Otevřít hlavní menu

Jack Sock (* 24. září 1992 Lincoln, Nebraska) je americký profesionální tenista a olympijský vítěz ze smíšené čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, do níž nastoupil s Bethanií Mattekovou-Sandsovou. Na stejných hrách získal také bronz v mužské čtyřhře po boku Steva Johnsona.

Jack Sock
Jack Sock na French Open 2018
Stát Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození 25. září 1992 (26 let)
Místo narození Lincoln, NE, Spojené státy[1]
Bydliště Kansas City, KS, Spojené státy[1]
Výška 191 cm[1]
Váha 84 kg[1]
Profesionál od 2011
Držení rakety pravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek 10 347 704 USD
Tenisová raketa Babolat
Dvouhra
Poměr zápasů 162–124
Tituly 4 ATP, 2 challengery, 2 Futures
Nejvyšší umístění 8. místo (20. listopadu 2017)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2017)
French Open 4. kolo (2015)
Wimbledon 3. kolo (2016)
US Open 4. kolo (2016)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů semifinále (2017)
Čtyřhra
Poměr zápasů 158–77
Tituly 14 ATP, 2 Futures
Nejvyšší umístění 2. místo (10. září 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2016)
French Open čtvrtfinále (2015)
Wimbledon vítěz (2014, 2018)
US Open vítěz (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistrů vítěz (2018)
Olympijské hry Bronzová medaile bronz (2016)
Smíšená čtyřhra
Tituly 2
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open vítěz (2011)
Smíšená čtyřhra na olympijských hrách
Olympijské hry Zlatá medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup semifinále (2018)
Hopman Cup finále (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2019051313. května 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato Rio de Janeiro 2016 smíšená čtyřhra
bronz Rio de Janeiro 2016 mužská čtyřhra

V nejvyšší grandslamové kategorii vyhrál s krajankou Melanie Oudinovou smíšenou čtyřhru US Open 2011. V páru s Kanaďanem Vaskem Pospisilem triumfoval v mužské čtyřhře Wimbledonu 2014 a po boku Mika Bryana ovládl debla ve Wimbledonu 2018 a na US Open 2018. Společně zvítězili i na Turnaj mistrů 2018.

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál čtyři singlové turnaje, když premiérový dobyl na antuce v Houstonu 2015. K nim přidal čtrnáct turnajových titulů ve čtyřhře, včetně úvodního Delray Beach Championships 2013 v páru s krajanem Jamesem Blakem. Na challengerech ATPokruhu Futures získal čtyři tituly ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

V sérii Masters si trofej odvezl z pařížského Rolex Paris Masters 2017. Semifinále dvouhry si zahrál na Turnaji mistrů 2017.

Na žebříčku ATP byl nejvýše ve dvouhře klasifikován v listopadu 2017 na 8. místě a ve čtyřhře pak v září 2018 na 2. místě. Trénuje ho bývalý bahamský tenista Mark Knowles. Dříve tuto roli plnili Troy Hahn či Jay Berger.[1]

Spolu s Mikem Bryanem se stal v roce 2018 mistrem světa ITF ve čtyřhře.

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

Týmové soutěžeEditovat

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2015 taškentskou baráží světové skupiny proti Uzbekistánu, v níž vyhrál dvouhry nad Farrukhem Dustovem i Denisem Istominem. Přispěl tak k výhře 32:1 na zápasy a záchraně Američanů v nejvyšší úrovni. Do roku 2018 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–3 ve dvouhře a 2–0 ve čtyřhře.[3]

Spojené státy americké reprezentoval na Letních olympijských hrách 2016 v Riu de Janeiru, kde v mužské čtyřhře vytvořil dvojici se Stevem Johnsonem. Jako nenasazení došli do semifinále, v němž nestačili na rumunské turnajové pětky Florina Mergeu a Horiu Tecăua. Následně získali bronzové kovy po výhře nad sedmou nasazenou kanadskou dvojicí Daniel Nestor a Vasek Pospisil. Zlatou medaili vyhrál ve smíšené čtyřhře, když po boku Bethanie Mattekové-Sandsové v ryze americkém finále zdolali dvojici startující na divokou kartu, Venus Williamsová a Rajeev Ram až v rozhodujícím supertiebreaku.[4][5]

Za Spojené státy americké nastoupil poprvé na Hopman Cupu 2016, kdy společně s Victorií Duvalovou skončili s jednou výhrou na posledním, čtvrtém místě základní skupiny A. O rok později, na Hopman Cupu 2017, naopak po boku Coco Vandewegheové prošli základní fází bez porážky. Ve finále však nestačili na Francii, reprezentovanou Kristiny Mladenovicovou a Richardem Gasquetem, výsledkem 1:2 na zápasy.[6]

Vítěz juniorky US OpenEditovat

Na US Open 2010 vyhrál juniorku dvouhry, kde startoval na divokou kartu. Ve finále porazil krajana Denise Kudlu a stal se tak prvním americkým vítězem juniorské dvouhry od triumfu Andyho Roddicka v roce 2000 na stejném turnaji.[7] Titulem z dvouhry juniorského mistrovství USA 2011 v Kalamazoo si zajistil divokou kartu do hlavní soutěže dvouhry mužů na US Open 2011.

Amatérský tenisEditovat

Maturoval 22. května 2011 na střední škole Blue Valley North High School v kansaském Overland Parku. Během středoškolské tenisové kariéry zaznamenal zápasovou bilanci výher a proher 80–0.[8] Do července 2015 neodehrál v americkém daviscupovém týmu žádné utkání.

Profesionální kariéraEditovat

Finále lednového ASB Classic 2016 si zahrál v Aucklandu. V duelu proti osmému nasazenému Robertu Bautistu Agutovi ztratil úvodní sadu a na počátku druhého setu zápas skrečoval. Jako dvacátý šestý hráč světa se potýkal v předchozích dvou dnech s virózou a za teplého a slunečného počasí byl na dvorci malátný.[9] Bodový zisk mu zajistil nové kariérní maximum, když 18. ledna 2016 figuroval na 22. příčce.

Po sérii čtyř finálových porážek z dvouhry si druhý titul odvezl z lednového ASB Classic 2017 konaného na ostrovním Aucklandu. V roli čtvrtého nasazeného ve finále zdolal portugalského hráče Joãa Sousu po třísetovém průběhu.[10] Třetí trofej vybojoval na únorovém Delray Beach Open 2017, když ze semifinále postoupil po výhře nad krajanem Donaldem Youngem. Finálový soupeř, kanadská turnajová jednička Milos Raonic, před duelem odstoupila pro natržený hamstring pravé dolní končetiny.[11][12] Jako turnajová šestnáctka zavítal na závěrečný Masters sezóny 2017, listopadový Rolex Paris Masters, na němž přes Španěla Fernanda Verdasca a Francouze Juliena Benneteaua postoupil do svého premiérového finále mistrovské série. V závěrečném duelu turnaje přehrál srbského kvalifikanta a 77. hráče žebříčku Filipa Krajinoviće po třísetovém průběhu.[13] Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové desítky a zajistil mu debutovou účast na londýnském Turnaji mistrů, hraném o dva týdny později, kde postoupil ze skupiny do semifinále. Stal se i prvním Američanem, jenž vyhrál dvouhru Mastersu od triumfu Andyho Roddicka na Miami Masters 2010. Sezónu tak zakončil jako americká jednička na 8. místě.[13][14]

V důsledku zranění Boba Bryana vytvořil pár s Mikem Bryanem v deblové soutěži Wimbledonu 2018, kde ve finále zdolali jihoafricko-novozélandské turnajové třináctky Ravena Klaasena s Michaelem Venusem po pětisetové bitvě. Oba se stali třetím a čtvrtým tenistou v All England Clubu, jimž se podařilo získat wimbledonský titul dvakrát s jiným spoluhráčem. Navázali tak na Australana Todda Woodbridge a amerického bouřliváka Johna McEnroea.[15]

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 2 (3–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2014 Wimbledon tráva   Vasek Pospisil   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz 2018 Wimbledon tráva   Mike Bryan   Raven Klaasen
  Michael Venus
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7-5
Vítěz 2018 US Open tvrdý   Mike Bryan   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–3, 6–1

Smíšená čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2011 US Open tvrdý   Melanie Oudinová   Gisela Dulková
  Eduardo Schwank
7–6(7–4), 4–6, [10–8]

Zápasy o olympijské medaileEditovat

Mužská čtyřhra: 1 (1 bronz)Editovat

Medaile datum dějiště spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Bronz 12. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie   Steve Johnson   Daniel Nestor
  Vasek Pospisil
6–2, 6–4

Smíšená čtyřhra: 1 (1 zlato)Editovat

Medaile datum dějiště spoluhráčka soupeři ve finále výsledek
Zlato 14. srpna 2016 Rio de Janeiro, Brazílie   Bethanie Matteková-Sandsová   Venus Williamsová
  Rajeev Ram
6–7(3–7), 6–1, [10–7]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (3–0 Č)
Turnaj mistrů (1–0 Č)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D; 3–6 Č)
ATP Tour 500 (2–3 Č)
ATP Tour 250 (3-4 D; 5–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (3–3 D; 11–9 Č)
antuka (1–1 D; 1–1 Č)
tráva (1–0 Č)
koberec (0–0)

Dvouhra: 8 (4–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 12. dubna 2015 Houston, Spojené státy antuka   Sam Querrey 7–6(11–9), 7–6(7–2)
Finalista 1. 25. října 2015 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Tomáš Berdych 6–7(1–7), 2–6
Finalista 2. 2016011616. ledna 2016 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Roberto Bautista Agut 1–6, 0–1skreč
Finalista 3. 10. dubna 2016 Houston, Spojené státy antuka   Juan Mónaco 6–3, 3–6, 5–7
Finalista 4. 23. října 2016 Stockholm, Švédsko (2) tvrdý (h)   Juan Martín del Potro 5–7, 1–6
Vítěz 2. 14. ledna 2017 Auckland, Nový Zéland tvrdý   João Sousa 6–3, 5–7, 6–3
Vítěz 3. 26. února 2017 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Milos Raonic bez boje
Vítěz 4. 5. listopadu 2017 Paříž, Francie tvrdý (h)   Filip Krajinović 5–7, 6–4, 6–1

Čtyřhra: 24 (14–10)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 24. února 2013 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   James Blake   Bob Bryan
  Mike Bryan
1–6, 2–6
Vítěz 1. 3. března 2013 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   James Blake   Max Mirnyj
  Horia Tecău
6–4, 6–4
Vítěz 2. 7. července 2014 Wimbledon, Spojené království tráva   Vasek Pospisil   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–6(7–5), 6–7(3–7), 6–4, 3–6, 7–5
Vítěz 3. 27. července 2014 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Vasek Pospisil   Steve Johnson
  Sam Querrey
6–3, 5–7, [10–5]
Finalista 2. 17. srpna 2014 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Vasek Pospisil   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 2–6
Finalista 3. 19. října 2014 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Treat Huey   Eric Butorac
  Raven Klaasen
4-6, 3-6
Vítěz 4. 21. března 2015 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Vasek Pospisil   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
6–4, 6–7(3–7), [10–7]
Finalista 4. 4. dubna 2015 Miami, Spojené státy tvrdý   Vasek Pospisil   Bob Bryan
  Mike Bryan
3–6, 6–1, [8–10]
Vítěz 5. 11. října 2015 Peking, ČLR tvrdý   Vasek Pospisil   Daniel Nestor
  Édouard Roger-Vasselin
3–6, 6–3, [10–6]
Vítěz 6. 25. října 2015 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Nicholas Monroe   Mate Pavić
  Michael Venus
7–5, 6–2
Finalista 5. 8. listopadu 2015 Paříž, Francie tvrdý (h)   Vasek Pospisil   Ivan Dodig
  Marcelo Melo
6–2, 3–6, [5–10]
Finalista 6. 19. března 2016 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Vasek Pospisil   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
3–6, 6–7(5–7)
Finalista 7. 15. května 2016 Řím, Itálie antuka   Vasek Pospisil   Bob Bryan
  Mike Bryan
6–2, 3–6, [7–10]
Finalista 8. 9. října 2016 Peking, ČLR tvrdý   Bernard Tomic   Pablo Carreño Busta
  Rafael Nadal
7–6(8–6), 2–6, [8–10]
Vítěz 7. 16. října 2016 Šanghaj, ČLR tvrdý   John Isner   Henri Kontinen
  John Peers
6–4, 6–4
Vítěz 8. 30. října 2016 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Marcel Granollers   Robert Lindstedt
  Michael Venus
6–3, 6–4
Finalista 9. 1. dubna 2017 Miami, Spojené státy tvrdý   Nicholas Monroe   Marcelo Melo
  Łukasz Kubot‎
5–7, 3–6
Finalista 10. 9. října 2017 Peking, ČLR tvrdý   John Isner   Henri Kontinen
  John Peers
3–6, 6–3, [7–10]
Vítěz 9. 25. února 2018 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Jackson Withrow   Nicholas Monroe
  John-Patrick Smith
4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz 10. 18. března 2018 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   John Isner   Bob Bryan
  Mike Bryan
7–6(7–4), 7–6(7–2)
Vítěz 11. 26. května 2018 Lyon, Francie antuka   Nick Kyrgios   Roman Jebavý
  Matwé Middelkoop
7–5, 2–6, [11–9]
Vítěz 12. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Mike Bryan   Raven Klaasen
  Michael Venus
6–3, 6–7(7–9), 6–3, 5–7, 7–5
Vítěz 13. 8. září 2018 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Mike Bryan   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
6–3, 6–1
Vítěz 14. 18. listopadu 2018 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Mike Bryan   Pierre-Hugues Herbert
  Nicolas Mahut
5–7, 6–1, [13–11]

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)Editovat

Stav č. datum soutěž povrch spoluhráči soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 7. ledna 2017 Hopman Cup
PerthAustrálie
tvrdý (h)   Coco Vandewegheová   Kristina Mladenovicová
  Richard Gasquet
1–2

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2010 US Open tvrdý   Denis Kudla 3–6, 6–2, 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 699. 870. 382. 150. 104. 42. 26. 23. 8. 107.

ČtyřhraEditovat

Rok 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 681. 369. 167. 103. 15. 19. 16. 39. 2.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jack Sock na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e (anglicky) Jack Sock na stránkách ATP Tour, přístup: 2018051313. května 2018
  2. (anglicky) Jack Sock na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 2018072323. července 2018
  3. (anglicky) Jack Sock na stránkách Davis Cupu, přístup: 2017111111. listopadu 2017
  4. Associated Press. Mattek-Sands, Sock win mixed doubles gold medal in tennis [online]. Fox News, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Mattek-Sands and Sock win all-American mixed doubles final [online]. NBC Olympics, 2016-08-14 [cit. 2016-08-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Francie - USA 2:1. Mladenovicová a Gasquet vyhráli Hopmanův pohár smíšených týmů. Sport.cz [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online. 
  7. Sock, Gavrilova win US Open junior titles SIFY News. 2010-09-13. 2015-07-17
  8. Jack Sock [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Roberto Bautista Agut wins Auckland tennis title as Jack Sock retires in final [online]. ABC News, 2016-01-16 [cit. 2016-01-18]. Dostupné online. 
  10. Associated Press. Sock beats Sousa to win ASB Classic [online]. Fox news, 2017-01-13 [cit. 2017-02-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Milos Raonic pulls out of Delray final with hamstring injury [online]. Sportsnet [cit. 2017-02-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Sock má druhý letošní titul, zraněný Raonic k finále nenastoupil [online]. Tenisportal.cz, 2017-02-26 [cit. 2017-02-27]. Dostupné online. (česky) 
  13. a b Petr Pokorný. Sock získal na Masters v Paříži nejcennější titul a vybojoval premiérový posun do Top 10 i kvalifikaci na Turnaj mistrů [online]. Tenisportal.cz, 2017-11-05 [cit. 2017-11-05]. Dostupné online. (česky) 
  14. Serbian Soaring: Krajinovic Into First Final In Paris [online]. 4-11-2017 [cit. 2017-11-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Mike Bryan na prvním grandslamu bez svého bratra získal za pomoci Socka rekordní 17. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-07-15 [cit. 2018-07-18]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat