Otevřít hlavní menu

Daniil Medveděv, rusky Даниил Сергеевич Медведев, Daniil Sergejevič Medveděv, (* 11. února 1996 Moskva) je ruský profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál pět singlových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal pět titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře.[2]

Daniil Medveděv
Даниил Медведев
Daniil Medveděv ve Wimbledonu 2018
Přezdívka Medvěd[1]
Stát RuskoRusko Rusko
Datum narození 11. února 1996 (23 let)[1]
Místo narození Moskva, Rusko[1]
Bydliště Antibes, Francie[1]
Výška 198 cm[1]
Váha 80 kg[1]
Profesionál od 2014[1]
Držení rakety pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek 6 068 073 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 106–70
Tituly 5 ATP, 1 challenger, 4 Futures
Nejvyšší umístění 5. místo (19. srpna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 4. kolo (2019)
French Open 1. kolo (2017, 2018, 2019)
Wimbledon 3. kolo (2018, 2019)
US Open 3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů 9–14
Tituly 0 ATP, 4 Futures
Nejvyšší umístění 170. místo (19. srpna 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
French Open 1. kolo (2017)
US Open 1. kolo (2017)
Týmové soutěže
Davis Cup 1. kolo (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 2019082222. srpna 2019
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Podání na londýnském AEGON Championships 2017

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2019 na 5. místě a ve čtyřhře pak v témže datu na 170. místě. Trénují ho Jean-René Lisnard, Gilles Cervara a Julien Jeanpierre.[1]

V ruském daviscupovém týmu debutoval v roce 2017 nišským úvodním kolem světové skupiny proti Srbsku, v němž skrečoval dvouhru během čtvrté sady se světovou dvojkou Novakem Djokovićem. Do listopadu 2019 v soutěži nastoupil k pěti mezistátním utkáním s bilancí 4–2 ve dvouhře a 0–1 ve čtyřhře.[3]

Obsah

Tenisová kariéraEditovat

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu Futures debutoval v březnu 2011, když na moskevském turnaji postoupil z kvalifikace. V úvodním kole dvouhry porazil Dmitrije Sitaka, aby poté podlehl Lotyši Andisu Juskovi.[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl ze zářijového Trophée des Alpilles 2016, konaném v Saint-Rémy-de-Provence. V závěrečném duelu soutěže zdolal Belgičana Jorise De Loorea.[1][2]

Na okruhu ATP World Tour debutoval ve čtyřhře říjnového Kremlin Cupu 2015 v rodné Moskvě, kde po boku krajana Aslana Karaceva přehráli v úvodním kole bělorusko-uzbeckou dvojici Aleksandr Buryj a Denis Istomin. Ve čtvrtfinále však odešli poraženi od páru František Čermák a Radu Albot. Prvním singlovou hlavní soutěží se stal květnový Open de Nice Côte d’Azur 2016, kde prošel kvalifikačním sítem. V dramatické třísetové bitvě úvodního zápasu podlehl Argentinci Guidu Pellovi až v tiebreaku závěrečné sady.

Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl na travnatém Ricoh Open 2016 v 's-Hertogenboschi, na němž opět postoupil z kvalifikace. V prvním kole na něj uhrál jen čtyři gamy argentinský antukář Horacio Zeballos. Následně skončil na raketě Francouze Adriana Mannarina ve dvou sadách. V rámci série ATP Masters odehrál první utkání v dubnové kvalifikaci Monte-Carlo Rolex Masters 2016, kde jej přehrál nejvýše nasazený Španěl Marcel Granollers.[1]

Bodový zisk ze semifinále bratislavského challengeru Slovak Open 2016, v němž podlehl Rumunu Mariusu Copilovi ve dvou zkrácených hrách, mu zajistil debutový posun do elitní stovky žebříčku ATP, když 14. listopadu 2016 figuroval na 98. místě.[1]

Do premiérového semifinále i finále na okruhu ATP Tour postoupil, jako 99. hráč žebříčku, na lednovém Aircel Chennai Open 2017 v Čennaí, v němž jej přehrál druhý nasazený Španěl Roberto Bautista Agut po dvousetovém průběhu 6–3 a 6–4.[4][1]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2017. V úvodním kole však nenašel recept na amerického kvalifikanta Ernesta Escobeda, s nímž odešel poražen po čtyřech setech.[1]

Čtvrfinále si zahrál na travnatém Ricoh Open 2017, kde vyřadil šestého nasazeného Robina Haaseho a Thanasiho Kokkinakise, než jej zastavil Chorvat Ivo Karlović. Navazující AEGON Championships 2017 znamenal vítězství nad Nicolasem Mahutem a opět Kokkinakisem, aby skončil na raketě turnajové šestky Grigora Dimitrova ve čtvrtfinále. Dobrou formu na travnatém povrchu potvrdil semifinálem na AEGON International 2017 v Eastbourne, v němž podlehl světové čtyřce Novaku Djokovićovi. Ve Wimbledonu 2017 pak v úvodním kole vyřadil třetího hráče světa Stana Wawrinku po čtyřsetovém průběhu. Ve druhé fázi však nestačil po pětisetové bitvě na kvalifikanta Rubena Bemelmanse.[1]

První titul na túře ATP si odvezl jako 21letý z lednového Sydney International 2018, na němž postoupil do hlavní soutěže z kvalifikace. V roli 84. hráče žebříčku si ve finále poradil s 18letým Australanem Alexem de Minaurem, figurujícím na 134. pozici, po třísetovém průběhu.[5] Druhou trofej přidal na srpnovém Winston-Salem Open 2018, kde ve finále zdolal americkou turnajovou osmičku Steva Johnsona po dvousetovém průběhu. Turnajem prošel bez ztráty sady. Bofdový zisk jeje posnul na nové kariérní maximum, když mu v žebříčku ATP patřila 36. příčka.[6] Třetí sezónní titul vybojoval na říjnovém Rakuten Japan Open Tennis Championships 2018 v Tokiu, kde postoupil do hlavní soutěže opět z kvalifikace. Ve finálovém duelu za 64 minut přehrál japonskou turnajovou trojku Keie Nišikoriho po dvousetovém průběhu. Po dohrání mu nově patřilo 22. místo, čímž se poprvé v kariéře stal ruskou jedničkou.[7]

Do prvního finále v sérii Masters postoupil na montréalském Rogers Cupu 2019 po výhře nad krajanem a světovou osmičkou Karenem Chačanovem. V boji o titul však podlehl obhájci trofeje Rafaelu Nadalovi, který mu dovolil uhrát jen tři hry. Bodový zisk jej posunul na nové kariérní maximum, když na 8. místě vystřídal Chačanova.[8] Při následujícím turnaji série Masters, Western & Southern Open 2019Cincinnati v srpnu 2019, přehrál Medveděv v semifinále světovou jedničku Novaka Djokoviće ve třech setech. Ve finále porazil Belgičana Davida Goffina ve dvou setech a na žebříčku ATP se dostal na 5. místo.

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–1 D)
ATP Tour 500 (1–2 D)
ATP Tour 250 (3–2 D)

Dvouhra: 10 (5–5)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 8. ledna 2017 Čennaí, Indie tvrdý   Roberto Bautista Agut 3–6, 4–6
Vítěz 1. 13. ledna 2018 Sydney, Austrálie tvrdý   Alex de Minaur 1–6, 6–4, 7–5
Vítěz 2. 26. srpna 2018 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Steve Johnson 6–4, 6–4
Vítěz 3. 7. října 2018 Tokio, Japonsko tvrdý   Kei Nišikori 6–2, 6–4
Finalista 2. 6. ledna 2019 Brisbane, Austrálie tvrdý   Kei Nišikori 4–6, 6–3, 2–6
Vítěz 4. 10. února 2019 Sofie, Bulharsko tvrdý   Márton Fucsovics 6–4, 6–3
Finalista 3. 28. dubna 2018 Barcelona, Španělsko antuka   Dominic Thiem 4–6, 0–6
Finalista 4. 4. srpna 2019 Washington, D.C., Spojené státy tvrdý   Nick Kyrgios 6–7(6–8), 6–7(4–7)
Finalista 5. 11. srpna 2019 Montréal, Kanada tvrdý   Rafael Nadal 3–6, 0–6
Vítěz 5. 18. srpna 2019 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   David Goffin 7–6(7–3), 6–4

Finále na challengerech ATP a okruhu FuturesEditovat

Legenda
Challengery (1–1 D)
Futures (4–0 D; 4–6 Č)

Dvouhra: 6 (5–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 10. srpna 2014 Telavi, Gruzie antuka   Gianluca Mager 3–6, 6–2, 6–2
Vítěz 2. 12. dubna 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý   Tom Jomby 6–4, 6–0
Vítěz 3. 30. května 2015 Moskva, Rusko antuka   Ivan Gachov 6–4, 6–1
Vítěz 4. 20. února 2016 Trimbach, Švýcarsko koberec (h)   Adrien Bossel 6–1, 6–3
Finalista 1. 13. srpna 2016 Portorož, Slovinsko tvrdý   Florian Mayer 1–6, 2–6
Vítěz 5. 11. září 2016 Saint-Rémy-de-Provence, Francie tvrdý   Joris De Loore 6–3, 6–3

Čtyřhra: 10 (4–6)Editovat

Stav datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 2. srpna 2014 Telavi, Gruzie antuka   Florent Diep   Emanuele Molina
  Riccardo Sinicropi
6–1, 4–6, [10–3]
Vítěz 12. září 2014 Mylhúzy, Francie tvrdý (h)   Karen Chačanov   Olivier Charroin
  Elie Rousset
7–6(7–5), 4–6, [10–7]
Finalista 31. ledna 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý   Alexandar Lazov   Riccardo Ghedin
  Claudio Grassi
6–4, 6–7(2–7), [4–10]
Finalista 7. února 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý   Alexandar Lazov   Peter Heller
  Dominic Weidinger
3–6, 3–6
Finalista 11. dubna 2015 Marsá al-Qantáwí, Tunisko tvrdý   Remy Chala   Anis Ghorbel
  Vasko Mladenov
6–4, 1–6, [9–11]
Vítěz 1. května 2015 Grasse, Francie antuka   Julien Dubail   Maxime Chazal
  Jérôme Inzerillo
6–4, 6–4
Finalista 19. června 2015 Kazaň, Rusko antuka   Vladimir Užilovskij   Maxim Dubarenco
  Vladyslav Manafov
3–6, 6–4, [6–10]
Finalista 17. července 2015 Saint-Gervais-les-Bains, Francie antuka   Čang Č'-čen   Caio Silva
  Ricardo Urzua-Rivera
6–7(4–7), 1–6
Finalista 21. srpna 2015 Minsk, Bělorusko tvrdý   Čang Č'-čen   Jegor Gerasimov
  Ilja Ivaška
1–6, 3–6
Vítěz 5. března 2016 Lille, Francie tvrdý (h)   Denis Macukjevič   David Pel
  Antal van der Duim
7–6(7–5), 4–6, [11–9]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Daniil Medvedev na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i j k l m n (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách ATP Tour, přístup: 2019082222. srpna 2019
  2. a b c (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 201908022. srpna 2019
  3. (anglicky) Daniil Medveděv na stránkách Davis Cupu, přístup: 2019081313. srpna 2019
  4. Petr Pokorný. Bautista ve finále v Čennaí porazil ruského mladíka Medvěděva [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-08 [cit. 2017-01-10]. Dostupné online. (česky) 
  5. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medvěděv v Sydney otočil finále proti De Minaurovi a je poprvé šampionem [online]. TenisPortal.cz, 2018-01-13 [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. 
  6. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medveděv ve Winston Salemu neztratil ani set a má druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-08-26 [cit. 2018-08-27]. Dostupné online. 
  7. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Medveděv poprvé vyhrál turnaj ATP 500. V Tokiu si poradil i s Nišikorim [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-07 [cit. 2018-10-09]. Dostupné online. 
  8. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Nadal smetl Medveděva a popáté ovládl Rogers Cup. Z Masters má 35. titul [online]. TenisPortal.cz, 2019-08-12 [cit. 2019-08-12]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat