Otevřít hlavní menu

Michael Venus

novozélandsko-americký tenista

Michael Venus (* 16. října 1987 Auckland) je novozélandsko-americký profesionální tenista, deblový specialista a vítěz mužské čtyřhry na French Open 2017, spolu s Ryanem Harrisonem. Do sezóny 2010 reprezentoval Spojené státy, kde hrál univerzitní tenis, a následně začal nastupovat za rodný Nový Zéland. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál deset deblových turnajů, z toho prvních pět po boku Chorvata Mateho Paviće. Na challengerech ATPokruhu Futures získal tři tituly ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]

Michael Venus
Michael Venus na AEGON International 2017
Stát USAUSA USA (2002–2010)
Nový ZélandNový Zéland Nový Zéland (2010–)
Datum narození 16. října 1987 (31 let)
Místo narození Auckland, Nový Zéland[1]
Bydliště Auckland, Nový Zéland[1]
Orlando, FL, Spojené státy
Výška 191 cm[1]
Váha 85 kg[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 2 187 590 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 11–19
Tituly 0 ATP, 3 Futures
Nejvyšší umístění 274. místo (25. července 2011)
Dvouhra na Grand Slamu
US Open 1. kolo kvalifikace (2009)
Čtyřhra
Poměr zápasů 155–123
Tituly 10 ATP, 8 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění 10. místo (24. června 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2019)
French Open vítěz (2017)
Wimbledon finále (2018)
US Open 3. kolo (2014)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů semifinále (2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 2. kolo (2018)
French Open 2. kolo (2017)
Wimbledon 3. kolo (2015)
US Open finále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201908088. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v červenci 2011 na 274. místě a ve čtyřhře pak v červnu 2019 na 10. místě.[1]

V novozélandském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 semifinálem 2. skupiny zóny Asie a Oceánie proti Pákistánu, v němž prohrál dvouhru s Ajsámem Kúreším i čtyřhru po boku Marcuse Daniella. Přesto Novozélanďané vyhráli 3:2 na zápasy. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k šestnácti mezistátním utkáním s bilancí 10–8 ve dvouhře a 4–5 ve čtyřhře.[3]

Obsah

Soukromý životEditovat

Narodil se roku 1987 v novozélandském největším městě Aucklandu do rodiny Davida a Lynney Venusových. Má tři sestry. Absolvoval Louisianskou státní univerzitu v USA.[1]

Tenis začal hrát ve čtyřech letech. Za preferovaný povrch uvádí tvrdý a jako svůj silný úder forhend.[1]

Tenisová kariéraEditovat

Hráč univerzitního tenisuEditovat

S rodinou se přestěhoval do Spojených států, kde začal hrát dorosteneckou ligu a v roce 2006 vyhrál národní antukové mistrovství v kategorii 18letých. Následně se rozhodoval mezi univerzitním studiem a profesionálním tenisem. Zvolil vysokou školu, na níž se zapojil do univerzitního tenisu v rámci College Conference.[4]

Po prvním roce studia přestoupil z Texaské univerzity na Louisianskou státní univerzitu a podle pravidel musel sezónu 2006–2007 vynechat. Během louisianského období se v lednu 2008 stal prvním hráčem týmu tamější univerzity, který vyhrál celoamerický šampionát ITA (Intercollegiate Tennis Association, univerzitní asociace) v oklahomské Tulse. Sezónu 2008–2009 zakončil na žebříčku ITA sedmým místem ve dvouhře a čtvrtým ve čtyřhře. Americký studentský tým reprezentoval v prosinci 2009 na mezinárodním turnaji BNP Paribas International University Challenge of Tennis ve francouzském Poitiers.[5]

Profesionální kariéraEditovat

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval na květnovém Open de Nice Côte d’Azur 2015 v Nice, když ve finále čtyřhry s Chorvatem Matem Pavićem porazili favorizovaný pár Jean-Julien Rojer a Horia Tecău, jehož členové za více než měsíc zvítězili ve Wimbledonu. Na londýnském grandslamu vypadl se stabilním chorvatským spoluhráčem ve třetím kole poté, co nestačili na světové jedničky bratry Bryanovi.

Jako poražený finalista odešel z červencového Claro Open Colombia 2015 v Bogotě. Opět s Pavićem nenašli recept na francouzsko-českou dvojici Édouard Roger-Vasselin a Radek Štěpánek ve dvou setech.

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 2 (1–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2017 French Open antuka   Ryan Harrison   Santiago González
  Donald Young
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Finalista 2018 Wimbledon tráva   Raven Klaasen   Mike Bryan
  Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2017 US Open tvrdý   Čan Chao-čching   Martina Hingisová
  Jamie Murray
1–6, 6–4, [8–10]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0–2 Č)
ATP Tour 500 (2–2 Č)
ATP Tour 250 (7–8 Č)

Čtyřhra: 23 (10–13)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 23. května 2015 Nice, Francie antuka   Mate Pavić   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
7–6(7–4), 2–6, [10–7]
Finalista 1. 26. července 2015 Bogotá, Kolumbie tvrdý   Mate Pavić   Édouard Roger-Vasselin
  Radek Štěpánek
5–7, 3–6
Finalista 2. 25. října 2015 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Mate Pavić   Nicholas Monroe
  Jack Sock
5-7, 2-6
Vítěz 2. 16. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Mate Pavić   Eric Butorac
  Scott Lipsky
7-5, 6-4
Vítěz 3. 7. února 2016 Montpellier, Francie tvrdý (h)   Mate Pavić   Alexander Zverev
  Mischa Zverev
7–5, 7–6(7–4)
Vítěz 4. 21. února 2016 Marseille, Francie tvrdý (h)   Mate Pavić   Jonatan Erlich
  Colin Fleming
6–2, 6–3
Finalista 3. 21. května 2016 Nice, Francie antuka   Mate Pavić   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–4, 4–6, [8–10]
Vítěz 5. 12. června 2016 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Mate Pavić   Dominic Inglot
  Raven Klaasen
3–6, 6–3, [11–9]
Finalista 4. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Mate Pavić   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
6–7(2–7), 2–6
Finalista 5. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý   Mate Pavić   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
3–6, 6–7(4–7)
Finalista 6. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h)   Mate Pavić   Elias Ymer
  Mikael Ymer
1–6, 1–6
Finalista 7. 30. října 2016 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Robert Lindstedt   Marcel Granollers
  Jack Sock
3−6, 4−6
Vítěz 6. 1. května 2017 Estoril, Portugalsko antuka   Ryan Harrison   David Marrero
  Tommy Robredo
7–5, 6–2
Vítěz 7. 30. května 2017 French Open, Paříž, Francie antuka   Ryan Harrison   Santiago González
  Donald Young
7–6(7–5), 6–7(4–7), 6–3
Vítěz 8. 25. února 2018 Marseille, Francie (2) tvrdý (h)   Raven Klaasen   Marcus Daniell
  Dominic Inglot
6–7(2–7), 6–3, [10–4]
Finalista 8. 16. června 2018 Rosmalen, Nizozemsko tráva   Raven Klaasen   Dominic Inglot
  Franko Škugor
6–7(3–7), 5–7
Finalista 9. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn
Spojené království
tráva   Raven Klaasen   Mike Bryan
  Jack Sock
3–6, 7–6(9–7), 3–6, 7–5, 5–7
Finalista 10. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada tvrdý   Raven Klaasen   Henri Kontinen
  John Peers
2–6, 7–6(9–7), [6–10]
Finalista 11. 7. října 2018 Tokio, Japonsko tvrdý (h)   Raven Klaasen   Ben McLachlan
  Jan-Lennard Struff
4–6, 5–7
Finalista 12. 12. ledna 2018 Auckland, Nový Zealand (2) tvrdý   Raven Klaasen   Ben McLachlan
  Jan-Lennard Struff
3–6, 4–6
Finalista 13. 19. května 2018 Řím, Itálie antuka   Raven Klaasen   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
1–6, 3–6
Vítěz 9. 23. června 2019 Halle, Německo tráva   Raven Klaasen   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
4–6, 6–3, [10–4]
Vítěz 10. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Raven Klaasen   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
3–6, 6–3, [10–2]

Tituly na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (8 Č)
Futures (3 D; 4 Č)

Dvouhra (3)Editovat

č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 19. července 2009 Peoria, IL, Spojené státy antuka   Vasek Pospisil 6–7(4–7), 6–4, 6–4
2. 13. června 2010 Loomis, CA, Spojené státy tvrdý   Dimitar Kutrovsky 7–6(7–4), 1–6, 6–3
3. 14. října 2012 Margaret River, Austrálie tvrdý   Adam Feeney 6–3, 3–6, 6–3

Čtyřhra (12)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek
1. 28. října 2012 Traralgon, Austrálie antuka   Jose Statham   Matthew Barton
  Michael Look
3–6, 6–3, [11–9]
2. 2. prosince 2012 Jakarta, Indonésie tvrdý   Tim Puetz   Brydan Klein
  Dane Propoggia
7–5, 6–3
3. 24. března 2013 Costa Mesa, Spojené státy tvrdý   Michael McClune   Cho Min Hyeok
  Nam Ji Sung
6–1, 6–3
4. 2. června 2013 Bacău, Rumunsko antuka   Bradley Klahn   Piotr Gadomski
  Tristan Lamasine
7–6(7–4), 6–7(4–7), [14–12]
5. 7. července 2013 Winnetka, Spojené státy tvrdý   Juki Bhambri   Somdev Devvarman
  Jack Sock
2–6, 6–2, [10–8]
6. 21. července 2013 Binghampton, Spojené státy tvrdý   Bradley Klahn   Adam Feeney
  John-Patrick Smith
6–3, 6–4
7. 17. února 2013 Jokohama, Japonsko tvrdý   Bradley Klahn   Sanchai Ratiwatana
  Sonchat Ratiwatana
7–5, 6–1
8. 8. února 2014 Čennaj, Indie tvrdý   Juki Bhambri   N. Sriram Balaji
  Blaž Rola
7–6(7–5), 6–4
9. 27. dubna 2014 Savannah, Spojené státy antuka
(zelená)
  Ilija Bozoljac   Facundo Bagnis
  Alex Bogomolov
7–5, 6–2
10. 15. června 2014 Nottingham, Spojené království tráva   Rameez Junaid   Ruben Bemelmans
  Go Soeda
4–6, 7–6(7–1), [10–6]
11. 4. dubna 2015 Ra'anana, Izrael tvrdý   Mate Pavić   Rameez Junaid
  Adil Shamasdin
6–1, 6–4
12. 19. dubna 2015 Mersin, Turecko antuka   Mate Pavić   Riccardo Ghedin
  Ramkumar Ramanathan
5–7, 6–3, [10–4]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Venus na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky) Michael Venus na stránkách ATP Tour, přístup: 2019062424. června 2019
  2. (anglicky) Michael Venus na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201908088. srpna 2019
  3. (anglicky) Michael Venus na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017082626. srpna 2017
  4. College Spotlight: Michael Venus, LSU [online]. United States Tennis Association [cit. 2011-02-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-03-06. (anglicky) 
  5. Michael Venus Bio [online]. Louisiana State University, 18 June 2008 [cit. 2011-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat