Simone Bolelli

Simone Bolelli (* 8. října 1985 Bologna) je italský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osm titulů ve čtyřhře, včetně Australian Open 2015, na němž triumfoval s krajanem Fabiem Fogninim. Na challengerech ATPokruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedm ve čtyřhře.[2]

Simone Bolelli
Simone Bolelli, 2018
StátItálieItálie Itálie[1]
Datum narození8. října 1985 (36 let)[1]
Místo narozeníBologna, Itálie[1]
BydlištěMonte Carlo, Monako[1]
Výška183 cm[1]
Váha83 kg[1]
Profesionál od2003[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek5 524 620 USD
Dvouhra
Poměr zápasů123–165
Tituly0 ATP, 12 challengerů, 2 Futures
Nejvyšší umístění36. místo (23. února 2009)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2008, 2009, 2015, 2016)
French Open3. kolo (2008, 2015)
Wimbledon3. kolo (2008, 2011, 2014)
US Open2. kolo (2007, 2014)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hry1. kolo (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů157–141
Tituly8 ATP, 4 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění8. místo (17. srpna 2015)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítěz (2015)
French Opensemifinále (2015)
Wimbledon2. kolo (2014)
US Opensemifinále (2011)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrůzákladní skupina (2015)
Olympijské hry1. kolo (2008)
Týmové soutěže
Davis Cupsemifinále (2014)
Hopman Cupzákladní skupina (2009)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20210628a28. června 2021
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP pro dvouhru byl nejvýše klasifikován v únoru 2009 na 36. místě a ve čtyřhře pak v srpnu 2015 na 8. místě. Trénují ho Umberto Rianna a Giancarlo Petrazzuolo.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se v mužské dvouhře nejdále probojoval do 3. kola pařížského French Open (v letech 2008 a 2015) a travnatého Wimbledonu (v letech 2008, 2011 a 2014).

V italském daviscupovém týmu debutoval v roce 2007 utkáním zóny Evropy a Afriky proti Izraeli, v němž ve třech setech nestačil na Noama Okuna. V sérii pak nastoupil ještě k poslední dvouhře, v níž přehrál po dvou sadách Dudiho Selu. Itálie v sérii prohrála 2:3. Do listopadu 2021 v soutěži nastoupil k dvaceti čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 7–9 ve dvouhře a 13–7 ve čtyřhře.[3]

Osobní životEditovat

Narodil se v Bologni, otci Danieli (zubař) a matce Stefanii (účetní). Má starší sestru Simonu, která pracuje jako bankovní vedoucí. Tenis začal hrát v sedmi letech. Nejraději hraje na kurtech tvrdého podkladu a forhend má za svůj oblíbený úder. Když vyrůstal, byly jeho idoly tenisté Stefan Edberg a Patrick Rafter. Jeho nejlepšími přáteli na okruhu jsou Juan Martín del Potro, Daniel Gimeno Traver a Horacio Zeballos. Za své oblíbené turnaje považuje Croatia Open, Rome Masters a Monte-Carlo Masters. Ve svém volném čase rád sleduje filmy, poslouchá hudbu nebo chatuje s přáteli. Dne 5. srpna 2009 se oženil s Ximenou Fleitasovou.[1]

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2015 Australian Open tvrdý   Fabio Fognini   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 6–4

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 Č)
Turnaj mistrů (0–0)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (0–3 Č)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (1–1 Č)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (0–1 D; 6–6 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (2–5 Č)
antuka (0–1 D; 5–5 Č)
tráva (1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. května 2008 Mnichov, Německo antuka   Fernando González 6–7(4–7), 7–6(7–4), 3–6

Čtyřhra: 18 (8–10)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 20110501a1. května 2011 Mnichov, Německo antuka   Horacio Zeballos   Andreas Beck
  Christopher Kas
7–6(7–3), 6–4
Vítěz 2. 20110730a30. července 2011 Umag, Chorvatsko antuka   Fabio Fognini   Marin Čilić
  Lovro Zovko
6–3, 5–7, [10–7]
Finalista 1. 20121020a20. října 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Daniele Bracciali   František Čermák
  Michal Mertiňák
5–7, 3–6
Vítěz 3. 20130224a24. února 2013 Buenos Aires, Argentina antuka   Fabio Fognini   Nicholas Monroe
  Simon Stadler
6–3, 6–2
Finalista 2. 20130302a2. března 2013 Acapulco, Mexiko antuka   Fabio Fognini   Łukasz Kubot
  David Marrero
5–7, 2–6
Vítěz 4. 20150131a31. ledna 2015 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Fabio Fognini   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
6–4, 6–4
Finalista 3. 20150322a22. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Fabio Fognini   Jack Sock
  Vasek Pospisil
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 4. 20150419a19. dubna 2015 Monte Carlo, Monako antuka   Fabio Fognini   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–7(3–7), 1–6
Finalista 5. 20151018a18. října 2015 Šanghaj, ČLR tvrdý   Fabio Fognini   Raven Klaasen
  Marcelo Melo
3–6, 3–6
Vítěz 5. únor 2016 Dubaj, SAE tvrdý   Andreas Seppi   Feliciano López
  Marc López
6–2, 3–6, [14–12]
Finalista 6. 22. července 2018 Båstad, Švédsko antuka   Fabio Fognini   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
3–6, 4–6
Finalista 7. září 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Matteo Berrettini   Divij Šaran
  Igor Zelenay
3–6, 6–3, [8–10]
Finalista 8. říjen 2019 Moskva, Rusko (2) tvrdý (h)   Andrés Molteni   Marcelo Demoliner
  Matwé Middelkoop
1–6, 2–6
Vítěz 6. březen 2021 Santiago, Chile antuka   Máximo González   Federico Delbonis
  Jaume Munar
7–6(7–4), 6–4
Finalista 9. duben 2021 Sardegna, Itálie antuka   Andrés Molteni   Lorenzo Sonego
  Andrea Vavassori
3–6, 4–6
Finalista 10. květen 2021 Ženeva, Švýcarsko antuka   Máximo González   John Peers
  Michael Venus
2–6, 5–7
Vítěz 7. květen 2021 Parma, Itálie antuka   Máximo González   Oliver Marach
  Ajsám Kúreší
6–3, 6–3
Vítěz 8. červen 2021 Mallorca, Španělsko tráva   Máximo González   Novak Djoković
  Carlos Gómez-Herrera
bez boje

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 1220. 637. 268. 249. 128. 67. 41. 93. 107. 134. 83. 244. 55. 58. 461. 172. 146. 333. 506.

ČtyřhraEditovat

Rok 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Pořadí 773. 471. 521. 603. 170. 419. 114. 68. 167. 39. 278. 55. 143. 13. 123. 171. 98. 80. 68.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Simone Bolelli na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Simone Bolelli na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20210628a28. června 2021
  2. Simone Bolelli na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20210628a28. června 2021
  3. Simone Bolelli na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20210628a28. června 2021

Externí odkazyEditovat