Otevřít hlavní menu

Elias Ymer (* 10. dubna 1996 Skara) je švédský profesionální tenista etiopského původu. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden deblový turnaj. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal do června 2018 devět titulů ve dvouhře.[2]

Elias Ymer
Stát ŠvédskoŠvédsko Švédsko
Datum narození 10. dubna 1996 (23 let)[1]
Místo narození Skara, Švédsko[1]
Bydliště Stockholm, Švédsko[1]
Výška 183 cm[1]
Váha 78 kg[1]
Profesionál od 2014
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 627 942 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 15–34
Tituly 0 ATP, 4 challengery, 5 Futures
Nejvyšší umístění 118. místo (23. května 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2015, 2018)
French Open 2. kolo (2018)
Wimbledon 1. kolo (2015)
US Open 1. kolo (2015)
Čtyřhra
Poměr zápasů 7–4
Tituly 1 ATP, 0 challengerů, 0 Futures
Nejvyšší umístění 188. místo (18. října 2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20180609a9. června 2018
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v květnu 2016 na 118. místě a ve čtyřhře pak v říjnu 2017 na 188. místě. Trénuje ho Robin Söderling.[3][1]

Ve švédském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 semifinálem 1. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Dánsku, v němž prohrál dvouhru s Frederikem Nielsenem a porazil Martina Pedersona. Švédové zvítězili 3:2 na zápasy. Do září 2018 v soutěži nastoupil k deseti mezistátním utkáním s bilancí 8–9 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Mladší bratr Mikael Ymer je také profesionální tenista.[5] Druhým mladším sourozencem je Rafael Ymer. Otec Wondwosen Ymer působil během aktivní sportovní dráhy jako profesionální běžec a matka Kelem Ymerová je lékařka.[1]

Tenisová kariéraEditovat

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na červencovém Swedish Open 2013 v Bastadu, kde v úvodním kole vypadl s Bulharem Grigorem Dimitrovem.[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas v této úrovni dosáhl na Swedish Open 2014, kam obdržel divokou kartu. V první fázi zdolal Kazacha Michaila Kukuškina, aby poté nestačil na Portugalce Joãa Sousou. V rámci série ATP Masters odehrál první singlové utkání na Miami Open 2016, kde jej na úvod vyřadil Argentinec Federico Delbonis.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře If Stockholm Open 2016 po boku bratra Mikaela Ymera. V něm za 51 minut deklasovali chorvatsko-novozélandské turnajové čtyřky Mateho Paviće s Michaelem Venusem. V duelu odvrátili všech sedm brejkbolů a naopak využili pět z osmi brejkových příležitostí. Z druhé odehrané deblové soutěže ATP v kariéře tak získal debutový titul. Ve Stockholmu se sourozenci stali prvním švédským vítězným párem od roku 1998 a tehdejších šampionů Nicklase Kultiho a Mikaela Tillströma.[6][1][2]

První challengerovou trofej si odvezl z italského Città di Caltanissetta 2015 po finálovém vítězství nad Američanem Bjornem Fratangelem ve dvou setech.[7]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v níž na jeho raketě zůstali Benoît Paire, Jan Mertl a Čong Hjon. V úvodním kole však nenašel recept na japonského hráče Go Soedu po pětisetové bitvě.[1][2] Na antukovém Barcelona Open Banco Sabadell 2015 přehrál Nizozemce Thiema de Bakkera a Nicka Kyrgiose, než jej ve třetím kole zastavil David Ferrer. V sezóně 2015 se kvalifikoval do všech hlavních soutěží grandslamu. Na US Open 2015 podlehl v úvodní fázi dvouhry Argentinci Diegu Schwartzmanovi.[8]

Finále na okruhu ATP World TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP World Tour Masters 1000 (0)
ATP World Tour 500 (0)
ATP World Tour 250 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Mikael Ymer   Mate Pavić
  Michael Venus
6–1, 6–1

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (4–0 D; 0–1 Č)
Futures (5–1 D; 0–0 Č)

Dvouhra: 10 (9–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 29. září 2013 Falun, Švédsko tvrdý (h)   Adrien Bossel 2–6, 6–4, 1–6
Vítěz 1. 6. dubna 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka   Marko Tepavac 6–2, 6–3
Vítěz 2. 13. dubna 2014 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka   Gleb Sakharov 7–5, 6–4
Vítěz 3. 10. května 2014 Båstad, Švédsko antuka   Patrik Rosenholm 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz 4. 1. června 2014 Bacău, Rumunsko antuka   José Hernández-Fernández 3–6, 7–6(7–2), 7–5
Vítěz 5. 22. června 2014 Alkmaar, Nizozemsko antuka   Jorge Aguilar 6–1, 5–7, 6–2
Vítěz 1. 14. června 2015 Caltanissetta, Itálie antuka   Bjorn Fratangelo 6–3, 6–2
Vítěz 2. 17. dubna 2016 Barletta, Itálie antuka   Adam Pavlásek 7–5, 6–4
Vítěz 3. 20. srpna 2017 Cordenons, Itálie antuka   Roberto Carballés Baena 6–2, 6–3
Vítěz 4. 12. listopadu 2017 Mouilleron-le-Captif, Francie tvrdý (h)   Yannick Maden 7–5, 6–4

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 27. července 2014 Tampere, Finsko antuka   Anton Zajcev   Ruben Gonzales
  Sean Thornley
7–6(7–5), 6–7(10–12), [8–10]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Elias Ymer na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k (anglicky) Elias Ymer na stránkách ATP Tour, přístup: 20180609a9. června 2018
  2. a b c d (anglicky) Elias Ymer na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20180609a9. června 2018
  3. SHARP, Alex. Soderling on Nadal: 'His motivation is amazing' [online]. Roland Garros, 7-6-2018 [cit. 2018-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. (anglicky) Elias Ymer na stránkách Davis Cupu, přístup: 20180609a9. června 2018
  5. Ymer makes most of Wimbledon reprieve [online]. wimbledon.com, 11-07-2015 [cit. 2015-09-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ATP Staff. Home Sweet Home: Ymer Brothers Blast To Stockholm Title [online]. ATP World Tour, 2016-10-23 [cit. 2016-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Ymer Continues Ascent With Maiden Challenger Title [online]. atpworldtour.com, 14-06-2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Five Teens Lead Youth Movement In New York [online]. atpworldtour.com, 28-08-2015 [cit. 2015-09-20]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat