Wikipedie

Carlos Alcaraz

španělský tenista

Carlos Alcaraz Garfia (* 5. května 2003 El Palmar, Murcia) je španělský profesionální tenista, stříbrný medalista z pařížské olympiády 2024. V letech 2022–2023 byl světovou jedničkou ve dvouhře, kterou se poprvé stal v 19 letech během září 2022 jako vůbec nejmladší tenista v historii.[2] Ve čtyřech obdobích na čele strávil třicet šest týdnů. Na grandslamu zvítězil ve dvouhře US Open 2022, Wimbledonu 2023 i 2024 a French Open 2024. Po Federerovi se stal druhým tenistou otevřené éry, který ovládl první čtyři grandslamová finále. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál osmnáct turnajů včetně šesti Mastersů. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal sedm titulů ve dvouhře.[3]

Carlos Alcaraz
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
Carlos Alcaraz na Monte-Carlo Masters 2022
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Datum narození5. května 2003 (22 let)
Místo narozeníEl Palmar, Španělsko[1]
BydlištěEl Palmar, Španělsko[1]
Výška183 cm[1]
Hmotnost74 kg[1]
Profesionál od2018[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek40 231 787 USD
Tenisová raketaBabolat
Dvouhra
Poměr zápasů229–60
Tituly18 ATP, 4 challengery, 3 Futures
Nejvyšší umístění1. místo (12. září 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024, 2025)
French Openvítěz (2024)
Wimbledonvítěz (2023, 2024 )
US Openvítěz (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2023)
Olympijské hryStříbrná olympijská medaile stříbro (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů7–6
Nejvyšší umístění519. místo (9. května 2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2022, 2024)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20250414a14. dubna 2025
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na Letních olympijských hrách
stříbro 2024 Paříž dvouhra mužů

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v září 2022 na 1. místě a ve čtyřhře v květnu 2022 na 519. místě. Od patnácti let trénuje v akademii Equelite bývalé světové jedničky Juana Carlose Ferrera ve Villeně. Spolu s Ferrerem se na jeho přípravě podílí Samuel López.[4][1]

V daviscupovém týmu Španělska debutoval v roce 2022 březnovým kvalifikačním kolem proti Rumunsku, v němž vyhrál nad Mariusem Copilem. Do září 2025 v soutěži nastoupil k šesti mezistátním utkáním s bilancí 5–1 ve dvouhře a 1–1 ve čtyřhře.[5]

Španělsko reprezentoval na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve 21 letech se stal historicky nejmladším finalistou mužské dvouhry, v níž vybojoval stříbrnou medaili po prohře s Novakem Djokovićem.[6] Do mužské čtyřhry zasáhl s Rafaelem Nadalem. Ve čtvrtfinále nestačili na pozdější americké stříbrné medailisty Austina Krajicka s Rajeevem Ramem.[7]

Asociace tenisových profesionálů jej v roce 2020 vyhlásila nováčkem roku.[8]

Tenisová kariéra

editovat

V rámci událostí okruhu ITF debutoval v únoru 2018, když zasáhl do dvouhry turnaje v rodné Murcii s dotací 15 tisíc dolarů. Ve čtvrtfinále podlehl krajanu Sergiu Gutierrezovi-Ferrolovi ze čtvrté světové stovky.[3] Během července 2019 si premiérový titul ITF odvezl z východošpanělské Denii, události s rozpočtem 25 tisíc dolarů. Ve finále přehrál Kazacha Timofeje Skatova, figurujícího na 636. místě. První challenger vyhrál na srpnovém Internazionali di Tennis Città di Trieste 2020 v Terstu, kam přijel jako účastník kvalifikace. Ve finále dvouhry zdolal italského kvalifikanta z počátku páté stovky Riccarda Bonadia ve dvou sadách.[9][3]

Na okruhu ATP Tour debutoval únorovým Rio Open 2020 z kategorie ATP Tour 500 po obdržení divoké karty. Na úvod vyřadil čtyřicátého první hráče klasifikace a krajana Alberta Ramose-Viñolase v třísetové bitvě trvající 3.37 hodiny.[8] Stal se tak prvním tenistou narozeným v roce 2003, jenž na túře ATP vyhrál zápas, v 16 letech nejmladším vítězem utkání od 16letého Garína na Chile Open 2013, nejmladším vítězem zápasu v kategorii ATP 500 od jejího založení i nejmladším přemožitelem člena první světové padesátky od 16letého Gasqueta na Marseille Open 2003, respektive v rámci Španělů od 15letého Nadala na Majorca Open 2002. Sezónu 2020 zakončil na 141. příčce žebříčku ATP, v 17 letech jako nejmladší hráč Top 600.[4][9]

Na únorovém Great Ocean Road Open 2021 v Melbourne Parku poprvé porazil člena elitní světové dvacítky poté, co na něj ve druhém kole nestačil čtrnáctý muž žebříčku David Goffin. Debut v hlavní soutěži grandslamu zaznamenal v mužském singlu Australian Open 2021 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci, v jejímž závěru porazil Bolivijce Huga Delliena. V úvodním kole melbournské dvouhry pak přehrál nizozemského kvalifikanta Botice van de Zandschulpa, což z něj v 17 letech učinilo nejmladšího vítěze grandslamového zápasu od 17letého Kokkinakise na Australian Open 2014.[4] Ve druhém kole jej však vyřadil Švéd Mikael Ymer z konce první světové stovky.[9]

 
Bekhend na French Open 2021

Díky divoké kartě na Miami Open 2021 debutoval kategorii turnajů Mastersu, hned v prvním kole je ale vyřadil Fin Emil Ruusuvuori. O měsíc později zasáhl, opět díky divoké kartě, do antukového Mutua Madrid Open. V prvním kole porazil Adriana Mannarina a ve druhém kole se v den svých 18. narozenin utkal se svým vzorem a druhým hráčem světa Rafaelem Nadalem. Ten mu povolil zisk pouhých tří gamů.[10]

Na premiérové turnajové prvenství dosáhl v červenci 2021 v chorvatském Umagu ve věku 18 let. V semifinále přehrál turnajovou jedničku Alberta Ramose-Viñolase a ve finále pak turnajovou čtyřku Richarda Gasqueta. Stal se tak nejmladším vítězem turnaje ATP od triumfu Keie Nišikoriho v Delray Beach 2008.[11][12]

Výhrou ve třetím kole US Open 2021 nad světovou trojkou Stefanosem Tsitsipasem se v 18 letech a čtyřech měsících stal nejmladším hráčem, který ve Flushing Meadows vyřadil člena elitní světové trojky od zavedení žebříčku ATP v roce 1973, resp. nejmladším na grandslamu od výhry 17letého Michaela Changa nad světovou jedničkou Lendlem a trojkou Edbergem na French Open 1989. Do osmifinále grandslamu postoupil jako nejmladší tenista od 17letého Andrije Medveděva na French Open 1992.[13] V pětisetové osmifinálové bitvě otočil průběh proti německému kvalifikantu Peteru Gojowczykovi, což z něj učinilo nejmladšího čtvrtfinalistu US Open od Andreho Agassiho v roce 1988.[14] V této fázi však zápas skrečoval během druhé sady Félixi Augeru-Aliassimeovi pro zranění.[15]

2022: První grandslamový titul a nejmladší mužská světová jednička

editovat

Ve finále Rio Open 2022 zdolal argentinskou turnajovou trojku a světovou čtrnáctku Diega Schwartzmana po dvousetovém průběhu. Druhou kariérní trofejí se v 18 letech stal nejmladším šampionem dvouhry v kategorii ATP Tour 500 hrané od sezóny 2009. Bodový zisk jej poprvé v kariéře posunul do elitní světové dvacítky, kterou po skončení uzavíral.[16] Finálová výhra na Miami Open 2022 nad Norem Casperem Ruudem znamenala, že se v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech stal nejmladším šampionem Mastersu od Rafaela Nadala na Monte-Carlo Masters 2005 a celkově třetím nejmladším v celé sérii konané od roku 1990, po odehrání 283 turnajů. Miami Open rovněž vyhrál jako první Španěl po osmi finálových porážkách jeho krajanů v předchozích ročnících. Na pozici nejmladšího miamského šampiona vystřídal Djokoviće, jenž Miami Masters 2007 ovládl v 19 letech.[17] Po skončení se premiérově posunul na 11. místo žebříčku.[18] V závěru dubna pak ovládl Barcelona Open Banco Sabadell 2022, i díky čtvrtfinálovému vítězství nad nejvýše nasazeným Tsitsipasem a dvou odvráceným mečbolům de Minaurovi v semifinále. Ve finále si poradil s krajanem Pablem Carreñem Bustou a poprvé v kariéře se posunul do elitní světové desítky, na 9. příčku. V 18 letech tak učinil průlom do Top 10 jako nejmladší tenista od Rafaela Nadala, který se stal jejím členem na den přesně o 17 let dříve (25. dubna 2005) rovněž poté, co si odvezl první triumf z Barcelona Open.[19]

 
Ve Wimbledonu dohrál ve čtvrtém kole

Na Mutua Madrid Open dosáhl primátu, když jako vůbec první tenista vyřadil na jediném antukovém turnaji Nadala i Djokoviće. Proti Srbovi si připsal premiérovou výhru nad světovou jedničkou.[20] Ve finále pak hladce zdolal třetího muže klasifikace a obhájce titulu Alexandra Zvereva, čímž prodloužil neporazitelnost proti členům Top 10 na sedm utkání. V 19 letech se stal druhým nejmladším držitelem dvou trofejí v sérii Masters, a prvním hráčem od Nalbandiana na Madrid Masters 2007, jenž na jediném Mastersu přehrál tři nejvýše nasazené. V následném vydání žebříčku mu poprvé patřila 6. příčka.[21]

Na US Open startoval jako třetí nasazený. V průběhu turnaje zvládl vyhrát tři pětisetové zápasy v řadě. Ve čtvrtém kole přehrál vítěze z US Open 2014 Chorvata Marina Čiliće. Ve čtvrtfinále oplatil wimbledonskou a umagskou porážku Sinnerovi. Alcaraz mohl jít v závěru druhé sady do vedení 2–0 na sety, Sinner však dokázal průběh otočit a ve čtvrtém setu měl při svém podání mečbol, který nevyužil, aby Španěl nakonec zvítězil v pěti setech. Utkání se svým časem 5:15 stalo druhým nejdelším utkání historie US Open.[22][23] Mezi poslední čtyřkou pak udolal amerického přemožitele Nadala Francese Tiafoea. Ve finále, které představovalo vůbec první finále majoru, ve které se hrálo jak o premiérový grandslamový titul, tak i současně o post světové jedničky, se utkal s norskou světovou sedmičkou Caspere Ruudem, kterého porazil ve čtyřech setech.[24][25][26] Stal se tak nejmladším grandslamovým vítězem od 19letého Nadala na French Open 2005, druhým nejmladším šampionem US Open po výhře 19letého Samprase v roce 1990 a prvním mužským vítězem majoru narozeným ve 21. století. V novém vydání žebříčku ATP se v 19 letech, 4 měsících a 6 dnech se stal nejmladší světovou jedničkou na žebříčku ATP.[27] Již postupem do semifinále si zajistil premiérovou účast na Turnaji mistrů, kam se kvalifikoval jako druhý hráč po Nadalovi.[28]

Premiérové utkání v roli světové jedničky odehrál v Davis Cupu a odešel poražen od Félixe Augera-Aliassimea ve třech setech, i přesto Španělsko skupinu ovládlo a postoupilo do listopadové vyřazovací fáze.[29] I z první turnaje na okruhu ATP v této roli v Astaně byl překvapivě vyřazen již na úvod, když jej přehrál šťastný poražený David Goffin, který se stal vůbec první hráčem, který Alcarazovi nedovolil v utkání ani jeden set.[30] Výher se dočkal až na Swiss Indoors, než jej v semifinále opět porazil Auger-Aliassime.[31] Na Rolex Paris Masters skrečoval čtvrtfinálové utkání v tiebreaku druhého setu proti Holgerovi Runovi. Trhlina ve vnitřním šikmém svalu břišním levé části stěny jej vyřadila z navazujícího Turnaje mistrů i konečné fáze finále Davis Cupu.[32] Nadalova druhá a Tsitsipasova první prohra na Turnaji mistrů znamenaly, že i přes absence zakončil sezónu na prvním místě žebříčku ATP jako vůbec nejmladší hráč a první teenager.[33]

2023: Wimbledonský vítěz, Mastersy z Indian Wells a Madridu a boj o čelo žebříčku s Djokovićem

editovat

Australskou letní sezónu včetně Australian Open vynechal pro poranění pravého poloblanitého svalu, které si přivodil nepřirozeným pohybem během tréninku.[34][35] Melbournský triumf Djokoviće znamenal, že vystřídal Alcaraze na pozici světové jedničky. Vrátil se tak v únoru na antuce v Buenos Aires. Jediný set ztratil hned v úvodním zápase proti Srbovi Djeremua nakonec triumfoval po finálové výhře nad Cameronem Norriem.[36] Oba finalisté se potkali o týden později na Rio Open, kde Alcaraz coby obhájce trofeje nevyužil vinou zranění vedení o set a brejk, aby nakonec prohrál v koncovce třetího setu.[37]

 
Na Roland Garros postoupil poprvé do semifinále

V Indian Wells triumfoval bez ztracené sady. V boji o titul zdolal Daniila Medveděva, který do zápasu vstupoval s 19zápasovou neporazitelností. V 19 letech se stal nejmladším šampionem obou březnových událostí Indian Wells Masters a Miami Masters a zároveň získal třetí trofejí z Mastersů. Zisk titulu mu zaručil návrat do čela světové klasifikace.[38][39] K udržení této pozice i po Miami Open potřeboval obhájit titul. V semifinálové repríze z Indian Wells jej však vyřadil Jannik Sinner.[40]

Antukovou sezónu zahájil premiérovou obhajobou titulu, když v Barceloně ve finále i ve čtvrtém vzájemném zápasem porazil Stefanose Tsitsipase. Na turnaji triumfoval bez ztráty setu.[41] Následně zopakoval vítězství na turnaji z kategorie Masters v Madridu. V boji o titul porazil Němce Jana-Lennarda Struffa ve třech setech. Ve 20 letech a 2 dnech se stal nejmladším tenistou, který v otevřené éře vyhrál deset kariérních titulů.[42] Již nastoupením do prvního utkání na Rome Masters získal jistotu návratu do čela světového žebříčku, když před začátkem turnaje ztrácel na Djokoviće pouze 5 bodů a v Římě neobhajoval žádné body.[43] Ve třetím kole ho nečekaně vyřadil maďarský kvalifikant a stý třicátý pátý hráč světa Fábián Marozsán, pro kterého turnaj představoval vůbec první účast v hlavní soutěži okruhu ATP.[44] Na cestě do prvního semifinále pařížského French Open ztratil jediný set s Japoncem Tarem Danielem ve druhém kole. Po výhrách nad Lorenzem Musettim a světovou pětkou Stefanosem Tsitsipasem nestačil v semifinále na třetího muže žebříčku Novaka Djokoviće, který jej po skončení opět vystřídal na čele světové klasifikace. Za vyrovnaného stavu setů byl Alcaraz od třetí sady výrazně omezen v pohybu kvůli křečím, opakovaně se nechal ošetřovat a prohrál jedenáct gamů v řadě.[45]

 
S trofejí po první výhře ve Wimbledonu

Po týdnu se vrátil do čela klasifikace díky jedenáctému kariérnímu titulu na cinch Championships v londýnském Queen's Clubu. Do finále postoupil přes Sebastiana Kordu a v něm pak zdolal australskou turnajovou sedmičku Alexe de Minaura. Odvezl si tak první trofej z travnatého povrchu a získal jistotu, že ve Wimbledonu bude nejvýše nasazeným.[46][47] Na londýnském majoru ztratil první cestou do druhého grandslamového finále dva sety. První z nich mu odebral ve třetím kole Nicolás Jarry, druhý o kolo později Matteo Berrettini. Ani set však nepovolil ve čtvrtfinále světové šestce Holgeru Runeovi ani v semifinále světové trojce Daniilu Medveděvovi. V boji o titul i pozici světové jedničky se utkal s o 15 let a 348 dnů starším Djokovićovem, čímž se oba finalisté věkovým rozdílem zařadili na třetí místo v této statistice.[48] Po ztrátě jednoznačně první sady ve prospěch Srba odvrátil ve zkrácené hře druhého dějství setbol. V páté hře třetího setu prolomil po 26 minut trvající hře Srbovo podání, a náskok ovládl následně i zbytek setu.[49] Po ztrátě čtvrtého setu dokázala jako první prolomit podání soupeře v rozhodujícím dějství a zápas dopodával. Ve 20 letech a 72 dnech se tak stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem, teprve třetím ze Španělska, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let.[50][51]

Na obnoveném Hopman Cupu, hraného na antuce v Nice, se stala jeho partnerkou Rebeka Masárová. Přestože vyhrál všechny své zápasy ve dvouhře, ostatní zápasy reprezentanti Španělska prohrály a nepostoupili ze skupiny. Na kanadském National Bank Open jej vyřadil ve čtvrtfinále Tommy Paul. Porážku mu oplatil o týden později na Western & Southern Open, kde postoupil až do finále, kde se opět utkal s Djokovićem. Tentokrát odešel ze vzájemného zápasu poražen po třísetové bitvě, přestože vyhrál úvodní sadu a ve druhé měl výhodu prolomeného podání a následně měl v tiebreaku mečbol. Délkou 3 hodiny a 49 minut se jednalo o nejdelší finále v sérii Masters.[52][53] Přesto si díky postupu do finále zajistil setrvání na čele žebříčku ATP, a to s minimálním náskokem 20 bodů. O tuto pozici přišel postupem Srbka do druhého kola na US Open.[54] Sám Alcaraz na newyorské grandslamu jako obhájce titulu prošel s jedním ztraceným setem do semifinále, kde ho v souboji dvou posledních vítězů US Open vyřadil Daniil Medveděv.[55]

2024: Vítězství na French Open, ve Wimbledonu a stříbrná medaile z olympijských her

editovat

Na French Open potřetí za sebou nechyběl ve čtvrtfinále, když přehrál světovou jednadvacítku Félixe Augera-Aliassimeho.[56] V něm i pošesté porazila Řekovi Stefanose Tsitsipasa, čímž si zajistil semifinálový šlágr s nastupující světovou jedničkou Sinnerem.[57] V první fázi utkání dominoval Sinner, který jasně ovládl první set a ve druhém vedl o brejk, než Španěl zlepšenou hrou v kombinaci se Sinnerovými chybami srovnal stav utkání. Ital se sice ujal vedení 2:1 na sety, čtvrté i páté dějství ale prohrál a Alcaraz si tak zajistil postup do třetího finále majoru.[58][59] V něm porazil světovou čtyřku Alexandra Zvereva po pěti setech a více než 4 hodinách, čímž srovnal poměr vzájemných duelů na 5–5. Stal se tak prvním šampionem antukového majoru od Roda Lavera z roku 1962, který zvládl pětisetové bitvy v semifinále i finále.[60] Zároveň kompletoval jako nejmladší hráč historie, ve 21 letech a 35 dnech, triumfy na všech grandslamových površích, čímž překonal tak Nadalův rekord z Australian Open 2009, kde jeho krajan zkompletoval povrchovou triádu ve 22 letech a 243 dnech.[61][62]

 
S Pohárem mušketýrů na French Open

Jediná travnatá generálka před grandslamem v Queen'su pro něj skončila ve druhém kole, když nečekaně podlehl britské jedničce Jacku Draperovi. Skončila tak 13zápasová neporazitelnost Španěla na trávě.[63] Jako obhájce titulu vstupoval taktéž do Wimbledonu. Nejblíže vyřazení byl ve třetím kole, kde proti Francesi Tiafoeovi prohrávala již 1–2 na sety a ve čtvrtém setu musel o vítězi rozhodnout tiebreak. Ve čtvrtfinále otočil duel s dalším Američanem Tommy Paulem a v semifinále po roce opět Medveděva. V repríze finále předchozího ročníku opět zvítězil nad srbskou světovou dvojkou Novakem Djokovićem, tentokrát po třísetovém průběhu. Vyhrál celkově čtvrtý grandslam a druhý ve Wimbledonu. Po Federerovi se stal druhým mužem otevřené éry, který zvítězil v prvních čtyřech kariérních finále grandslamu. Po Laverovi, Borgovi, Nadalovi, Federerovi a Djokovićovi se stal šestým, a také nejmladším, tenistou open éry, jenž zkompletoval tzv. Channel Slam, představující zisk trofejí na obou stranách Lamanšského průlivu během sezóny.[64][65][66]

Na přelomu července a srpna reprezentoval Španělsko na pařížské olympiádě. Do mužské čtyřhry zasáhl s Rafaelem Nadalem a po dvou výhrách postoupili mezi poslední osmičkou párů, kde nestačili na pozdější americké stříbrné medailisty Austina Krajicka s Rajeevem Ramem.[7] Lépe si vedl ve dvouhře, kde jako druhý nasazený postoupil bez ztráty setu jako vůbec nejmladší tenista do souboje o zlatou medaili.[67] Ve finále nestačil na nejvýše nasazeného Novaka Djokoviće, když nezvládl dvě zkrácené hry v závěrech setů.[6][68]

Na dvorce se vrátil po vynechání Canada Masters až v Cincinnati, kde jej zaskočil hned ve druhém kole 37letý Francouz Gaël Monfils.[69] Již ve druhém kole prohrál i na grandslamovém US Open s 74. hráčem žebříčku Boticem van de Zandschulpem, když neuhrál ani jeden set.[70][71] Šestnáctý titul v kariéře získal na China Open, když ve finále přehrál po téměř tří a půl hodinovém boji světovou jedničku Jannika Sinnera poté, co lépe zvládla rozhodující tiebreak třetího setu, v němž vyhrál od stavu míčů 0–3 sedm posledních výměn. V úrovni ATP 500 se stal prvním tenistou, který v této kategorii od jejího zavedení v roce 2009 zkompletoval tituly ze všech povrchů – antuky, trávy i tvrdého povrchu.[72][73] Šanghajská tisícovka pro něj skončila před branami semifinále a dalšího potenciálního duelu se Sinnerem, ke kterému jej nepustil Čech Tomáš Macháč.[74]

Finále na Grand Slamu

editovat

Mužská dvouhra: 4 (4–0)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 2022 US Open tvrdý   Casper Ruud 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz 2023 Wimbledon tráva   Novak Djoković 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Vítěz 2024 French Open antuka   Alexander Zverev 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 2024 Wimbledon (2) tráva   Novak Djoković 6–2, 6–2, 7–6(7–4)

Zápasy o olympijské medaile

editovat

Mužská dvouhra: 1 (1 stříbro)

editovat
Stav rok místo konání povrch soupeř výsledek
Stříbro 2024 Paříž, Francie antuka   Novak Djoković 6–7(3–7), 6–7(2–7)

Finále na okruhu ATP Tour

editovat

Dvouhra: 24 (18–9)

editovat
Legenda
Grand Slam (4–0)
Olympijské hry (0–1 D)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (6–1)
ATP Tour 500 (6–3)
ATP Tour 250 (2–1)
Finále podle povrchu
tvrdý (6–1)
antuka (9–5)
tráva (3–0)
Finále podle prostředí
venku (17–6)
hala (1–0)
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 25. července 2021 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka   Richard Gasquet 6–2, 6–2
Vítěz 2. 20. února 2022 Rio de Janeiro, Brazílie ATP 500 antuka   Diego Schwartzman 6–4, 6–2
Vítěz 3. 3. dubna 2022 Miami, Spojené státy Masters 1000 tvrdý   Casper Ruud 7–5, 6–4
Vítěz 4. 24. dubna 2022 Barcelona, Španělsko ATP 500 antuka   Pablo Carreño Busta 6–3, 6–2
Vítěz 5. 8. května 2022 Madrid, Španělsko Masters 1000 antuka   Alexander Zverev 6–3, 6–1
Finalista 1. 24. července 2022 Hamburk, Německo ATP 500 antuka   Lorenzo Musetti 4–6, 7–6(8–6), 4–6
Finalista 2. 31. července 2022 Umag, Chorvatsko ATP 250 antuka   Jannik Sinner 7–6(7–5), 1–6, 1–6
Vítěz 6. 11. září 2022 US Open, New York, Spojené státy Grand Slam tvrdý   Casper Ruud 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3
Vítěz 7. 19. února 2023 Buenos Aires, Argentina ATP 250 antuka   Cameron Norrie 6–3, 7–5
Finalista 3. 26. února 2023 Rio de Janeiro, Brazílie ATP 500 antuka   Cameron Norrie 7–5, 4–6, 5–7
Vítěz 8. 19. března 2023 Indian Wells, Spojené státy Masters 1000 tvrdý   Daniil Medveděv 6–3, 6–2
Vítěz 9. 23. dubna 2023 Barcelona, Španělsko (2) ATP 500 antuka   Stefanos Tsitsipas 6–3, 6–4
Vítěz 10. 7. května 2023 Madrid, Španělsko (2) Masters 1000 antuka   Jan-Lennard Struff 6–4, 3–6, 6–3
Vítěz 11. 25. června 2023 Queen's Club, Londýn, Spojené království ATP 500 tráva   Alex de Minaur 6–4, 6–4
Vítěz 12. 16. července 2023 Wimbledon, Londýn, Spojené království Grand Slam tráva   Novak Djoković 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4
Finalista 4. 20. srpna 2023 Cincinnati, Spojené státy Masters 1000 tvrdý   Novak Djoković 7–5, 6–7(7–9), 6–7(4–7)
Vítěz 13. 17. března 2024 Indian Wells, Spojené státy (2) Masters 1000 tvrdý   Daniil Medveděv 7–6(7–5), 6–1
Vítěz 14. 9. května 2024 French Open, Paříž, Francie Grand Slam antuka   Alexander Zverev 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2
Vítěz 15. 14. července 2024 Wimbledon, Londýn, Spojené království (2) Grand Slam tráva   Novak Djoković 6–2, 6–2, 7–6(7–4)
Finalista 5. 4. srpna 2024 Paříž, Francie Olympijské hry antuka   Novak Djoković 6–7(3–7), 6–7(2–7)
Vítěz 16. 2. října 2024 Peking, Čína ATP 500 tvrdý   Jannik Sinner 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3)
Vítěz 17. 9. února 2025 Rotterdam, Nizozemsko ATP 500 tvrdý (h)   Alex de Minaur 6–4, 3–6, 6–2
Vítěz 18. 13. dubna 2025 Monte-Carlo, Monako Masters 1000 antuka   Lorenzo Musetti 3–6, 6–1, 6–0
Finalista 6. 20. dubna 2025 Barcelona, Španělsko ATP 500 antuka   Holger Rune 6–7(6–8), 2–6

Finále Next Gen ATP Finals

editovat

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 13. listopadu 2021 Milán, Itálie tvrdý (h)   Sebastian Korda 4–3(7–5), 4–2, 4–2

Finále na challengerech ATP a okruhu Futures

editovat

Dvouhra: 9 (7–2)

editovat
Legenda
Challengery (4–1)
ITF (3–1)
Stav Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek
Vítěz 1. červenec 2019 Denia, Španělsko World Tennis Tour antuka   Timofej Skatov 6–4, 6–3
Vítěz 2. leden 2020 Manacor, Španělsko World Tennis Tour tvrdý   Evan Furness 6–0, 6–2
Vítěz 3. leden 2020 Manacor, Španělsko World Tennis Tour tvrdý   Evan Furness 6–3, 6–4
Finalista 1. únor 2020 Antalya, Turecko World Tennis Tour antuka   Zsombor Piros 6–4, 4–6, 3–6
Vítěz 1. srpen 2020 Terst, Itálie Challenger antuka   Riccardo Bonadio 6–4, 6–3
Finalista 1. září 2020 Cordenons, Itálie Challenger antuka   Bernabé Zapata Miralles 2–6, 6–4, 2–6
Vítěz 2. říjen 2020 Barcelona, Španělsko Challenger antuka   Damir Džumhur 4–6, 6–2, 6–1
Vítěz 3. říjen 2020 Alicante, Španělsko Challenger antuka   Pedro Martínez Portero 7–6(8–6), 6–3
Vítěz 4. květen 2021 Oeiras, Portugalsko Challenger antuka   Facundo Bagnis 6–4, 6–4

Chronologie výsledků na Grand Slamu

editovat

Dvouhra

editovat
Turnaj 2020 2021 2022 2023 2024 2025 SR V–P
Australian Open A 2. kolo 3. kolo A ČF ČF 0 / 4 11–4
French Open 1Q 3. kolo ČF SF Vítěz 1 / 4 18–3
Wimbledon NH 2. kolo 4. kolo Vítěz Vítěz 2 / 4 18–2
US Open A ČF Vítěz SF 2. kolo 1 / 4 17–3
výhry–prohry 0–0 8–4 16–3 17–2 19–2 4–1 4 / 16 64–12
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráči Top 10

editovat
Přehled
Sezóna 2021 2022 2023 2024 2025 Celkem
Vítězství 3 9 11 12 1 36
Vítězství
Č. hráč ATP turnaj povrch fáze skóre Alcaraz
2021
1.   Stefanos Tsitsipas 3. US Open, New York, Spojené státy tvrdý 3. kolo 6–3, 4–6, 7–6(7–2), 0–6, 7–6(7–5) 55.
2.   Matteo Berrettini 7. Vídeň, Rakousko tvrdý (h) čtvrtfinále 6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5) 42.
3.   Jannik Sinner 9. Paříž, Franice tvrdý (h) 2. kolo 7–6(7–1), 7–5 35.
2022
4.   Matteo Berrettini 6. Rio de Janeiro, Brazílie antuka čtvrtfinále 6–2, 2–6, 6–2 29.
5.   Stefanos Tsitsipas 5. Miami, Spojené státy tvrdý 4. kolo 7–5, 6–3 16.
6.   Hubert Hurkacz 10. Miami, Spojené státy tvrdý semifinále 7–6(7–5), 7–6(7–2) 16.
7.   Casper Ruud 8. Miami, Spojené státy tvrdý finále 7–5, 6–4 16.
8.   Stefanos Tsitsipas 5. Barcelona, Španělsko antuka čtvrtfinále 6–4, 5–7, 6–2 11.
9.   Rafael Nadal 4. Madrid, Španělsko antuka čtvrtfinále 6–2, 1–6, 6–3 9.
10.   Novak Djoković 1. Madrid, Španělsko antuka semifinále 6–7(5–7), 7–5, 7–6(7–5) 9.
11.   Alexander Zverev 3. Madrid, Španělsko antuka finále 6–3, 6–1 9.
12.   Casper Ruud 7. US Open, New York, Spojené státy tvrdý finále 6–4, 2–6, 7–6(7–1), 6–3 4.
2023
13.   Félix Auger-Aliassime 10. Indian Wells, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–4 2.
14.   Daniil Medveděv 6. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 6–3, 6–2 2.
15.   Taylor Fritz 10. Miami, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2 1.
16.   Stefanos Tsitsipas 5. Barcelona Open, Španělsko antuka finále 6–3, 6–4 2.
17.   Stefanos Tsitsipas 5. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–2, 6–1, 7–6(7–5) 1.
18.   Holger Rune 6. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva čtvrtfinále 7–6(7–3), 6–4, 6–4 1.
19.   Daniil Medveděv 3. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva semifinále 6–3, 6–3, 6–3 1.
20.   Novak Djoković 2. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva finále 1–6, 7–6(8–6), 6–1, 3–6, 6–4 1.
21.   Casper Ruud 9. Peking, Čína tvrdý čtvrtfinále 6–4, 6–2 2.
22.   Andrej Rubljov 5. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 7–5, 6–2 2.
23.   Daniil Medveděv 3. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–4, 6–4 2.
2024
24.   Alexander Zverev 6. Indian Wells, Spojené státy tvrdý čtvrtfinále 6–3, 6–1 2.
25.   Jannik Sinner 3. Indian Wells, Spojené státy tvrdý semifinále 1–6, 6–3, 6–2 2.
26.   Daniil Medveděv 4. Indian Wells, Spojené státy tvrdý finále 7–6(7–5), 6–1 2.
27.   Stefanos Tsitsipas 9. French Open, Paříž, Francie antuka čtvrtfinále 6–3, 7–6(7–3), 6–4 3.
28.   Jannik Sinner 2. French Open, Paříž, Francie antuka semifinále 2–6, 6–3, 3–6, 6–4, 6–3 3.
26.   Alexander Zverev 4. French Open, Paříž, Francie antuka finále 6–3, 2–6, 5–7, 6–1, 6–2 3.
30.   Daniil Medveděv 5. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva semifinále 6–7(1–7), 6–3, 6–4, 6–4 3.
31.   Novak Djoković 2. Wimbledon, Londýn, Spojené království tráva finále 6–2, 6–2, 7–6(7–4) 3.
32.   Taylor Fritz 7. Laver Cup, Berlín, Německo tvrdý (h) základní skupina 6–2, 7–5 3.
33.   Daniil Medveděv 5. Peking, Čína tvrdý semifinále 7–5, 6–3 3.
34.   Jannik Sinner 1. Peking, Čína tvrdý finále 6–7(6–8), 6–4, 7–6(7–3) 3.
35.   Andrej Rubljov 8. ATP Finals, Turín, Itálie tvrdý (h) základní skupina 6–3, 7–6(10–8) 3.
2025
36.   Alex de Minaur 8. Rotterdam, Nizozemsko tvrdý (h) finále 6–4, 3–6, 6–2 3.

Rekordy

editovat
Turnaj / událost rok dosažení popis rekordu sdílení
Žebříček ATP 2022 nejmladší hráč na 1. místě – 19 let a 130 dní[75] zůstává sám
2022 nejmladší hráč na 1. místě na konci sezóny – 19 let a 214 dní[76] zůstává sám
ATP 500 2022 nejmladší vítěz turnaje ATP Tour 500 – 18 let a 10 měsíců[77] zůstává sám

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Carlos Alcaraz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f Carlos Alcaraz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  2. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Carlos Alcaraz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  4. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Bio [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2024-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Carlos Alcaraz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20250414a14. dubna 2025
  6. ↑ a b Novak Djokovic defeats Carlos Alcaraz for first Olympic gold medal. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b Rafael Nadal's Olympics end in doubles loss with Carlos Alcaraz to Americans Krajicek and Ram. The Economic Times [online]. 2024-08-01 [cit. 2024-08-07]. Dostupné online. ISSN 0013-0389. (anglicky) 
  8. ↑ a b Carlos Alcaraz On Winning Newcomer Of The Year: 'I'm So Happy' [online]. ATP Tour, Inc., 2020-12-24 [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b c Carlos Alcaraz | Player Activity [online]. ATP Tour, Inc. [cit. 2021-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Nadal v Madridu ovládl souboj generací s krajanem Alcarazem. TenisPortal.cz [online]. 2021-05-05 [cit. 2022-05-06]. Dostupné online. 
  11. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Skoro jako Nadal. Španěl Alcaraz slaví první titul také ve věku 18 let a 2 měsíců. TenisPortal.cz [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ 18-Year-Old Carlos Alcaraz Wins First ATP Tour Title In Umag. ATP Tour [online]. 2021-07-25 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Carlos Alcaraz Records Biggest Career Win, Shocks Stefanos Tsitsipas In US Open Thriller [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-03 [cit. 2021-09-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ US Open | Španěl Alcaraz se stal nejmladším čtvrtfinalistou US Open od roku 1988. Sport.cz [online]. 2021-09-06 [cit. 2021-09-06]. Dostupné online. 
  15. ↑ Felix Auger-Aliassime Makes First Major SF After Carlos Alcaraz Retires [online]. ATP Tour, Inc., 2021-09-08 [cit. 2021-09-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Casper Ruud Reaches First Masters Final, Ends Francisco Cerundolo's Dream Miami Run. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-01 [cit. 2022-04-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky) 
  18. ↑ Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami. ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Amazing Carlos Alcaraz Wins Barcelona Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-04-24 [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Carlos Alcaraz Takes Out Novak Djokovic, Reaches Madrid Final. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-07 [cit. 2022-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-07. (anglicky) 
  21. ↑ Carlos Alcaraz Defeats Alexander Zverev For Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-05-08 [cit. 2022-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-05-09. (anglicky) 
  22. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Míček od vyřazení, přes 5 hodin boje. Alcaraz je po bitvě se Sinnerem poprvé v semifinále grandslamu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  23. ↑ Carlos Alcaraz Saves MP, Outlasts Jannik Sinner In Historic US Open QF Thriller | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  24. ↑ Alcaraz races into final with 5-set win over Tiafoe. ESPN.com [online]. 2022-09-10 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ JACOT, Sam. Carlos Alcaraz Wins US Open Title & Rises To World No. 1 | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-09-12. (anglicky) 
  26. ↑ ZABLOUDIL, Luboš; JIRÁSEK, Ondřej. Souboj o první grandslamový titul a trůn vyhrál Alcaraz. 19letý Španěl bude nejmladším králem žebříčku v historii!. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Murcia teenage tennis champ Carlos Alcaraz wins US open and becomes youngest ever No 1. murciatoday.com [online]. 2022-09-12 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Carlos Alcaraz To Make Nitto ATP Finals Debut | ATP Tour | Tennis. ATP Tour [online]. 2022-09-08 [cit. 2022-09-08]. Dostupné online. 
  29. ↑ JIRÁSEK, Ondřej; ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz hrál poprvé jako světová jednička. V Davis Cupu podlehl Augeru-Aliassimemu. TenisPortal.cz [online]. 2022-09-16 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  30. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Neúspěšný debut v roli světové jedničky! Alcaraz v Astaně prohrál s lucky loserem Goffinem a poprvé v sezoně neuhrál set. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-40 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  31. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Auger-Aliassime porazil Alcaraze i v Basileji a útočí na třetí triumf během tří týdnů. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-29 [cit. 2023-01-06]. Dostupné online. 
  32. ↑ Světová jednička mimo hru. Alcaraz přijde o Turnaj mistrů i Davis Cup. Sport.cz [online]. 2022-11-05 [cit. 2022-11-05]. Dostupné online. 
  33. ↑ Carlos Alcaraz Year End No 1 2022. Nitto ATP Finals [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  34. ↑ ONDŘEJ JIRÁSEK, TENISPORTAL.CZ, ČTK. Zraněný Alcaraz oznámil datum návratu. Lídr žebříčku zahájí sezonu v únoru v Buenos Aires. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-11 [cit. 2023-01-12]. Dostupné online. 
  35. ↑ Carlos Alcaraz Withdraws From 2023 Australian Open tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-01-06 [cit. 2023-01-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-01-06. (anglicky) 
  36. ↑ Carlos Alcaraz Wins Buenos Aires Title In Season Debut. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-19 [cit. 2023-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Cameron Norrie Battles Past Ailing Carlos Alcaraz For Rio Title | ATP Tour | Tennis. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-02-27 [cit. 2023-02-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ Carlos Alcaraz Wins Indian Wells, Returns To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz dobyl už i Indian Wells. Jako první teenager má trofeje z podniků Sunshine Double. TenisPortal.cz [online]. 2023-03-20 [cit. 2023-03-20]. Dostupné online. 
  40. ↑ Sinner Storms Back To Beat Alcaraz In Miami SF, Ending Spaniard's No. 1 Reign. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-01 [cit. 2023-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ Alcaraz Beats Tsitsipas, Claims Barcelona Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-04-23 [cit. 2023-04-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ Carlos Alcaraz Defends Madrid Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-05-07 [cit. 2023-05-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ Alcaraz, Djokovic Headline Six-Way Battle For World No. 1. ATP Tour, Inc [online]. 2023-04-24 [cit. 2023-05-09]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-04-24. (anglicky) 
  44. ↑ Fabian Marozsan Beats Carlos Alcaraz In Rome Upset. ATP Tour [online]. 2023-05-15 [cit. 2023-05-16]. Dostupné online. 
  45. ↑ KUČERA, Stanislav. Na Djokoviče bučeli, Alcaraz se třásl v křeči, vzdát nechtěl: Styděl bych se. iDNES.cz [online]. 2023-06-10 [cit. 2023-06-12]. Dostupné online. 
  46. ↑ Carlos Alcaraz Wins Queen's Club Title, Earns Return To World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-06-25 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz se už počtvrté vyhoupl do čela žebříčku. Mezi ženami jsou v TOP 10 dvě Češky. TenisPortal.cz [online]. 2023-06-26 [cit. 2023-06-26]. Dostupné online. 
  48. ↑ KAPETANAKIS, Arthur. Carlos Alcaraz, Novak Djokovic Battle For Wimbledon Title, World No. 1. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ MCELWEE, Molly. Carlos Alcaraz and Novak Djokovic serve up epic 26-minute game of 32 points and 13 deuces. The Telegraph [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. ISSN 0307-1235. 
  50. ↑ WEST, Andy. Alcaraz Beats Djokovic To Win Wimbledon Crown. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Alcaraz udolal ve Wimbledonu v pěti setech Djokoviče! Teprve 20letý Španěl má už druhý grandslamový titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-07-16 [cit. 2023-07-17]. Dostupné online. 
  52. ↑ Novak Djokovic Saves MP, Stuns Carlos Alcaraz For Cincinnati Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ MCGROGAN, Ed. Novak Djokovic saves championship point in thrilling Cincinnati final win over Carlos Alcaraz. Tennis.com [online]. 2023-08-21 [cit. 2023-08-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ ROGERS, Leigh. Battle for world No.1 ranking to heat up at US Open. Australian Open [online]. Tennis Australia, 2023-08-24 [cit. 2023-08-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ Daniil Medvedev Ousts Carlos Alcaraz, Sets Novak Djokovic US Open Final Rematch. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-09-09 [cit. 2023-09-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Alcaraz advances to third straight Roland-Garros quarter-final. beIN SPORTS [online]. 2024-06-02 [cit. 2024-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ Alcaraz beats Tsitsipas, sets Sinner showdown in Roland Garros SFs. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-04 [cit. 2024-06-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ Carlos Alcaraz defeats Jannik Sinner in five-set Roland Garros SF thriller. ATP Tour [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  59. ↑ Roland Garros: Alcaraz je po strhující bitvě ve finále French Open. O titul se utká se Zverevem. www.sport.cz [online]. 2024-06-07 [cit. 2024-07-05]. Dostupné online. 
  60. ↑ Carlos Alcaraz defeats Alexander Zverev for historic Roland Garros title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Alcaraz je nejmladším vítězem grandslamů na všech površích. Roland Garros ovládl po bitvě se Zverevem. TenisPortal.cz [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. 
  62. ↑ Carlos Alcaraz rewrites Grand Slam record books with Roland Garros triumph. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-06-09 [cit. 2024-06-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ KANE, David. Streaking Jack Draper shocks Carlos Alcaraz, thrills home crowd at Queen’s Club. Tennis.com [online]. 2024-06-20 [cit. 2024-06-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ Carlos Alcaraz defeats Novak Djokovic for Wimbledon title repeat. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Alcaraz vyhrál i čtvrté finále grandslamu. Ve Wimbledonu po roce znovu přehrál Djokoviče. TenisPortal.cz [online]. 2024-07-14 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. 
  66. ↑ How Alcaraz is making Grand Slam history quicker than Federer, Nadal & Djokovic. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-07-13 [cit. 2024-07-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Carlos Alcaraz reaches gold medal match at Paris Olympics. ATP Tour [online]. 2024-08-02 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  68. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Sbírka je kompletní, Djokovič má i zlato z olympiády. Vyhrál ji jako nejstarší v historii. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-04 [cit. 2024-08-04]. Dostupné online. 
  69. ↑ Gael Monfils upsets Carlos Alcaraz in Cincinnati. ATP Tour [online]. 2024-08-16 [cit. 2025-05-08]. Dostupné online. 
  70. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Senzace na US Open! Šampion Alcaraz padl už ve druhém kole s Van de Zandschulpem. TenisPortal.cz [online]. 2024-08-30 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ Botic van de Zandschulp stuns Carlos Alcaraz at US Open. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-08-30 [cit. 2024-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ Carlos Alcaraz beats Jannik Sinner in epic Beijing final. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-10-03 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ Alcaraz ends Sinner’s winning streak to land China Open. The Guardian [online]. 2024-10-02 [cit. 2024-10-03]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. 
  74. ↑ Senzace v Šanghaji. Macháč skolil Alcaraze, v semifinále vyzve jedničku. iDNES.cz [online]. 2024-10-10 [cit. 2024-10-14]. Dostupné online. 
  75. ↑ Carlos Alcaraz Becomes Youngest World No. 1 In Pepperstone ATP Rankings History. ATP Tour [online]. 2022-09-11 [cit. 2022-09-12]. Dostupné online. 
  76. ↑ RAMSAY, George. Carlos Alcaraz becomes youngest year-end No. 1 in men's tennis as Rafael Nadal's slump continues at ATP Finals. CNN [online]. 2022-11-16 [cit. 2022-11-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ Carlos Alcaraz Makes History With Rio de Janeiro Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-02-20 [cit. 2022-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20250505a5. května 2025
Poř. tenista body posun
1.   Jannik Sinner (ITA) 9 730 ▬
2.   Alexander Zverev (GER) 8 085 ▬
3.   Carlos Alcaraz (ESP) 7 850 ▬
4.   Taylor Fritz (USA) 4 815 ▬
5.   Jack Draper (GBR) 4 440 ▲ 1
6.   Novak Djoković (SRB) 4 130 ▼ 1
7.   Casper Ruud (NOR) 3 715 ▲ 8
8.   Alex de Minaur (AUS) 3 635 ▼ 1
9.   Lorenzo Musetti (ITA) 3 550 ▲ 2
10.   Holger Rune (DEN) 3 440 ▼ 1
Ženská dvouhra – 20250505a5. května 2025
Poř. tenistka body posun
1.   Aryna Sabalenková 11 118 ▬
2.   Iga Świąteková (POL) 6 773 ▬
3.   Coco Gauffová (USA) 6 603 ▲ 1
4.   Jessica Pegulaová (USA) 6 243 ▼ 1
5.   Jasmine Paoliniová (ITA) 4 875 ▲ 1
6.   Madison Keysová (USA) 4 824 ▼ 1
7.   Mirra Andrejevová 4 781 ▬
8.   Čeng Čchin-wen  (CHN) 4 193 ▬
9.   Emma Navarrová (USA) 3 797 ▲ 1
10.   Paula Badosová (ESP) 3 761 ▼ 1
Mužská čtyřhra – 20250505a5. května 2025
Poř. tenista body posun
1.   Marcelo Arévalo (ESA) 9 950 ▬
  Mate Pavić (CRO) 9 950 ▬
3.   Harri Heliövaara (FIN) 7 590 ▬
4.   Henry Patten (GBR) 7 590 ▬
5.   Kevin Krawietz (GER) 6 180 ▲ 1
6.   Tim Pütz (GER) 6 090 ▲ 1
7.   Marcel Granollers (ESP) 5 675 ▲ 3
8.   Horacio Zeballos (ARG) 5 675 ▲ 3
9.   Andrea Vavassori (ITA) 5 580 ▼ 1
10.   Simone Bolelli (ITA) 5 520 ▼ 1
Ženská čtyřhra – 20250505a5. května 2025
Poř. tenistka body posun
1.   Kateřina Siniaková (CZE) 10 665 ▬
2.   Taylor Townsendová (USA) 8 620 ▬
3.   Erin Routliffeová (NZL) 8 125 ▬
4.   Jeļena Ostapenková (LAT) 6 950 ▬
5.   Gabriela Dabrowská (CAN) 6 385 ▬
6.   Sara Erraniová (ITA) 5 465 ▬
  Jasmine Paoliniová (ITA) 5 465 ▬
8.   Asia Muhammadová (USA) 4 690 ▬
9.   Ljudmyla Kičenoková (UKR) 4 630 ▬
10.   Čang Šuaj (CHN) 4 523 ▬
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Carlos_Alcaraz&oldid=24882942“