Monte-Carlo Masters
Monte-Carlo Masters je profesionální tenisový turnaj mužů, hraný v Monte Carlo Country Clubu, jenž leží na území francouzské obce Roquebrune-Cap-Martin v departementu Alpes-Maritimes při severovýchodní hranici Monaka.[1] Na okruhu ATP World Tour se řadí do třetí nejvyšší a devítidílné kategorie ATP Tour Masters 1000, jako první ze tří turnajů hraných na antuce.[2]
Monte-Carlo Masters | |
---|---|
Monte-Carlo Rolex Masters | |
![]() | |
![]() Centr Rainiera III. Monte Carlo Country Clubu | |
Založeno | 1897[1] |
Odehráno | Monte-Carlo Rolex Masters 2022 |
Místo | Roquebrune-Cap-Martin ![]() |
Dějiště | Monte Carlo Country Club |
Souřadnice | 43°45′6″ s. š., 7°26′27″ v. d. |
Povrch | antuka / venku |
Soutěže | 56 dvouhra (28 kval.) / 28 čtyřhra |
Dotace | 5 802 475 EUR |
Prize money | 5 415 410 EUR |
Období | duben |
Ředitel | Željko Franulović[1] |
ATP World Tour | |
1970–1972 1974–1977 1978–1989 | Super Series (Grand Prix) World Championship Tennis Super Series (Grand Prix) |
1990–1992 | Series Single Week |
1993–1999 | Super 9 |
2000–2008 | Masters Series |
2009– | ATP Tour Masters 1000 |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V roce 2006 se hlavním partnerem stala švýcarská hodinářská firma Rolex, jejíž jméno nese oficiální název.[3][2] Spolu s grandslamem Roland Garros a Hamburg European Open patří k nejstarším turnajům v kontinentální Evropě.[2]
V otevřené éře tenisu monacký titul obhájilo šest tenistů, Ilie Năstase (1971–1973), Björn Borg (1979–1980), Thomas Muster (1995–1996), Juan Carlos Ferrero (2002–2003), rekordman s jedenácti trofejemi Rafael Nadal (2005–2012, 2016–2018) a Stefanos Tsitsipas (2021–2022). Posledním nenasazeným vítězem byl po odehrání ročníku 2022 stále Rakušan Thomas Muster, který v této pozici triumfoval v sezóně 1992.[4]
HistorieEditovat
Turnaj byl založen v roce 1897 a premiérový ročník otevřené éry proběhl v sezóně 1969. Monte-Carlo Masters probíhá každoročně v dubnovém termínu na otevřených antukových dvorcích Monte Carlo Country Clubu. Areál zahrnuje 21 antukových kurtů, z toho 13 osvětlených.[5] Kapacita centrálního dvorec Rainiera III. (Court Rainier III) činí 10 500 diváků.[1] Pojmenován byl po monackém knížeti a příznivci tenisu Rainieru III. Prezidentkou klubu se v roce 1972 stala jeho starší sestra princezna Antoinette Monacká, od níž vedení roku 2008 převzala dcera Elisabeth-Anna de Massy, působící také v roli prezidentky monacké tenisové federace. Tradicí se stalo předávání pohárů vítězům členy vládnoucí monacké dynastie Grimaldiů.[2]
V rámci série Masters se nejedná o událost s povinným startem hráčů. Zvláštní pravidla tak upravují přidělování bodů i počet hráčů. Z hlediska startujících do soutěže dvouhry a čtyřhry nastupuje počet tenistů obvyklý pro nižší kategorii ATP Tour 500, zatímco body jsou přidělovány podle rozpisu kategorie Masters 1000.
V letech 1970–1972 a 1978–1989 se jednalo o velký turnaj v rámci okruhu Grand Prix, v němž se řadil do nejvyšší kategorie Grand Prix Super Series. Pro rok 1973 se stal součástí okruhu Rothmans Spring Mediterranean Circuit.[6] Mezi roky 1974–1977 pak náležel do túry World Championship Tennis. Se vznikem okruhu ATP Tour v sezóně 1990 se turnaj stal jeho součástí v kategorii Championship Series Single Week, která následně nesla různé názvy.
Španěl Rafael Nadal získal v letech 2005–2012 osm titulů v řadě, čímž se stal prvním mužským tenistou v historii, který dokázal osmkrát zvítězit na témže turnaji bez přerušení. Ve finále ročníku 2010 porazil krajana Fernanda Verdasca 6–0 a 6–1, což znamenalo vůbec nejkratší finále v sérii Masters, počítané od roku 1990.[7] Trofejí z roku 2017 pak Nadal vybojoval jubilejní padesáté turnajové vítězství na antuce, čímž překonal historický rekord 49 antukových titulů Argentince Guillerma Vilase a zároveň se stal prvním tenistou otevřené éry, který dokázal jeden turnaj ovládnout desetkrát.[8] Rekord posunul v roce 2018 jedenáctým triumfem.[9]
Ročník 2020 se nekonal pro přerušení sezóny v důsledku pandemie covidu-19. Pro platná koronavirová omezení na francouzském území se ročník 2021 hrál bez přítomnosti diváků.[10]
RekordyEditovat
DvouhraEditovat
- Nejvíce titulů: Rafael Nadal, 11
- Nejvíce titulů v řadě: Rafael Nadal 8, (2005–12)
- Nejvíce finále: Rafael Nadal, 12, (2005–13, 2016-18)
- Nejvíce finále v řadě: Rafael Nadal, 9, (2005–13)
- Nejvíce odehraných zápasů: Rafael Nadal, (64)
- Nejvíce vyhraných zápasů: Rafael Nadal, (61)
- Nejdelší série neporazitelnosti : Rafael Nadal (46 zápasů, 2005–13)
- Nejvíce odehraných ročníků: Fabrice Santoro, (17)
- Nejvyšší zápasová úspěšnost: Reginald Doherty a Pierre Pellizza 100 %
- Nejdelší finále: Gottfried von Cramm vs. Henner Henkel, výsledek: 4–6, 4–6, 7–5, 6–4, 7–5 (54 gamů, 1936)
- Nejkratší finále: Reginald Doherty vs. Graf Victor Voss, výsledek: 6–2skreč (8 gamů, 1899)
- Nejstarší vítěz: Gordon Francis Lowe, 38 let, 8 měsíců a 6 dní (1923)
- Nejmladší vítěz: Mats Wilander, 18 let, 7 měsíců a 7 dní (1983)[11]
ČtyřhraEditovat
- Nejvíce titulů jako pár: Bob Bryan / Mike Bryan (6 titulů)
- Nejvíce individuálních titulů: Bob Bryan, Mike Bryan (6 titulů)[11]
Přehled fináleEditovat
DvouhraEditovat
ČtyřhraEditovat
GalerieEditovat
Grigor Dimitrov, 2013
Janko Tipsarević, 2013
Roger Federer, 2007
OdkazyEditovat
PoznámkyEditovat
- ↑ Ayres' Lawn Tennis Almanack and Tournament Guide a další zdroje uvedly Dohertyho za vítěze. V rozporu s tím Aujourd'hui 100 Ans 1897–1997 - Le Tournoi de Monte-Carlo od Michela Suttera (1997) a další zdroje uvedly, že ročník neproběhl.
ReferenceEditovat
- ↑ a b c d Tournament info [online]. Monte-Carlo Masters [cit. 2018-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-14. (anglicky)
- ↑ a b c d e Monte-Carlo Rolex Masters – History of the tournament [online]. HelloMonaco, 2017-04-15 [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MONTE-CARLO ROLEX MASTERS from 11 to 19 April 2009 : Rolex becomes the title sponsor of the Master Series Monte-Carlo [online]. Ministère d'Etat, 2008-09-18 [cit. 2018-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-20. (anglicky)
- ↑ Stefanos Tsitsipas Defeats Alejandro Davidovich Fokina For Monte Carlo Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-17 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Tennis courts [online]. www.mccc.mc [cit. 2018-04-18]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ John Barrett. World of Tennis '74. London: Queen Anne Press, 1974. ISBN 9780362001686. S. 330, 331. (anglicky)
- ↑ Unstoppable Nadal Captures Sixth Straight Title Monte-Carlo, Monaco, 18. dubna 2010
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online.
- ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal v Monte Carlu slaví rekordní 11. titul z jednoho turnaje! [online]. MONTE CARLO: TenisPortal.cz, 2018-04-22 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online.
- ↑ BOISAUBERT, Romain. No spectators allowed at the 2021 Monte-Carlo Rolex Masters [online]. Monaco Tribune, 2021-02-15 [cit. 2021-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Monte Carlo Tournament Records [online]. The Tennis Base, 2016 [cit. 2016-12-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f DIGBY BALTZELL, E. Sporting Gentlemen : Men's Tennis from the Age of Honor to the Cult of the Superstar. Somerset, NJ: Transaction Publishers, 2013. ISBN 9781412851800. S. 73. (anglicky)
Externí odkazyEditovat
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Monte-Carlo Rolex Masters na Wikimedia Commons
- Monte-Carlo Masters – oficiální stránky (anglicky), (francouzsky), (italsky)
- Monte-Carlo Masters na stránkách ATP Tour (anglicky)
- Monte Carlo Country Club – oficiální stránky (anglicky), (francouzsky), (italsky)