Otevřít hlavní menu

Rafael Nadal

španělský profesionální tenista a dvojnásobný olympijský vítěz

Rafael „Rafa“ Nadal Parera (* 3. června 1986 Manacor, Mallorca) je španělský profesionální tenista, nejlepší antukář historie tenisu, olympijský vítěz z dvouhry Pekingských her 2008 a mužské čtyřhry Riodejaneirské olympiády 2016, rekordman v počtu jedenácti trofejí z French Open, dvojnásobný šampión Wimbledonu a trojnásobný z US Open, držitel titulu na Australian Open 2009. Mezi roky 2008–2018 byl světovou jedničkou ve dvouhře,[1] historicky 24. v pořadí. V sedmi obdobích na čele klasifikace strávil celkově 196 týdnů a čtyřikrát sezónu zakončil na prvním místě.

Rafael Nadal
Rafael Nadal na US Open 2016
Přezdívka Rafa, antukový král
Stát ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození 3. června 1986 (32 let)
Místo narození Manacor, Mallorca, Španělsko
Bydliště Manacor, Mallorca, Španělsko
Výška 185 cm
Váha 85 kg
Profesionál od 2001
Držení rakety levou rukou, bekhend obouruč
(rozený pravák)
Výdělek 106 957 186 USD
(3. v historickém žebříčku)
Tenisová raketa Babolat Pure Aero Play
Dvouhra
Poměr zápasů 943–194
Tituly 81 ATP (4. v otevřené éře)
17 grandslamů (2. v historii)
Nejvyšší umístění 1. místo (18. srpna 2008)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open vítěz (2009)
French Open vítěz (2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017, 2018)
Wimbledon vítěz (2008, 2010)
US Open vítěz (2010, 2013, 2017)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrů finále (2010, 2013)
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2008)
Čtyřhra
Poměr zápasů 131–72
Tituly 11 ATP
Nejvyšší umístění 26. místo (8. srpen 2005)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2004, 2005)
Wimbledon 2. kolo (2005)
US Open semifinále (2004)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry Zlatá olympijská medaile zlato (2016)
Týmové soutěže
Davis Cup vítěz (2004, 2008, 2009, 2011)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 201902044. února 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Rafael Nadal

Rafael Nadal

Tenis na Letních olympijských hrách
zlato Peking 2008 dvouhra mužů
zlato Rio de Janeiro 2016 mužská čtyřhra

Nejvyšší počet 34 singlových titulů vybojoval v sérii Masters a s 20 trofejemi zůstává druhý za Federerem v kategorii ATP 500.[2] Pro své výkony na antuce získal přezdívku „antukový král“.[3][4] Vítězstvím na Barcelona Open 2016 vyrovnal rekord 49 antukových trofejí Argentince Guillerma Vilase,[5] kterého překonal triumfem na Monte-Carlo Masters 2017. Stal se také prvním hráčem otevřené éry s jedenácti tituly z jediného turnaje, když rekordní počet drží na Monte-Carlo Masters,[6] Barcelona Open a French Open. Právě na Roland Garros vyrovnal historický rekord Australanky Margaret Courtové z dvouhry grandslamu, které se jako jediné podařilo vyhrát jeden grandslam jedenáctkrát.[7][8]

Výhrou na US Open 2010 se stal po Laverovi, Agassim a Federerovi čtvrtým hráčem v otevřené éře tenisu a celkově sedmým v historii, kterému se podařilo zkompletovat všechny čtyři grandslamové turnaje ve dvouhře. Spolu s Andre Agassim je držitelem tzv. Zlatého Slamu, všech čtyř grandslamových titulů a olympijského zlata.

V letech 2010 a 2013 odešel jako poražený finalista ze závěrečné události Turnaje mistrů, když v prvním případě nestačil na Federera a ve druhém na Djokoviće. Jedná se o jedinou trofej z velkých turnajů, kterou nevyhrál.

V monackém finále 2010 porazil Verdasca 6–0 a 6–1 v nejkratším finálovém duelu série Masters, založené roku 1990.[9] Titulem na Monte-Carlo Masters 2011 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj sedmkrát v řadě a odpoutal se od Vilasových šesti triumfů na ATP Buenos Aires.[10]

V letech 2008, 2010, 2013 a 2017 zakončil sezónu na 1. místě dvouhry žebříčku ATP. Mezi roky 1990–2017 působil v úloze hlavního trenéra strýc Toni Nadal. Od sezóny 2017 jej nahradil bývalý tenista Carlos Moyà.[11] Od sezóny 2005 je také členem trenérského týmu Francisco Roig.

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

Dne 18. srpna 2008 byl poprvé klasifikován na žebříčku ATP ve dvouhře na 1. místě. Na pozici světové jedničky vydržel nepřetržitě 46 týdnů, než jej 6. července 2009 vystřídal Roger Federer.

V tenise je považován za nejlepšího hráče na antukovém povrchu. Mezi dubnem 2005 až květnem 2007 na antuce zaznamenal sérii 81zápasové neporazitelnosti, která skončila finálovou prohrou v Hamburku s Federerem. Během této šňůry získal třináct antukových titulů, což představuje historický rekord mezi muži. Stejně tak jako jediný vybojoval padesát osm antukových titulů.[6]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmdesát jedna turnajů ve dvouhře, což jej řadí na čtvrtou příčku otevřené éry,[12] z toho sedmnáct grandslamů – French Open v letech 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2011, 2012, 2013, 2014, 2017 a 2018, Wimbledon 2008 i 2010, Australian Open 2009, a US Open 2010, 2013 i 2017. Jako poražený finalista odešel z wimbledonských finále 2006 a 2007, když nestačil na světovou jedničku Rogera Federera. K singlovým trofejím přidal jedenáct triumfů ze čtyřhry.

V červnu 2009 musel kvůli chronickým potížím s koleny odříct účast ve Wimbledonu, kde měl obhajovat titul. Na turnaji v Monte-Carlu 2010 vyhrál jako první tenista v otevřené éře stejný turnaj šestkrát v řadě (2005–2010), když ve finále porazil Verdasca 6–0, 6–1. Jednalo se o nejkratší finále kategorie Masters v historii, od roku 1990.[9]

Ve finále turnaje v Madridu v květnu 2010 porazil obhájce titulu Rogera Federera, čímž získal rekordní 18. titul z kategorie Masters, nejvíce ze všech tenistů historie. Druhý Andre Agassi jich nasbíral sedmnáct. Jako první tenista také vyhrál tři za sebou jdoucí antukové turnaje této kategorie v Monte-Carlu, Římě a Madridu. Na těchto turnajích ztratil celkově jen dva sety. Tyto výsledky mu k 17. květnu 2010 zajistily návrat na druhé místo žebříčku ATP.[13]

Po vítězství na French Open 2010 se vrátil na 1. místo žebříčku ATP. Následně vyhrál zbývající dva grandslamy sezóny Wimbledon i US Open a potvrdil jednoznačnou nadvládu v daném kalendářním roku.

Dne 7. února 2011 převzal cenu Laureus, označovanou za sportovního Oscara, pro nejlepšího sportovce roku 2010.[14]

V letech 2012–2015 opustil čtyřikrát v řadě Wimbledon v rané fázi soutěže. Vždy skončil na raketě tenisty postaveného na 100. či nižším místě světové klasifikace. Postupně tak Španěla vyřadili Lukáš Rosol (100. ATP, 2012), Steve Darcis (135., 2013), Nick Kyrgios (144., 2014) a konečně německý kvalifikant Dustin Brown (102., 2015).[15]

Po zisku desáté trofeje na Barcelona Open 2017 po něm organizátoři pojmenovali centrální dvorec.[16] V následném ročníku barcelonského turnaje 2018 vyhrál jako čtvrtý hráč otevřené éry 400. zápas na antuce. Navázal tak na Guillerma Vilase (659 výher), Manuela Orantese (502) a Thomase Mustera (422).[17][18]

Antukovou neporazitelnost čítající 21 zápasů a 50 setů zaznamenal od French Open 2017 do čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018. Ohraničily ji prohry s Rakušanem Dominicem Thiemem, který se v sezóně 2017 stal jediným hráčem, který Nadala na antuce porazil ve čtvrtfinále květnového Rome Masters 2017, v týdnu před Roland Garros. Naopak Španěl Thiema zdolal ve finále předcházejícího Mutua Madrid Open 2017, v semifinále French Open 2017 a deklasoval jej na Monte-Carlo Rolex Masters 2018. Rakouskému tenistovi pak podlehl ve čtvrtfinále Mutua Madrid Open 2018, čímž přišel na jeden týden o post světové jedničky. Thiem se stal po Djokovićovi a Gaudiovi třetím hráčem, jenž mallorského rodáka dokázal na antuce porazit alespoň třikrát. Po Nadalově osmém triumfu na Rome Masters 2018 se do čela světové klasifikace vrátil.[12][19] Vítězství na Rogers Cupu 2018 znamenalo, že se Canada Masters stal prvním turnajem série Masters s tvrdým povrchem, na němž zvítězil čtyřikrát.[20]

Týmové soutěžeEditovat

 
Emoce ve finále French Open 2007 proti Federerovi
Davis Cup

Ve španělském daviscupovém týmu debutoval v roce 2004 brněnským 1. kolem Světové skupiny proti České republice, v němž prohrál s Jiřím Novákem a porazil Radka Štěpánka. Přestože také prohrál čtyřhru, Španělé postoupili po výhře 3:2 na zápasy. Porážka od Nováka je jedinou Nadalovou prohrou z celkových 24 odehraných singlů v soutěži.

V ročnících 2004, 2008, 2009 a 2011 dovedl španělský tým k zisku salátové mísy. Do září 2018 v Davis Cupu nastoupil k osmnácti mezistátním utkáním s bilancí 24–1 ve dvouhře a 5–4 ve čtyřhře.[21]

Olympijské hry

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2008Pekingu. V mužské dvouhře startoval jako druhý nasazený. V semifinále zdolal Novaka Djokoviće a v boji o zlatou medaili přehrál chilskou turnajovou dvanáctku Fernanda Gonzáleze bez ztráty setu. Do mužské čtyřhry nastoupili s Tommym Robredem z pozice šestých nasazených. Soutěž opustili po prohře ve druhém kole od australského páru Chris Guccione a Lleyton Hewitt.

Z londýnských Her XXX. olympiády se odhlásil pro poranění kolena, když na řadu měsíců posledním turnajem byl červencový Wimbledon 2012.

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2016 v Riu de Janeiru byl vlajkonošem španělské výpravy.[22]

Vzájemná soupeřeníEditovat

Federer vs. NadalEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Federera a Nadala.

Nadal a Roger Federer se spolu na okruhu ATP střetávají od roku 2004 a jejich vzájemná utkání představují významnou část profesionální kariéry pro každého z nich.[23][24][25][26][27]

 
Finále Wimbledonu 2006:
Federer–Nadal, 6–0, 7–6, 6–7, 6–3

Oba hráči figurovali na první a druhé příčce žebříčku ATP nepřetržitě od července 2005 až do 17. srpna 2009, kdy Nadala na druhé pozici vystřídal Skot Andy Murray.[28] Švýcar a Španěl představují jedinou dvojici v historii mužského tenisu, která zakončila šest sezón v řadě na prvních dvou místech světové klasifikace, a to v období 2005–2010. Od února 2004 byl Federer světovou jedničkou nepřetržitě 237 týdnů, což představuje rekordní období v tenise. O pět let mladší Nadal se propracoval na druhou příčku v červenci 2005 a držel ji 160 týdnů za sebou, čímž také vytvořil nový rekord na této pozici. Následně, v srpnu 2008, vystřídal basilejského rodáka na čele mužského hodnocení.[29]

Nadal má aktivní bilanci vzájemných utkání v poměru 23–15. Patnáct z třiceti osmi duelů se uskutečnilo na antuce, nejdominantnějším povrchu mallorského rodáka.[30] Federer vícekrát zvítězil na jím preferované trávě (2–1) a také v hale na tvrdém povrchu (5–1), zatímco španělský hráč je úspěšnější na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem (8–6) a antuce (13–2).[31] Vzhledem ke skutečnosti, že nasazování na turnajích vychází z žebříčkového postavení, utkali se oba hráči čtyřiadvacetkrát až ve finále, z toho devětkrát v boji o grandslamový titul, což je také rekordní zápis dvojice.[32] V letech 2006 až 2008 proti sobě nastoupili v každém finále French OpenWimbledonu. Potkali se také v závěrečném zápasu Australian Open 2009French Open 2011. Nadal získal ve svůj prospěch šest výher, když ztratil pouze první dvě wimbledonská finále a jedno melbournské. Čtyři z devíti grandslamových klání o titul měla pětisetový průběh, konkrétně ve Wimbledonu 20072008 a na Australian Open 20092017. Wimbledonské finále z roku 2008 bývá řadou tenisových analytiků označováno za nejlepší zápas historie tenisu.[33][34][35][36]

Třináct střetnutí dospělo do poslední rozhodující sady. Pár také vytvořil rekordní počet dvanácti vzájemných finále v sérii Masters. Mezi tyto finálové boje patří i dlouhá pětihodinová bitva na Rome Masters 2006, kterou ve svůj prospěch získal Španěl až v tiebreaku pátého setu poté, co předtím odvrátil dva mečboly.

Djoković vs. NadalEditovat

Podrobnější informace naleznete v článku Soupeření Djokoviće a Nadala.
Novak Djoković
Rafael Nadal

Nadal a Novak Djoković svedli větší počet vzájemných střetnutí, než jakákoli jiná dvojice v otevřené éře tenisu.[37] Celkově se utkali v padesáti čtyřech zápasech, v nichž kladnou bilanci výher a proher poprvé drží Djoković těsným poměrem 28–26.[38]

V sezónách 2006–2010 byla jejich vzájemná série zastiňována soupeřením Federera a Nadala. Větší pozornost na sebe začala poutat od prvního finále Grand Slamu na US Open 2010, v němž se dvojice utkala. Jedná se o jediný pár tenistů, jehož členové proti sobě odehráli finálové zápasy na všech čtyřech grandslamových turnajích, a to dokonce bez přerušení. Finálový duel na Australian Open 2012 je řadou odborníků řazen k nejlepším utkáním tenisové historie. Mary Carillová a John McEnroe označili tento zápas, spolu s jejich semifinále na French Open 2013, vůbec za nejlepší klání hraná na tvrdém povrchu a antuce.[39] Web ATPworldtour.com hodnotil soupeření této dvojice za třetí nejlepší v první dekádě třetího tisíciletí.[40]

První duel oba proti sobě odehráli ve čtvrtfinále French Open 2006, z něhož vítězně vyšel Španěl poté, co byl srbský hráč přinucen utkání ve třetí sadě skrečovat pro zranění. Po zápasu Djoković médiím sdělil, že pochopil co je třeba udělat, aby Nadala přehrál a dodal, že soupeř byl „na antuce k poražení“. Od té doby zaujal Srb roli hlavního Nadalova soupeře na jeho nejdominantnější antuce, když mu na tomto povrchu uštědřil přes polovinu všech porážek. K premiérovému finále oba nastoupili na Indian Wells Masters 2007, z něhož vyšel vítězně mallorský rodák. Jednalo se o teprve druhé vzájemné střetnutí na okruhu ATP Tour. O týden později slavil debutový triumf Djoković, když soupeře zdolal ve čtvrtfinále Miami Masters 2007. Od března 2011 do dubna 2013 se dvojice utkala ve třinácti finálových zápasech bez přerušení, z nichž osm vyhrál srbský hráč.[41]

Výběr historických turnajových rekordůEditovat

Turnaj od roku rekord sdílení
Grand Slam 1877 11 titulů z dvouhry jediného grandslamu Margaret Courtová
11 titulů z mužské dvouhry jediného grandslamu zůstává sám
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–2014)
vítěz titulů na 3 površích v jediném kalendářním roce
3 navazující tituly na 3 různých površích
French Open 1925 11 titulů v mužské dvouhře
ATP Masters 1000 1970 34 titulů z mužské dvouhry
nejvíce titulů z mužské dvouhry jediného Mastersu (Monte-Carlo Masters)
10 sezón bez přerušení vítěz alespoň 1 titulu (2005–14)
21 čtvrtfinále bez přerušení (2008–2010)
Monte-Carlo Masters 1897 11 titulů z mužské dvouhry
Barcelona Open 1953 11 titulů z mužské dvouhry
Rome Masters 1930 9 titulů z mužské dvouhry
Madrid Open 2002 5 titulů z mužské dvouhry

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská dvouhra: 25 (17–8)Editovat

Stav rok Grand Slam povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2005 French Open antuka   Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 2006 French Open (2) antuka   Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 2006 Wimbledon tráva   Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 2007 French Open (3) antuka   Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 2007 Wimbledon (2) tráva   Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 2008 French Open (4) antuka   Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 2008 Wimbledon tráva   Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 2009 Australian Open tvrdý   Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Vítěz 2010 French Open (5) antuka   Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 2010 Wimbledon (2) tráva   Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 2010 US Open tvrdý   Novak Djoković 6–4, 5–7, 6–4, 6–2
Vítěz 2011 French Open (6) antuka   Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 2011 Wimbledon (3) tráva   Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 2011 US Open tvrdý   Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 2012 Australian Open tvrdý   Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 2012 French Open (7) antuka   Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Vítěz 2013 French Open (8) antuka   David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 2013 US Open (2) tvrdý   Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 2014 Australian Open (2) tvrdý   Stan Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 2014 French Open (9) antuka   Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Finalista 2017 Australian Open (3) tvrdý   Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Vítěz 2017 French Open (10) antuka   Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 2017 US Open (3) tvrdý   Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 2018 French Open (11) antuka   Dominic Thiem 6–4, 6–3, 6–2
Finalista 2019 Australian Open tvrdý   Novak Djoković 3–6, 2–6, 3–6

Účast na Turnaji mistrůEditovat

Sezóna 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 SR V–P %
A SF SF A ZS F ZS A F A SF A ZS A 0 / 8 16–13 57 %

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Dvouhra: 118 (81–37)Editovat

Legenda
Grand Slam (17–8)
Olympijské zlato (1)
Turnaj mistrů (0–2)
ATP Masters Series /
ATP Tour Masters 1000 (34–16)
ATP International Series Gold /
ATP Tour 500 (20–6)
ATP International Series /
ATP Tour 250 (9–5)
Finále dle povrchu
tvrdý (19–26)
antuka (58–8)
tráva (4–3)
koberec (0–0)
Finále dle prostředí
venku (79–32)
hala (2–5)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř ve finále Výsledek
Finalista 1. 18. ledna 2004 Auckland, Nový Zéland tvrdý   Dominik Hrbatý 6–4, 2–6, 5–7
Vítěz 1. 15. srpna 2004 Sopoty, Polsko antuka   José Acasuso 6–3, 6–4
Vítěz 2. 20. února 2005 Costa do Sauípe, Brazílie antuka   Alberto Martín 6–0, 6–7(2–7), 6–1
Vítěz 3. 27. února 2005 Acapulco, Mexiko antuka   Albert Montañés 6–1, 6–0
Finalista 2. 3. dubna 2005 Miami, Spojené státy tvrdý   Roger Federer 6–2, 7–6(7–4), 6–7(5–7), 3–6, 1–6
Vítěz 4. 17. dubna 2005 Monte Carlo, Monako antuka   Guillermo Coria 6–3, 6–1, 0–6, 7–5
Vítěz 5. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka   Juan Carlos Ferrero 6–1, 7–6(7–4), 6–3
Vítěz 6. 8. května 2005 Řím, Itálie antuka   Guillermo Coria 6–4, 3–6, 6–3, 4–6, 7–6(8–6)
Vítěz 7. 5. června 2005 French Open, Paříž, Francie antuka   Mariano Puerta 6–7(6–8), 6–3, 6–1, 7–5
Vítěz 8. 10. července 2005 Bastad, Švédsko antuka   Tomáš Berdych 2–6, 6–2, 6–4
Vítěz 9. 24. července 2005 Stuttgart, Německo antuka   Gastón Gaudio 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 10. 14. srpna 2005 Montreal, Kanada tvrdý   Andre Agassi 6–3, 4–6, 6–2
Vítěz 11. 18. září 2005 Peking, ČLR tvrdý   Guillermo Coria 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 12. 23. října 2005 Madrid, Španělsko tvrdý (h)   Ivan Ljubičić 3–6, 2–6, 6–3, 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 13. 4. března 2006 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Roger Federer 2–6, 6–4, 6–4
Vítěz 14. 23. dubna 2006 Monte Carlo, Monako (2) antuka   Roger Federer 6–2, 6–7(2–7), 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 15. 30. dubna 2006 Barcelona, Španělsko (2) antuka   Tommy Robredo 6–4, 6–4, 6–0
Vítěz 16. 14. května 2006 Řím, Itálie (2) antuka   Roger Federer 6–7(0–7), 7–6(7–5), 6–4, 2–6, 7–6(7–5)
Vítěz 17. 11. června 2006 French Open, Paříž, Francie (2) antuka   Roger Federer 1–6, 6–1, 6–4, 7–6(7–4)
Finalista 3. 9. července 2006 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Roger Federer 0–6, 6–7(5–7), 7–6(7–2), 3–6
Vítěz 18. 18. března 2007 Indian Wells Masters, Kalifornie, Spojené státy tvrdý   Novak Djoković 6–2, 7–5
Vítěz 19. 22. dubna 2007 Monte Carlo, Monako (3) antuka   Roger Federer 6–4, 6–4
Vítěz 20. 29. dubna 2007 Barcelona, Španělsko (3) antuka   Guillermo Cañas 6–3, 6–4
Vítěz 21. 13. května 2007 Řím, Itálie (3) antuka   Fernando González 6–2, 6–2
Finalista 4. 20. května 2007 Hamburg, Německo antuka   Roger Federer 6–2, 2–6, 0–6
Vítěz 22. 10. června 2007 French Open, Paříž, Francie (3) antuka   Roger Federer 6–3, 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 5. 8. července 2007 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva   Roger Federer 6–7(7–9), 6–4, 6–7(3–7), 6–2, 2–6
Vítěz 23. 22. července 2007 Stuttgart, Německo (2) antuka   Stanislas Wawrinka 6–4, 7–5
Finalista 6. 4. listopadu 2007 Paříž, Francie koberec   David Nalbandian 4–6, 0–6
Finalista 7. 6. ledna 2008 Čennaí, Indie tvrdý   Michail Južnyj 0–6, 1–6
Finalista 8. 6. dubna 2008 Miami, Spojené státy (2) tvrdý   Nikolaj Davyděnko 4–6, 2–6
Vítěz 24. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monaco (4) antuka   Roger Federer 7–5, 7–5
Vítěz 25. 4. května 2008 Barcelona, Španělsko (3) antuka   David Ferrer 6–1, 4–6, 6–1
Vítěz 26. 18. května 2008 Hamburg, Německo antuka   Roger Federer 7–5, 6–7(3–7), 6–3
Vítěz 27. 8. června 2008 French Open, Paříž, Francie (4) antuka   Roger Federer 6–1, 6–3, 6–0
Vítěz 28. 15. června 2008 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva   Novak Djoković 7–6(8–6), 7–5
Vítěz 29. 6. července 2008 Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva   Roger Federer 6–4, 6–4, 6–7(5–7), 6–7(8–10), 9–7
Vítěz 30. 27. července 2008 Canada Masters Toronto, Kanada (2) tvrdý   Nicolas Kiefer 6–3, 6–2
Vítěz 31. 17. srpna 2008 LOH 2008, Peking, Čína tvrdý   Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3
Vítěz 32. 1. února 2009 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Roger Federer 7–5, 3–6, 7–6(7–3), 3–6, 6–2
Finalista 9. 15. února 2009 Rotterdam, Nizozemsko tvrdý   Andy Murray 3–6, 6–4, 0–6
Vítěz 33. 22. března 2009 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý   Andy Murray 6–1, 6–2
Vítěz 34. 19. dubna 2009 Monte Carlo, Monako (5) antuka   Novak Djoković 6–3, 2–6, 6–1
Vítěz 35. 26. dubna 2009 Barcelona, Španělsko (3) antuka   David Ferrer 6–2, 7–5
Vítěz 36. 3. května 2009 Řím, Itálie (4) antuka   Novak Djoković 7–6(7–2), 6–2
Finalista 10. 17. května 2009 Madrid, Španělsko antuka   Roger Federer 4–6, 4–6
Finalista 11. 18. října 2009 Šanghaj, ČLR tvrdý   Nikolaj Davyděnko 6–7(3–7), 3–6
Finalista 12. 9. ledna 2010 Dauhá, Katar tvrdý   Nikolaj Davyděnko 6–0, 6–7(8–10), 4–6
Vítěz 37. 18. dubna 2010 Monte Carlo, Monako (6) antuka   Fernando Verdasco 6–0, 6–1
Vítěz 38. 2. května 2010 Řím, Itálie (5) antuka   David Ferrer 7–5, 6–2
Vítěz 39. 16. května 2010 Madrid, Španělsko (2) antuka   Roger Federer 6–4, 7–6(7–5)
Vítěz 40. 6. července 2010 French Open, Paříž, Francie (5) antuka   Robin Söderling 6–4, 6–2, 6–4
Vítěz 41. 4. července 2010 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) tráva   Tomáš Berdych 6–3, 7–5, 6–4
Vítěz 42. 13. září 2010 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Novak Djoković 6-4, 5-7, 6-4, 6-2
Vítěz 43. 10. říjen 2010 Tokio, Japonsko tvrdý   Gaël Monfils 6–1, 7–5
Finalista 13. 28. listopadu 2010 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Roger Federer 3–6, 6–3, 1–6
Finalista 14. 20. března 2011 Indian Wells, USA tvrdý   Novak Djoković 6–4, 3–6, 2–6
Finalista 15. 3. dubna 2011 Miami, USA (3) tvrdý   Novak Djoković 6–4, 3–6, 6–7(4–7)
Vítěz 44. 17. dubna 2011 Monte Carlo, Monako (7) antuka   David Ferrer 6–4, 7–5
Vítěz 45. 24. dubna 2011 Barcelona, Španělsko (6) antuka   David Ferrer 6–2, 6–4
Finalista 16. 8. května 2011 Madrid, Španělsko (2) antuka   Novak Djoković 5–7, 4–6
Finalista 17. 15. května 2011 Řím, Itálie sntuka   Novak Djoković 4–6, 4–6
Vítěz 46. 5. června 2011 French Open, Paříž, Francie (6) antuka   Roger Federer 7–5, 7–6(7–3), 5–7, 6–1
Finalista 18. 3. července 2011 Wimbledon, Londýn, Spojené království (3) tráva   Novak Djoković 4–6, 1–6, 6–1, 3–6
Finalista 19. 12. září 2011 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Novak Djoković 2–6, 4–6, 7–6(7–3), 1–6
Finalista 20. 9. října 2011 Tokio, Japonsko tvrdý   Andy Murray 6-3, 2-6, 0-6
Finalista 21. 29. ledna 2012 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Novak Djoković 7–5, 4–6, 2–6, 7–6(7–5), 5–7
Vítěz 47. 22. dubna 2012 Monte Carlo, Monaco (8) antuka   Novak Djoković 6–3, 6–1
Vítěz 48. 29. dubna 2012 Barcelona, Španělsko (7) antuka   David Ferrer 7–6(7–1), 7–5
Vítěz 49. 21. května 2012 Řím, Itálie (6) antuka   Novak Djoković 7–5, 6–3
Vítěz 50. 11. června 2012 French Open, Paříž, Francie (7) antuka   Novak Djoković 6–4, 6–3, 2–6, 7–5
Finalista 22. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka   Horacio Zeballos 7–6(7–2), 6–7(6–8), 4–6
Vítěz 51. 17. února 2013 São Paulo, Brazílie (2) antuka   David Nalbandian 6–2, 6–3
Vítěz 52. 2. březen 2013 Acapulco, Mexiko (2) antuka   David Ferrer 6–0, 6–2
Vítěz 53. 17. březen 2013 Indian Wells, Spojené státy (3) tvrdý   Juan Martín del Potro 4–6, 6–3, 6–4
Finalista 23. 21. dubna 2013 Monte Carlo, Monako antuka   Novak Djoković 2–6, 6–7(1–7)
Vítěz 54. 28. duben 2013 Barcelona, Španělsko (8) antuka   Nicolás Almagro 6–4, 6–3
Vítěz 55. 12. května 2013 Madrid, Španělsko (3) antuka   Stanislas Wawrinka 6-2, 6-4
Vítěz 56. 19. května 2013 Řím, Itálie (7) antuka   Roger Federer 6–1, 6–3
Vítěz 57. 9. června 2013 French Open, Paříž, Francie (8) antuka   David Ferrer 6–3, 6–2, 6–3
Vítěz 58. 11. srpna 2013 Montréal, Kanada (3) tvrdý   Milos Raonic 6–2, 6–2
Vítěz 59. 18. srpna 2013 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   John Isner 7–6(10–8), 7–6(7–3)
Vítěz 60. 9. září 2013 US Open, New York, Spojené státy (2) tvrdý   Novak Djoković 6–2, 3–6, 6–4, 6–1
Finalista 24. 6. října 2013 Peking, ČLR tvrdý   Novak Djoković 3–6, 4–6
Finalista 25. 11. listopadu 2013 Turnaj mistrů, Londýn, Spojené království tvrdý (h)   Novak Djoković 3–6, 4–6
Vítěz 61. 4. ledna 2014 Dauhá, Katar tvrdý   Gaël Monfils 6–1, 6–7(5–7), 6–2
Finalista 26. 26. ledna 2014 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý   Stanislas Wawrinka 3–6, 2–6, 6–3, 3–6
Vítěz 62. 23. února 2014 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Alexandr Dolgopolov 6–3, 7–6(7–3)
Finalista 27. 30. března 2014 Miami, Spojené státy (4) tvrdý   Novak Djoković 3–6, 3–6
Vítěz 63. 11. května 2014 Madrid, Španělsko (4) antuka   Kei Nišikori 2–6, 6–4, 3–0skreč
Finalista 28. 18. května 2014 Řím, Itálie (2) antuka   Novak Djoković 6–4, 3–6, 3–6
Vítěz 64. 8. června 2014 French Open, Paříž, Francie (9) antuka   Novak Djoković 3–6, 7–5, 6–2, 6–4
Vítěz 65. 1. března 2015 Buenos Aires, Argentina antuka   Juan Mónaco 6–4, 6–1
Finalista 29. 10. května 2015 Madrid, Španělsko antuka   Andy Murray 3–6, 2–6
Vítěz 66. 14. června 2015 Stuttgart, Německo (3) tráva   Viktor Troicki 7–6(7–3), 6–3
Vítěz 67. 2. srpna 2015 Hamburk, Německo (2) antuka   Fabio Fognini 7–5, 7–5
Finalista 30. 11. října 2015 Peking, ČLR (2) tvrdý   Novak Djoković 2–6, 2–6
Finalista 31. 1. listopadu 2015 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Roger Federer 3–6, 7–5, 3–6
Finalista 32. 9. ledna 2016 Dauhá, Katar (2) tvrdý   Novak Djoković 1–6, 2–6
Vítěz 68. 17. dubna 2016 Monte Carlo, Monako (9) antuka   Gaël Monfils 7–5, 5–7, 6–0
Vítěz 69. 24. dubna 2016 Barcelona, Španělsko (9) antuka   Kei Nišikori 6–4, 7–5
Finalista 33. 29. ledna 2017 Australian Open, Melbourne, Austrálie (3) tvrdý   Roger Federer 4–6, 6–3, 1–6, 6–3, 3–6
Finalista 34. 4. března 2017 Acapulco, Mexiko tvrdý   Sam Querrey 3–6, 6–7(3–7)
Finalista 35. 201704022. dubna 2017 Miami, Spojené státy (5) tvrdý   Roger Federer 3–6, 4–6
Vítěz 70. 23. dubna 2017 Monte Carlo, Monako (10) antuka   Albert Ramos-Viñolas 6–1, 6–3
Vítěz 71. 30. dubna 2017 Barcelona, Španělsko (10) antuka   Dominic Thiem 6–4, 6–1
Vítěz 72. 14. května 2017 Madrid, Španělsko (5) antuka   Dominic Thiem 7–6(10–8), 6–4
Vítěz 73. 11. června 2017 French Open, Paříž, Francie (10) antuka   Stan Wawrinka 6–2, 6–3, 6–1
Vítěz 74. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy (3) tvrdý   Kevin Anderson 6–3, 6–3, 6–4
Vítěz 75. 8. října 2017 Peking, ČLR (2) tvrdý   Nick Kyrgios 6–2, 6–1
Finalista 36. 15. října 2017 Šanghaj, ČLR (2) tvrdý   Roger Federer 4–6, 3–6
Vítěz 76. 22. dubna 2018 Monte Carlo, Monako (11) antuka   Kei Nišikori 6–3, 6–2
Vítěz 77. 29. dubna 2018 Barcelona, Španělsko (11) antuka   Stefanos Cicipas 6–2, 6–1
Vítěz 78. 20. května 2018 Řím, Itálie (8) antuka   Alexander Zverev 6–1, 1–6, 6–3
Vítěz 79. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie (11) antuka   Dominic Thiem 6–4, 6–3, 6–2
Vítěz 80. 12. srpna 2018 Toronto, Kanada (4) tvrdý   Stefanos Cicipas 6–2, 7–6(7–4)
Finalista 37. 27. ledna 2019 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Novak Djoković 3–6, 2–6, 3–6
Vítěz 81. 19. května 2019 Řím, Itálie (9) antuka   Novak Djoković 6–0, 4–6, 6–1

Čtyřhra: 15 (11 výher, 4 prohry)Editovat

Legenda
Grand Slam (0)
Olympijské zlato (1)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (3–0)
ATP Tour 500 (1–2)
ATP World Tour 250 (6–2)
Tituly podle povrchu
tvrdý (9–1)
antuka (2–3)
tráva (0–0)
koberec (0–0)
Tituly pode místa
venku (11–4)
hala (0–0)
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeř ve finále Výsledek
Vítěz 1. 27. července 2003 Umag, Chorvatsko antuka   Álex López Morón   Todd Perry
  Thomas Šimada
6–1, 6–3
Vítěz 2. 11. ledna 2004 Čennaí, Indie tvrdý   Tommy Robredo   Jonatan Erlich
  Andy Ram
7–6(7–3), 4–6, 6–3
Vítěz 3. 9. ledna 2005 Dauhá, Katar tvrdý   Albert Costa   Andrei Pavel
  Michail Južnyj
6–3, 4–6, 6–3
Finalista 1. 24. dubna 2005 Barcelona, Španělsko antuka   Feliciano López   Leander Paes
  Nenad Zimonjić
3–6, 3–6
Finalista 2. 8. ledna 2007 Čennaí, Indie tvrdý   Tomeu Salvà   Xavier Malisse
  Dick Norman
6–7(4–7), 6–7(4–7)
Finalista 3. 30. dubna 2007 Barcelona, Španělsko antuka   Tomeu Salvà   Andrei Pavel
  Alexander Waske
3–6, 6–7(1–7)
Vítěz 4. 27. dubna 2008 Monte Carlo, Monako antuka   Tommy Robredo   Mahesh Bhupathi
  Mark Knowles
6–3, 6–3
Vítěz 5. 9. ledna 2009 Dauhá, Katar (2) tvrdý   Marc López   Daniel Nestor
  Nenad Zimonjić
4–6, 6–4, [10–8]
Vítěz 6. 20. března 2010 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Marc López   Daniel Nestor
  Nenad Zimonjić
7–6(10–8), 6–3
Vítěz 7. 7. ledna 2011 Dauhá, Katar (3) tvrdý   Marc López   Daniele Bracciali
  Andreas Seppi
6–3, 7–6(7–4)
Vítěz 8. 17. března 2012 Indian Wells, Spojené státy (2) tvrdý   Marc López   John Isner
  Sam Querrey
6–2, 7–6(7–3)
Finalista 4. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka   Juan Mónaco   Paolo Lorenzi
  Potito Starace
2–6, 4–6
Vítěz 9. 9. ledna 2015 Dauhá, Katar (4) tvrdý   Juan Mónaco   Julian Knowle
  Philipp Oswald
6–3, 6–4
Vítěz 10. 12. srpna 2016 LOH 2016, Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý   Marc López   Florin Mergea
  Horia Tecău
6–2, 3–6, 6–4
Vítěz 11. 9. října 2016 Peking, ČLR tvrdý   Pablo Carreño Busta   Jack Sock
  Bernard Tomic
6−7(6−8), 6−2, [10−8]

Letní olympijské hryEditovat

Mužská dvouhra: 1 (1 zlato)Editovat

Medaile Č. Datum Turnaj Povrch Soupeř v boji o medaili Výsledek
Zlato 1. 17. srpna 2008 LOH, Peking, Čína tvrdý   Fernando González 6–3, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra: 1 (1 zlato)Editovat

Medaile Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráč Soupeři Výsledek
Zlato 1. 12. srpna 2016 LOH 2016, Rio de Janeiro, Brazílie tvrdý   Marc López   Florin Mergea
  Horia Tecău
6–2, 3–6, 6–4

Postavení na žebříčku ATP na konci sezónyEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Pořadí 818. 235. 47. 51. 2. 2. 2. 1. 2. 1. 2. 4. 1. 3. 5. 9. 1. 2.

ČtyřhraEditovat

Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Pořadí 1537. 1116. 179. 46. 50. 314. 118. 92. 132. 79. 113. 68. 384. 805. 88. 132. 542.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Federer titul v Halle neobhájil. Ve finále podlehl Čoričovi a přijde o tenisový trůn [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-24 [cit. 2018-06-25]. Dostupné online. 
  2. ZABLOUDIL, Luboš titul = Nadal zdolal Thiema a v Madridu slaví rekordní 30. titul z Masters!. Tenisportal.cz, 2017-05-14 [cit. 2017-05-15]. Dostupné online. 
  3. HARWITT, Sandra. Is Rafael Nadal the best clay-court player ever?. ESPN. 1-8-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. (anglicky) 
  4. PERROTTA, Tom. Nadal Appearing Unbeatable on Clay. Tennis magazine. New York Sun, 28-04-2008. Dostupné online [cit. 05-04-2010]. (anglicky) 
  5. ZABLOUDI, Luboš. Nadal v Barceloně získal 49. antukový titul a vyrovnal rekord Vilase [online]. Tenisportal.cz, 2016-04-24 [cit. 2016-04-25]. Dostupné online. 
  6. a b ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. 
  7. Rafael Nadal dodges rivals like Alexander Zverev and Dominic Thiem - Roland Garros draw talking points [online]. MSN, 2018-02-25 [cit. 2018-05-25]. Dostupné online. 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal bez problémů přehrál Thiema a má 11. trofej z Roland Garros! [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-10 [cit. 2018-06-11]. Dostupné online. 
  9. a b Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo, Monaco, 18.4.2010
  10. CHRISTOPHER CLAREY. Nadal’s Reign in Monte Carlo Continues [online]. The New York Times, 2011-04-17 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. 
  11. Rafael Nadal hires Carlos Moya as he bids to revive injury-hit careeer [online]. CNN, 17-12-2016 [cit. 2016-12-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal i za pomoci deště udolal Zvereva. Osmý titul z Říma ho vrátí do čela žebříčku [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-20 [cit. 2018-05-21]. Dostupné online. 
  13. Nadal v Madridu získal rekordní osmnáctý titul z turnajů Masters, Sporet.cz, 16.5.2010
  14. Nadal a Vonnová získali "sportovní Oscary" Laureus, Týden.cz, 7.2.2011
  15. UBHA, Ravi. Wimbledon 2015: Rafael Nadal upset by Dustin Brown. CNN. July 2, 2015. Dostupné online [cit. July 12, 2015]. (anglicky) 
  16. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal má další 'desítku'. Už 10. trofej získal také v Barceloně [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-30 [cit. 2017-05-04]. Dostupné online. 
  17. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal má 11. titul i z Barcelony. Ve finále přehrál řeckého mladíka Tsitsipase [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-29 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  18. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Barcelona: Tsitsipas je prvním řeckým finalistou po 45 letech, Nadal vyhrál 400. zápas na antuce [online]. BARCELONA: TenisPortal.cz, 2018-04-28 [cit. 2018-04-30]. Dostupné online. 
  19. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal přišel s Thiemem o antukovou neporazitelnost a ztratí post jedničky [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-10 [cit. 2018-05-11]. Dostupné online. 
  20. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nejúspěšnější turnaj na hardu. Nadal v Torontu zastavil Tsitsipase a má 80. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-13 [cit. 2018-08-14]. Dostupné online. 
  21. (anglicky) Rafael Nadal na stránkách Davis Cupu, přístup: 1. května 2018
  22. BBC.com, ČT Sport, esp.com, Time, US Today, wtatennis.com. Phelps, Murray či Nadal. Národní výpravy přivedou hvězdní vlajkonoši [online]. Česká televize, 2016-08-05 [cit. 2016-08-05]. Dostupné online. 
  23. Federer-Nadal rivalry as good as it gets. International Herald Tribune (Associated Press). 7 July 2008. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23 August 2008. (anglicky) 
  24. WEAVER, Paul. Move over McEnroe and Borg, this one will run and run in the memory. The Guardian. UK: 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky) 
  25. FLANAGAN, Martin. Federer v Nadal as good as sport gets. The Age. Melbourne: 12 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky) 
  26. BODO, Peter. Rivalry! [online]. Tennis.com, 30 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  27. MACGREGOR, Jeff. Greatest rivalry of the 21st century? [online]. ESPN, 3 February 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  28. JAGO, Richard. Murray reaches world No.2. The Observer. London: 15 August 2009. Dostupné online [cit. 16 August 2010]. (anglicky) 
  29. It's official: Nadal will pass Federer for No. 1 [online]. NBC Sports (Associated Press), 1 August 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  30. FedEx ATP Reliability Index [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné online. 
  31. Head to Head player details [online]. ATP World Tour [cit. 2013-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-23. 
  32. Rafa & Roger: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 29 January 2009 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  33. JENKINS, Bruce. The Greatest Match Ever. San Francisco Chronicle. 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky) 
  34. ALLEYNE, Richard. Wimbledon 2008: John McEnroe hails Rafael Nadal victory as greatest final ever. www.telegraph.co.uk. London: The Telegraph, 7 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky) 
  35. WERTHEIM, Jon. Without a doubt, it's the greatest. Tennis Mailbag. SI.com, 9 July 2008. Dostupné online [cit. 14 February 2009]. (anglicky) 
  36. TIGNOR, Steve. Concrete Elbow [online]. Tennis.com, 8 July 2008 [cit. 2009-02-14]. Dostupné online. 
  37. Nadal Edges Djokovic In Montreal Thriller, Faces Raonic in Final [online]. ATP World Tour [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  38. (anglicky) Poměr vzájemných utkání: Djoković vs. Nadal na oficiální stránce ATP World Tour
  39. BBC Sport – Novak Djokovic v Rafael Nadal: Players & pundits hail 'greatest' match [online]. Bbc.co.uk, 2012-01-29 [cit. 2013-09-09]. Dostupné online. 
  40. RIVALRIES OF THE DECADE [online]. [cit. 2011-08-19]. Dostupné online. 
  41. Novak & Rafa: The Rivalry [online]. ATP World Tour, 6 November 2012 [cit. 2013-04-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat