Wikipedie

Žebříček ATP

Žebříček ATP
FedEx ATP Rankings
________________________
Současné světové jedničky
Rafael Nadal Španělsko Španělsko 8. období ve dvouhře od 4. listopadu 2019 (85 dní)
Rafael Nadal
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
8. období ve dvouhře
od 4. listopadu 2019 (85 dní)
Juan Sebastián Cabal Kolumbie Kolumbie 1. období ve čtyřhře od 15. července 2019 (197 dní)
Juan Sebastián Cabal
KolumbieKolumbie Kolumbie
1. období ve čtyřhře
od 15. července 2019 (197 dní)
Robert Farah Kolumbie Kolumbie 1. období ve čtyřhře od 15. července 2019 (197 dní) __________________________ žebříček zaveden: 23. srpna 1973
Robert Farah
KolumbieKolumbie Kolumbie
1. období ve čtyřhře
od 15. července 2019 (197 dní)
__________________________
žebříček zaveden: 23. srpna 1973

Žebříček ATP (oficiálně anglicky FedEx ATP Rankings)[1] je pořadí tenistů, které sestavuje Asociace tenisových profesionálů (ATP) na základě dlouhodobých výsledků profesionálních turnajů. Aktualizace pořadí je zveřejňována každé pondělí (vyjma grandslamů a dvoutýdenních událostí Indian Wells Masters a Miami Masters). Týdenní periodicita započala v roce 1979.[2]

Klasifikace zahrnuje body získané na okruzích ATP a ITF za předchozích 52 týdnů, čímž byla v tenise oficiálně zakotvena pozice „světové jedničky“. První vydání žebříčku proběhlo 23. srpna 1973.[3] Pro hráče dvouhry a jednotlivce ve čtyřhře jsou sestavovány samostatné žebříčky.

Na základě pořadí se hráči kvalifikují do jednotlivých turnajů různé úrovně. Z postavení se také vychází při nasazování v soutěži. Především masmédii je žebříček používán jako snadný způsob poměřování úrovně jednotlivých tenistů.

Vedle průběžného 52týdenního žebříčku pro nasazování do turnajů existuje také klasifikace ATP Race (tzv. Race to [city] – závod do [města]), která je na začátku každé nové sezóny – v lednu – anulována. Jedná se o žebříček dvouhry a párů. ATP Race je rozhodující pro účast nejlepších singlistů a deblových párů na závěrečném turnaji kalendářního roku ATP Finals – Turnaji mistrů.

Od roku 1973 bylo světovými jedničkami 26 hráčů dvouhry, z nichž 17 zakončilo na této pozici sezónu. Na počátku listopadu 2019 se do čela klasifikace posedmé vrátil Španěl Rafael Nadal i přes absenci od vítězného US Open 2019, aby zahájil osmé období v roli jedničky.[4] Ve čtyřhře se na prvním místě vystřídalo celkem 54 tenistů. Deblovými světovými jedničkami se po červencovém Wimbledonu 2019 poprvé stali Juan Sebastián Cabal s Robertem Farahem, jakožto první kolumbijští tenisté na vrcholu žebříčků ATP a WTA.[5]

HistorieEditovat

ŽebříčekEditovat

ATP vznikla jako odborová organizace v roce 1972. Iniciátory založení se stali Jack Kramer, Cliff Drysdale a Donald Dell. Význam organizace vzrostl po Wimbledonu 1973, který 81 členů bojkotovalo.[6] Dva měsíce poté, během srpna, byl zaveden bodový žebříčkový systém k objektivizaci účasti a nasazování hráčů na turnajích.[7]

Nový systém žebříčku ATP byl rychle implementován do mužského tenisu.[8] Zatímco drtivá většina členů ATP se vyslovila ve prospěch objektivního přístupu na turnaje podle klasifikace, první světová jednička ATP Ilie Năstase se vyjádřila kriticky, protože „každému bylo přiděleno číslo visící nad dalšími,“ což mezi tenisty vedlo k více konkurenční a méně kolegiální atmosféře.[9]

Původní kritéria k sestavování žebříčku ATP, s týdenní periodicitou až od poloviny roku 1979, vycházela ze zprůměrování bodových výsledků hráče na všech turnajích. V průběhu 80. let byla metodika několikrát revidována.[7][8] Od sezóny 1990, kdy ATP získala dominantní postavení a kdy vznikl okruh ATP Tour, byla žebříčková kritéria nahrazena systémem nejlepších výsledků po vzoru soutěžního alpského lyžování.[8] Původně se započítávaly nejlepší výsledky ze čtrnácti událostí. V roce 2000 došlo k rozšíření na osmnáct turnajů.[8] Ve dvouhře je maximální bodový zisk generován ze zápočtu povinně hraných 4 Grand Slamů, 8 Mastersů a dalších 5 turnajů v kategorii ATP 500 včetně bodově sem náležíjícího Monte-Carlo Masters, což znamená maximální zisk 19 500 bodů před ATP Finals, a po jeho skončení 21 000 bodů v konečné klasifikaci.

Světové jedničkyEditovat

 
Rumun Ilie Năstase se stal 23. srpna 1973 historicky první světovou jedničkou na žebříčku ATP

Od roku 1973 se na čele singlové klasifikace vystřídalo dvacet šest tenistů – tzv. světových jedniček.[10][11] Američan Pete Sampras drží rekord v počtu šesti sezón, jež zakončil na prvním místě (navíc bez přerušení).[12][13] Švýcar Roger Federer pak strávil na čele nejvyšší počet 308 týdnů i nejdelší období bez přerušení, když první místo neopustil 237 týdnů.[14]

Dva hráči, československý reprezentant Ivan Lendl a Chilan Marcelo Ríos, se na vrchol dostali aniž by předtím vyhráli jeden z Grand Slamů.[15] Lendl opanoval čelo 21. února 1983 a premiérový major získal na French Open 1984.[16] Rios klasifikaci ovládl 30. března 1998 a zůstává jedinou světovou jedničkou, jíž se nepodařilo dosáhnout na grandslamový vavřín.[17][18] Nejkratší dobu na tenisovém trůnu strávil Australan Patrick Rafter a to pouze jediný týden.

Australský hráč Lleyton Hewitt drží rekord nejmladší světové jedničky – věkem 20 let a 268 dní, tak i nejmladšího takového hráče v závěrečné klasifikaci sezóny.[19][20] Naopak nejstarším se v tomto parametru stal Ivan Lendl, když sezonu 1989 zakončil ve věku 29 let a 299 dní. Roger Federer si díky finálové účasti na MercedesCupu 2018 zajistil pátý návrat na pozici světové jedničky a ve věku 36 let a 10 měsíců a 9 dní se 18. června 2018 stal nejstarším mužem na této pozici.[21] Zároveň byl i nejstarším hráčem v první světové stovce. Překonal tak věkový rekord tehdy 33letého Andreho Agassiho, který v roce 2003 figuroval na čele klasifikace a také představoval nejstaršího muže v Top 100.[22] Již čtvrtý Švýcarův návrat do čela v únoru 2018 se uskutečnil po 5 letech a 106 dnech, což znamenalo nejdelší období mezi dvěma kralováními mužskému tenisu, když jedničkou nebyl mezi listopadem 2012 a únorem 2018.[23]

Nejčastěji se světové jedničky střídaly v sezóně 1983, když se na vrcholu klasifikace proměnilo jméno tenisty desetkrát. O prvního hráče rankingu sváděli daný rok boj John McEnroe, Jimmy Connors a Ivan Lendl.[21]

Postupem do finále pařížského BNP Paribas Masters se 29letý Skot Andy Murray stal 7. listopadu 2016 dvacátou šestou světovou jedničkou, jakožto první britský hráč ve dvouhře a nejstarší debutant na této pozici od června 1974, kdy do čela klasifikace vystoupal 30letý Australan John Newcombe. Ovládnout pořadí hráčů se mu podařilo ve své 12. profesionální sezóně a sedm let poté, co se poprvé stal světovou dvojkou, když na tomto místě strávil 76 týdnů. Více týdnů na druhé příčce, než se stali jedničkami, do té doby vydrželi pouze Rafael Nadal (160) a Boris Becker (108). Za předešlý rok, z něhož se žebříček tvořil, dosáhl Skot zápasové bilance 76–11 se ziskem sedmi titulů z jedenácti finále.[24]

Američan Mike Bryan, který v červenci 2018 zahájil třinácté období, se na vrchol deblové klasifikace vrátil ve 40 letech a 78 dnech jako nejstarší světová jednička ATP v historii. Věkový rekord do té doby držel Daniel Nestor ze září 2012, kdy mu bylo 40 let a 5 dní. Na čele vydržel jeden rok do skončení Wimbledonu 2019.[25]

Způsob sestavováníEditovat

Způsob započítávání bodů do žebříčku ATP se v historii měnil. Současný způsob výpočtu je následující:

  • Body se přidělují za účast (postup do dalších kol, vítězství) v jednotlivých turnajích okruhu ATP, případně i challengerech a turnajích Futures okruhu ITF.
  • Započítávají se body ze třinácti tzv. „povinných“ turnajů (čtyři grandslamové turnaje a devět turnajů série Masters) a pět nejlepších výsledků z dalších turnajů.
  • Pokud se tenista některých „povinných“ turnajů neúčastnil, počítají se mu namísto toho body z jiného turnaje.
  • Účastníkům závěrečného Turnaje mistrů se počítají body i z tohoto turnaje (mají tedy započítány body z 19 namísto 18 turnajů).
  • Body za turnaje ITF (série Futures) se započítávají až druhé pondělí po týdnu, kdy se turnaj konal.
  • Body z turnajů zůstávají v žebříčku započítány 52 týdnů. Výjimkou jsou body za Turnaj mistrů, které jsou z žebříčku odečteny následující pondělí po posledním turnaji ATP následujícího roku.

Od roku 2016 nejsou přidělovány body ze zápasů Davisova poháru[26] a bodově nebyly ohodnoceny ani Letní olympijské hry 2016.[27]

Rozdělování bodůEditovat

ATP TourEditovat

ATP Tour 2020[1]
↓kategorie / fáze→ vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 64 v kole 128 v kole QV Q3 Q2 Q1
Grand Slam (128S) 2000 1200 720 360 180 90 45 10 25 16 8 0
Grand Slam (64D) 2000 1200 720 360 180 90 0 N/A 25 N/A 0 0
ATP Finals (8S/8D) 1500 (max)
1100 (min)		 1000 (max)
600 (min)		 600 (max)
200 (min)		 200 za každou výhru v základní skupině,
+400 za výhru v semifinále, +500 za výhru ve finále
ATP Tour Masters 1000 (96S) 1000 600 360 180 90 45 25 10 16 N/A 8 0
ATP Tour Masters 1000 (56S/48S) 1000 600 360 180 90 45 10 N/A 25 N/A 16 0
ATP Tour Masters 1000 (32D/24D) 1000 600 360 180 90 0 N/A N/A N/A N/A N/A N/A
ATP Cup 750 (max)
ATP Tour 500 (48S) 500 300 180 90 45 20 0 N/A 10 N/A 4 0
ATP Tour 500 (32S) 500 300 180 90 45 0 N/A N/A 20 N/A 10 0
ATP Tour 500 (16D) 500 300 180 90 0 N/A N/A N/A 20 N/A 0 0
ATP Tour 250 (56S/48S) 250 150 90 45 20 10 0 N/A 5 3 0 0
ATP Tour 250 (32S/28S) 250 150 90 45 20 0 N/A N/A 12 6 0 0
ATP Tour 250 (24D) 250 150 90 45 20 0 N/A N/A N/A N/A N/A N/A
ATP Tour 250 (16D) 250 150 90 45 0 N/A N/A N/A N/A N/A N/A N/A
QV – vítěz kvalifikace, Q1–3 – 1. až 3. kolo kvalifikace, (xS/D) – „x“ počet hráčů dvouhry/čtyřhry v soutěži

ATP Challenger TourEditovat

ATP Challenger Tour 2020[1]
Kategorie Dvouhra Čtyřhra
vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole 48 v kole VQ vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole
Challenger 125 125 75 45 25 10 5 0 1 125 75 45 25 0
Challenger 110 110 65 40 20 9 5 0 1 110 65 40 20 0
Challenger 100 100 60 35 18 8 5 0 1 100 60 35 18 0
Challenger 90 90 55 33 17 8 5 0 1 90 55 33 17 0
Challenger 80 80 48 29 15 7 4 0 1 80 48 29 15 0
Challenger 50 50 30 15 7 4 0 N/A 1 50 30 15 7 0
VQ – vítěz kvalifikace

Mužský okruh ITFEditovat

Mužský okruh ITF 2020[1]
↓kategorie / fáze→ vítězové finalisté semifinalisté čtvrtfinalisté 16 v kole 32 v kole
ITF 25 000 $+H (S) / ITF 25 000 (S) 20 12 6 3 1 N/A
ITF 25 000 $+H (D) / ITF 25 000 (D) 20 12 6 3 N/A N/A
ITF 15 000 $+H (S) / ITF 15 000 (S) 10 6 4 2 1 N/A
ITF 15 000 $+H (D) / ITF 15 000 (D) 10 6 4 2 N/A N/A
S – dvouzhra, D – čtyřhra; H – turnaj hráčům zajišťuje tzv. Hospitality

Světové jedničky ve dvouhřeEditovat

Seznam uvádí tenisty, kteří dosáhli na pozici světové jedničky ve dvouhře od srpna 1973.

Přehled dvouhryEditovat

Poř. tenista stát prvně klasifikován týdnů celkem
1. Roger Federer Švýcarsko  Švýcarsko 2. února 2004 310
2. Pete Sampras Spojené státy americké  Spojené státy americké 12. dubna 1993 286
3. Novak Djoković Srbsko  Srbsko 4. července 2011 275
4. Ivan Lendl Československo  Československo 28. února 1983 270
5. Jimmy Connors Spojené státy americké  Spojené státy americké 29. července 1974 269
6. Rafael Nadal Španělsko  Španělsko 18. srpna 2008 207
7. John McEnroe Spojené státy americké  Spojené státy americké 3. března 1980 170
8. Björn Borg Švédsko  Švédsko 23. srpna 1977 109
9. Andre Agassi Spojené státy americké  Spojené státy americké 10. dubna 1995 101
10. Lleyton Hewitt Austrálie  Austrálie 19. listopadu 2001 80
11. Stefan Edberg Švédsko  Švédsko 13. srpna 1990 72
12. Jim Courier Spojené státy americké  Spojené státy americké 10. února 1992 58
13. Gustavo Kuerten Brazílie  Brazílie 4. prosince 2000 43
14. Andy Murray Spojené království  Spojené království 7. listopadu 2016 41
15. Ilie Năstase Rumunsko  Rumunsko 23. srpna 1973 40
16. Mats Wilander Švédsko  Švédsko 12. září 1988 20
17. Andy Roddick Spojené státy americké  Spojené státy americké 3. listopadu 2003 13
18. Boris Becker Německo  Německo 28. ledna 1991 12
19. Marat Safin Rusko  Rusko 20. listopadu 2000 9
20. John Newcombe Austrálie  Austrálie 3. června 1974 8
Juan Carlos Ferrero Španělsko  Španělsko 8. září 2003 8
22. Thomas Muster Rakousko  Rakousko 12. února 1996 6
Marcelo Ríos Chile  Chile 30. března 1998 6
Jevgenij Kafelnikov Rusko  Rusko 3. května 1999 6
25. Carlos Moyà Španělsko  Španělsko 15. března 1999 2
26. Patrick Rafter Austrálie  Austrálie 26. července 1999 1
      – aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; stav k 13. lednu 2020

Bez přerušení – Top 20 dvouhryEditovat

 
Roger Federer drží rekord v celkovém počtu 310 týdnů na čele žebříčku, stejně jako v setrvání na první příčce bez přerušení – 237 týdnů
Poř. tenista týdnů
1.   Federer, RogerRoger Federer (1) 237
2.   Connors, JimmyJimmy Connors (1) 160
3.   Lendl, IvanIvan Lendl (1) 157
4.   Djoković, NovakNovak Djoković (1) 122
5.   Sampras, PetePete Sampras (1) 102
6.   Connors, JimmyJimmy Connors (2) 84
7.   Sampras, PetePete Sampras (2) 82
8.   Lendl, IvanIvan Lendl (2) 80
9.   Hewitt, LleytonLleyton Hewitt (1) 75
10.   McEnroe, JohnJohn McEnroe (1) 58
11.   Nadal, RafaelRafael Nadal (1) 56
12.   McEnroe, JohnJohn McEnroe (2) 53
  Djoković, NovakNovak Djoković (2) 53
14.   Agassi, AndreAndre Agassi (1) 52
  Djoković, NovakNovak Djoković (3)
16.   Federer, RogerRoger Federer (2) 48
  Djoković, NovakNovak Djoković (2) 48
18.   Borg, BjörnBjörn Borg (1) 46
  Nadal, RafaelRafael Nadal (2) 46
20.   Murray, AndyAndy Murray (1) 41
      – aktivní hráč; tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20.

Týdny na čele žebříčku dvouhry podle státuEditovat

Poř. stát hráčů týdnů tenisté zdroj
1. Spojené státy americké  Spojené státy americké 6 896 Jimmy Connors, John McEnroe, Jim Courier, Pete Sampras, Andre Agassi, Andy Roddick [28]
2. Švýcarsko  Švýcarsko 1 310 Roger Federer [28]
3. Srbsko  Srbsko 1 275 Novak Djoković [28]
4. Československo  Československo 1 270 Ivan Lendl [28]
5. Španělsko  Španělsko 3 217 Carlos Moyà, Juan Carlos Ferrero, Rafael Nadal [28]
6. Švédsko  Švédsko 3 201 Björn Borg, Mats Wilander, Stefan Edberg [28]
7. Austrálie  Austrálie 3 89 John Newcombe, Patrick Rafter, Lleyton Hewitt [28]
8. Brazílie  Brazílie 1 43 Gustavo Kuerten [28]
9. Spojené království  Spojené království 1 41 Andy Murray [28]
10. Rumunsko  Rumunsko 1 40 Ilie Năstase [28]
11. Rusko  Rusko 2 15 Jevgenij Kafelnikov, Marat Safin [28]
12. Německo  Německo 1 12 Boris Becker [28]
13. Rakousko  Rakousko 1 6 Thomas Muster [28]
Chile  Chile 1 6 Marcelo Ríos [28]
stav k 13. ledna 2020; tučně – aktivní hráči

Konečný žebříček dvouhryEditovat

Rekordní počet šesti zakončených sezón na čele světové klasifikace drží Američan Pete Sampras, když tento rekord vytvořil v letech 1993–1998 bez přerušení.

Pouze pět hráčů figurovalo na čele žebříčku po všechny týdny jediného kalendářního roku. Švýcar Roger Federer pak jako jediný dokázal tento výkon zopakovat třikrát v řadě, a to v letech 2005–2007. Srb Novak Djoković se stal v roce 2018 historicky první konečnou jedničkou i přesto, že byl v průběhu sezóny postaven mimo elitní světovou dvacítku.[29]

Nejstarší konečnou jedničkou se roku 2019 stal Rafael Nadal ve 33 letech, jakožto první v pěti sezónách s přerušením. Vytvořil také rekordní 11leté období mezi prvním a posledním zakončením (2008–2019).[30]

V období 2000–2019 se devětkrát o konečné jedničce rozhodovalo až na závěrečném Turnaji mistrů, a to v sezónách 2000 (Kuerten), 2001–2002 (Hewitt), 2003 (Roddick), 2009 (Federer), 2013 (Nadal), 2014 (Djoković) a 2016 (Murray).[30]

Počet zakončení na čele žebříčku dvouhryEditovat

 
Ivan Lendl zakončil sezónu čtyřikrát jako světová jednička
počet stát tenista
6 Spojené státy americké  Spojené státy americké Sampras, PetePete Sampras
5 Spojené státy americké  Spojené státy americké Connors, JimmyJimmy Connors
Švýcarsko  Švýcarsko Federer, RogerRoger Federer
Srbsko  Srbsko Djoković, NovakNovak Djoković
Španělsko  Španělsko Nadal, RafaelRafael Nadal
4 Spojené státy americké  Spojené státy americké McEnroe, JohnJohn McEnroe
Československo  Československo Lendl, IvanIvan Lendl
2 Švédsko  Švédsko Borg, BjörnBjörn Borg
Švédsko  Švédsko Edberg, StefanStefan Edberg
Austrálie  Austrálie Hewitt, LleytonLleyton Hewitt
1 Rumunsko  Rumunsko Năstase, IlieIlie Năstase
Švédsko  Švédsko Wilander, MatsMats Wilander
Spojené státy americké  Spojené státy americké Courier, JimJim Courier
Spojené státy americké  Spojené státy americké Agassi, AndreAndre Agassi
Brazílie  Brazílie Kuerten, GustavoGustavo Kuerten
Spojené státy americké  Spojené státy americké Roddick, AndyAndy Roddick
Spojené království  Spojené království Murray, AndyAndy Murray

Jedničky na konečném žebříčku dvouhryEditovat

 
Pete Sampras zakončil šestkrát sezónu jako světová jednička, což představuje rekord
Rok tenista body ATP zdroj
1973   Năstase, IlieIlie Năstase (1) N/A [31]
1974   Connors, JimmyJimmy Connors (2) [32][33]
1975   Connors, JimmyJimmy Connors§ [32][33]
1976   Connors, JimmyJimmy Connors§ [32][33]
1977   Connors, JimmyJimmy Connors [34]
1978   Connors, JimmyJimmy Connors§ [34]
1979   Borg, BjörnBjörn Borg (3) [34]
1980   Borg, BjörnBjörn Borg [34]
1981   McEnroe, JohnJohn McEnroe (4) [34][35]
1982   McEnroe, JohnJohn McEnroe [34][35]
1983   McEnroe, JohnJohn McEnroe [34][35]
1984   McEnroe, JohnJohn McEnroe [34][35]
1985   Lendl, IvanIvan Lendl (5) [34][36]
1986   Lendl, IvanIvan Lendl§ [36]
1987   Lendl, IvanIvan Lendl§ [36]
1988   Wilander, MatsMats Wilander (6) [35]
1989   Lendl, IvanIvan Lendl [35]
1990   Edberg, StefanStefan Edberg (7) [37]
1991   Edberg, StefanStefan Edberg [37][38]
1992   Courier, JimJim Courier (8) [39]
1993   Sampras, PetePete Sampras (9) [13]
1994   Sampras, PetePete Sampras§ [40]
1995   Sampras, PetePete Sampras [13]
1996   Sampras, PetePete Sampras 3 760 [13]
1997   Sampras, PetePete Sampras§ 3 666 [40]
1998   Sampras, PetePete Sampras 3 131 [13]
1999   Agassi, AndreAndre Agassi (10) 4 059 [41]
2000   Kuerten, GustavoGustavo Kuerten (11) 4 195 [38][42]
2001   Hewitt, LleytonLleyton Hewitt (12) 4 365 [43]
2002   Hewitt, LleytonLleyton Hewitt§ 4 485 [44]
2003   Roddick, AndyAndy Roddick (13) 4 535 [45]
2004   Federer, RogerRoger Federer (14) 6 335 [46]
2005   Federer, RogerRoger Federer§ 6 725 [47]
2006   Federer, RogerRoger Federer§ 8 370 [48]
2007   Federer, RogerRoger Federer§ 7 180 [49][50]
2008   Nadal, RafaelRafael Nadal (15) 6 675 [51]
2009   Federer, RogerRoger Federer 10 550 [52]
2010   Nadal, RafaelRafael Nadal 12 450 [53][54]
2011   Djoković, NovakNovak Djoković (16) 13 630 [55]
2012   Djoković, NovakNovak Djoković 12 920 [56]
2013   Nadal, RafaelRafael Nadal 13 030 [57][58]
2014   Djoković, NovakNovak Djoković 11 360 [59]
2015   Djoković, NovakNovak Djoković 16 585 [60][61]
2016   Murray, AndyAndy Murray (17) 12 685 [62]
2017   Nadal, RafaelRafael Nadal 10 645 [63]
2018   Djoković, NovakNovak Djoković 9 045 [29]
2019   Nadal, RafaelRafael Nadal 9 985 [30]
     § – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku

Hráči, kteří se stali jedničkami bez výhry na GS dvouhryEditovat

Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.

Tenista datum poprvé jedničkou první finále na grandslamu první titul na grandslamu zdroj
  Ivan Lendl 28. února 1983 French Open 1981 French Open 1984 [15]
  Marcelo Ríos 30. března 1998 Australian Open 1998 žádný [15]

Hráči nejvýše postavení na 2. až 5. místě ve dvouhřeEditovat

Následující přehled uvádí tenisty, jejichž nejvyšším postavením na žebříčku ATP ve dvouhře bylo 2. až 5. místo.

Hráči na 2. místě žebříčku ATP dvouhry
Světová dvojka prvně klasifikován
  Manuel Orantes 23. srpna 1973
  Guillermo Vilas 30. dubna 1975
  Arthur Ashe 10. května 1976
  Michael Stich 22. listopadu 1993
 /  Goran Ivanišević 4. července 1994
  Michael Chang 9. září 1996
  Petr Korda 2. února 1998
  Àlex Corretja 1. února 1999
  Magnus Norman 12. června 2000
  Tommy Haas 13. května 2002
Hráči na 3. místě žebříčku ATP dvouhry
Světová trojka prvně klasifikován
  Stan Smith 23. srpna 1973
  Tom Okker 2. března 1974
  Rod Laver 9. srpna 1974
  Brian Gottfried 19. června 1977
  Vitas Gerulaitis 27. února 1978
  Yannick Noah 7. července 1986
  Sergi Bruguera 1. srpna 1994
  Guillermo Coria 3. května 2004
  David Nalbandian 20. března 2006
  Ivan Ljubičić 1. května 2006
  Nikolaj Davyděnko 6. listopadu 2006
  David Ferrer 8. července 2013
  Stan Wawrinka 27. ledna 2014
  Milos Raonic 21. listopadu 2016
  Alexander Zverev 6. listopadu 2017
  Grigor Dimitrov 20. listopadu 2017
  Marin Čilić 29. ledna 2018
  Juan Martín del Potro 13. srpna 2018
Hráči na 4. místě žebříčku ATP dvouhry
Světová čtyřka prvně klasifikován
  Adriano Panatta 24. srpna 1976
  Raúl Ramírez 7. listopadu 1976
  Roscoe Tanner 30. července 1979
  Gene Mayer 6. října 1980
  José Luis Clerc 3. srpna 1981
  Miloslav Mečíř 22. února 1988
  Pat Cash 9. května 1988
  Brad Gilbert 1. ledna 1990
  Andrés Gómez 11. června 1990
  Guy Forget 25. března 1991
  Andrij Medveděv 16. května 1994
 /  Greg Rusedski 6. října 1997
  Jonas Björkman 3. listopadu 1997
  Richard Krajicek 29. března 1999
  Todd Martin 13. září 1999
  Thomas Enqvist 15. listopadu 1999
  Nicolas Kiefer 10. ledna 2000
  Tim Henman 8. července 2002
  Sébastien Grosjean 28. října 2002
  James Blake 20. listopadu 2006
  Robin Söderling 15. listopadu 2010
  Kei Nišikori 2. března 2015
  Tomáš Berdych 18. května 2015
  Dominic Thiem 6. listopadu 2017
  Daniil Medveděv 9. září 2019
Hráči na 5. místě žebříčku ATP dvouhry
Světová pětka prvně klasifikován
  Jan Kodeš 13. září 1973
  Eddie Dibbs 24. července 1978
  Harold Solomon 5. května 1980
  Jimmy Arias 9. dubna 1984
  Anders Järryd 22. července 1985
  Kevin Curren 22. července 1985
  Henri Leconte 22. září 1986
  Cédric Pioline 8. května 2000
  Jiří Novák 21. října 2002
  Rainer Schüttler 26. dubna 2004
  Gastón Gaudio 25. dubna 2005
  Tommy Robredo 28. srpna 2006
  Fernando González 29. ledna 2007
  Jo-Wilfried Tsonga 27. února 2012
  Kevin Anderson 16. července 2018
  Stefanos Tsitsipas 5. srpna 2019
poznámky
  •      aktivní hráči

Top 5 na konečném žebříčkuEditovat

Rok 1. místo 2. místo 3. místo 4. místo 5. místo
1973   I. Năstase   J. Newcombe   J. Connors   T. Okker   S. Smith
1974   J. Connors   J. Newcombe   B. Borg   R. Laver   G. Vilas
1975   J. Connors   G. Vilas   B. Borg   A. Ashe   M. Orantes
1976   J. Connors   B. Borg   I. Năstase   M. Orantes   R. Ramírez
1977   J. Connors   G. Vilas   B. Borg   V. Gerulaitis   B. Gottfried
1978   J. Connors   B. Borg   G. Vilas   J. McEnroe   V. Gerulaitis
1979   B. Borg   J. Connors   J. McEnroe   V. Gerulaitis   R. Tanner
1980   B. Borg   J. McEnroe   J. Connors   G. Vilas   G. Mayer
1981   J. McEnroe   J. Connors   I. Lendl   B. Borg   JL. Clerc
1982   J. McEnroe   J. Connors   I. Lendl   G. Vilas   V. Gerulaitis
1983   J. McEnroe   I. Lendl   J. Connors   M. Wilander   Y. Noah
1984   J. McEnroe   J. Connors   I. Lendl   M. Wilander   A. Gómez
1985   I. Lendl   J. McEnroe   M. Wilander   J. Connors   S. Edberg
1986   I. Lendl   B. Becker   M. Wilander   Y. Noah   S. Edberg
1987   I. Lendl   S. Edberg   M. Wilander   J. Connors   B. Becker
1988   M. Wilander   I. Lendl   A. Agassi   B. Becker   S. Edberg
1989   I. Lendl   B. Becker   S. Edberg   J. McEnroe   M. Chang
1990   S. Edberg   B. Becker   I. Lendl   A. Agassi   P. Sampras
1991   S. Edberg   J. Courier   B. Becker   M. Stich   I. Lendl
1992   J. Courier   S. Edberg   P. Sampras   G. Ivanišević   B. Becker
1993   P. Sampras   M. Stich   J. Courier   S. Bruguera   S. Edberg
1994   P. Sampras   A. Agassi   B. Becker   S. Bruguera   G. Ivanišević
1995   P. Sampras   A. Agassi   T. Muster   B. Becker   M. Chang
1996   P. Sampras   M. Chang   J. Kafelnikov   G. Ivanišević   T. Muster
1997   P. Sampras   P. Rafter   M. Chang   J. Björkman   J. Kafelnikov
1998   P. Sampras   M. Ríos   À. Corretja   P. Rafter   C. Moyà
1999   A. Agassi   J. Kafelnikov   P. Sampras   T. Enqvist   G. Kuerten
2000   G. Kuerten   M. Safin   P. Sampras   M. Norman   J. Kafelnikov
2001   L. Hewitt   G. Kuerten   A. Agassi   J. Kafelnikov   JC. Ferrero
2002   L. Hewitt   A. Agassi   M. Safin   JC. Ferrero   C. Moyà
2003   A. Roddick   R. Federer   JC. Ferrero   A. Agassi   G. Coria
2004   R. Federer   A. Roddick   L. Hewitt   M. Safin   C. Moyà
2005   R. Federer   R. Nadal   A. Roddick   L. Hewitt   N. Davyděnko
2006   R. Federer   R. Nadal   N. Davyděnko   J. Blake   I. Ljubičić
2007   R. Federer   R. Nadal   N. Djoković   N. Davyděnko   D. Ferrer
2008   R. Nadal   R. Federer   N. Djoković   A. Murray   N. Davyděnko
2009   R. Federer   R. Nadal   N. Djoković   A. Murray   JM. Del Potro
2010   R. Nadal   R. Federer   N. Djoković   A. Murray   R. Söderling
2011   N. Djoković   R. Nadal   R. Federer   A. Murray   D. Ferrer
2012   N. Djoković   R. Federer   A. Murray   R. Nadal   D. Ferrer
2013   R. Nadal   N. Djoković   D. Ferrer   A. Murray   JM. Del Potro
2014   N. Djoković   R. Federer   R. Nadal   S. Wawrinka   K. Nišikori
2015   N. Djoković   A. Murray   R. Federer   S. Wawrinka   R. Nadal
2016   A. Murray   N. Djoković   M. Raonic   S. Wawrinka   K. Nišikori
2017   R. Nadal   R. Federer   G. Dimitrov   A. Zverev   D. Thiem
2018   N. Djoković   R. Nadal   R. Federer   A. Zverev   JM. del Potro
2019   R. Nadal   N. Djoković   R. Federer   D. Thiem   D. Medveděv

Světové jedničky na čele dle týdnů v desetiletíchEditovat


1970–1979Editovat

251 
 Connors
40 
 Năstase
33 
 Borg
8 
 Newcombe



1980–1989Editovat

238 
 Lendl
170 
 McEnroe
76 
 Borg
20 
 Wilander
17 
 Connors

1990–1999Editovat

276 
 Sampras
72 
 Edberg
58 
 Courier
51 
 Agassi
32 
 Lendl
12 
 Becker
6 
 Muster, Ríos, Kafelnikov
2 
 Moyà
1 
 Rafter



2000–2009Editovat

262 
 Federer
80 
 Hewitt
50 
 Agassi
46 
 Nadal
43 
 Kuerten
13 
 Roddick
10 
 Sampras
9 
 Safin
8 
 Ferrero


2010–2019Editovat

275 
 Djoković
159 
 Nadal
48 
 Federer
41 
 Murray

2020–2029Editovat

2 
 Nadal
  • Aktualizováno 20200113a13. ledna 2020


Světové jedničky ve čtyřhřeEditovat

Toto je seznam hráčů, kteří dosáhli na pozici světové jedničky v deblu od roku 1973.

Přehled čtyřhryEditovat

 
Mike Bryan drží rekord v počtu týdnů na čele deblové klasifikace ATP
Poř. stát tenista týdnů
1. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bryan, MikeMike Bryan 506
2. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bryan, BobBob Bryan 439
3. Spojené státy americké  Spojené státy americké McEnroe, JohnJohn McEnroe 269
4. Austrálie  Austrálie Woodbridge, ToddTodd Woodbridge 204
5. Kanada  Kanada Nestor, DanielDaniel Nestor 108
6. Švédsko  Švédsko Järryd, AndersAnders Järryd 107
7.   Jihoafrická republika McMillan, FrewFrew McMillan 83
Austrálie  Austrálie Woodforde, MarkMark Woodforde 83
9. Švédsko  Švédsko Björkman, JonasJonas Björkman 74
10. Nizozemsko  Nizozemsko Haarhuis, PaulPaul Haarhuis 71
11. Mexiko  Mexiko Ramirez, RaulRaul Ramirez 67
12. Bahamy  Bahamy Knowles, MarkMark Knowles 65
13. Nizozemsko  Nizozemsko Eltingh, JaccoJacco Eltingh 63
14. Spojené státy americké  Spojené státy americké Seguso, RobertRobert Seguso 62
15. Bělorusko  Bělorusko Mirnyj, MaxMax Mirnyj 57
16. Brazílie  Brazílie Melo, MarceloMarcelo Melo 56
17. Srbsko  Srbsko Zimonjić, NenadNenad Zimonjić 50
18. Austrálie  Austrálie Fitzgerald, JohnJohn Fitzgerald 40
19. Indie  Indie Paes, LeanderLeander Paes 39
Francie  Francie Mahut, NicolasNicolas Mahut 39
21. Československo  Československo Šmíd, TomášTomáš Šmíd 34
22.   Jihoafrická republika Visser, DanieDanie Visser 27
23. Spojené státy americké  Spojené státy americké Pugh, JimJim Pugh 26
Finsko  Finsko Kontinen, HenriHenri Kontinen 26
25. Spojené státy americké  Spojené státy americké Pate, DavidDavid Pate 25
26. Kolumbie  Kolumbie Farah, RobertRobert Farah 27
Kolumbie  Kolumbie Cabal, Juan SebastiánJuan Sebastián Cabal 27
28. Spojené státy americké  Spojené státy americké Johnson, DonaldDonald Johnson 20
29.   Jihoafrická republika Aldrich, PieterPieter Aldrich 19
Francie  Francie Noah, YannickYannick Noah 19
Polsko  Polsko Kubot, ŁukaszŁukasz Kubot 19
32. Spojené státy americké  Spojené státy americké Palmer, JaredJared Palmer 17
Kanada  Kanada Connell, GrantGrant Connell 17
34. Švédsko  Švédsko Edberg, StefanStefan Edberg 15
35. Spojené státy americké  Spojené státy americké Reneberg, RicheyRichey Reneberg 13
Spojené státy americké  Spojené státy americké Grabb, JimJim Grabb 13
Ekvádor  Ekvádor Gómez, AndrésAndrés Gómez 13
38. Spojené státy americké  Spojené státy americké Fleming, PeterPeter Fleming 11
Nizozemsko  Nizozemsko Okker, TomTom Okker 11
40. Spojené státy americké  Spojené státy americké Leach, RickRick Leach 9
Spojené království  Spojené království Murray, JamieJamie Murray 9
42. Zimbabwe  Zimbabwe Black, ByronByron Black 8
Spojené státy americké  Spojené státy americké Smith, StanStan Smith 8
Chorvatsko  Chorvatsko Pavić, MateMate Pavić 8
45. Jugoslávie  Jugoslávie Živojinović, SlobodanSlobodan Živojinović 7
46. Spojené státy americké  Spojené státy americké Stark, JonathanJonathan Stark 6
Španělsko  Španělsko Sánchez, EmilioEmilio Sánchez 6
  Jihoafrická republika Hewitt, BobBob Hewitt 6
49. Spojené státy americké  Spojené státy americké O'Brien, AlexAlex O'Brien 5
Spojené státy americké  Spojené státy americké Flach, KenKen Flach 5
51. Indie  Indie Bhúpatí, MahešMaheš Bhúpatí 4
Spojené státy americké  Spojené státy americké Galbraith, PatrickPatrick Galbraith 4
53. Austrálie  Austrálie McNamee, PaulPaul McNamee 3
54. Spojené státy americké  Spojené státy americké Jones, KellyKelly Jones 1
      – aktivní hráč; tučně – současná světová jednička; stav k 13. lednu 2020

Bez přerušení – Top 20 čtyřhryEditovat

 
John McEnroe strávil na čele deblové klasifikace dvě dlouhá období bez přerušení – 108 a 97 týdnů.
Poř. stát tenista týdnů
1. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bryan, MikeMike Bryan (1) 163
2. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bryan, BobBob Bryan (1) 140
3. Spojené státy americké  Spojené státy americké Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (1) 125
4. Spojené státy americké  Spojené státy americké McEnroe, JohnJohn McEnroe (1) 108
5. Spojené státy americké  Spojené státy americké McEnroe, JohnJohn McEnroe (2) 97
6. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bryan, BobBob Bryan (2) 90
Spojené státy americké  Spojené státy americké Mike Bryan (2) 90
8. Jihoafrická republika  Jihoafrická republika McMillan, FrewFrew McMillan (1) 80
9. Spojené státy americké  Spojené státy americké Bob Bryan (3) 64
Spojené státy americké  Spojené státy americké Mike Bryan (3) 64
Spojené státy americké  Spojené státy americké Bob Bryan (4) 64
Spojené státy americké  Spojené státy americké Mike Bryan (4) 64
13. Mexiko  Mexiko Ramírez, RaúlRaúl Ramírez (1) 54
14. Austrálie  Austrálie Woodforde, MarkMark Woodforde (1) 52
Spojené státy americké  Spojené státy americké Mike Bryan (5) 52
16. Švédsko  Švédsko Järryd, AndersAnders Järryd (1) 47
17. Nizozemsko  Nizozemsko Eltingh, JaccoJacco Eltingh (1) 46
18. Indie  Indie Paes, LeanderLeander Paes (1) 39
19. Francie  Francie Mahut, NicolasNicolas Mahut (1) 38
20. Československo  Československo Šmíd, TomášTomáš Šmíd (1) 34
tučně – aktuální období současné světové jedničky, pokud probíhá v rámci Top 20

Týdny na čele žebříčku čtyřhry podle státuEditovat

Poř. stát hráčů týdnů tenisté
1. Spojené státy americké  Spojené státy americké 18 1 439 John McEnroe, Stan Smith, Peter Fleming, Robert Seguso, Ken Flach, Jim Grabb, Jim Pugh, Rick Leach, David Pate, Kelly Jones, Richey Reneberg, Patrick Galbraith, Jonathan Stark, Jared Palmer, Alex O'Brien, Donald Johnson, Bob Bryan, Mike Bryan
2. Austrálie  Austrálie 4 330 Paul McNamee, John Fitzgerald, Todd Woodbridge, Mark Woodforde
3. Švédsko  Švédsko 3 196 Anders Järryd, Stefan Edberg, Jonas Björkman
4. Nizozemsko  Nizozemsko 3 145 Tom Okker, Paul Haarhuis, Jacco Eltingh
5. Jihoafrická republika  Jihoafrická republika 4 135 Bob Hewitt, Frew McMillan, Danie Visser, Pieter Aldrich
6. Kanada  Kanada 2 125 Grant Connell, Daniel Nestor
7. Mexiko  Mexiko 1 67 Raúl Ramírez
8. Bahamy  Bahamy 1 65 Mark Knowles
9. Srbsko  Srbsko
Jugoslávie  Jugoslávie		 2 57 Slobodan Živojinović, Nenad Zimonjić
Bělorusko  Bělorusko 1 Max Mirnyj
Francie  Francie 2 Yannick Noah, Nicolas Mahut
12. Brazílie  Brazílie 1 56 Marcelo Melo
13. Kolumbie  Kolumbie 2 54 Juan Sebastián Cabal, Robert Farah
14. Indie  Indie 2 43 Maheš Bhúpatí, Leander Paes
15. Československo  Československo 1 34 Tomáš Šmíd
16. Finsko  Finsko 1 26 Henri Kontinen
17. Polsko  Polsko 1 19 Łukasz Kubot
18. Ekvádor  Ekvádor 1 13 Andrés Gómez
19. Spojené království  Spojené království 9 6 Jamie Murray
20. Zimbabwe  Zimbabwe 1 8 Byron Black
Chorvatsko  Chorvatsko 1 8 Mate Pavić
22. Španělsko  Španělsko 1 6 Emilio Sánchez
stav k 13. lednu 2020; tučně – aktivní hráči

Konečný žebříček čtyřhryEditovat

Počet zakončení na čele žebříčku čtyřhryEditovat

 
Mike Bryan zakončil desetkrát sezónu na prvním místě, jeho dvojče Bob Bryan pak osmkrát
stát tenista počet
Spojené státy americké  Spojené státy americké Mike Bryan 10
Spojené státy americké  Spojené státy americké Bob Bryan 8
Spojené státy americké  Spojené státy americké John McEnroe 5
Austrálie  Austrálie Mark Woodforde 3
Austrálie  Austrálie Todd Woodbridge
  Jihoafrická republika Frew McMillan 2
Spojené státy americké  Spojené státy americké Robert Seguso
Švédsko  Švédsko Anders Järryd
Bahamy  Bahamy Mark Knowles
Brazílie  Brazílie Marcelo Melo
Mexiko  Mexiko Raúl Ramírez 1
Československo  Československo Tomáš Šmíd
Ekvádor  Ekvádor Andrés Gómez
  Jihoafrická republika Pieter Aldrich
Švédsko  Švédsko Danie Visser
Austrálie  Austrálie John Fitzgerald
Kanada  Kanada Grant Connell
Nizozemsko  Nizozemsko Jacco Eltingh
Indie  Indie Leander Paes
Švédsko  Švédsko Jonas Björkman
Bělorusko  Bělorusko Max Mirnyj
Kanada  Kanada Daniel Nestor
Srbsko  Srbsko Nenad Zimonjić
Francie  Francie Nicolas Mahut
Kolumbie  Kolumbie Juan Sebastián Cabal
Kolumbie  Kolumbie Robert Farah

Jedničky na konečném žebříčku čtyřhryEditovat

rok tenista tým
1976   Ramírez, RaúlRaúl Ramírez (1)
1977   McMillan, FrewFrew McMillan (1)
1978   McMillan, FrewFrew McMillan§ (2)
1979   McEnroe, JohnJohn McEnroe (1)
1980   McEnroe, JohnJohn McEnroe§ (2)
1981   McEnroe, JohnJohn McEnroe (3)
1982   McEnroe, JohnJohn McEnroe (4)
1983   McEnroe, JohnJohn McEnroe§ (5)   Peter Fleming (1)   John McEnroe (1)
1984   Šmíd, TomášTomáš Šmíd (1)   Mark Edmondson (1) /   Stewart, SherwoodSherwood Stewart (1)
1985   Seguso, RobertRobert Seguso (1)   Flach, KenKen Flach (1) /   Seguso, RobertRobert Seguso (1)
1986   Gómez, AndrésAndrés Gómez (1)   Gildemeister, HansHans Gildemeister (1) /   Gómez, AndrésAndrés Gómez (1)
1987   Seguso, RobertRobert Seguso (2)   Casal, SergioSergio Casal (1) /   Sánchez, EmilioEmilio Sánchez (1)
1988   Järryd, AndersAnders Järryd (1)   Leach, RobertRobert Leach (1) /   Pugh, JimJim Pugh (1)
1989   Järryd, AndersAnders Järryd (2)   Leach, RobertRobert Leach (2) /   Pugh, JimJim Pugh (2)
1990   Aldrich, PieterPieter Aldrich (1)
  Visser, DanieDanie Visser (1)		   Aldrich, PieterPieter Aldrich (1) /   Visser, DanieDanie Visser (1)
1991   Fitzgerald, JohnJohn Fitzgerald (1)   Fitzgerald, JohnJohn Fitzgerald (1) /   Järryd, AndersAnders Järryd (1)
1992   Woodforde, MarkMark Woodforde (1)   Woodforde, MarkMark Woodforde (1) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (1)
1993   Connell, GrantGrant Connell (1)   Connell, GrantGrant Connell (1) /   Galbraith, PatrickPatrick Galbraith (1)
1994   Haarhuis, PaulPaul Haarhuis (1)   Eltingh, JaccoJacco Eltingh (1) /   Haarhuis, PaulPaul Haarhuis (1)
1995   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (1)   Woodforde, MarkMark Woodforde (2) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (2)
1996   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (2)
  Woodforde, MarkMark Woodforde (2)		   Woodforde, MarkMark Woodforde (3) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (3)
1997   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (3)   Woodforde, MarkMark Woodforde (4) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (4)
1998   Eltingh, JaccoJacco Eltingh (1)   Eltingh, JaccoJacco Eltingh (2) /   Haarhuis, PaulPaul Haarhuis (2)
1999   Paes, LeanderLeander Paes (1)   Bhúpatí, MahešMaheš Bhúpatí (1) /   Paes, LeanderLeander Paes (1)
2000   Woodforde, MarkMark Woodforde (3)   Woodforde, MarkMark Woodforde (5) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (5)
2001   Björkman, JonasJonas Björkman (1)   Björkman, JonasJonas Björkman (1) /   Woodbridge, ToddTodd Woodbridge (6)
2002   Knowles, MarkMark Knowles (1)   Mark Knowles (1) /   Daniel Nestor (1)
2003   Mirnyj, MaxMax Mirnyj (1)   Bob Bryan (1) /   Mike Bryan (1)
2004   Knowles, MarkMark Knowles (2)
  Daniel Nestor (1)		   Mark Knowles (2) /   Daniel Nestor (2)
2005   Bob Bryan (1)
  Mike Bryan (1)		   Bob Bryan (2) /   Mike Bryan (2)
2006   Bob Bryan§ (2)
  Mike Bryan§ (2)		   Bob Bryan (3) /   Mike Bryan (3)
2007   Bob Bryan (3)
  Mike Bryan (3)		   Bob Bryan (4)/   Mike Bryan (4)
2008   Zimonjić, NenadNenad Zimonjić (1)   Daniel Nestor (3) /   Nenad Zimonjić (1)
2009   Bob Bryan (4)
  Mike Bryan (4)		   Bob Bryan (5)/   Mike Bryan (5)
2010   Bob Bryan (5)
  Mike Bryan (5)		   Bob Bryan (6) /   Mike Bryan (6)
2011   Bob Bryan§ (6)
  Mike Bryan§ (6)		   Bob Bryan (7) /   Mike Bryan (7)
2012   Mike Bryan (7)   Bob Bryan (8) /   Mike Bryan (8)
2013   Bob Bryan (7)   Bob Bryan (9) /   Mike Bryan (9)
  Mike Bryan§ (8)
2014   Bob Bryan§ (8)
  Mike Bryan§ (9)		   Bob Bryan (10) /   Mike Bryan (10)
2015   Marcelo Melo (1)   Jean-Julien Rojer (1) /   Horia Tecău (1)
2016   Nicolas Mahut (1)   Jamie Murray (1) /   Bruno Soares (1)
2017   Marcelo Melo (2)   Łukasz Kubot (1) /   Marcelo Melo (1)
2018   Mike Bryan (10)   Oliver Marach (1) /   Mate Pavić (1)
2019   Juan Sebastián Cabal (1)
  Robert Farah (1)		   Juan Sebastián Cabal (1) /   Robert Farah (1)
     § – na čele žebříčku všechny týdny kalendářního roku

Hráči, kteří se stali jedničkami bez výhry na GS čtyřhryEditovat

Tabulka uvádí tenisty, kteří nastoupili na pozici světové jedničky bez výhry na grandslamovém turnaji.

Hráč datum poprvé jedničkou první finále na grandslamu první titul na grandslamu
  Stefan Edberg 9. června 1986 US Open 1984 Australian Open 1987
  David Pate 14. ledna 1991 Australian Open 1991 Australian Open 1991
  Kelly Jones 12. října 1992 Australian Open 1992 žádný
  Patrick Galbraith 18. října 1993 Wimbledon 1993 žádný
  Grant Connell 15. listopadu 1993 Australian Open 1990 žádný
  Byron Black 14. února 1994 Australian Open 1994 French Open 1994

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků List of ATP number 1 ranked singles players na anglické Wikipedii a List of ATP number 1 ranked doubles players na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d 2020 ATP Official Rulebook / IX. FedEx ATP Rankings [PDF]. ATP Tour, Inc., 2019 [cit. 2020-01-15]. S. 223–224. Dostupné online. 
  2. ↑ Rankings Explained [online]. International Tennis Federation (ITF). Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ How It All Began [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Jan Vojkůvka. Bez ohledu na výsledek. Fantazie, neskrývá Nadal radost z návratu do čela žebříčku [online]. Tenisovýsvět.cz [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  5. ↑ Cabal/Farah, Lifelong Friends, Climb To Top Of The World [online]. ATP Tour, Inc., 2019-07-15 [cit. 2019-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The men boycott Wimbledon and shift power to the players. www.tennis.com. tennis.com, 19-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016]. (anglicky) 
  7. ↑ a b BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part I) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b c d BUDDELL, James. The Rankings That Changed Tennis (Part II) [online]. atpworldtour.com, 23-08-2013 [cit. 2016-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ TIGNOR, Steve. 1973: The ATP institutes computer rankings. www.tennis.com. tennis.com, 26-03-2015. Dostupné online [cit. 26-06-2016]. (anglicky) 
  10. ↑ ATP Rankings [online]. Association of Tennis Professionals(ATP) [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ ITF Tennis – How the Rankings Work [online]. International Tennis Federation, August 27, 2003 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ a b c d e Plus: Tennis — ATP Tour World Championship; Sampras Is Assured Of No. 1 Ranking [online]. The New York Times, November 27, 1998 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ History of No. 1 [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), July 12, 2012 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ a b c FINN, Robin. Tennis; Rios Dismantles Agassi and Seizes No. 1 Ranking [online]. The New York Times, March 30, 1998 [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Worthy of really high fives [online]. CNN, June 18, 1984 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ WILSTEIN, Steve. Korda takes Australian Open title [online]. February 1, 1998 [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Player biography – Marcelo Ríos [online]. International Tennis Federation [cit. 2009-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Lleyton Hewitt – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-07-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Lleyton Hewitt [online]. BBC [cit. 2012-05-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ a b ATP Rankings Movers: Roger Returns To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 18-06-2018 [cit. 2018-06-19]. Dostupné online. 
  22. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Světová jednička Federer je poprvé nejstarším hráčem v Top 100 [online]. TenisPortal.cz, 2018-06-19 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz. Federer v Rotterdamu přehrál Dimitrova a slaví 97. titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-02-18 [cit. 2018-02-19]. Dostupné online. 
  24. ↑ James Buddell. Andy Murray Rises To No. 1 [online]. ATP World Tour, Inc., 2016-11-05 [cit. 2016-11-06]. Dostupné online. 
  25. ↑ Mike Bryan Clinches No. 1 By Reaching Wimbledon SF With Sock [online]. ATP Tour, Inc., 2018-07-10 [cit. 2018-07-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Rankings [online]. ATP World Tour [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ ITF confirms no ATP points will be assigned at Olympic Games in Rio 2016 [online]. Tennis World [cit. 2016-11-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ a b c d e f g h i j k l m n Djokovic Becomes 25th Player In History To Rise To No. 1 [online]. ATP World Tour, July 4, 2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ a b The Associated Press. Nadal Ends His Season, Handing Djokovic the Year-End No. 1 Ranking [online]. The New York Times, 2018-11-05 [cit. 2018-11-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ a b c Nadal Clinches Year-End No. 1 ATP Ranking For Fifth Time [online]. ATP Tour, Inc., 2019-11-14 [cit. 2019-12-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ Nastase, Vilas, Cooper to enter Tennis Hall of Fame [online]. The Gainesville Sun, March 27, 1991 [cit. 2012-09-06]. S. 2C. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ a b c Jimmy Connors – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ a b c CROUSE, Karen. Federer’s Reign Goes on and History Follows [online]. The New York Times, February 27, 2007 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ a b c d e f g h i Hewitt jubilant as world's No. 1 [online]. The Age, November 15, 2002 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ a b c d e f ROBSON, Douglas. Federer may reclaim No. 1 rank, but can he keep hold of spot? [online]. USA Today, June 29, 2009 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ a b c FORD, Bonnie D. Tennis still imbued in Lendl's blood [online]. ESPN Internet Ventures, April 9, 2010 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ a b Tennis; Winning Courier Stays No. 1 [online]. The New York Times, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ a b CLAREY, Christopher. Tennis; A Victorious Kuerten Clinches No. 1 [online]. The New York Times, December 4, 2000 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Courier finishes year ranked No. 1 McNeil posts another upset in Slims [online]. NewsBank, November 21, 1992 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ a b Pete Sampras – Career Highlights [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ WILANSKY, Matt. Inside the numbers [online]. ESPN Internet Ventures, August 31, 2006 [cit. 2012-09-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ 2000 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  43. ↑ 2001 ATP Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  44. ↑ 2002 ATP Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  45. ↑ 2003 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  46. ↑ 2004 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  47. ↑ 2005 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  48. ↑ 2006 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-27. (anglicky) 
  49. ↑ 2007 ATP Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-18. (anglicky) 
  50. ↑ Federer will finish year at No. 1 after winning home tourney [online]. October 28, 2007 [cit. 2009-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ 2008 ATP Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-27. (anglicky) 
  52. ↑ 2009 ATP World Tour Year End Rankings [online]. Association of Tennis Professionals (ATP) [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-11. (anglicky) 
  53. ↑ 2010 ATP World Tour Year End Rankings [online]. atpworldtour.com [cit. 2011-01-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-12-27. (anglicky) 
  54. ↑ Nadal clinches year-end No. 1 for second time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), September 16, 2010 [cit. 2010-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 For First Time [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 13, 2011 [cit. 2012-09-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Djokovic to finish no. 1 in South African Airways ATP Rankings for 2nd straight year [online]. Association of Tennis Professionals (ATP), October 29, 2012 [cit. 2012-11-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Rankings [online]. November 6, 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ http://sports.espn.go.com/sports/tennis/dailyResults
  59. ↑ Djokovic clinches year-end No. 1 ranking at ATP World Tour Finals [online]. tennis.com, 14 November 2014 [cit. 2014-11-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ Djokovic Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. September 14, 2015. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ Fendrich, Howard. Novak Djokovic clinches tennis' year-end No. 1 ranking [online]. CBS Sports, 14 September 2015 [cit. 2015-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ Murray beats Djokovic in London, finishes as year-end no. 1 [online]. 20-11-2016. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ Nadal Clinches Year-End No. 1 Emirates ATP Ranking For Fourth Time [online]. 1-11-2017. Dostupné online. (anglicky) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žebříček_ATP&oldid=18046357“