Brasil Open

Brasil Open byl profesionální tenisový turnaj mužů hraný v brazilském městě São Paulu, jehož dějištěm se v roce 2018 stala hala Ginásio do Ibirapuera s antukovými dvorci. V říjnu 2019 organizátoři oznámili, že turnaj přesunou do chilské metropole Santiaga. V sezóně 2020 tak byl obnoven Chile Open. V letech 1999–2002 probíhal rovněž ženský turnaj WTA Brasil Open.

Brasil Open
Centrální dvorec během Brasil Open 2011
Založeno	1999 (ženy) / 2001 (muži)
Odehráno	Brasil Open 2019
Ukončeno	2002 (ženy) / 2019 (muži)
Místo	Costa do Sauípe (2001–2011) São Paulo (2012–2019) Brazílie Brazílie
Dějiště	Complexo Desportivo Constâncio Vaz Guimarães (2012–2015) Esporte Clube Pinheiros (2016–2017) Ginásio do Ibirapuera (2018–2019)
Povrch	antuka / hala (2012–2015; 2018–2019) antuka / venku (2016–2017)
ATP Tour
2001–2008	ATP International Series
2009–2019	ATP Tour 250
Soutěže	28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	618 810 USD
Prize Money	550 145 USD
WTA Tour
1999–2000	Tier IVa
2001–2002	Tier II
Soutěže	28 dvouhra / 16 čtyřhra
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

V období 2001–2011 Brasil Open probíhal na otevřených dvorcích v Costa do Sauípe, ležícím v brazilském státu Bahia, nejdříve na tvrdém povrchu (2001–2003) a poté na antuce. V letech 2012–2016 se událost konala v halovém Complexo Desportivo Constâncio Vaz Guimarães, který obsahoval kryté antukové kurty.

V rámci okruhu ATP Tour se turnaj mezi roky 2009–2019 řadil do kategorie ATP Tour 250. Do dvouhry nastupovalo dvacet osm hráčů a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů. Nejvyšší počet tří singlových titulů získal Španěl Nicolás Almagro, jenž vyhrál v letech 2008, 2011 a 2012. Trofej si také připsali bývalé světové jedničky Gustavo Kuerten, Rafael Nadal, či dvojnásobný olympijský vítěz Nicolás Massú.

V letech 1999–2002 se hrál také ženský turnaj WTA Brasil Open, jehož první dva ročníky 1999 a 2000 se konaly na otevřených antukových dvorcích v São Paulu. Poté došlo k jeho přemístění do Bahie, kde proběhly ročníky 2001 a 2002 na otevřených kurtech s tvrdým povrchem. Na okruhu WTA Tour patřil v úvodních dvou sezónách do kategorie Tier IVa a závěrečné dva roky se uskutečnily v rámci Tier II. Rozpočet k sezóně 2002 činil 650 000 dolarů.

Přehled finále

Mužská dvouhra

Místo	rok	vítěz	finalista	výsledek
São Paulo	2019	Guido Pella	Cristian Garín	7–5, 6–3
	2018	Fabio Fognini	Nicolás Jarry	1–6, 6–1, 6–4
	2017	Pablo Cuevas (3)	Albert Ramos-Viñolas	6–7(3–7), 6–4, 6–4
	2016	Pablo Cuevas	Pablo Carreño Busta	7–6(7–4), 6–3
	2015	Pablo Cuevas	Luca Vanni	6–4, 3–6, 7–6(7–4)
	2014	Federico Delbonis	Paolo Lorenzi	4–6, 6–3, 6–4
	2013	Rafael Nadal	David Nalbandian	6–2, 6–3
	2012	Nicolás Almagro	Filippo Volandri	6–3, 4–6, 6–4
Costa do Sauípe	2011	Nicolás Almagro	Alexandr Dolgopolov	6–3, 7–6(7–3)
	2010	Juan Carlos Ferrero	Łukasz Kubot	6–1, 6–0
	2009	Tommy Robredo	Thomaz Bellucci	6–3, 3–6, 6–4
	2008	Nicolás Almagro	Carlos Moyà	7–6(7–4), 3–6, 7–5
	2007	Guillermo Cañas	Juan Carlos Ferrero	7–6(7–4), 6–1
	2006	Nicolás Massú	Alberto Martín	6–3, 6–4
	2005	Rafael Nadal	Alberto Martín	6–0, 6–7(2–7), 6–1
	2004	Gustavo Kuerten	Agustín Calleri	3–6, 6–2, 6–3
	2003	Sjeng Schalken	Rainer Schüttler	6–2, 6–4
	2002	Gustavo Kuerten	Guillermo Coria	6–7(4–7), 7–5, 7–6(7–2)
	2001	Jan Vacek	Fernando Meligeni	2–6, 7–6(7–2), 6–3

Mužská čtyřhra

Místo	rok	vítězové	finalistové	výsledek
São Paulo	2019	Federico Delbonis (2) Máximo González (2)	Luke Bambridge Jonny O'Mara	6–4, 6–3
	2018	Federico Delbonis Máximo González	Wesley Koolhof Artem Sitak	6–4, 6–2
	2017	Rogério Dutra da Silva André Sá	Marcus Daniell Marcelo Demoliner	7–6(7–5), 5–7, [10–7]
	2016	Julio Peralta Horacio Zeballos	Pablo Carreño Busta David Marrero	4–6, 6–1, [10–5]
	2015	Juan Sebastián Cabal Robert Farah	Paolo Lorenzi Diego Schwartzman	6–4, 6–2
	2014	Guillermo García-López Philipp Oswald	Juan Sebastián Cabal Robert Farah Maksúd	5–7, 6–4, [15–13]
	2013	Alexander Peya Bruno Soares	František Čermák Michal Mertiňák	6–7(5–7), 6–2, [10–7]
	2012	Eric Butorac Bruno Soares	Michal Mertiňák André Sá	3–6, 6–4, [10–8]
Costa do Sauípe	2011	Marcelo Melo Bruno Soares	Pablo Andújar Daniel Gimeno Traver	7–6(7–4), 6–3
	2010	Pablo Cuevas Marcel Granollers	Łukasz Kubot Oliver Marach	7–5, 6–4
	2009	Marcel Granollers Tommy Robredo	Lucas Arnold Ker Juan Mónaco	6–4, 7–5
	2008	Marcelo Melo André Sá	Albert Montañés Santiago Ventura	4–6, 6–2, 10–7
	2007	Lukáš Dlouhý Pavel Vízner	Albert Montañés Rubén Ramírez Hidalgo	6–2, 7–6(7–4)
	2006	Lukáš Dlouhý Pavel Vízner	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	6–1, 4–6, 10–3
	2005	František Čermák Leoš Friedl	José Acasuso Ignacio González King	6–4, 6–4
	2004	Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski	Tomas Behrend Leoš Friedl	6–2, 6–2
	2003	Todd Perry Thomas Shimada	Scott Humphries Mark Merklein	6–2, 6–4
	2002	Scott Humphries Mark Merklein	Gustavo Kuerten Leoš Friedl	6–3, 7–6(7–1)
	2001	Enzo Artoni Daniel Melo	Brent Haygarth Gastón Etlis	6–3, 1–6, 7–6(7–5)

Ženská dvouhra

Rok	vítězka	finalistka	výsledek
2002	Anastasija Myskinová	Eleni Daniilidou	6–3, 0–6, 6–2
2001	Monika Selešová	Jelena Dokićová	6–2, 6–3
2000	Rita Kutiová-Kisová	Paola Suárezová	4–6, 6–4, 7–5
1999	Fabiola Zuluagová	Patricia Wartuschová	7–5, 4–6, 7–5

Ženská čtyřhra

Rok	vítězky	finalistky	výsledek
2002	Virginia Ruanová Pascualová Paola Suárezová	Émilie Loitová Rossana de los Ríosová	6–4, 6–1
2001	Amanda Coetzerová Lori McNeilová	Nicole Arendtová Patricia Tarabiniová	6–7(8–10), 6–2, 6–4
2000	Lilia Osterlohová Tamarine Tanasugarnová	Rita Grandeová Meghann Shaughnessyová	7–5, 6–1
1999	Laura Montalvová Paola Suárezová	Janette Husárová Florencia Labatová	5–7, 6–4, 6–3

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Brasil Open na Wikimedia Commons

Portály: Tenis | Sport