Wikipedie

Taylor Fritz

americký profesionální tenista

Taylor Harry Fritz (* 28. října 1997 Rancho Santa Fe, Kalifornie) je americký profesionální tenista hrající pravou rukou. Ve své dosavadní kariéře vyhrál na okruhu ATP Tour pět singlových turnajů. Na challengerech ATP získal pět titulů ve dvouhře.[2]

Taylor Harry Fritz
Taylor Fritz na Monte-Carlo Masters 2022
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození28. října 1997 (25 let)[1]
Místo narozeníRancho Santa Fe, Kalifornie,
Spojené státy americké[1]
BydlištěRancho Santa Fe, Kalifornie, Spojené státy americké[1]
Výška193 cm[1]
Hmotnost84 kg[1]
Profesionál od2015[1]
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 074 909 USD
Tenisová raketaHEAD
Dvouhra
Poměr zápasů177–144
Tituly5 ATP, 5 challengerů
Nejvyšší umístění5. místo (27. února 2023)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2022)
French Open3. kolo (2020)
Wimbledončtvrtfinále (2022)
US Open3. kolo (2018, 2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistrůsemifinále (2022)
Čtyřhra
Poměr zápasů37–47
Tituly0 ATP
Nejvyšší umístění104. místo (24. července 2021)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2019)
French Open1. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2018)
US Open2. kolo (2016, 2017)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2014, 2015)
Týmové soutěže
Davis Cupčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230227a27. února 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v únoru 2023 na 5. místě a ve čtyřhře v červenci 2021 na 104. místě. Trénují ho bývalí američtí tenisté Michael Russell a Paul Annacone.[1] Dříve tuto roli plnili Němec Christian Groh či Američan Mardy Fish. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF byl nejvýše hodnocen v červnu 2015 na 1. místě a v závěru sezóny 2015 jej Mezinárodní tenisová federace vyhlásila juniorským mistrem světa.[3]

V americkém daviscupovém týmu debutoval v roce 2019 základní skupinou finále proti Kanadě, v níž podlehl Denisi Shapovalovi. Kanaďané zvítězili 2:1 na zápasy. Do září 2023 v soutěži nastoupil k osmi mezistátním utkáním s bilancí 5–3 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]

Tenisová kariéraEditovat

Juniorské obdobíEditovat

V roce 2015 se dostal alespoň do čtvrtfinále na všech čtyřech juniorských grandslamových turnajích, včetně účasti ve finále na French Open, kde ve třech setech prohrál s krajanem Tommym Paulem.[5] Odvety se dočkal na domácím US Open, kde dokázal ve finále po třísetovém průběhu celý turnaj ovládnout. Tento úspěch mu pomohl dokončit rok jako juniorská jednička mezi chlapci, po kterém byl jmenován juniorským mistrem světa. Stal se prvním Američanem, který získal tento titul od doby Donalda Younga v roce 2005 a Andyho Roddicka v roce 2000.[3]

Profesionální kariéraEditovat

V únoru 2016 získal divokou kartu na turnaj kategorie ATP Tour 250 v Memphisu, když se to té doby objevil na událostech ATP jen dvakrát s bilancí zápasů 1–2. Ve dvouhře postupně porazil krajany Michaela Mmoha a Steva Johnsona, Němce Benjamina Beckera a v semifinále zdolal Ričardase Berankise z Litvy.[5] Stal se tak nejmladším Američanem ve finále turnaje ATP od roku 1989, kdy Michael Chang vyhrál ve Wembley. Ve finále však nestačil na trojnásobného memphiského vítěze a Changova svěřence Keie Nišikoriho z Japonska, jemuž podlehl ve dvou setech.[6]

Člena elitní světové desítky poprvé porazil z pozice 136. hráče žebříčku ve druhém kole BNP Paribas Open 2017 v Indian Wells, když vyřadil sedmého v pořadí Marina Čiliće. V téže fázi aucklandského ASB Classic 2019 přehrál světovou desítku Johna Isnera a ve čtvrtfinále srpnového Los Cabos Open 2019 devátého muže klasifikace, Itala Fabia Fogniniho.[2]

Premiérový titul na okruhu ATP Tour vybojoval ve dvaceti jedna letech na travnatém Nature Valley International 2019 v Eastbourne. Do finále postoupil přes třetího nasazeného Brita Kyla Edmunda. V závěrečném duelu turnaje pak zdolal krajana Sama Querreyho po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej posunul nové kariérní maximum, ze 42. na 31. místo.[7]

Finále na okruhu ATP TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistrů (0)
ATP Tour Masters 1000 (1–0 D)
ATP Tour 500 (1–1 D, 0–1 Č)
ATP Tour 250 (3–4 D, 0–1 Č)
Tituly dle povrchu
tvrdý (3–5 D, 0–2 Č)
antuka (0)
tráva (2–0 D)
koberec (0)
Tituly dle prostředí
venku (5–3 D, 0–1 Č)
hala (0–2 D, 0–1 Č)

Dvouhra: 10 (5–5)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 1. 14. února 2016 Memphis, Spojené státy tvrdý (h)   Kei Nišikori 4–6, 4–6
Vítěz 1. 29. června 2019 Eastbourne, Spojené království tráva   Sam Querrey 6–3, 6–4
Finalista 2. 28. července 2019 Atlanta, Spojené státy tvrdý   Alex de Minaur 3–6, 6–7(2–7)
Finalista 3. 4. srpna 2019 Los Cabos, Mexiko tvrdý   Diego Schwartzman 6–7(6–8), 3–6
Finalista 4. 29. února 2020 Acapulco, Mexiko tvrdý   Rafael Nadal 3–6, 2–6
Finalista 5. 31. října 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Marin Čilić 6–7(3–7), 6–4, 4–6
Vítěz 2. 20. března 2022 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Rafael Nadal 6–3, 7–6(7–5)
Vítěz 3. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království (2) tráva   Maxime Cressy 6–2, 6–7(4–7), 7–6(7–4)
Vítěz 4. 9. října 2022 Tokio, Japonsko tvrdý   Frances Tiafoe 7–6(7–3), 7–6(7–2)
Vítěz 5. 19. února 2023 Delray Beach, Spojené státy tvrdý   Miomir Kecmanović 6–0, 5–7, 6–2

Čtyřhra: 2 (0–2)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalista 1. 4. srpna 2018 Los Cabos, Mexiko tvrdý   Thanasi Kokkinakis   Marcelo Arévalo
  Miguel Ángel Reyes-Varela 		4–6, 4–6
Finalista 2. 27. října 2029 Basilej, Švýcarsko tvrdý (h)   Reilly Opelka   Jean-Julien Rojer
  Horia Tecău 		5–7, 3–6

Finále na challengerech ATPEditovat

Legenda – tituly
Challengery (5–3 D)

Dvouhra: 8 (5–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Vítěz 1. 11. října 2015 Sacramento, Spojené státy tvrdý   Jared Donaldson 6–4, 3–6, 6–4
Vítěz 2. 18. října 2015 Fairfield, Spojené státy tvrdý   Dustin Brown 6–3, 6–4
Finalista 1. 21. listopadu 2015 Champaign, Spojené státy tvrdý (h)   Henri Laaksonen 6–4, 2–6, 2–6
Vítěz 3. 10. ledna 2017 Happy Valley, Austrálie tvrdý   Dudi Sela 7–6(9–7), 6–2
Finalista 2. 2. února 2017 Dalas, Spojené státy tvrdý (h)   Ryan Harrison 3–6, 3–6
Finalista 3. 6. ledna 2018 Nouméa, Francie tvrdý   Noah Rubin 5–7, 4–6
Vítěz 4. 28. ledna 2018 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Bradley Klahn 3–6, 7–5, 6–0
Vítěz 5. 27. ledna 2019 Newport Beach, Spojené státy (2) tvrdý   Brayden Schnur 7–6(9–7), 6–4

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Dvouhra juniorů: 2 (1–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeř ve finále výsledek
Finalista 2015 French Open antuka   Tommy Paul 6–7(4–7), 6–2, 2–6
Vítěz 2015 US Open tvrdý   Tommy Paul 6–2, 6–7(4–7), 6–2

Postavení na konečném žebříčku ATPEditovat

DvouhraEditovat

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1141. ▲ 177. ▲ 76 ▼ 105. ▲ 49. ▲ 32. ▲ 29. ▲ 23. ▲ 9.

ČtyřhraEditovat

Rok 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 1092. ▲ 949. ▲ 243. ▼ 496. ▲ 219. ▲ 120. ▲ 106. ▼ 207. ▲ 142.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taylor Fritz na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e f g Taylor Fritz na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  2. ↑ a b Taylor Fritz na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  3. ↑ a b Fritz and Galfi crowned ITF Junior World Champions [online]. Mezinárodní tenisová federace, 21. prosince 2015 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Taylor Fritz na stránkách Davis Cupu (anglicky), přístup: 20230227a27. února 2023
  5. ↑ a b ZABLOUDIL, Luboš. Osmnáctiletý Američan Fritz překonal hvězdy. Teprve třetí start na turnaji ATP přetavil ve finále. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  6. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Memphisu kraluje už čtvrtým rokem Nišikori. TenisPortal.cz [online]. 2016-02-14 [cit. 2016-02-18]. Dostupné online. 
  7. ↑ Fritz Wins First ATP Tour Title In Eastbourne [online]. ATP Tour, Inc., 2019-06-29 [cit. 2019-06-29]. Dostupné online. 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce Taylor Fritz Nástupce

Andrej Rubljov 		ITF – juniorský mistr světa
2015
Miomir Kecmanović

Alexander Zverev 		ATP – Hvězda zítřka
2016
Denis Shapovalov
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1.   Carlos Alcaraz (ESP) 7 420 ▲ 1
2.   Novak Djoković (SRB) 7 160 ▼ 1
3.   Stefanos Tsitsipas (GRE) 5 770 ▬
4.   Casper Ruud (NOR) 5 560 ▬
5.  Daniil Medveděv 4 330 ▲ 1
6.   Félix Auger-Aliassime (CAN) 3 415 ▲ 4
7.  Andrej Rubljov 3 390 ▬
8.   Holger Rune (DEN) 3 325 ▬
9.   Hubert Hurkacz (POL) 3 065 ▲ 2
10.   Taylor Fritz (USA) 2 975 ▼ 5
Ženská dvouhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1.   Iga Świąteková (POL) 9 975 ▬
2.  Aryna Sabalenková 6 740 ▬
3.   Jessica Pegulaová (USA) 5 605 ▬
4.   Caroline Garciaová (FRA) 4 990 ▲ 1
5.   Ons Džabúrová (TUN) 4 976 ▼ 1
6.   Coco Gauffová (USA) 4 401 ▬
7.   Jelena Rybakinová (KAZ) 3 720 ▲ 3
8.  Darja Kasatkinová 3 375 ▬
9.   Belinda Bencicová (SUI) 3 360 ▬
10.   Maria Sakkariová (GRE) 3 191 ▼ 3
Mužská čtyřhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1.   Wesley Koolhof (NED) 7 520 ▬
  Neal Skupski (GBR) 7 520 ▬
3.   Rajeev Ram (USA) 6 702 ▬
4.   Joe Salisbury (GBR) 6 612 ▬
5.   Mate Pavić (CRO) 5 455 ▬
6.   Nikola Mektić (CRO) 5 295 ▲ 2
7.   Marcelo Arévalo (ESA) 5 290 ▼ 1
  Jean-Julien Rojer (NED) 5 290 ▼ 1
9.   Ivan Dodig (CRO) 4 620 ▲ 1
10.   Austin Krajicek (USA) 4 530 ▼ 1
Ženská čtyřhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1.   Kateřina Siniaková (CZE) 7 716 ▬
2.   Barbora Krejčíková (CZE) 6 846 ▬
3.   Coco Gauffová (USA) 5 585 ▬
4.  Veronika Kuděrmetovová 5 410 ▬
5.   Jessica Pegulaová (USA) 5 290 ▬
6.   Gabriela Dabrowská (CAN) 4 615 ▬
7.   Ljudmila Kičenoková (UKR) 4 520 ▲ 1
8.   Giuliana Olmosová (MEX) 4 500 ▼ 1
9.   Jeļena Ostapenková (LAT) 4 305 ▲ 1
10.   Elise Mertensová (BEL) 4 250 ▲ 3
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Taylor_Fritz&oldid=22499563“