Swiss Open (tenis)

tenisový turnaj mužů

Swiss Open, oficiálně EFG Swiss Open Gstaad, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v jihozápadní švýcarské vesnici Gstaad, který byl založen v roce 1915. V období 1970–1989 se konal v rámci okruhu Grand Prix, aby se v roce 1990 začlenil do nově vzniklé túry ATP, organizované Asociací tenisových profesionálů. Od sezóny 2009 se řadí do kategorie ATP Tour 250. Probíhá v červenci na dvou otevřených antukových dvorcích v areálu kolem arény Roye Emersona, pojmenované po pětinásobném australském vítězi Royi Emersonovi. Centrální dvorec má kapacitu 4,5 tisíce diváků.[1] Mezi další australské šampiony se zařadili John Newcombe, Tony Roche či Ken Rosewall.[2]

Swiss Open
EFG Swiss Open Gstaad
Roy Emerson Arena při beachvolejbalovém turnaji

Založeno1915
OdehránoSwiss Open Gstaad 2023
MístoGstaad, ŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
DějištěRoy Emerson Arena
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Soutěže28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace630 705 EUR
Prize money562 815 EUR
Obdobíčervenec
ATP Tour
1990–1997ATP World Series
1998–2008ATP International Series
2009–ATP Tour 250

swissopengstaad.ch/fr/
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Stan Wawrinka v roce 2023, kdy vyhrál se Stickerem čtyřhru

V sezóně 1915 proběhl úvodní ročník na kurtech hotelu Gstaad Palace, který v dané době nesl název Royal Hotel, Winter & Gstaad Palace. Antukový turnaj vyhrál ruský tenista Viktor de Coubasch. Na organizaci se od rané fáze podílel Lawn Tennis Club Gstaad.[3] Generálním sponzorem byla v letech 2016–2021 soukromá švýcarská banka J. Safra Sarasin, založená roku 1841 v Basileji, kterou v roce 2022 nahradila soukromá bankovní skupina EFG International s tříletým kontraktem.[4] Vzhledem k poloze Gstaadu 1 050 m n. m. se jedná o nejvýše položenou událost ATP na evropském kontinentu. Andské Ecuador Open Quito a dříve hraný Claro Open Colombia mají areály situovány výše.[3]

Na červencovém Rado Swiss Open 1998 debutoval na okruhu ATP Tour 16letý Švýcar Roger Federer, jemuž divokou kartu do hlavní soutěže zajistilo vítězství ve wimbledonské juniorce o týden dříve. Na úvod podlehl Argentinci Lucasi Arnoldu Kerovi.[2] Do prvního gstaadského finále se pak Federer probojoval v roce 2003, po zisku premiérové wimbledonské trofeje, v němž ovšem nestačil na Jiřího Nováka. V sezóně 2004 si již gstaadskou trofej odvezl po závěrečné výhře nad Igorem Andrejevem a získal tak první triumf na švýcarské půdě.[5]

V Gstaadu probíhal také ženský profesionální turnaj Swiss Open.

Vývoj názvu turnaje editovat

Přehled finále editovat

Dvouhra editovat

Rok vítěz finalista výsledek
1915   Viktor de Coubasch   Charles Barde 8–6, 6–2, 3–6, 2–6, 6–3
1916   René de Grenus
1917   A. Breaud
1918   René de Grenus
1919   Charles-Henry Martin
1920   Maurice Ferrier
1921   Marcus Wallenberg
1922   Guy Sautter
1923   Hector Fisher
1924   Djorđe Dundjerski
1925   Leonardo Bonzi
1926   Gottfried Banfield
1927   Leonce Aslangul
1928   Hector Fisher
1929   Hector Fisher   Hermann Artens 6–3, 8–6, 6-4
1930   Erik Worm
1931   Hector Fisher
1932
1933
1934
1935
1936
1937   Boris Maneff   Max Ellmer 6–3, 8–6skreč
1938
1939
1940
1941
1942   Hans Pfaff   Jost Spitzer 6–2, 6–4, 6–3
1943
1944
1945
1946   Vladimír Černík   Bohuslav Hykš 6–0, 0–6, 1–6, 6–4, 6-2
1947   Marcello Del Bello   Mario Belardinelli bez boje
1948 semifinále a finále nehráno
1949   Earl Cochell   Jaroslav Drobný 3–6, 6–3, 2–6, 6–3, 7–5
1950   Vladimír Černík   Sumant Misra 6–1, 2–6, 6–8, 6–4, 6–3
1951   Russell Seymour   Syd Levy 2–6, 6–3, 7–5, 1-6, 6-4
1952   Herbert Flam   Irvin Dorfman 6–4, 6–2, 6–1
1953 semifinále a finále nehráno
1954   Lew Hoad   Neale Fraser 6–4, 11–9, 6–4
1955   Arthur Larsen   Enrique Morea 6–4, 2–6, 6–2, 6–2
1956   Jaroslav Drobný   Neale Fraser 7–5, 6–3, 6–3
1957   Budge Patty   Jaroslav Drobný 3–6, 6–3, 6–3, 6–1
1958   Ashley Cooper   Neale Fraser 2–6, 3–6, 7–5, 6–4, 6–3
1959   Luis Ayala   Jan-Erik Lundqvist 6–1, 6–2, 6–1
1960   Roy Emerson   Mike Davies 6–4, 9–7, 6–2
1961   Roy Emerson   Luis Ayala 6–3, 6–1, 6–0
1962   Rod Laver   Neale Fraser 6–4, 6–4, 8–6
1963   Nicola Pietrangeli   Roy Emerson 7–5, 6–2, 6–2
1964   Thomaz Koch   Ronald Barnes 6–3, 6–1, 7–9, 7–5
1965   Patricio Rodriguez   Thomaz Koch 2–6, 6–3, 6–2, 6–2
1966   Roy Emerson   Manuel Santana 5–7, 7–5, 6–3
1967   Roy Emerson   Manuel Santana 6–2, 8–6, 6–4
1968   Cliff Drysdale   Tom Okker 6–3, 6–3, 6–0
1969   Roy Emerson   Tom Okker 6–1, 12–14, 6–4, 6–4
1970   Tony Roche   Tom Okker 7–5, 7–5, 6–3
1971   John Newcombe   Tom Okker 6–2, 5–7, 1–6, 7–5, 6–3
1972   Andrés Gimeno   Adriano Panatta 7–5, 9–8, 6–4
1973   Ilie Năstase   Roy Emerson 6–4, 6–3, 6–3
1974   Guillermo Vilas   Manuel Orantes 6–1, 6–2
1975   Ken Rosewall   Karl Meiler 6–4, 6–4, 6–3
1976   Raúl Ramírez   Adriano Panatta 7–5, 6–7, 6–1, 6–3
1977   Jeff Borowiak   Jean-Francois Caujolle 2–6, 6–1, 6–3
1978   Guillermo Vilas   José Luis Clerc 6–3, 7–6, 6–4
1979   Ulrich Pinner   Peter McNamara 6–2, 6–4, 7–5
1980   Heinz Günthardt   Kim Warwick 4–6, 6–4, 7–6
1981   Wojciech Fibak   Yannick Noah 6–1, 7–6
1982   José Luis Clerc   Guillermo Vilas 6–1, 6–3, 6–2
1983   Sandy Mayer   Tomáš Šmíd 6–0, 6–3, 6–2
1984   Joakim Nyström   Brian Teacher 6–4, 6–2
1985   Joakim Nyström   Andreas Maurer 6–4, 1–6, 7–5, 6–3
1986   Stefan Edberg   Roland Stadler 7–5, 4–6, 6–1, 4–6, 6–2
1987   Emilio Sánchez   Ronald Agénor 6–2, 6–3, 7–6
1988   Darren Cahill   Jakob Hlasek 6–3, 6–4, 7–6
1989   Carl-Uwe Steeb   Magnus Gustafsson 6–7, 3–6, 6–2, 6–4, 6–2
1990   Martín Jaite   Sergi Bruguera 6–3, 6–7, 6–2, 6–2
1991   Emilio Sánchez   Sergi Bruguera 6–1, 6–4, 6–4
1992   Sergi Bruguera   Francisco Clavet 6–1, 6–4
1993   Sergi Bruguera   Karel Nováček 6–3, 6–4
1994   Sergi Bruguera   Guy Forget 3–6, 7–5, 6–2, 6–1
1995   Jevgenij Kafelnikov   Jakob Hlasek 6–3, 6–4, 3–6, 6–3
1996   Albert Costa   Félix Mantilla 4–6, 7–6(7–2), 6–1, 6–0
1997   Félix Mantilla   Joan Albert Viloca 6–1, 6–4, 6–4
1998   Àlex Corretja   Boris Becker 7–6(7–5), 7–5, 6–3
1999   Albert Costa   Nicolás Lapentti 7–6(7–4), 6–3, 6–4
2000   Àlex Corretja (2)   Mariano Puerta 6–1, 6–3
2001   Jiří Novák   Juan Carlos Ferrero 6–1, 6–7(5–7), 7–5
2002   Àlex Corretja (3)   Gastón Gaudio 6–3, 7–6(7–3), 7–6(7–3)
2003   Jiří Novák (2)   Roger Federer 5–7, 6–3, 6–3, 1–6, 6–3
2004   Roger Federer   Igor Andrejev 6–2, 6–3, 5–7, 6–3
2005   Gastón Gaudio   Stan Wawrinka 6–4, 6–4
2006   Richard Gasquet   Feliciano López 7–6(7–4), 6–7(3–7), 6–3, 6–3
2007   Paul-Henri Mathieu   Andreas Seppi 6–7(1–7), 6–3, 7–5
2008   Victor Hănescu   Igor Andrejev 6–3, 6–4
2009   Thomaz Bellucci   Andreas Beck 6–4, 7–6(7–2)
2010   Nicolás Almagro   Richard Gasquet 7–5, 6–1
2011   Marcel Granollers   Fernando Verdasco 6–4, 3–6, 6–3
2012   Thomaz Bellucci (2)   Janko Tipsarević 6–7(6–8), 6–4, 6–2
2013   Michail Južnyj   Robin Haase 6–3, 6–4
2014   Pablo Andújar   Juan Mónaco 6–3, 7–5
2015   Dominic Thiem   David Goffin 7–5, 6–2
2016   Feliciano López   Robin Haase 6–4, 7–5
2017   Fabio Fognini   Yannick Hanfmann 6–4, 7–5
2018   Matteo Berrettini   Roberto Bautista Agut 7–6(11–9), 6–4
2019   Albert Ramos-Viñolas   Cedrik-Marcel Stebe 6–3, 6–2
2020 zrušeno pro pandemii covidu-19
2021   Casper Ruud   Hugo Gaston 6–3, 6–2
2022   Casper Ruud (2)   Matteo Berrettini 4–6, 7–6(7–4), 6–2
2023   Pedro Cachín   Albert Ramos-Viñolas 3–6, 6–0, 7–5

Čtyřhra editovat

Rok vítězové finalisté výsledek
1968   John Newcombe
  Dennis Ralston
  Mal Anderson
  Tom Okker
8–10, 12–10, 12–14, 6–3, 6–3
1969   Tom Okker
  Marty Riessen
  Mal Anderson
  Roy Emerson
6–1, 6–4
1970   Cliff Drysdale
  Roger Taylor
  Tom Okker
  Marty Riessen
6–2, 6–3, 6–2
1971   John Alexander
  Phil Dent
  John Newcombe
  Tom Okker
5–7, 6–3, 6–4
1972 čtyřhra se nehrála
1973
1974   José Higueras
  Manuel Orantes
  Roy Emerson
  Thomaz Koch
7–5, 0–6, 6–1, 9–8
1975   Jürgen Fassbender
  Hans-Jürgen Pohmann
  Colin Dowdeswell
  Ken Rosewall
6–4, 9–7, 6–1
1976   Jürgen Fassbender
  Hans-Jürgen Pohmann
  Paolo Bertolucci
  Adriano Panatta
7–5, 6–3, 6–3
1977   Jürgen Fassbender
  Karl Meiler
  Colin Dowdeswell
  Bob Hewitt
6–4, 7–6
1978   Mark Edmondson
  Tom Okker
  Bob Hewitt
  Kim Warwick
6–4, 1–6, 6–1, 6–4
1979   Mark Edmondson
  John Marks
  Ion Țiriac
  Guillermo Vilas
2–6, 6–1, 6–4
1980   Colin Dowdeswell
  Ismail El Shafei
  Mark Edmondson
  Kim Warwick
6–4, 6–4
1981   Heinz Günthardt
  Markus Günthardt
  David Carter
  Paul Kronk
6–4, 6–1
1982   Sandy Mayer
  Ferdi Taygan
  Heinz Günthardt
  Markus Günthardt
6–2, 6–3
1983   Pavel Složil
  Tomáš Šmíd
  Colin Dowdeswell
  Wojciech Fibak
6–7, 6–4, 6–2
1984   Heinz Günthardt
  Markus Günthardt
  Givaldo Barbosa
  João Soares
6–4, 3–6, 7–6
1985   Wojciech Fibak
  Tomáš Šmíd
  Brad Drewett
  Mark Edmondson
6–7, 6–4, 6–4
1986   Sergio Casal
  Emilio Sánchez
  Stefan Edberg
  Joakim Nyström
6–3, 3–6, 6–3
1987   Jan Gunnarsson
  Tomáš Šmíd
  Loic Courteau
  Guy Forget
7–6, 6–2
1988   Petr Korda
  Milan Šrejber
  Andrés Gómez
  Emilio Sánchez
7–6, 7–6
1989   Cassio Motta
  Todd Witsken
  Petr Korda
  Milan Šrejber
6–4, 6–4
1990   Sergio Casal
  Emilio Sánchez
  Omar Camporese
  Javier Sánchez
6–3, 3–6, 7–5
1991   Gary Muller
  Danie Visser
  Guy Forget
  Jakob Hlasek
7–6, 6–4
1992   Hendrik Jan Davids
  Libor Pimek
  Petr Korda
  Cyril Suk
bez boje
1993   Cédric Pioline
  Marc Rosset
  Hendrik Jan Davids
  Piet Norval
6–3, 3–6, 7–6
1994   Sergio Casal
  Emilio Sánchez
  Menno Oosting
  Daniel Vacek
7–6, 6–4
1995   Luis Lobo
  Javier Sánchez
  Arnaud Boetsch
  Marc Rosset
6–7, 7–6, 7–6
1996   Jiří Novák
  Pavel Vízner
  Trevor Kronemann
  David Macpherson
4–6, 7–6, 7–6
1997   Jevgenij Kafelnikov
  Daniel Vacek
  Trevor Kronemann
  David Macpherson
4–6, 7–6, 6–3
1998   Gustavo Kuerten
  Fernando Meligeni
  Daniel Orsanic
  Cyril Suk
6–4, 7–5
1999   Donald Johnson
  Cyril Suk
  Aleksandar Kitinov
  Eric Taino
7–5, 7–6(7–4)
2000   Jiří Novák
  David Rikl
  Jérôme Golmard
  Michael Kohlmann
3–6, 6–3, 6–4
2001   Roger Federer
  Marat Safin
  Michael Hill
  Jeff Tarango
0–1skreč
2002   Joshua Eagle
  David Rikl
  Massimo Bertolini
  Cristian Brandi
7–6(7–5), 6–4
2003   Leander Paes
  David Rikl
  František Čermák
  Leoš Friedl
6–3, 6–3
2004   Leander Paes
  David Rikl
  Marc Rosset
  Stan Wawrinka
6–4, 6–2
2005   František Čermák
  Leoš Friedl
  Michael Kohlmann
  Rainer Schüttler
7–6(8–6), 7–6(13–11)
2006   Jiří Novák
  Andrei Pavel
  Marco Chiudinelli
  Jean-Claude Scherrer
6–3, 6–1
2007   František Čermák
  Pavel Vízner
  Marc Gicquel
  Florent Serra
7–5, 5–7, [10–7]
2008   Jaroslav Levinský
  Filip Polášek
  Stéphane Bohli
  Stan Wawrinka
3–6, 6–2, [11–9]
2009   Marco Chiudinelli
  Michael Lammer
  Jaroslav Levinský
  Filip Polášek
7–5, 6–3
2010   Johan Brunström
  Jarkko Nieminen
  Marcelo Melo
  Bruno Soares
6–3, 6–7(4–7), [11–9]
2011   František Čermák
  Filip Polášek
  Christopher Kas
  Alexander Peya
6–3, 7–6(11–9)
2012   Marcel Granollers
  Marc López
  Robert Farah
  Santiago Giraldo
6–4, 7–6(11–9)
2013   Jamie Murray
  John Peers
  Pablo Andújar
  Guillermo García-López
6–3, 6–4
2014   Andre Begemann
  Robin Haase
  Rameez Junaid
  Michal Mertiňák
6–3, 6–4
2015   Aleksandr Buryj
  Denis Istomin
  Oliver Marach
  Ajsám Kúreší
3–6, 6–2, [10–5]
2016   Julio Peralta
  Horacio Zeballos
  Mate Pavić
  Michael Venus
7–6(7–2), 6–2
2017   Oliver Marach
  Philipp Oswald
  Jonathan Eysseric
  Franko Škugor
6–3, 4–6, [10–8]
2018   Matteo Berrettini
  Daniele Bracciali
  Denys Molčanov
  Igor Zelenay
7–6(7–2), 7–6(7–5)
2019   Sander Gillé
  Joran Vliegen
  Philipp Oswald
  Filip Polášek
6–4, 6–3
2020 zrušeno pro pandemii covidu-19
2021   Marc-Andrea Hüsler
  Dominic Stricker
  Szymon Walków
  Jan Zieliński
6–1, 7–6(9–7)
2022   Tomislav Brkić
  Francisco Cabral
  Robin Haase
  Philipp Oswald
6–4, 6–4
2023   Dominic Stricker
  Stan Wawrinka
  Marcelo Demoliner
  Matwé Middelkoop
7–6(10–8), 6–2

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Swiss Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. Le Village & Le Stade [online]. swissopengstaad.ch [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. a b ILIC, JOVICA. On this day: Roger Federer, 16, makes ATP debut in Gstaad. Tennis World USA [online]. 2020-07-06 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b STEPHENS, Thomas Stephens. Advantage Gstaad: 100 years of ‘unique’ tennis [online]. swissinfo.ch, 2015-07-23 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. EFG announced as new title sponsor of the EFG Swiss Open Gstaad - EFG International. EFG [online]. 2022-01-31 [cit. 2022-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Flashback: At Long Last, Federer Prevails At Home In Gstaad [online]. ATP Tour, Inc., 2020-07-22 [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat