Open 13

Open 13, oficiálním názvem Open 13 Provence, je profesionální tenisový turnaj mužů hraný v jihofrancouzském městě Marseille. Na okruhu ATP Tour se řadí do kategorie ATP Tour 250. Založen byl v roce 1993. Probíhá v únorovém termínu v hale Palais des Sports de Marseille na krytých dvorcích s tvrdým povrchem Slamcourt.

Open 13
Open 13 Provence
Založeno	1993
Místo	Marseille Francie Francie
Dějiště	Palais des Sports de Marseille
Souřadnice	43°16′16″ s. š., 5°24′4″ v. d.
Povrch	tvrdý – Slamcourt / hala
Soutěže	28 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra
Dotace	409 765 €
Prize money	334 240 €
Období	únor
Ředitel	Jean-François Caujolle
ATP Tour
1993–1997	ATP World Series
1998–2008	ATP International Series
2009–	ATP Tour 250
www.open13.fr/en/ Některá data mohou pocházet z datové položky.

Číslo „13“ v názvu turnaje vyjadřuje kód INSEE, který je přidělen départementu Bouches-du-Rhône, jehož je Marseille hlavním městem. Událost vznikla z iniciativy francouzského tenisty a marseillského rodáka Jeana-Françoise Caujolleho, jenž působí ve funkci ředitele turnaje. Open 13 2021 byl kvůli pandemii covidu-19 přeložen z února na březen, do termínu namísto zrušeného Indian Wells Masters.

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhráli Švýcar Marc Rosset (1993, 1994, 2000), Švéd Thomas Enqvist (1997, 1998, 2002) a Francouz Jo-Wilfried Tsonga (2009, 2013, 20017). Do soutěže dvouhry nastupuje dvacet osm tenistů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.

Přehled finále

Mužská dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1993	Marc Rosset	Jan Siemerink	6–2, 7–6(7–1)
1994	Marc Rosset (2)	Arnaud Boetsch	7–6(8–6), 7–6(7–4)
1995	Boris Becker	Daniel Vacek	6–7(2–7), 6–4, 7–5
1996	Guy Forget	Cédric Pioline	7–5, 6–4
1997	Thomas Enqvist	Marcelo Ríos	6–4, 1–0skreč
1998	Thomas Enqvist (2)	Jevgenij Kafelnikov	6–4, 6–1
1999	Fabrice Santoro	Arnaud Clément	6–3, 4–6, 6–4
2000	Marc Rosset (3)	Roger Federer	2–6, 6–3, 7–6(7–5)
2001	Jevgenij Kafelnikov	Sébastien Grosjean	7–6(7–5), 6–2
2002	Thomas Enqvist (3)	Nicolas Escudé	6–7(4–7), 6–3, 6–1
2003	Roger Federer	Jonas Björkman	6–2, 7–6(8–6)
2004	Dominik Hrbatý	Robin Söderling	4–6, 6–4, 6–4
2005	Joachim Johansson	Ivan Ljubičić	7–5, 6–4
2006	Arnaud Clément	Mario Ančić	6–4, 6–2
2007	Gilles Simon	Marcos Baghdatis	6–4, 7–6(7–3)
2008	Andy Murray	Mario Ančić	6–3, 6–4
2009	Jo-Wilfried Tsonga	Michaël Llodra	7–5, 7–6(7–3)
2010	Michaël Llodra	Julien Benneteau	6–3, 6–4
2011	Robin Söderling	Marin Čilić	6–7(8–10), 6–3, 6–3
2012	Juan Martín del Potro	Michaël Llodra	6–4, 6–4
2013	Jo-Wilfried Tsonga (2)	Tomáš Berdych	3–6, 7–6(8–6), 6–4
2014	Ernests Gulbis	Jo-Wilfried Tsonga	7–6(7–5), 6–4
2015	Gilles Simon (2)	Gaël Monfils	6–4, 1–6, 7–6(7–4)
2016	Nick Kyrgios	Marin Čilić	6–2, 7–6(7–3)
2017	Jo-Wilfried Tsonga (3)	Lucas Pouille	6–4, 6–4
2018	Karen Chačanov	Lucas Pouille	7–5, 3–6, 7–5
2019	Stefanos Tsitsipas	Michail Kukuškin	7–5, 7–6(7–5)
2020	Stefanos Tsitsipas (2)	Félix Auger-Aliassime	6–3, 6–4
2021	Daniil Medveděv	Pierre-Hugues Herbert	6–4, 6–7(4–7), 6–4

Mužská čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1993	Arnaud Boetsch Olivier Delaître	Ivan Lendl Christo van Rensburg	6–3, 7–6
1994	Jan Siemerink Daniel Vacek	Martin Damm Jevgenij Kafelnikov	6–7, 6–4, 6–1
1995	David Adams Andrej Olchovskij	Jean-Philippe Fleurian Rodolphe Gilbert	6–1, 6–4
1996	Jean-Philippe Fleurian Guillaume Raoux	Marius Barnard Peter Nyborg	6–3 6–2
1997	Thomas Enqvist Magnus Larsson	Olivier Delaître Fabrice Santoro	6–3, 6–4
1998	Donald Johnson Francisco Montana	Mark Keil T. J. Middleton	6–4, 3–6, 6–3
1999	Max Mirnyj Andrej Olchovskij	David Adams Pavel Vízner	7–5, 7–6(9–7)
2000	Simon Aspelin Johan Landsberg	Juan Ignacio Carrasco Jairo Velasco	7–6(7–2), 6–4
2001	Julien Boutter Fabrice Santoro	Michael Hill Jeff Tarango	7–6(9–7), 7–5
2002	Arnaud Clément Nicolas Escudé	Julien Boutter Max Mirnyj	6–4, 6–3
2003	Sébastien Grosjean Fabrice Santoro (2)	Tomáš Cibulec Pavel Vízner	6–1, 6–4
2004	Mark Knowles Daniel Nestor	Martin Damm Cyril Suk	7–5, 6–3
2005	Martin Damm Radek Štěpánek	Mark Knowles Daniel Nestor	7–6(7–4), 7–6(7–5)
2006	Martin Damm (2) Radek Štěpánek (2)	Mark Knowles Daniel Nestor	6–2, 6–7(4–7), [10–3]
2007	Arnaud Clément (2) Michaël Llodra	Mark Knowles Daniel Nestor	7–5, 4–6, [10–8]
2008	Martin Damm (3) Pavel Vízner	Yves Allegro Jeff Coetzee	7–6(7–0), 7–5
2009	Arnaud Clément (3) Michaël Llodra (2)	Julian Knowle Andy Ram	3–6, 6–3, [10–8]
2010	Julien Benneteau Michaël Llodra (3)	Julian Knowle Robert Lindstedt	6–4, 6–3
2011	Robin Haase Ken Skupski	Julien Benneteau Jo-Wilfried Tsonga	6–4, 6–7(4–7), [13–11]
2012	Nicolas Mahut Édouard Roger-Vasselin	Dustin Brown Jo-Wilfried Tsonga	3–6, 6–4, [10–6]
2013	Rohan Bopanna Colin Fleming	Ajsám Kúreší Jean-Julien Rojer	6–4, 7–6(7–3)
2014	Julien Benneteau (2) Édouard Roger-Vasselin (2)	Paul Hanley Jonathan Marray	4–6, 7–6(8–6), [13–11]
2015	Marin Draganja Henri Kontinen	Colin Fleming Jonathan Marray	6–4, 3–6, [10–8]
2016	Mate Pavić Michael Venus	Jonatan Erlich Colin Fleming	6–2, 6–3
2017	Julien Benneteau (3) Nicolas Mahut (2)	Robin Haase Dominic Inglot	6–4, 6–7(9–11), [10–5]
2018	Raven Klaasen Michael Venus (2)	Marcus Daniell Dominic Inglot	6–7(2–7), 6–3, [10–4]
2019	Jérémy Chardy Fabrice Martin	Ben McLachlan Matwé Middelkoop	6–3, 6–7(4–7), [10–3]
2020	Nicolas Mahut (3) Vasek Pospisil	Wesley Koolhof Nikola Mektić	6–3, 6–4
2021	Lloyd Glasspool Harri Heliövaara	Sander Arends David Pel	7–5, 7–6(7–4)

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Open 13 na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Open 13 – oficiální stránky
• Open 13 na stránkách ATP Tour

Portály: Tenis