Otevřít hlavní menu

Nicolás Jarry (* 11. října 1995 Santiágo) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal devět titulů ve dvouhře a dvanáct ve čtyřhře.[2]

Nicolás Jarry
Nicolás Jarry ve Wimbledonu 2017
Stát ChileChile Chile
Datum narození 11. října 1995 (23 let)[1]
Místo narození Santiágo, Chile[1]
Bydliště Santiágo, Chile[1]
Výška 198 cm[1]
Váha 90 kg[1]
Profesionál od 2014[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 1 670 468 USD
Tenisová raketa Wilson
Dvouhra
Poměr zápasů 51–50
Tituly 0 ATP, 3 challengery, 6 Futures
Nejvyšší umístění 39. místo (5. listopadu 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2018, 2019)
French Open 1. kolo (2017, 2018, 2019)
Wimbledon 2. kolo (2018)
US Open 2. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 33–26
Tituly 2 ATP, 5 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění 40. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open 3. kolo (2019)
French Open čtvrtfinále (2018)
Wimbledon 3. kolo (2018)
US Open čtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20190603a3. června 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Ve Wimbledonu 2018 dohrál ve druhém kole

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v listopadu 2018 na 39. místě a ve čtyřhře pak v březnu 2019 na 40. místě. Trénuje ho strýc a bývalý tenista Martín Rodríguez.[1]

V juniorské kategorii skončil jako poražený finalista ve čtyřhře French Open 2013, když v boji o titul s krajanem Christianem Garínem podlehli britsko-portugalskému páru Kyle EdmundFrederico Ferreira Silva.

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 utkáním 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Jorgem Aguilarem prohráli čtyřhru a v neděli podlehl Robertu Cidovi. Chilané odešli poraženi 1:4 na zápasy a sestoupili do 2. skupiny. Do roku 2019 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 7–5 ve dvouhře a 5–3 ve čtyřhře.[3]

Jeho dědem je bývalý chilský tenista a světová čtrnáctka z roku 1974 Jaime Fillol Durán. Teta Catalína Fillolová se stala ředitelkou challengeru v Santiagu, který v roce 2017 vyhrál.[1]

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu Futures debutoval v říjnu 2012, když na turnaj v rodném Santiágu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Argentinci Gabrielu Alejandru Hidalgovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Claro Open 2017 v kolumbijském Medellínu. Ve finále přehrál protugalského hráče João Souzou až v tiebreaku závěrečné sady.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval čtyřhrou VTR Open 2013 na antukových dvorcích ve Viña del Mar. Na divokou kartu s krajanem Christianem Garínem vypadli v úvodním kole se španěslkou dvojicí Rubén Ramírez Hidalgo a Tommy Robredo.[1] Dvouhru si poprvé zahrál na Ecuador Open Quito 2015 po zvládnuté kvalifikaci. V první fázi singlu přehrál Ekvádorce Gonzala Escobara, aby jej následně vyřadil sedmý nasazený Srb Dušan Lajović. Bodový zisk jej posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku ATP. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016 v Key Biscayne, kde po zisku divoké karty skončil v prvním kole na raketě kazašského tenisty Sergije Stachovského.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž posledním kole zdolal Američana Reillyho Opelku. V následné dvouhře jej na úvod zastavil Rus Karen Chačanov po čtyřsetovém průběhu. První přímou účast zaznamenal na Australian Open 2018, kde ve třech sadách úvodní fáze nestačil na Argentince Leonarda Mayera.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Ecuador Open Quito 2018. V boji o titul s krajanem Hansem Podlipnikem-Castillem zvítězili nad americkou dvojicí Austin Krajicek a Jackson Withrow ve dvou setech. V následném vydání deblového žebříčku ATP z 12. února 2018 mu poprvé patřila 130. příčka.[4] O necelý měsíc později prošel po výhře nad Horaciem Zeballosem do prvního finále dvouhry na Brasil Open 2018 v São Paulu. V něm jej přehrál druhý nasazený Ital Fabio Fognini po třísetovém průběhu. Do utkání přitom Jarry vstoupil ziskem třinácti míčů v řadě i první sady po 22 minutách. Následně však 30letý Ital průběh utkání otočil.[5]

Ve čtvrtfinále hamburského German Open 2018 porazil člena elitní světové desítky Dominica Thiema a následně podlehl gruzínskému kvalifikantovi Nikolozi Basilašvilimu. Další semifinálové účasti dosáhl na Generali Open Kitzbühel 2018, kde soutěž opustil po porážce od Uzbeka Denise Istomina.[1][2]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda (před/od 2009)
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP Tour 250 (0–2 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 2 (0–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. března 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h)   Fabio Fognini 6–1, 1–6, 4–6
Finalista 2. 19. května 2019 Ženeva, Švýcarsko antuka   Alexander Zverev 3–6, 6–3, 6–7(8–10)

Čtyřhra: 2 (2–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 11. února 2018 Quito, Ekvádor antuka   Hans Podlipnik   Austin Krajicek
  Jackson Withrow
7–6(8–6), 6–3
Vítěz 2. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Máximo González   Thomaz Bellucci
  Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (3–3 D; 5–3 Č)
Futures (6–5 D; 7–5 Č)

Dvouhra: 17 (9–8)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20140127a27. ledna 2014 Carlos Paz, Argentina antuka   Andrea Collarini 6–3, 0–6, 2–6
Finalista 2. 20140317a17. března 2014 Santiago, Chile antuka   Gonzalo Lama 1–6, 2–6
Vítěz 1. 20140505a5. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka   Mitchell Krueger 6–1, 7–6(8–6)
Finalista 3. 20140602a2. června 2014 Madrid, Španělsko antuka   Cristian Garín 6–3, 3–6, 1–6
Finalista 4. 20140623a23. června 2014 Šabac, Srbsko antuka   Pedja Krstin 7–5, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 2. 20140630a30. června 2014 Saarlouis, Německo antuka   Mats Moraing 6–4, 4–6, 6–4
Finalista 1. 20140921a21. září 2014 Quito, Ekvádor antuka   Horacio Zeballos 4–6, 6–7(8–10)
Finalista 5. 20160821a21. srpna 2016 Medias, Rumunsko antuka   Miliaan Niesten 7–6(7–3), 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 3. 20160828a28. srpna 2016 Galați, Rumunsko antuka   Gabriel Alejandro Hidalgo 6–3, 6–1
Vítěz 4. 20161204a4. prosince 2016 Talca, Chile antuka   Bastian Malla 6–1, 7–6(7–3)
Vítěz 5. 20161218a18. prosince 2016 Talca, Chile antuka   Cristóbal Saavedra-Corvalán 2–6, 6–1, 6–4
Vítěz 6. 20161225a25. prosince 2016 Santiago, Chile antuka   Bastian Malla 6–3, 6–3
Finalista 2. 20170226a26. února 2017 Cuernavaca, Mexiko tvrdý   Alexandr Bublik 6–7(5–7), 4–6
Finalista 3. 20170311a11. března 2017 Santiago, Chile antuka   Rogério Dutra da Silva 5–7, 3–6
Vítěz 1. 20170716a16. července 2017 Medellín, Kolumbie antuka   João Souza 6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Vítěz 2. 20170903a3. září 2017 Quito, Ekvádor antuka   Gerald Melzer 6–3, 6–2
Vítěz 3. 20171118a18. listopadu 2017 Santiago, Chile antuka   Marcelo Arévalo 6–1, 7–5

Čtyřhra (12 titulů)Editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20121022a22. října 2012 Villa Alemana, Chile antuka   Gonzalo Lama   Gabriel Hidalgo
  Mauricio Pérez Mota
5–7, 6–3, 10–4
2. 20130429a29. dubna 2013 Santiago, Chile antuka   Cristian Garín   Guillermo Rivera-Aránguiz
  Cristóbal Saavedra-Corvalán
6–2, 6–2
1. 20. dubna 2014 Santiago, Chile antuka   Cristian Garín   Jorge Aguilar
  Hans Podlipnik-Castillo
bez boje
3. 20140512a12. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka   Tiago Lopes   Bjorn Fratangelo
  Mitchell Krueger
7–5, 6–1
4. 20140831a31. srpna 2014 Medellín, Kolumbie antuka   Fabiano de Paula   Dean O'Brien
  Juan-Carlos Spir
2–6, 6–2, 11–9
2. 25. října 2014 Córdoba, Argentina antuka   Marcelo Demoliner   Hugo Dellien
  Juan Ignacio Londero
6–3, 7–5
5. 20160207a7. února 2016 Palm Coast, Spojené státy antuka   Juan Carlos Sáez   Péter Nagy
  Will Spencer
6–1, 6–2
3. 20160710a10. července 2016 Cali, Kolumbie antuka   Hans Podlipnik-Castillo   Erik Crepaldi
  Daniel Dutra da Silva
6–1, 7–6(8–6)
6. 20160821a21. srpna 2016 Medias, Rumunsko antuka   Simón Navarro   Victor-Mugurel Anagnastopol
  Victor Vlad Cornea
6–3, 6–4
7. 20161225a25. prosince 2016 Santiago, Chile antuka   Guillermo Núñez   Carlos Cuevas
  Juan Pablo Paz
6–3, 7–5
4. 20170311a11. března 2017 Santiago, Chile antuka   Tomás Barrios   Máximo González
  Andrés Molteni
6–4, 6–3
5. 20170812a12. srpna 2017 Floridablanca, Kolumbie antuka   Sergio Galdós   Sekou Bangoura
  Evan King
6–3, 5–7, [10–1]

Finále na juniorském Grand SlamuEditovat

Čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

stav rok turnaj Povrch spoluhráč soupeř ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka   Cristian Garín   Kyle Edmund
  Frederico Ferreira Silva
3–6, 3–6

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Jarry na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách ATP Tour, přístup: 20190603a3. června 2019
  2. a b c d e f (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20190603a3. června 2019
  3. (anglicky) Nicolás Jarry na stránkách Davis Cupu, přístup: 20181228a28. prosince 2018
  4. Mariano Muñoz Scarpa. Hans Podlipnik y Nicolás Jarry, campeones en ATP de Quito [online]. farodeportivo.cl, 2018-02-11 [cit. 2018-02-13]. Dostupné online. (španělsky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Fognini v Sao Paulu získal 6. titul, opět slaví na antuce [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-04 [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat