ATP Tour Masters 1000

kategorie mužského tenisového okruhu ATP Tour

ATP Tour Masters 1000 je série devíti tenisových turnajů, které jsou součástí mužského profesionálního okruhu ATP World Tour. Po Grand Slamu a ATP Finals představuje třetí nejvyšší kategorii. Čtyři turnaje jsou hrány v Evropě, čtyři v Severní Americe a jeden v Čínské lidové republice.

Masters Series se koná od sezóny 1990, kdy byla kategorie oficiálně pojmenována jako Championship Series, Single Week. V letech 1996–1999 nesla název Mercedes-Benz Super 9, poté v období 2000–2004 Tennis Masters Series, mezi roky 2005–2008 byla známá jako ATP Masters Series, v sezónách 2009–2018 nesla pojmenování ATP World Tour Masters 1000 a od sezóny 2019 je hrána se jménem ATP Tour Masters 1000.

Nejvyšší počet 40 dvouher vyhrál Srb Novak Djoković a rekordních 39 čtyřher ovládli američtí bratři Bob a Mike Bryanovi.

Titulové rekordy

editovat

Tituly jsou počítány od vzniku kategorie v sezóně 1990. Již v období 1970–1989 probíhala její předchůdkyně nazvaná Grand Prix Super Series v rámci tehdy existujících okruhů Grand Prix a World Championship Tennis. V té držel rekord Čechoameričan Ivan Lendl s dvaceti dvěma tituly. Nadal jeho počet 22 výher překonal na navazujícím okruhu ATP Tour, na antukovém Mutua Madrid Open 2013.

 
Srb Novak Djoković je držitelem rekordního počtu 40 titulů z dvouhry Masters

Do srpna 2024 získal nejvyšší počet čtyřiceti singlových titulů v mistrovské sérii Srb Novak Djoković.[1] Trofejí z Monte-Carlo Rolex Masters 2018 dokázal Rafael Nadal jako první muž otevřené éry vyhrát jediný turnaj jedenáctkrát. Nejvíce turnajových vítězství během jediné sezóny vybojoval Djoković v roce 2015, když ovládl šest turnajů. Djoković s Nadalem jsou jedinými tenisty, jež triumfovali na čtyřech akcích v řadě, a z nich pouze Nadal dokázal vyhrát v jediném kalendářním roce, když si v roce 2013 odvezl trofeje z Madridu, Říma, Canada Masters a Cincinnati. Na BNP Paribas Open 2022 vyhrál Nadal rovněž jako první tenista 400. zápas v kategorii Masters.[2]

Jako nejmladší v kategorii triumfoval Američan Michael Chang na torontském Canada Masters 1990, když mu v den vítězství bylo 18 let a 157 dní.[3] Naopak nejstarším šampionem se stal Roger Federer, jenž ovládl Miami Open 2019 ve 37 letech a 234 dnech. Tím překonal vlastní rekord z BNP Paribas Open 2017.[4] Nejstarším vítězem premiérového kariérního titulu z dvouhry se tři týdny před 33. narozeninami stal Američan na John Isner na Miami Open 2018.[5] Nejníže postaveným vítězem se stal Chorvat Borna Ćorić, jenž cincinnatský Western & Southern Open 2022 ovládl z pozice 152. hráče žebříčku. Překonal tak rekordní postavení 143. tenisty světa Roberta Carretera z Hamburg Open 1996.[6] Nejmladším vítězem zápasu na Mastersu se stal 15letý Richard Gasquet na Monte-Carlo Masters 2002, když v úvodním kole zdolal Squillariho.[7]

Trofejí ze srpnového Cincinnati Masters 2018 se stal Djoković prvním tenistou, který dokázal zkompletovat trofeje ze všech devíti podniků série Masters, v této podobě hrané od roku 1990. Na uzavření tzv. kariérního Golden Mastersu (Zlatého Mastersu) přitom čekal pět let, když mu unikal poslední cincinnatský titul. Trofejí na Cincinnati Masters 2020 v New Yorku pak Srb zkompletoval Zlatý Masters podruhé a zůstával jeho jediným držitelem.[8] Sedm z devíti turnajů vyhráli Andre Agassi, Roger Federer, Rafael Nadal a Andy Murray. Ve čtyřhře zkompletovali všech devět turnajových triumfů Daniel Nestor, Bob a Mike Bryanovi.[9]

Ve čtyřhře si nejvyšší počet třiceti devíti titulů připsali američtí bratři Bob a Mike Bryanovi. Bryanovci se stali jediným párem, který ovládl šest turnajů v jediné sezóně (2014) a který dvakrát zvítězil na pěti turnajích v jediné sezóně (2007, 2013). Vůbec nejstarším šampionem Mastersu bez rozdílu soutěže se stal Ind Rohan Bopanna, který vyhrál čtyřhru Miami Open 2024 ve věku 44 let a 27 dní.[10]

Historické názvy

editovat
 
Finalista Djoković a vítěz Federer po finále Cincinnati Masters 2015 s cenami
1990–1995

ATP Championship Series, Single-Week

1996–1999

ATP Super 9

2000–2003

Tennis Masters Series

2004–2008

ATP Masters Series

2009–2018

ATP World Tour Masters 1000

Od 2019

ATP Tour Masters 1000

Změny od sezóny 2009

editovat

Dne 31. srpna 2007 vedení ATP Tour oznámilo změny, které začaly platit od sezóny 2009. ATP Masters Series tak byla přejmenována na ATP World Tour Masters 1000, kdy číslovka 1000 vyjadřuje počet bodů pro singlové i deblové vítěze. V rozporu s dřívějšími plány se počet turnajů nesnížil na osm. Do kategorie byl na říjnový termín zařazen nový podnik v čínské Šanghaji a turnaj v Madridu byl přesunut na květen, když nahradil podnik v Hamburku. Ten i přes protesty klesl do nižší kategorie ATP Tour 500 .

Od sezóny 2011 má šest událostí z devíti také ženskou část, která je organizována profesionálním okruhem WTA Tour.

Přehled turnajů

editovat
Turnaj Stát Dějiště Areál / Hala Vznik Povrch Centrkurt
Indian Wells Masters   Spojené státy Indian Wells Indian Wells Tennis Garden 1987 tvrdý 16 100
Miami Masters   Spojené státy Miami Gardens Hard Rock Stadium 1985 tvrdý 13 800
Monte-Carlo Masters Francie  Francie[a] Roquebrune-Cap-Martin Monte Carlo Country Club 1897 antuka 10 200
Madrid Open Španělsko  Španělsko Madrid Park Manzanares 2002 antuka 12 500
Rome Masters Itálie  Itálie Řím Foro Italico 1930 antuka 12 500
Canada Masters Kanada  Kanada Montréal
Toronto
IGA Stadium
Sobeys Stadium
1881 tvrdý 11 700
12 500
Cincinnati Masters  Spojené státy Mason Lindner Family Tennis Center 1899 tvrdý 11 600
Shanghai Masters   Čína Šanghaj Stadion Čchi-čung 2009 tvrdý (h) 15 000
Paris Masters Francie  Francie Paříž AccorHotels Arena 1968 tvrdý(h) 14 000

Vysvětlivky

  1. Monte-Carlo Masters se odehrává na území francouzské obce Roquebrune-Cap-Martin v příhraničním departementu Alpes-Maritimes, nikoli v Monaku.

Rozpis bodů

editovat
ATP Tour 2024[11]
↓kategorie / fáze→ vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole QV Q3 Q2 Q1
ATP Tour Masters 1000 (96D) 1000 650 400 200 100 50 30 10 20 10 0
ATP Tour Masters 1000 (56D) 1000 650 400 200 100 50 10 30 16 0
ATP Tour Masters 1000 (32Č) 1000 600 360 180 90 0
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xD/Č) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži

Přehled titulů

editovat

Dvouhra

editovat
Celkové pořadí ve dvouhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH
 
éra titulů
1.   Novak Djoković 5 6 2 6 4 3 7 3 4 40 2007–2023 (17)
2.   Rafael Nadal 1 3 11 10 5 1 5 36 2005–2021 (17)
3.   Roger Federer 4 5 4 2 7 1 3 2 28 2002–2019 (18)
4.   Ivan Lendl 2 2 2 2 2 6 1 1 1 1 2 22 1980–1989 (10)
5.   John McEnroe 1 2 1 5 4 4 2 19 1978–1985 (8)
6.   Jimmy Connors 1 2 1 2 4 2 2 1 2 17 1973–1984 (12)
  Andre Agassi 1 6 1 3 3 2 1 17 1990–2004 (15)
8.   Björn Borg 3 2 2 1 1 1 2 3 15 1974–1980 (7)
9.   Andy Murray 2 1 3 2 1 2 3 14 2008–2016 (9)
10.   Boris Becker 2 2 1 1 4 2 1 13 1985–1996 (12)
11.   Pete Sampras 2 3 1 3 2 11 1992–2000 (9)
12.   Rod Laver 1 1 1 3 1 1 1 9 1970–1974 (5)
13.   Stefan Edberg 1 1 1 2 2 1 8 1986–1992 (7)
  Thomas Muster 1 3 3 1 8 1990–1997 (8)
  Mats Wilander 1 2 1 4 8 1983–1988 (6)
16.   Michael Chang 3 1 1 2 7 1990–1997 (8)
17.   Ilie Năstase 3 2 1 1 7 1970–1973 (4)
18.   Guillermo Vilas 1 2 1 2 1 7 1974–1982 (9)
19.   Manuel Orantes 1 1 1 2 1 6 1972–1977 (6)
  Daniil Medveděv 1 1 1 1 1 1 6 2019–2023 (5)
  Alexander Zverev 2 1 1 1 2 6 2017–2024 (8)
22.   Jim Courier 2 1 2 5 1991–1993 (3)
  Marcelo Ríos 1 1 1 1 1 5 1995–2003 (9)
  Gustavo Kuerten 1 2 1 1 5 1999–2001 (3)
  Marat Safin 1 3 1 5 2000–2004 (5)
  Andy Roddick 2 1 2 5 2003–2010 (8)
  Carlos Alcaraz 2 1 2 5 2022–2024 (3)
28.   Stan Smith 1 1 2 4 1970–1973 (4)
  Andrij Medveděv 3 1 4 1994–1997 (4)
  Juan Carlos Ferrero 2 1 1 4 2001–2003 (3)
  Jannik Sinner 1 1 1 1 4 2023–2024 (2)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči se čtyřmi a více tituly)

Čtyřhra

editovat
Celkové pořadí ve čtyřhře od sezóny 1970
P tenista HA IW MI MC RO WA TO TM CI LA LO PH ST IN LV FH BO PA JO SY ES MA SH
 
éra titulů
1.   Bob Bryan 1 2 6 6 4 5 5 4 5 1 39 2002–2019 (18)
=   Mike Bryan 1 2 6 6 4 5 5 4 5 1 39 2002–2019 (18)
3.   Daniel Nestor 3 4 1 2 4 2 5 1 5 1 28 1996–2015 (20)
4.   Todd Woodbridge 2 1 4 2 4 3 1 1 18 1992–2003 (12)
5.   Mark Knowles 2 4 1 2 2 3 3 17 1993–2009 (17)
6.   Max Mirnyj 1 4 2 1 1 2 2 1 1 1 16 2000–2011 (12)
=   Maheš Bhúpatí 1 1 1 2 5 2 3 1 16 1997–2012 (16)
8.   Jonas Björkman 2 1 2 3 1 3 2 1 15 1998–2008 (11)
=   Mark Woodforde 1 1 4 1 4 3 1 15 1989–2000 (12)
=   Peter Fleming 1 1 2 1 5 3 1 1 15 1978–1984 (7)
=   John McEnroe 2 2 5 3 1 1 1 15 1978–1984 (7)
=  /  Nenad Zimonjić 1 5 3 2 1 1 2 15 2004–2014 (11)
13.   Leander Paes 1 3 1 1 2 2 1 2 13 1997–2012 (16)
14.   Brian Gottfried 4 1 2 1 1 1 10 1973–1977 (5)
=   Paul Haarhuis 1 1 2 1 1 3 1 10 1993–1998 (6)
=   Tom Okker 1 1 1 1 1 4 1 10 1971–1979 (9)
=   Raúl Ramírez 1 4 1 1 1 1 1 10 1974–1977 (4)
=   Stan Smith 1 2 2 2 3 10 1970–1977 (8)
19.   Ken Flach 1 1 1 2 3 1 9 1984–1989 (6)
=   Guy Forget 4 1 2 2 9 1985–1993 (9)
=   Anders Järryd 1 2 1 1 2 2 9 1984–1991 (8)
=   Ilie Năstase 3 2 1 1 1 1 9 1970–1979 (10)
=   Tomáš Šmíd 3 4 1 1 9 1978–1991 (14)
=   Marcelo Melo 1 1 1 2 1 3 9 2013–2018 (5)
25.   Jacco Eltingh 1 2 1 3 1 8 1993–1998 (6)
=   Frew McMillan 1 2 2 2 1 8 1971–1978 (8)
=   Robert Seguso 1 1 2 3 1 8 1984–1991 (8)
=   Nikola Mektić 1 2 2 1 2 8 2018–2024 (7)
=   Marcel Granollers 3 1 1 1 1 1 8 2012–2024 (13)
31.   Wojciech Fibak 1 1 1 1 1 2 7 1975–1979 (5)
=   Andrés Gómez 3 1 1 1 1 7 1980–1987 (8)
=   Bob Hewitt 1 1 2 2 1 7 1971–1978 (8)
=   Jevgenij Kafelnikov 1 2 1 2 1 7 1994–2003 (10)
=   Marty Riessen 1 1 1 1 2 1 7 1970–1981 (12)
=   Sherwood Stewart 1 2 1 1 1 1 7 1979–1986 (8)
=   Pierre-Hugues Herbert 1 1 1 1 1 1 1 7 2016–2019 (4)
=   Nicolas Mahut 1 1 1 1 1 1 1 7 2016–2019 (4)
=   Horacio Zeballos 1 2 1 1 1 1 7 2019–2024 (5)
40.   Wayne Ferreira 1 2 1 1 1 6 1991–2003 (13)
=   Bob Lutz 1 1 2 2 6 1972–1980 (9)
=   Emilio Sánchez 4 1 1 6 1986–1992 (7)
=   Ivan Dodig 1 1 2 1 1 6 2013–2023 (11)
=   Rohan Bopanna 1 1 1 2 1 6 2011–2024 (13)
46.   John Alexander 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
=   Byron Black 1 1 1 1 1 5 1993–1999 (7)
=   Wayne Black 1 1 2 1 5 1999–2005 (7)
=   Sergio Casal 3 1 1 5 1986–1992 (7)
=   Phil Dent 1 1 1 1 1 5 1971–1975 (5)
=   Stefan Edberg 1 1 1 1 1 5 1984–1993 (10)
=   Patrick Galbraith 1 3 1 5 1991–1996 (6)
=   Heinz Günthardt 1 2 1 1 5 1980–1983 (4)
=   Rod Laver 1 2 2 5 1970–1974 (5)
=   Alex O'Brien 1 1 1 2 5 1994–2000 (7)
=   Rick Leach 2 1 1 1 5 1988-2001 (14)
=   Kevin Ullyett 2 1 1 1 5 2004–2008 (5)
=   Todd Witsken 1 1 2 1 5 1988–1992 (5)
=   John Isner 2 1 1 1 1 5 2011–2022 (12)
=   Mate Pavić 1 1 2 1 5 2019–2022 (4)
=   Rajeev Ram 1 1 1 1 1 5 2017–2022 (6)
aktivní hráči tučně; turnajový rekord v počtu titulů podtržen
(hráči s pěti a více tituly)

Přehled finále

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam vítězů turnajů Masters.
první titul na Masters
Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2023.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Indian Wells
(8.–19. března)
  Carlos Alcaraz   Daniil Medveděv 6–3, 6–2
  Rohan Bopanna
  Matthew Ebden                
  Wesley Koolhof
  Neal Skupski
6–3, 2–6, [10–8]
Miami
(22. března – 2. dubna)
  Daniil Medveděv   Jannik Sinner 7–5, 6–3
  Santiago González           
  Édouard Roger-Vasselin
  Austin Krajicek
  Nicolas Mahut
7–6(7–4), 7–5
Monte-Carlo
(9.–16. dubna)
  Andrej Rubljov   Holger Rune 5−7, 6−2, 7−5
  Ivan Dodig
  Austin Krajicek                  
  Romain Arneodo
  Sam Weissborn
6–0, 4–6, [14–12]
Madrid
(26. dubna – 7. května)
  Carlos Alcaraz   Jan-Lennard Struff 6–4, 3–6, 6–3
  Karen Chačanov
  Andrej Rubljov
  Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
6–3, 3–6, [10–3]
Řím
(10.–21. května)
  Daniil Medveděv   Holger Rune 7–5, 7–5
  Hugo Nys
  Jan Zieliński
  Robin Haase
  Botic van de Zandschulp
7–5, 6–1
Toronto
(7.–13. srpna)
  Jannik Sinner   Alex de Minaur 6–4, 6–1
  Marcelo Arévalo                  
  Jean-Julien Rojer
  Rajeev Ram
  Joe Salisbury
6–3, 6–1
Cincinnati
(13.–20. srpna)
  Novak Djoković   Carlos Alcaraz 5–7, 7–6(9–7), 7–6(7–4)
  Máximo González
  Andrés Molteni
  Jamie Murray
  Michael Venus
3–6, 6–1, [11–9]
Šanghaj
(4.–15. října)
  Hubert Hurkacz   Andrej Rubljov 6–3, 3–6, 7–6(10–8)
  Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
  Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
5–7, 6–2, [10–7]
Paříž
(30. října – 5. listopadu)
  Novak Djoković   Grigor Dimitrov 6–4, 6–3
  Santiago González
  Édouard Roger-Vasselin
  Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
6–2, 5–7, [10–7]
Související informace naleznete také v článku ATP Tour 2024.
Turnaj vítězové finalisté výsledek
Indian Wells
(4.–17. března)
  Carlos Alcaraz   Daniil Medveděv 7–6(7–5), 6–1
  Wesley Koolhof
  Nikola Mektić
  Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
7–6(7–2), 7–6(7–4)
Miami
(18.–31. března)
  Jannik Sinner   Grigor Dimitrov 6–3, 6–1
  Rohan Bopanna
  Matthew Ebden
  Ivan Dodig
  Austin Krajicek
6–7(3–7), 6–3, [10–6]
Monte-Carlo
8.–14. dubna)
  Stefanos Tsitsipas   Casper Ruud 6–1, 6–4
  Sander Gillé
  Joran Vliegen
  Marcelo Melo
  Alexander Zverev
5–7, 6–3, [10–5]
Madrid
(22.–28. dubna)
  Andrej Rubljov   Félix Auger-Aliassime 4–6, 7–5, 7–5
  Sebastian Korda                  
  Jordan Thompson
  Ariel Behar
  Adam Pavlásek
6–3, 7–6(9–7)
Řím
(6.–12. května)
  Alexander Zverev   Nicolás Jarry 6–4, 7–5
  Marcel Granollers
  Horacio Zeballos
  Marcelo Arévalo
  Mate Pavić
6–2, 6–2
Montréal
(5.–11. srpna)




Cincinnati
(12.–18. srpna)




Šanghaj
(30. září – 6. října)




Paříž
(28. října – 3. listopadu)




Kariérní Zlatý Masters

editovat
Související informace naleznete také v článkové sekci Kariérní Zlatý Slam.

Kariérní Zlatý Masters představuje vítězství na všech turnajích série Masters, které byly hrány v průběhu kariéry daného tenisty.

Dvouhra

editovat
Poč. tenista Indian Wells Miami Monte-Carlo Madrid Řím Kanada Cincinnati Šanghaj Paříž
1   Novak Djoković (SRB) [12] 2008 2007 2013 2011 2008 2007 2018 2012 2009
2 [13] 2011 2011 2015 2016 2011 2011 2020 2013 2013
Turnaj, kterým tenista zlatý masters zkompletoval je ztučněn.

Čtyřhra

editovat
Poč. tenista Indian Wells Miami Monte-Carlo Madrid Řím Kanada Cincinnati Šanghaj Paříž
1   Daniel Nestor (CAN) [14] 1997 2002 2009 2002 1997 2000 1996 2009 1996
1   Bob Bryan (USA) [15] 2013 2007 2007 2006 2008 2002 2003 2014 2005
1   Mike Bryan (USA)
Turnaj, kterým tenista zlatý masters zkompletoval je ztučněn.

Vítězové doublu

editovat

Tenisté, kteří v jediném ročníku turnaje vyhráli dvouhru i čtyřhru.[16]

tenista turnaj
  Jim Courier Indian Wells 1991
  Rafael Nadal Monte-Carlo 2008

Statistiky dvouhry

editovat

Nejdelší šňůra vyhraných zápasů

editovat
tenista počet období
1.   Novak Djoković 31 2011
2.   Novak Djoković 30 2014–2015
3.   Roger Federer 29 2005–2006
4.   Novak Djoković 23 2013–2014
4.   Rafael Nadal 23 2013

Nejvíce titulů na jediném turnaji

editovat
tenista titulů turnaj období
1.   Rafael Nadal 11 Monte Carlo 2005–2018
2.   Rafael Nadal 10 Řím 2005–2021
3.   Roger Federer 7 Cincinnati 2005–2015
  Novak Djoković Paříž 2009–2023
5.  /  Ivan Lendl 6 Canada Masters 1980–1989
  Andre Agassi Miami 1990–2003
  Novak Djoković Miami 2007–2016

Chronologie držení nejvíce titulů

editovat
 
sezóně 2005 vyhrál kromě Rafaela NadalaRogera Federera turnaj Masters pouze Tomáš Berdych, když ovládl Paris Masters. Dosáhl tak na jediný titul v sérii Masters.
Období tenista titulů
1970–1973   Rod Laver 1–7
1973   Rod Laver 7
  Ilie Năstase
1973–1976   Rod Laver 8–9
1976–1980   Jimmy Connors 9–14
1980   Jimmy Connors 14–15
  Björn Borg
1981–1985   Jimmy Connors 16–17
1985–1989   John McEnroe 17–19
1989–2013  /  Ivan Lendl 19–22
2013–2016   Rafael Nadal 22–27
2016–2018   Novak Djoković 27–30
2018   Novak Djoković 30
  Rafael Nadal
2018–2019   Rafael Nadal 31–33
2019–2020   Rafael Nadal 33
  Novak Djoković
  Rafael Nadal 34–35
2020–2021   Rafael Nadal 35–36
  Novak Djoković
2021–2024   Novak Djoković 37–40

Nejmladší vítězové a finalisté

editovat

Tenista je v každé statistice uveden pouze jednou, resp. uvedeno je jeho první finále či titul.

Věk vítěz první titul[3]
18 let, 5 měsíců a 7 dnů   Michael Chang 1990 Toronto
18 let, 10 měsíců a 14 dnů   Rafael Nadal 2005 Monte-Carlo
18 let, 10 měsíců a 29 dnů   Carlos Alcaraz 2022 Miami
19 let, 6 měsíců a 8 dnů   Holger Rune 2022 Paříž
19 let, 7 měsíců a 24 dnů   Andrij Medveděv 1994 Monte-Carlo
Věk finalista první finále
18 let, 5 měsíců a 6 dnů   Michael Chang 1990 Toronto
18 let, 9 měsíců a 30 dnů   Rafael Nadal 2005 Miami
18 let, 10 měsíců a 26 dnů   Richard Gasquet 2005 Hamburk
18 let, 10 měsíců a 27 dnů   Carlos Alcaraz 2022 Miami
19 let, 2 měsíce a 6 dnů   Andrij Medveděv 1993 Paříž

Nejstarší vítězové a finalisté

editovat

Tenista je v každé statistice uveden pouze jednou, resp. uvedeno je jeho poslední finále či titul.

Věk vítěz poslední titul
37 let, 7 měsíců a 23 dnů   Roger Federer 2019 Miami
36 let, 5 měsíců a 14 dnů   Novak Djoković 2023 Paříž
34 let, 11 měsíců a 13 dnů   Rafael Nadal 2021 Řím
34 let, 3 měsíce a 10 dnů   Andre Agassi 2004 Cincinnati
32 let, 11 měsíců a 6 dnů   John Isner 2018 Miami
Věk finalista poslední finále
37 let, 7 měsíců a 22 dnů   Roger Federer 2019 Miami
37 let, 4 měsíce a 21 dnů   Novak Djoković 2024 Šanghaj
35 let, 9 měsíců a 16 dnů   Rafael Nadal 2022 Indian Wells
35 let, 3 měsíce a 15 dnů   Andre Agassi 2005 Montréal
33 let, 11 měsíců a 4 dny   John Isner 2019 Miami

Nejmladší a nejstarší startující

editovat
Nejmladší vítěz 18 let, 5 měsíců a 7 dnů   Michael Chang 1990 Toronto
finalista 18 let, 5 měsíců a 6 dnů   Michael Chang 1990 Toronto
kvalifikant 15 let, 9 měsíců a 27 dnů   Richard Gasquet 2002 Monte-Carlo
Nejstarší vítěz 37 let, 7 měsíců a 23 dnů   Roger Federer 2019 Miami
finalistta 37 let, 7 měsíců a 22 dnů   Roger Federer 2019 Miami
kvalifikant 40 let, 5 měsíců a 16 dnů   Ivo Karlović 2019 Cincinnati
debutant 28 let, 4 měsíce a 21 dnů   Wayne Arthurs 1999 Cincinnati

Nejdelší a nejkratší zápasy

editovat
Nejdelší zápas (na 2 vítězné sety)
4 hodiny a 3 minuty
Semifinále Madrid Open 2009[17]
  Rafael Nadal 3 77 711
  Novak Djoković 6 65 69
Nejdelší zápas (na 3 vítězné sety)
5 hodin a 15 minut
Finále Rome Masters 2005[18]
  Rafael Nadal 6 3 6 4 78
  Guillermo Coria 4 6 3 6 66
Nejkratší zápas
28 minut a 20 sekund
1. kolo Miami Open 2014[19]
  Jarkko Nieminen 6 6
  Bernard Tomic 0 1

Kvalifikanti a dva nenasazení ve finále (od 1990)

editovat
Kvalifikanti ve finále
rok turnaj kvalifikant výsledek soupeř
1991 Řím   Alberto Mancini prohra   Emilio Sánchez
1996 Hamburk   Roberto Carretero výhra   Àlex Corretja
2000 Toronto   Harel Levy prohra   Marat Safin
2001 Hamburk   Albert Portas výhra   Juan Carlos Ferrero
Stuttgart   Max Mirnyj prohra   Tommy Haas
2004 Paříž   Radek Štěpánek prohra   Marat Safin
2005 Hamburk   Richard Gasquet prohra   Roger Federer
2007 Miami   Guillermo Cañas prohra   Novak Djoković
2012 Paříž   Jerzy Janowicz prohra   David Ferrer
2017 Paříž   Filip Krajinović prohra   Jack Sock
2023 Madrid   Jan-Lennard Struff (LL) prohra   Carlos Alcaraz
Finále bez nasazených
rok turnaj vítěz poražený
1996 Hamburk   Roberto Carretero   Àlex Corretja
2003 Paříž   Tim Henman   Andrei Pavel

Vítězové nad třemi členy Top 5 na jediném Mastersu

editovat
vítěz turnaj poražení členové první světové pětky
Boris Becker Stockholm 1994   Michael Stich ČF   Pete Sampras SF   Goran Ivanišević F
Andre Agassi Cincinnati 1996   Jevgenij Kafelnikov ČF   Thomas Muster SF   Michael Chang F
Guillermo Cañas Toronto 2002   Jevgenij Kafelnikov 4. kolo   Marat Safin ČF   Tommy Haas SF
Novak Djoković Montréal 2007   Andy Roddick ČF   Rafael Nadal SF   Roger Federer F
David Nalbandian Madrid 2007   Rafael Nadal ČF   Novak Djoković SF   Roger Federer F
Rafael Nadal Monte-Carlo 2008   David Ferrer ČF   Nikolaj Davyděnko SF   Roger Federer F
Novak Djoković (2) Řím 2011   Robin Söderling ČF   Andy Murray SF   Rafael Nadal F
Novak Djoković (3) Paříž 2015   Tomáš Berdych ČF   Stan Wawrinka SF   Andy Murray F
Carlos Alcaraz Madrid 2022   Rafael Nadal ČF   Novak Djoković SF   Alexander Zverev F
ČF – čtvrtfinále, SF – semifinále, F – finále [20]

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků ATP World Tour Masters 1000 na anglické Wikipedii a Tennis Masters Series records and statistics na anglické Wikipedii.

  1. WEST, Andy. Novak Djokovic Beats Grigor Dimitrov In Paris Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-05 [cit. 2023-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Nadal Notches Record 400th Masters 1000 Win; Extends Streak to 17-0. BNP Paribas Open [online]. 2022-03-14 [cit. 2022-03-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BARKER, Gabby. At what age did Nadal win his first Masters 1000 and who is the youngest winner in the ATP?. Sports Finding [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Federer načal druhou stovku triumfů. V Miami slaví 28. titul z Masters [online]. TenisPortal.cz, 2019-03-31 [cit. 2019-04-01]. Dostupné online. 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online. 
  6. Cincinnati Masters: Borna Coric upsets Stefanos Tsitsipas, becomes lowest ranked Masters champion in history. TimesNow [online]. 2022-08-21 [cit. 2022-08-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. MIAMI OPEN PRESENTED BY ITAU – ATP MEDIA NOTES PREVIEW & DAY 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-03-20 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Novak Djokovic Makes Masters 1000 History, Clinches Fifth Rome Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2020-09-20 [cit. 2020-09-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Je první! Djokovič v Cincinnati porazil Federera a zkompletoval Golden Masters [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-20 [cit. 2018-08-20]. Dostupné online. 
  10. Bopanna-Ebden clinch Miami Open title, return to world No. 1 ranking. The Hindu [online]. 2024-03-31 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online. ISSN 0971-751X. (anglicky) 
  11. ATP Releases Pepperstone ATP Rankings Breakdown Updates. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-12-26 [cit. 2023-12-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. Nine To Shine: Djokovic Claims Historic Cincy Crown [online]. ATP Tour, Inc., 2018-08-19 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. Novak Djokovic's Golden Rule: A Grandmaster Twice Over! [online]. ATP Tour, Inc., 2020-08-29 [cit. 2021-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. The pursuit for a Career 'Golden Masters'. www.sportskeeda.com [online]. 2015-08-20 [cit. 2022-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-27. (anglicky) 
  15. Bryans Complete Career Golden Masters. ATP Tour, Inc. [online]. 2014-10-12 [cit. 2022-04-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19. 
  16. Nadal wins fourth Monte Carlo title in a row. Reuters [online]. 2008-04-27 [cit. 2023-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-10-06. (anglicky) 
  17. Watch Rafael Nadal, Novak Djokovic's 2009 Mutua Madrid Open Sem-final. ATP Tour [online]. 2019-05-04 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-05-04. (anglicky) 
  18. Tennis: May 8, 2005: The day Rafael Nadal won Rome after five hours. Tennis Majors [online]. 2022-05-08 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-27. (anglicky) 
  19. Tomic ousted by Nieminen in shortest-ever ATP match. ABC News [online]. 2014-03-20 [cit. 2023-03-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-09. (anglicky) 
  20. MIAMI OPEN PRESENTED BY ITAU - ATP MEDIA NOTES DAY 12 – SUNDAY 31 MARCH 2024 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2024-03-31 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat