Nicolás Jarry

chilský tenista

Nicolás Jarry Fillol (* 11. října 1995 Santiágo) je chilský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál tři singlové a dva deblové turnaje. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal jedenáct titulů ve dvouhře a patnáct ve čtyřhře.[2]

Nicolás Jarry
Nicolás Jarry na French Open 2022
Nicolás Jarry na French Open 2022
StátChileChile Chile
Datum narození11. října 1995 (28 let)[1]
Místo narozeníSantiágo, Chile[1]
BydlištěSantiágo, Chile[1]
Výška198 cm[1]
Hmotnost90 kg[1]
Profesionál od2014[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek4 720 668 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů102–91
Tituly3 ATP, 5 challengerů, 6 Futures
Nejvyšší umístění18. místo (8. ledna 2024)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2023)
French Open4. kolo (2023)
Wimbledon3. kolo (2023)
US Open3. kolo (2023)
Čtyřhra
Poměr zápasů40–35
Tituly2 ATP, 8 challengerů, 7 Futures
Nejvyšší umístění40. místo (18. března 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2019)
French Openčtvrtfinále (2018)
Wimbledon3. kolo (2018)
US Openčtvrtfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2024 na 18. místě a ve čtyřhře v březnu 2019 na 40. místě. Trénuje ho Juan Ozon-Llacer. Dříve tuto roli plnil strýc a bývalý tenista Martín Rodríguez.[1]

V juniorské kategorii skončil jako poražený finalista ve čtyřhře French Open 2013, když v boji o titul s krajanem Christianem Garínem podlehli britsko-portugalskému páru Kyle EdmundFrederico Ferreira Silva.

V chilském daviscupovém týmu debutoval v roce 2013 utkáním 1. skupiny Americké zóny proti Dominikánské republice, v němž s Jorgem Aguilarem prohráli čtyřhru a v neděli podlehl Robertu Cidovi. Chilané odešli poraženi 1:4 na zápasy a sestoupili do 2. skupiny. Do září 2024 v soutěži nastoupil k dvaceti mezistátním utkáním s bilancí 15–11 ve dvouhře a 6–4 ve čtyřhře.[3]

Jeho dědem je bývalý chilský tenista a světová čtrnáctka z roku 1974 Jaime Fillol Durán. Teta Catalína Fillolová se stala ředitelkou challengeru v Santiagu, který v roce 2017 vyhrál.[1] Za pozitivní dopingový test ve finále Davis Cupu 2019 na ligandrol a stanozolol mu Mezinárodní tenisová federace vyměřila jedenáctiměsíční zákaz startu, do listopadu 2020.

Tenisová kariéra editovat

V rámci hlavních soutěží dvouhry okruhu ITF debutoval v říjnu 2012, když na turnaj v rodném Santiágu obdržel divokou kartu. V úvodním kole podlehl Argentinci Gabrielu Alejandru Hidalgovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z Claro Open 2017 v kolumbijském Medellínu. Ve finále přehrál portugalského hráče João Souzou až v tiebreaku závěrečné sady.[1][2]

 
Forhend ve Wimbledonu 2017

Na okruhu ATP World Tour debutoval čtyřhrou VTR Open 2013 na antukových dvorcích ve Viña del Mar. Na divokou kartu s krajanem Christianem Garínem vypadli v úvodním kole se španělskou dvojicí Rubén Ramírez Hidalgo a Tommy Robredo.[1] Dvouhru si poprvé zahrál na Ecuador Open Quito 2015 po zvládnuté kvalifikaci. V první fázi singlu přehrál Ekvádorce Gonzala Escobara, aby jej následně vyřadil sedmý nasazený Srb Dušan Lajović. Bodový zisk jej posunul do elitní světové dvoustovky žebříčku ATP. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání na Miami Open 2016 v Key Biscayne, kde po zisku divoké karty skončil v prvním kole na raketě kazašského tenisty Sergije Stachovského.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu French Open 2017 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž posledním kole zdolal Američana Reillyho Opelku. V následné dvouhře jej na úvod zastavil Rus Karen Chačanov po čtyřsetovém průběhu. První přímou účast zaznamenal na Australian Open 2018, kde ve třech sadách úvodní fáze nestačil na Argentince Leonarda Mayera.[1][2]

Do premiérového finále na okruhu ATP Tour postoupil ve čtyřhře Ecuador Open Quito 2018. V boji o titul s krajanem Hansem Podlipnikem-Castillem zvítězili nad americkou dvojicí Austin Krajicek a Jackson Withrow ve dvou setech. V následném vydání deblového žebříčku ATP z 12. února 2018 mu poprvé patřila 130. příčka.[4] O necelý měsíc později prošel po výhře nad Horaciem Zeballosem do prvního finále dvouhry na Brasil Open 2018 v São Paulu. V něm jej přehrál druhý nasazený Ital Fabio Fognini po třísetovém průběhu. Do utkání přitom Jarry vstoupil ziskem třinácti míčů v řadě i první sady po 22 minutách. Následně však 30letý Ital průběh utkání otočil.[5] Ve čtvrtfinále hamburského German Open 2018 porazil člena elitní světové desítky Dominica Thiema a následně podlehl gruzínskému kvalifikantovi Nikolozi Basilašvilimu. Další semifinálové účasti dosáhl na Generali Open Kitzbühel 2018, kde soutěž opustil po porážce od Uzbeka Denise Istomina.[1][2]

 
Během US Open 2023

Týden po semifinálové účasti na Rio Open 2023 z kategorie ATP 500 získal druhý titul na santiagském Chile Open 2023, kde zvládl závěrečný zápas proti Argentinci Tomási Martínu Etcheverrymu.[6] Třetí singlovou trofej vybojoval na antukovém Geneva Open 2023. Do finále prošel přes světovou čtyřku a dvojnásobného obhájce Caspera Ruuda a Alexandra Zvereva. Proti Ruudovi dosáhl páté výhry nad členem první světové desítky a první takové od roku 2019.[7] V zápase o titul zdolal čtvrtého nasazeného Bulhara Grigora Dimitrova po dvousetovém průběhu. Po skončení se posunul na nové kariérní maximum, 35. místo žebříčku.[8] Následně premiérově postoupil do třetí fáze French Open 2023 po výhrách nad Bolivijcem Hugem Dellienem a šestnáctým nasazeným Američanem Tommym Paulem.

Dopingová kauza editovat

Pozitivní dopingový test na selektivní modulátor receptoru androgenu ligandrol a anabolický steroid stanozolol měl 19. listopadu 2019 po mezistátním utkání Chile s Argentinou na finálovém turnaji Davis Cupu 2019. Informaci oznámil v lednu 2020, s tím že jej Mezinárodní tenisová federace (ITF) do vyřešení případu suspendovala. Přítomnost zakázaných látek v těle zdůvodnil možnou kontaminací doplňků stravy z Brazílie.[9] V dubnu 2020 mu ITF vyměřila jedenáctiměsíční zákaz startu, s vypršením v listopadu téhož roku.[10][11]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (0)
ATP Tour 500 (1–0 Č)
ATP Tour 250 (3–3 D; 1–0 Č)

Dvouhra: 6 (3–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 4. března 2018 São Paulo, Brazílie antuka (h)   Fabio Fognini 6–1, 1–6, 4–6
Finalista 2. 19. května 2019 Ženeva, Švýcarsko antuka   Alexander Zverev 3–6, 6–3, 6–7(8–10)
Vítěz 1. 21. července 2019 Båstad, Švédsko antuka   Juan Ignacio Londero 7–6(9–7), 6–4
Vítěz 2. 5. března 2023 Santiago, Chile antuka   Tomás Martín Etcheverry 6–7(5–7), 7–6(7–5), 6–2
Vítěz 3. 27. května 2023 Ženeva, Švýcarsko antuka   Grigor Dimitrov 7–6(7–1), 6–1
Finalista 3. 18. února 2024 Buenos Aires, Argentina antuka   Facundo Díaz Acosta 3–6, 4–6

Čtyřhra: 2 (2–0) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 11. února 2018 Quito, Ekvádor antuka   Hans Podlipnik   Austin Krajicek
  Jackson Withrow
7–6(8–6), 6–3
Vítěz 2. 24. února 2019 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Máximo González   Thomaz Bellucci
  Rogério Dutra da Silva
6–7(3–7), 6–3, [10–7]

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures editovat

Legenda
Challengery (5–5 D; 5–3 Č)
Futures (6–5 D; 7–5 Č)

Dvouhra: 21 (11–10) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 20140127a27. ledna 2014 Carlos Paz, Argentina antuka   Andrea Collarini 6–3, 0–6, 2–6
Finalista 2. 20140317a17. března 2014 Santiago, Chile antuka   Gonzalo Lama 1–6, 2–6
Vítěz 1. 20140505a5. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka   Mitchell Krueger 6–1, 7–6(8–6)
Finalista 3. 20140602a2. června 2014 Madrid, Španělsko antuka   Cristian Garín 6–3, 3–6, 1–6
Finalista 4. 20140623a23. června 2014 Šabac, Srbsko antuka   Pedja Krstin 7–5, 4–6, 6–7(5–7)
Vítěz 2. 20140630a30. června 2014 Saarlouis, Německo antuka   Mats Moraing 6–4, 4–6, 6–4
Finalista 1. 20140921a21. září 2014 Quito, Ekvádor antuka   Horacio Zeballos 4–6, 6–7(8–10)
Finalista 5. 20160821a21. srpna 2016 Mediaș, Rumunsko antuka   Miliaan Niesten 7–6(7–3), 2–6, 6–7(4–7)
Vítěz 3. 20160828a28. srpna 2016 Galați, Rumunsko antuka   Gabriel Alejandro Hidalgo 6–3, 6–1
Vítěz 4. 20161204a4. prosince 2016 Talca, Chile antuka   Bastian Malla 6–1, 7–6(7–3)
Vítěz 5. 20161218a18. prosince 2016 Talca, Chile antuka   Cristóbal Saavedra-Corvalán 2–6, 6–1, 6–4
Vítěz 6. 20161225a25. prosince 2016 Santiago, Chile antuka   Bastian Malla 6–3, 6–3
Finalista 2. 20170226a26. února 2017 Cuernavaca, Mexiko tvrdý   Alexandr Bublik 6–7(5–7), 4–6
Finalista 3. 20170311a11. března 2017 Santiago, Chile antuka   Rogério Dutra da Silva 5–7, 3–6
Vítěz 1. 20170716a16. července 2017 Medellín, Kolumbie antuka   João Souza 6–1, 3–6, 7–6(7–0)
Vítěz 2. 20170903a3. září 2017 Quito, Ekvádor antuka   Gerald Melzer 6–3, 6–2
Vítěz 3. 20171118a18. listopadu 2017 Santiago, Chile antuka   Marcelo Arévalo 6–1, 7–5
Vítěz 4. duben 2021 Salinas, Ekvádor tvrdý   Nicolás Mejía 7–6(9–7), 6–1
Finalista 4. květen 2021 Salinas, Ekvádor tvrdý   Emilio Gómez 6–4, 6–7(6–8), 4–6
Finalista 5. srpen 2021 Lüdenscheid, Německo antuka   Daniel Altmaier 6–7(1–7), 6–4, 3–6
Vítěz 5. říjen 2021 Lima, Peru antuka   Juan Manuel Cerúndolo 6–2, 7–5

Čtyřhra (15 titulů) editovat

č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
1. 20121022a22. října 2012 Villa Alemana, Chile antuka   Gonzalo Lama   Gabriel Hidalgo
  Mauricio Pérez Mota
5–7, 6–3, 10–4
2. 20130429a29. dubna 2013 Santiago, Chile antuka   Cristian Garín   Guillermo Rivera-Aránguiz
  Cristóbal Saavedra-Corvalán
6–2, 6–2
1. 20. dubna 2014 Santiago, Chile antuka   Cristian Garín   Jorge Aguilar
  Hans Podlipnik-Castillo
bez boje
3. 20140512a12. května 2014 Orange Park, Spojené státy antuka   Tiago Lopes   Bjorn Fratangelo
  Mitchell Krueger
7–5, 6–1
4. 20140831a31. srpna 2014 Medellín, Kolumbie antuka   Fabiano de Paula   Dean O'Brien
  Juan-Carlos Spir
2–6, 6–2, 11–9
2. 25. října 2014 Córdoba, Argentina antuka   Marcelo Demoliner   Hugo Dellien
  Juan Ignacio Londero
6–3, 7–5
5. 20160207a7. února 2016 Palm Coast, Spojené státy antuka   Juan Carlos Sáez   Péter Nagy
  Will Spencer
6–1, 6–2
3. 20160710a10. července 2016 Cali, Kolumbie antuka   Hans Podlipnik-Castillo   Erik Crepaldi
  Daniel Dutra da Silva
6–1, 7–6(8–6)
6. 20160821a21. srpna 2016 Mediaș, Rumunsko antuka   Simón Navarro   Victor-Mugurel Anagnastopol
  Victor Vlad Cornea
6–3, 6–4
7. 20161225a25. prosince 2016 Santiago, Chile antuka   Guillermo Núñez   Carlos Cuevas
  Juan Pablo Paz
6–3, 7–5
4. 20170311a11. března 2017 Santiago, Chile antuka   Tomás Barrios   Máximo González
  Andrés Molteni
6–4, 6–3
5. 20170812a12. srpna 2017 Floridablanca, Kolumbie antuka   Sergio Galdós   Sekou Bangoura
  Evan King
6–3, 5–7, [10–1]
6. 20211009a9. října 2021 Santiago, Mexiko antuka   Diego Hidalgo   Evan King
  Max Schnur
6–3, 5–7, [10–6]
7. 20211023a23. října 2021 Bogotá, Kolumbie antuka   Roberto Quiroz   Nicolás Barrientos
  Alejandro Gómez
6–7(4–7), 7–5, [10–4]
8. 20220409a9. dubna 2022 Ciudád de Mexico, Mexiko antuka   Matheus Pucinelli de Almeida   Jonathan Eysseric
  Artem Sitak
6-2, 6-3

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Čtyřhra: 1 (0–1) editovat

stav rok turnaj Povrch spoluhráč soupeř ve finále výsledek
Finalista 2013 French Open antuka   Cristian Garín   Kyle Edmund
  Frederico Ferreira Silva
3–6, 3–6

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nicolás Jarry na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m Nicolás Jarry na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  2. a b c d e f Nicolás Jarry na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  3. Nicolás Jarry na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  4. Mariano Muñoz Scarpa. Hans Podlipnik y Nicolás Jarry, campeones en ATP de Quito [online]. farodeportivo.cl, 2018-02-11 [cit. 2018-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-20. (španělsky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Fognini v Sao Paulu získal 6. titul, opět slaví na antuce [online]. TenisPortal.cz, 2018-03-04 [cit. 2018-03-15]. Dostupné online. 
  6. Nicolas Jarry Wins Santiago Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-06 [cit. 2023-03-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Jarry Upsets Ruud, Reaches Geneva SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-25 [cit. 2023-05-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-26. (anglicky) 
  8. Nicolas Jarry Wins Geneva Title, Defeats Grigor Dimitrov. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-27 [cit. 2023-05-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-27. (anglicky) 
  9. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz, ČTK. Deblová jednička Kolumbijec Farah a Chilan Jarry měli dopingový nález. TenisPortal.cz [online]. [cit. 2020-01-15]. Dostupné online. 
  10. ČTK. Jarry dostal za dopingový nález v Davis Cupu trest na 11 měsíců. Sport.cz [online]. Londýn: 2020-04-20 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. 
  11. Nicolas Jarry receives 11-month doping ban, blames Brazilian vitamins. Tennis.com [online]. 2020-04-20 [cit. 2020-12-05]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy editovat