Wikipedie

Taylor Fritz

americký tenista

Taylor Harry Fritz (* 28. října 1997 Rancho Santa Fe, Kalifornie) je americký profesionální tenista hrající pravou rukou. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP Tour vyhrál sedm singlových turnajů. Na challengerech ATP získal šest titulů ve dvouhře.[2]

Taylor Harry Fritz
Taylor Fritz na Monte-Carlo Masters 2023
Taylor Fritz na Monte-Carlo Masters 2023
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození28. října 1997 (26 let)[1]
Místo narozeníRancho Santa Fe, Kalifornie,
Spojené státy americké[1]
BydlištěRancho Santa Fe, Kalifornie, Spojené státy americké[1]
Výška196 cm[1]
Hmotnost86 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek14 833 623 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů243–172
Tituly7 ATP, 5 challengerů
Nejvyšší umístění5. místo (27. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2024)
French Open3. kolo (2020, 2023)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Openčtvrtfinále (2023)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů43–53
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění104. místo (24. července 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open1. kolo (2018, 2021)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open2. kolo (2016, 2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2014, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20240220a20. února 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 5. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 104. místě. Trénují ho bývalí američtí tenisté Michael Russell a Paul Annacone.[1] Dříve tuto roli plnili Němec Christian Groh či Američan Mardy Fish. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v červnu 2015 na 1. místě a v závěru sezóny 2015 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[3]

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou finále proti Kanadě, v níž podlehl Denisi Shapovalovi. Kanaďané zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2024 v soutěži nastoupil k devíti mezistátním utkáním s bilancí 6–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéra editovat

Juniorská kariéra editovat

V roce 2015 se dostal alespoň do čtvrtfinále na všech čtyřech juniorských grandslamových turnajích, včetně účasti ve finále na French Open, kde ve třech setech prohrál s krajanem Tommym Paulem.[5] Odvety se dočkal na domácím US Open, kde dokázal ve finále po třísetovém průběhu celý turnaj ovládnout. Tento úspěch mu pomohl dokončit rok jako juniorská jednička mezi chlapci, po kterém byl jmenován juniorským mistrem světa. Stal se prvním Američanem, který získal tento titul od doby Donalda Younga v roce 2005 a Andyho Roddicka v roce 2000.[3]

Profesionální kariéra editovat

V únoru 2016 získal divokou kartu na turnaj kategorie ATP Tour 250 v Memphisu, když se to té doby objevil na událostech ATP jen dvakrát s bilancí zápasů 1–2. Ve dvouhře postupně porazil krajany Michaela Mmoha a Steva Johnsona, Němce Benjamina Beckera a v semifinále zdolal Ričardase Berankise z Litvy.[5] Stal se tak nejmladším Američanem ve finále turnaje ATP od roku 1989, kdy Michael Chang vyhrál ve Wembley. Ve finále však nestačil na trojnásobného memphiského vítěze a Changova svěřence Keie Nišikoriho z Japonska, jemuž podlehl ve dvou setech.[6]

 
Forhend na French Open 2021

Člena elitní světové desítky poprvé porazil z pozice 136. hráče žebříčku ve druhém kole BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells, když vyřadil sedmého v pořadí Marina Čiliće. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2019 přehrál světovou desítku Johna Isnera a ve čtvrtfinále srpnového Los Cabos Open 2019 devátého muže klasifikace, Itala Fabia Fogniniho.[2]

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval ve dvaceti jedna letech na travnatém Nature Valley International 2019 v Eastbourne. Do finále postoupil přes třetího nasazeného Brita Kyla Edmunda. V závěrečném duelu turnaje pak zdolal krajana Sama Querreyho po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul nové kariérní maximum, ze 42. na 31. místo.[7] Ve finále BNP Paribas Open 2022 v Indian Wells porazil světovou čtyřku Rafaela Nadala, čímž ukončil jeho dvacetizápasovou neporazitelnost. Ve 24 letech se stal prvním americkým šampionem Indian Wells Masters od Agassiho v roce 2001 a premiérově triumfoval v sérii Masters.[8][9]

Trofejí na Rothesay International Eastbourne 2022 vyhrál poprvé jeden z turnajů dvakrát. O výhře v souboji o titul nad krajanem Maximem Cressym rozhodl až ziskem tiebreaku v závěrečné sadě.[10] V soutěži získal všech 51 gamů na podání.[11] První turnaj v kategorii ATP 500 ovládl na tokijském Japan Open Tennis Championships 2022. Ani v závěrečném utkání jej nezastavil krajan Frances Tiafoe, s nímž zvládl dvě zkrácené hry.[12] Již postupem do finále si zajistil první posun do elitní světové desítky žebříčku ATP – 8. místo, čímž napodobil postavení matky Kathy Mayové Fritzové z roku 1977.[13]

Vítězství na Delray Beach Open 2023 a 2024 znamenala, že poprvé v kariéře obhájil trofej. Ve dvou ročnících floridského turnaje ztratil pouze jeden set. V historii turnaje se po Jasonovi Stoltenbergovi z let 1996 a 1997 stal druhým šampionem, který ovládl dva navazující ročníky.[14]

Finále na okruhu ATP Tour editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D)
ATP Tour 500 (1–1 D, 0–2 Č)
ATP Tour 250 (5–4 D, 0–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (5–5 D, 0–2 Č)
antuka (0)
tráva (2–0 D, 0–1 Č)
Tituly dle prostředí
venku (7–3 D, 0–2 Č)
hala (0–2 D, 0–1 Č)

Dvouhra: 12 (7–5) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 14. února 2016 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Kei Nišikori 4–6, 4–6
Vítěz 1. 29. června 2019 Eastbourne, Spojené království tráva   Sam Querrey 6–3, 6–4
Finalista 2. 28. července 2019 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Alex de Minaur 3–6, 6–7(2–7)
Finalista 3. 4. srpna 2019 Los Cabos, Mexiko tvrdý   Diego Schwartzman 6–7(6–8), 3–6
Finalista 4. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko tvrdý   Rafael Nadal 3–6, 2–6
Finalista 5. 31. října 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Marin Čilić 6–7(3–7), 6–4, 4–6
Vítěz 2. 20. března 2022 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Rafael Nadal 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 3. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království (2) tráva   Maxime Cressy 6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–4)
Vítěz 4. 9. října 2022 Tokio, Japonsko tvrdý   Frances Tiafoe 7–6(7–3), 7–6(7–2)
Vítěz 5. 19. února 2023 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Miomir Kecmanović 6–0, 5–7, 6–2
Vítěz 6. 30. července 2023 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Aleksandar Vukic 7–5, 6–7(5–7), 6–4
Vítěz 7. 19. února 2024 Delray Beach, Spojené státy (2) tvrdý   Tommy Paul 6–2, 6–3

Čtyřhra: 3 (0–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 4. srpna 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý   Thanasi Kokkinakis   Marcelo Arévalo
  Miguel Ángel Reyes-Varela 		4–6, 4–6
Finalista 2. 27. října 2019 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Reilly Opelka   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău 		5–7, 3–6
Finalista 3. 26. června 2023 Queen's Club, Londýn, Spojené království tráva   Jiří Lehečka   Ivan Dodig
  Austin Krajicek 		4–6, 7–6(7–5), [3–10]

Finále na challengerech ATP editovat

Legenda – tituly
Challengery (5–3 D)

Dvouhra: 8 (5–3) editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 11. října 2015 Sacramento, Spojené státy tvrdý   Jared Donaldson 6–4, 3–6, 6–4
Vítěz 2. 18. října 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý   Dustin Brown 6–3, 6–4
Finalista 1. 21. listopadu 2015 Champaign, Spojené státy tvrdý (h)   Henri Laaksonen 6–4, 2–6, 2–6
Vítěz 3. 10. ledna 2017 Happy Valley, Austrálie tvrdý   Dudi Sela 7–6(9–7), 6–2
Finalista 2. 2. února 2017 Dalas, Spojené státy tvrdý (h)   Ryan Harrison 3–6, 3–6
Finalista 3. 6. ledna 2018 Nouméa, Francie tvrdý   Noah Rubin 5–7, 4–6
Vítěz 4. 28. ledna 2018 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Bradley Klahn 3–6, 7–5, 6–0
Vítěz 5. 27. ledna 2019 Newport Beach, Spojené státy (2) tvrdý   Brayden Schnur 7–6(9–7), 6–4

Finále na juniorském Grand Slamu editovat

Dvouhra juniorů: 2 (1–1) editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2015 French Open antuka   Tommy Paul 6–7(4–7), 6–2, 2–6
Vítěz 2015 US Open tvrdý   Tommy Paul 6–2, 6–7(4–7), 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATP editovat

Dvouhra editovat

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1141. ▲ 177. ▲ 76 ▼ 105. ▲ 49. ▲ 32. ▲ 29. ▲ 23. ▲ 9. ▼ 10.

Čtyřhra editovat

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
Pořadí 1092. ▲ 949. ▲ 243. ▼ 496. ▲ 219. ▲ 120. ▲ 106. ▼ 207. ▲ 142. ▼ 157.

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylor Fritz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Taylor Fritz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230905a5. září 2023
  2. ↑ a b Taylor Fritz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  3. ↑ a b Fritz and Galfi crowned ITF Junior World Champions [online]. Mezinárodní tenisová federace, 2015-12-02 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  4. ↑ Taylor Fritz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20240220a20. února 2024
  5. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Osmnáctiletý Američan Fritz překonal hvězdy. Teprve třetí start na turnaji ATP přetavil ve finále. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Memphisu kraluje už čtvrtým rokem Nišikori. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Fritz Wins First ATP Tour Title In Eastbourne [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 
  8. ↑ Fritz ukončil v Indian Wells sérii Nadala, mezi ženami kralovala Šwiateková. iDNES.cz [online]. 2022-03-20 [cit. 2022-03-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Taylor Fritz Ends Rafael Nadal's Perfect Season To Win Indian Wells Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-03-20 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Taylor Fritz Clinches Crown In Eastbourne. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-06-25 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ The Stats Behind Nick Kyrgios' Untouchable Serving Week In Washington. ATP Tour, Inc. [online]. 2022-08-08 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ JIRÁSEK, Ondřej. Po týdenní izolaci triumf. Fritz v Tokiu vyhrál derby s Tiafoem a zvládl i třetí letošní finále. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-09 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  13. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Fritz bude poprvé v Top 10. Stejně jako maminka v roce 1977. TenisPortal.cz [online]. 2022-10-08 [cit. 2022-10-09]. Dostupné online. 
  14. ↑ Taylor Fritz successfully defends Delray Beach title. ATP Tour, Inc. [online]. 2024-02-19 [cit. 2024-02-20]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat

Předchůdce Taylor Fritz Nástupce

Andrej Rubljov 		ITF – juniorský mistr světa
2015
Miomir Kecmanović

Alexander Zverev 		ATP – Hvězda zítřka
2016
Denis Shapovalov
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20240422a22. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1.   Novak Djoković (SRB) 9 990 ▬
2.   Jannik Sinner (ITA) 8 660 ▬
3.   Carlos Alcaraz (ESP) 8 145 ▬
4.  Daniil Medveděv 7 085 ▬
5.   Alexander Zverev (GER) 5 425 ▬
6.   Casper Ruud (NOR) 4 480 ▬
7.   Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 030 ▬
8.  Andrej Rubljov 3 830 ▬
9.   Hubert Hurkacz (POL) 3 675 ▬
10.   Grigor Dimitrov (BUL) 3 595 ▬
Ženská dvouhra – 20240422a22. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Iga Świąteková (POL) 10 560 ▬
2.   Aryna Sabalenková 7 848 ▬
3.   Coco Gauffová (USA) 7 258 ▬
4.   Jelena Rybakinová (KAZ) 6 293 ▬
5.   Jessica Pegulaová (USA) 4 870 ▬
6.   Maria Sakkariová (GRE) 4 195 ▬
7.   Markéta Vondroušová (CZE) 4 090 ▲ 1
8.   Čeng Čchin-wen (CHN) 4 000 ▼ 1
9.   Ons Džabúrová (TUN) 3 533 ▬
10.   Jeļena Ostapenková (LAT) 3 438 ▬
Mužská čtyřhra – 20240422a22. dubna 2024
Poř. tenista body posun
1.   Matthew Ebden (AUS) 7 990 ▬
2.   Rohan Bopanna (IND) 7 810 ▬
3.   Marcel Granollers (ESP) 7 130 ▲ 1
  Horacio Zeballos (ARG) 7 130 ▬
5.   Rajeev Ram (USA) 6 585 ▲ 2
6.   Joe Salisbury (GBR) 6 630 ▬
7.   Wesley Koolhof (NED) 6 480 ▼ 2
8.   Ivan Dodig (CRO) 6 230 ▬
9.   Austin Krajicek (USA) 6 230 ▬
10.   Neal Skupski (GBR) 5 510 ▬
Ženská čtyřhra – 20240422a22. dubna 2024
Poř. tenistka body posun
1.   Sie Šu-wej (TPE) 8 565 ▬
2.   Elise Mertensová (BEL) 8 345 ▬
3.   Storm Hunterová (AUS) 7 695 ▬
4.   Gabriela Dabrowská (CAN) 6 495 ▬
5.   Erin Routliffeová (NZL) 6 160 ▬
6.   Laura Siegemundová (GER) 5 680 ▬
7.   Ellen Perezová (AUS) 5,275 ▲ 1
  Nicole Melichar-Martinezová (USA) 5,275 ▬
9.  Věra Zvonarevová 4,983 ▬
10.   Luisa Stefaniová (BRA) 4,655 ▲ 1
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Taylor_Fritz&oldid=23677404“