Horacio Zeballos

Horacio Zeballos (* 27. dubna 1985 Mar del Plata) je argentinský profesionální tenista hrající levou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál jeden singlový a patnáct deblových turnajů. Na challengerech ATP a okruhu Futures získal šestnáct titulů ve dvouhře a třicet sedm ve čtyřhře.[2]

Horacio Zeballos
Horacio Zeballos na US Open 2016
Stát ArgentinaArgentina Argentina
Datum narození 27. dubna 1985 (35 let)[1]
Místo narození Mar del Plata, Argentina
Bydliště Buenos Aires, Argentina
Výška 188 cm[1]
Váha 84 kg[1]
Profesionál od 2003
Držení rakety levou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek 5 204 354 USD
Dvouhra
Poměr zápasů 91–133
Tituly 1 ATP, 12 challengerů, 4 Futures
Nejvyšší umístění 39. místo (4. března 2013)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open 1. kolo (2010, 2013, 2014, 2017, 2018)
French Open 4. kolo (2017)
Wimbledon 2. kolo (2018)
US Open 2. kolo (2009, 2016)
Čtyřhra
Poměr zápasů 207–135
Tituly 15 ATP, 29 challengerů, 8 Futures
Nejvyšší umístění 3. místo (9. září 2019)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open čtvrtfinále (2019)
French Open semifinále (2013)
Wimbledon 2. kolo (2010, 2017)
US Open finále (2019)
Týmové soutěže
Davis Cup semifinále (2010, 2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20200228a28. února 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v březnu 2013 na 39. místě a ve čtyřhře pak v září 2019 na 3. místě. Trénuje ho Alejandro Lombardo.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrál finále čtyřhry US Open 2019, v němž se Španelem Marcelem Granollersem podlehli kolumbijským světovým jedničkám Juanu Sebastiánu Cabalovi s Robertem Farahem.

V argentinském daviscupovém týmu debutoval v roce 2010 úvodním kolem Světové skupiny proti Švédsku, v němž s Davidem Nalbandianem vyhrál čtyhřu nad párem Söderling a Lindstedt. Argentinci zvítězili 3:2 na zápasy. Do března 2020 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 2–1 ve dvouhře a 5–4 ve čtyřhře.[3]

Na Panamerických hrách 2007 v brazilském Rio de Janeiru vyhrál čtyřhru s krajanem Eduardem Schwankem.

Tenisová kariéraEditovat

Na okruhu ATP Tour debutoval ve čtyřhře Chile Open 2008, turnaje hraného na antukových dvorcích areálu ve Viña del Mar. V páru s Američanem Hugem Armandem nepřešli první kolo.[1] Do premiérového finále postoupil během listopadového St. Petersburg Open 2009 v Petrohradu, kde podlehl Ukrajinci Sergiji Stachovskému.[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu French Open 2009. S krajanem Lucasem Arnoldem Kerem však v úvodním kole nestačili na turnajové jedničky Daniela Nestora s Nenadem Zimonjićem. Dvouhru si poprvé zahrál během US Open 2009 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V první fázi hlavní soutěže vyřadil německého kvalifikanta Michaela Berrera, ale poté jeho cestu soutěží ukončil ve čtyřech setech Tomáš Berdych.[1][2]

Singlovou trofej si odvezl z chilského VTR Open 2013 po finálové výhře nad světovou pětkou Rafaelem Nadalem, která se vracela na okruh po více než půlročním výpadku pro zranění levého kolena. Poprvé v kariéře tak zdolal člena elitní světové desítky. Po Federerovi, Söderlingovi, Djokovićovi a Murraym se stal pátým tenistou, který porazil Španěla na antuce.[4]

Do grandslamového finále se probojoval se Španelem Marcelem Granollersem v deblové soutěži US Open 2019, v němž nestačili na kolumbijské světové jedničky Juana Sebastiána Cabala s Robertem Farahem.[5][6] Navázal tím na semifinálové účasti ze čtyřhry US Open 2010 a French Open 2013.

Finále na Grand SlamuEditovat

Mužská čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 2019 US Open tvrdý   Marcel Granollers   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
4–6, 5–7

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 Č)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (2–0 Č)
ATP Tour 500 (2–0 Č)
ATP Tour 250 (1–1 D; 11–10 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 1. listopadu 2009 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Sergij Stachovskij 6–2, 6–7(8–10), 6–7(7–9)
Vítěz 1. 10. února 2013 Viña del Mar, Chile antuka   Rafael Nadal 6–7(2–7), 7–6(8–6), 6–4

Čtyřhra: 26 (15–11)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Vítěz 1. 21. února 2010 Buenos Aires, Argentina antuka   Sebastián Prieto   Simon Greul
  Peter Luczak
7–6(7–4), 6–3
Finalista 1. 7. února 2010 Santiago de Chile, Chile antuka   Potito Starace   Łukasz Kubot
  Oliver Marach
4−6, 0−6
Vítěz 2. 1. května 2011 Mnichov, Německo antuka   Simone Bolelli   Andreas Beck
  Christopher Kas
7–6(7–3), 6–4
Finalista 2. 29. září 2013 Kuala Lumpur, Malajsie tvrdý (h)   Pablo Cuevas   Eric Butorac
  Raven Klaasen
2–6, 4–6
Finalista 3. 16. února 2014 Buenos Aires, Argentina antuka   Pablo Cuevas   Marcel Granollers
  Marc López
5–7, 4–6
Vítěz 3. 28. února 2016 São Paulo, Brazílie antuka   Julio Peralta   Pablo Carreño Busta
  David Marrero
4–6, 6–1, [10–5]
Vítěz 4. 24. července 2016 Gstaad, Švýcarsko antuka   Julio Peralta   Mate Pavić
  Michael Venus
7–6(7–2), 6–2
Vítěz 5. 7. srpna 2016 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Andrés Molteni   Johan Brunström
  Andreas Siljeström
7–6(7–2), 6–4
Vítěz 6. 25. září 2016 Mety, Francie tvrdý (h)   Julio Peralta   Mate Pavić
  Michael Venus
6–3, 7–6(7–4)
Finalista 4. 12. února 2017 Quito, Ekvádor antuka   Julio Peralta   James Cerretani
  Philipp Oswald
3−6, 1−2skreč
Vítěz 7. 16. dubna 2017 Houston, Spojené státy antuka   Julio Peralta   Dustin Brown
  Frances Tiafoe
4–6, 7–5, [10–6]
Finalista 5. 25. srpna 2017 Winston-Salem, Spojené státy tvrdý   Julio Peralta   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău
3−6, 4−6
Finalista 6. září 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Julio Peralta   Roman Jebavý
  Matwé Middelkoop
4–6, 4–6
Finalista 7. leden 2018 Brisbane, Austrálie tvrdý   Leonardo Mayer   Henri Kontinen
  John Peers
6–3, 3–6, [2–10]
Vítěz 8. únor 2018 Buenos Aires, Argentina (2) antuka   Andrés Molteni   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–3, 5–7, [10–3]
Vítěz 9. červenec 2018 Båstad, Švédsko antuka   Julio Peralta   Simone Bolelli
  Fabio Fognini
6–3, 6–4
Vítěz 10. červenec 2018 Hamburk, Německo antuka   Julio Peralta   Oliver Marach
  Mate Pavić
6–1, 4–6, [10–6]
Finalista 10. únor 2019 Córdoba, Argentina antuka   Máximo González   Roman Jebavý
  Andrés Molteni
4–6, 6–7(4–7)
Vítěz 11. únor 2019 Buenos Aires, Argentina (3) antuka   Máximo González   Diego Schwartzman
  Dominic Thiem
6–1, 6–1
Vítěz 12. březen 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Nikola Mektić   Łukasz Kubot
  Marcelo Melo
4–6, 6–4, [10–3]
Finalista 9. červen 2019 Eastbourne, Velká Británie tráva   Máximo González   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
6–3, 6–7(4–7), [6–10]
Finalista 10. červenec 2019 Båstad, Švédsko antuka   Federico Delbonis   Sander Gillé
  Joran Vliegen
7–5(7–5), 5–7, [5–10]
Vítěz 13. srpen 2019 Toronto, Kanada tvrdý   Marcel Granollers   Robin Haase
  Wesley Koolhof
7–5, 7–5
Finalista 11. září 2019 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Marcel Granollers   Juan Sebastián Cabal
  Robert Farah
4–6, 5–7
Vítěz 14. únor 2020 Buenos Aires, Argentina (4) antuka   Marcel Granollers   Guillermo Durán
  Juan Ignacio Londero
6–4, 5–7, [18–16]
Vítěz 15. únor 2020 Rio de Janeiro, Brazílie antuka   Marcel Granollers   Salvatore Caruso
  Federico Gaio
6–4, 5–7, [10–7]

Tituly na challengerech ATPEditovat

Legenda
Challengery (12 D; 29 Č)

Dvouhra (12)Editovat

Č. datum turnaj povrch poražený finalista výsledek
1. 16. června 2008 Recanati, Itálie tvrdý   Grega Zemlja 6–3, 6–4
2. 27. ledna 2009 Bucaramanga, Ekvádor antuka   Carlos Salamanca 7–5, 6–2
3. 16. března 2009 Bogotá, Kolumbie antuka   Santiago González 7–6(7–3), 6–0
4. 26. července 2009 Manta, Ekvádor tvrdý   Vincent Millot 3–6, 7–5, 6–3
5. 8. srpna 2009 Campos do Jordão, Brazílie tvrdý   Thiago Alves 6–7(4–7), 6–4, 6–3
6. 4. říjen 2009 Buenos Aires, Argentina antuka   Gastón Gaudio 6–2, 3–6, 6–3
7. 13. května 2012 Praha, Česko antuka   Martin Kližan 1–6, 6–4, 7–6(8–6)
8. 4. listopadu 2012 Montevideo, Uruguay antuka   Julian Reister 6–3, 6–2
9. 11. listopadu 2012 São Leopoldo, Brazílie antuka   Paul Capdeville 3–6, 7–5, 7–6(7–2)
10. 6. ledna 2013 São Paulo, Brazílie tvrdý   Rogério Dutra da Silva 7–6(7–5), 6–2
11. 19. června 2016 Poprad, Slovensko antuka   Gerald Melzer 6–3, 6–4
12. 9. července 2016 Båstad, Švédsko antuka   Roberto Carballés Baena 6–3, 6–4

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1203. 687. 524. 264. 254. 209. 45. 110. 109. 84. 56. 123. 124. 71. 66. 181.

ČtyřhraEditovat

Rok 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Pořadí 1376. 778. 364. 228. 82. 152. 79. 33. 88. 63. 40. 79. 72. 45. 38. 29. 4.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Horacio Zeballos na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g (anglicky) Horacio Zeballos na stránkách ATP Tour, přístup: 20200228a28. února 2020
  2. a b c (anglicky) Horacio Zeballos na stránkách Mezinárodní tenisové federace, přístup: 20200228a28. února 2020
  3. (anglicky) Horacio Zeballos na stránkách Davis Cupu, přístup: 20200228a28. února 2020
  4. Tennis: Nadal denied title in comeback tournament. Global Post [online]. 2013-02-10 [cit. 2020-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Top Seeds Cabal/Farah Take The Trophy In New York [online]. ATP Tour, Inc., 2019-09-06 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz. Cabal s Farahem mají druhý grandslamový titul. Po Wimbledonu ovládli i US Open [online]. TenisPortal.cz, 2019-09-06 [cit. 2019-09-09]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Nováček roku na ATP Tour
Předchůdce:
Kei Nišikori
2009
Horacio Zeballos
Nástupce:
Tobias Kamke