Antukový dvorec

Antuka (z francouzštiny: en tout cas – za všech okolností, do každého počasí)[1] je jeden ze čtyř základních povrchů tenisového a volejbalového dvorce. Antukové kurty tvoří rozdrcené cihly,[1] břidlice či štěrk. Moučka neobsahuje přírodní písek, ale pouze ostrohranné částice včetně prachových, aby bylo možno jejím zhutněním vytvořit pevnou a neklouzavou vrstvu. Na povrchu dochází k postupnému omílání hran zrn, což vede k opotřebování a nutnosti náhrady za čerstvou antuku.

Jediným grandslamem hraným na antuce je French Open v Paříži. Profesionální tenisové okruhy ATP Tour a WTA Tour obsahují jarní a letní antukovou sezónu probíhající v Evropě, Jižní Americe a Africe, kde se jedná o tradiční povrch. Ve Spojených státech se koná jihokarolínský Charleston Open na zelené, tzv. Har-Tru antuce. V letech 1975–1977 se tato rychlejší verze stala povrchem také newyorského grandslamu US Open.[2]

AntukaEditovat

 
Zelená antuka na Charleston Open

Rozšířenějším ze dvou základních typů povrchu je červená antuka vyrobená z rozdrcených cihel a střešních tašek. Jedná se o pomalejší a méně tvrdou variantu než zelená antuka neboli Har-Tru či „americkou antuku“, jíž tvoří drcený metamorfovaný čedič s výbornými hygroskopickými vlastnostmi.[1][3] Zelenou antuku vyvinula na počátku 30. let dvacátého století firma HarTru se sídlem v Charlottesville. Tmavě šedavězelenou barvu povrchu dodává minerál epidot obsažený v antukové moučce.[4] Na Madrid Open 2012 měla v profesionálním tenise premiéru modrá antuka.[5][6] Tuto verzi, rychlejší než červená a zelená antuka, kritizovali světová jednička a dvojka Djoković s Nadalem.[7]

Charakteristickými vlastnostmi antuky jsou pórovitost, pružnost a dobrá propustnost vody.[1] Jako nejpomalejší tenisový povrch předurčuje hru od základní čáry a dává příležitost hráčům s dobrým fyzickým fondem a propracovanou obranou. Vyjma tenisu se na ní konají také volejbalové a nohejbalové soutěže. Ačkoliv jsou náklady na výstavbu antukových kurtů nižší než u ostatních typů dvorců, jejich údržba je naopak dražší. Rovnost povrchu se udržuje válcováním. Obsah vodní složky musí být vyvážený.

TenistéEditovat

 
Španěl Rafael Nadal vyhrál třináctkrát Roland-Garros, což je historický rekord v počtu singlových titulů na jediném grandslamu
 
Maria Šarapovová na modré antuce Madrid Open. Pro vysoký vzrůst, horší koordinaci pohybů a neschopnost doklouzávat míče se Ruska na antuce označila přímo „za krávu na ledě“.[8][9] Přesto však French Open vyhrála jako jediný z grandslamů dvakrát.

Španěl Rafael Nadal získal přezdívku „antukový král.[10][11] Jako jediný tenista historie vyhrál třináct singlových titulů na jediném grandslamu, a to právě na Roland-Garros. Od svého pařížského debutu v roce 2005 odešel k sezóně 2021 z antukového majoru jen třikrát poražen, v letech 2009, 2015 a 2021, s celkovou zápasovou bilancí 105–3. V otevřené éře Španěl rovněž drží rekordní mužskou šňůru neporazitelnosti na jediném povrchu, jíž dosáhl 81 antukovými výhrami mezi dubnem 2005 až květnem 2007. V tomto období si připsal třináct trofejí a jeho sérii ukončila až finálová porážka s Federerem v Hamburku.[12] Ke konci antukové sezóny 2021 si připsal rekordních 62 antukových titulů,[13] jimiž překonal předchozí zápis 49 trofejí Argentince Guillerma Vilase. Klasickým antukářem byl Rakušan Thomas Muster, jenž získal 40 ze 44 titulů na antuce. Pouze jednou však triumfoval na French Open. Na tomto povrchu se prosadili také Sergi Bruguera, Gustavo Kuerten, Juan Carlos Ferrero či Björn Borg, který na French Open vytvořil absolutní rekord 41 vyhraných setů bez přerušení (1979–1981).[14]

Američanka Chris Evertová je držitelkou rekordní šňůry vítězných zápasů na jediném povrchu bez rozdílu pohlaví. Mezi srpnem 1973 až květnem 1979 vyhrála 125 antukových utkání v řadě,[15] o 44 více než Nadal při svém maximu z let 2005–2007. Během této série ztratila pouze 8 setů a 71 z nich vyhrála poměrem 6–0 (27 %).[16] Mezi ženami vytvořila i druhou nejdelší sérii 72 antukových výher, jíž ukončila Hana Mandlíková v semifinále French Open 1981.[16] Na Roland Garros drží ženský rekord sedmi trofejí[17] a z třinácti pařížských účastí nepostoupila pouze jednou alespoň do semifinále. Ovládla i všechny tři ročníky US Open probíhající v letech 1975–1977 na antuce.[4][2] WTA ji označila za „antukovou královnu“.[18] Na antuce rovněž dosáhla nejvyšší procentuální úspěšnosti, když vyhrála 94,55 % zápasů (382–22)[19][16] a v open éře získala vůbec nejvíce, 70 antukových singlových titulů. Mezi další významné antukářky se zařadily Steffi Grafová (32 antukových titulů (at) včetně 6 z Roland Garros (RG)), Margaret Courtová (24 at, 5 RG), Evonne Goolagongová (20 at, 1 RG), Arantxa Sánchezová Vicariová (19 at, 3 RG), Conchita Martínezová (19 at, finalistka RG), Martina Navrátilová (19 at, 2 RG), v 16 letech nejmladší pařížská šampionka Monika Selešová (14 at, 3 RG), Justine Heninová (13 at, 4 RG) a Serena Williamsová (13 at, 3 RG).[18]

Profesionální antuková sezónaEditovat

Kategorie
ATP Tour WTA Tour
Grand Slam
ATP Tour 1000 WTA 1000
ATP Tour 500 WTA 500
ATP Tour 250 WTA 250

Jihoamerická antuková sezónaEditovat

Golden Swing
Týden ATP Tour
1. Córdoba Open (Córdoba, Argentina)
2. Argentina Open (Buenos Aires, Argentina)
3. Rio Open (Rio de Janeiro, Brazílie)
4. Chile Open (Santiago, Chile)

Jarní antuková sezónaEditovat

Týden ATP Tour WTA Tour
1. Andalucia Open (Marbella, Španělsko)
Sardegna Open (Cagliari, Itálie)
U.S. Men's Clay Court Championships (Houston, Spojené státy)
Grand Prix Hassan II (Marrákeš, Maroko)
Charleston Open (Charleston, Spojené státy)
Copa Colsanitas (Bogotá, Kolumbie)
2. Monte-Carlo Masters (Roquebrune-Cap-Martin, Francie) MUSC Health Women's Open (Charleston, Spojené státy)
3. Barcelona Open (Barcelona, Španělsko) Stuttgart Open (Stuttgart, Německo)
Serbia Open, Bělehrad, Srbsko) Istanbul Cup (Istanbul, Turecko)
4. BMW Open (Mnichov, Německo)
Estoril Open (Cascais, Portugalsko)
Madrid Open (Madrid, Španělsko)
5. Madrid Open (Madrid, Španělsko)
6. Rome Masters (Řím, Itálie)
7. Geneva Open (Ženeva, Švýcarsko)
Lyon Open (Lyon, Francie)
Serbia Ladies Open (Bělehrad, Srbsko)
Emilia-Romagna Open (Parma, Itálie)
8. Emilia-Romagna Open (Parma, Itálie)
Belgrade Open (Bělehrad, Srbsko)
Internationaux de Strasbourg (Štrasburk, Francie)
9. French Open (Paříž, Francie)

Letní antuková sezónaEditovat

Týden ATP Tour WTA Tour
1. Hamburg European Open (Hamburk, Německo) Hamburg European Open (Hamburk, Německo)
2. Croatia Open Umag (Umag, Chorvatsko)
Swiss Open (Gstaad, Švýcarsko)
Hungarian Ladies Open (Budapešť, Maďarsko)
Ladies Open Lausanne (Lausanne, Švýcarsko
3. Austrian Open Kitzbühel (Kitzbühel, Rakousko) BNP Paribas Poland Open (Gdyně, Polsko)
Palermo Ladies Open (Palermo, Itálie)
4. nehráno Winners Open (Kluž, Rumunsko)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Clay court na anglické Wikipedii.

  1. a b c d LICHNER, Ivan. Malá encyklopedie tenisu. Praha: Olympia, 1985. S. 12. 
  2. a b HANSSEN, Pat. It’s US Open Time!! Did You Know? [online]. HarTru, 2017-07-28 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  3. Har-Tru LLC [cit. 2017-04-25]. Dostupné online. 
  4. a b MAVERICK, Vickey. When the US Open was played on clay…. Medium [online]. 2016-08-27 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  5. Is blue the new red? Madrid's clay court revolution [online]. [cit. 2011-12-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. AS, Diario. El Mutua Madrid Open se jugará en una pista azul [online]. 29-11-2011 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (španělsky) 
  7. Djokovič stejně jako Nadal kritizoval modrou antuku. Aktuálně.cz [online]. 2012-05-09 [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. 
  8. FLATMAN, Barry. Sharapova: a cow on ice?. The Times & The Sunday Times [online]. 2007-05-31 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. ISSN 0140-0460. (anglicky) 
  9. CLAREY, Christopher. Maria Sharapova Wants to Be Clear: She Is Retiring From Tennis, Not Quitting. The New York Times [online]. 2020-02-26 [cit. 2020-03-31]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky) 
  10. O'SHANNESSY, Craig. The King Of Clay's Gambit: How Nadal Turned Around Shapovalov Epic [online]. ATP Tour, Inc., 2021-05-13 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. Antukový král už zase vyhrává. Hlavní je, že mám titul, přiznal poté, co na něj nezvykle dlouho čekal. Sport.cz [online]. 2019-05-20 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  12. ZABLOUDIL, Luboš. Nadal slaví 70. titul a rekordní trofeje: 50. z antuky a 10. z Monte Carla! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-23 [cit. 2017-04-24]. Dostupné online. 
  13. Rafa Romps To 11th Barcelona Title [online]. ATP Tour, Inc., 2018-04-29 [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Record Breakers [online]. RolandGarros.com [cit. 2012-06-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 10-05-2012. (anglicky) 
  15. SEMINARA, Dave. Rafael Nadal’s ‘Moon Landing’ Among Sports’ Greatest All-Time Records. ATP Tour [online]. 2020-10-11 [cit. 2021-08-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. a b c TIGNOR, Steve. Who's the greatest clay-courter of them all—Chris Evert or Rafa Nadal?. Tennis.com [online]. 2017-05-25 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. 
  17. Chris Evert [online]. International Tennis Hall of Fame [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. a b Sliding scale: WTA stars with the most titles on clay [online]. WTA Tennis, 2020-05-19 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. “Best Player”: Chris Evert Speaks Highly of Ashleigh Barty Ahead of Mutua Madrid Open 2021. EssentiallySports [online]. 2021-04-30 [cit. 2021-08-29]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat