, Spojené království | tvrdý (h) |  Yannick Mertens
|
7–6(7–4), 7–5 |
| 3. | 2010 | Sarajevo, Bosna a Hercegovina | koberec | Alexander Peya
|
6–3, 7–6(7–4) |
| 4. | 2010 | Danderyd, Švédsko | tvrdý (h) | Timo Nieminen
|
6–3, 6–4 |
| 5. | 2010 | Falun, Švédsko | tvrdý (h) | Timo Nieminen
|
6–3, 3–6, 7–6(7–5) |
Tituly na challengerech ATP Tour editovat
| Legenda |
|---|
| Challengery (18 Č) |
Čtyřhra (18 titulů) editovat
| č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráč | soupeři ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | 14. listopadu 2010 | Loughborough
|
tvrdý |  Frederik Nielsen
|
Jordan Kerr Ken Skupski
|
6–2, 6–4 |
| 2. | 28. července 2013 | Tampere
|
antuka | Goran Tošić
|
Ruben Gonzales Chris Letcher
|
6–4, 6–4 |
| 3. | 9. listopadu 2013 |  Bratislava
|
tvrdý (h) |  Andreas Siljeström
|
Gero Kretschmer Jan-Lennard Struff
|
7–6(8–6), 6–2 |
| 4. | 16. listopadu 2013 | Helsinki
|
tvrdý (h) | Jarkko Nieminen
|
Dustin Brown Philipp Marx
|
7–5, 5–7, [10-5] |
| 5. | 26. ledna 2014 | Heilbronn
|
tvrdý (h) | Tomasz Bednarek
|
Ken Skupski Neal Skupski
|
3–6, 7–6 (7–3), [12-10] |
| 6. | 24. února 2014 | Cherbourg
|
tvrdý (h) |  Konstantin Kravčuk
|
Pierre-Hugues Herbert Albano Olivetti
|
6–4, 6–7(3–7), [10-7] |
| 7. | 14. dubna 2014 | Sarasota
|
zelená antuka | Marin Draganja
|
Rubén Ramírez Hidalgo Franko Škugor
|
7–5, 5–7, [10-6] |
| 8. | 16. listopadu 2014 | Helsinki
|
tvrdý (h) | Jarkko Nieminen
|
Jonathan Marray Philipp Petzschnerx
|
7–6(7–2), 6-2 |
Odkazy editovat
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Henri Kontinen na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Profil Henriho Kontinena na stránkách ATP Tour [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2015-01-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Henri Kontinen - nový líder svetového rebríčka štvorhry. Šport.sk [online]. 2017-03-31 [cit. 2017-03-31]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Kontinen a Watsonová slaví první grandslamový titul [online]. Tenisportal.cz, 2016-07-10 [cit. 2016-07-11]. Dostupné online.
- ↑ Profil na stránkách Davisova poháru [online]. Davis Cup [cit. 2016-02-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ (11 June 2008) French Open glory for Indonesian junior player, Jakarta Globe, Retrieved November 6, 2010
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Henri Kontinen na Wikimedia Commons - (anglicky) Henri Kontinen – oficiální stránky
- Henri Kontinen na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Henri Kontinen na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Henri Kontinen na stránkách Davis Cupu (anglicky)
