Jeļena Ostapenková

lotyšská tenistka

Jeļena Ostapenková (nepřechýleně Ostapenko, * 8. června 1997 Riga) je lotyšská profesionální tenistka a vítězka ženské dvouhry French Open 2017, rovněž tak i wimbledonské juniorky 2014[2]. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála pět singlových a šest deblových turnajů. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[3]

Jeļena Ostapenková
Ostapenková na French Open 2022
StátLotyšskoLotyšsko Lotyšsko
Datum narození8. června 1997 (25 let)
Místo narozeníRiga, Lotyšsko[1]
BydlištěLos Angeles, Spojené státy
Riga, Lotyšsko[1]
Výška177 cm[1]
Hmotnost68 kg[1]
Profesionál od2012
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek11 669 683 USD
Tenisová raketaWilson
Dvouhra
Poměr zápasů303–184
Tituly5 WTA, 7 ITF
Nejvyšší umístění5. místo (19. března 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2017, 2018, 2022)
French Openvítězka (2017)
Wimbledonsemifinále (2018)
US Open3. kolo (2017, 2018, 2019)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákladní skupina (2017)
Olympijské hry1. kolo (2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů179–120
Tituly6 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (12. září 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2020)
French Opensemifinále (2022)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Openčtvrtfinále (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry1. kolo (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2020)
French Open1. kolo (2017)
Wimbledonfinále (2019)
US Openčtvrtfinále (2022)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220927a27. září 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Na úvod French Open 2019 podlehla Azarenkové

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2018 na 5. místě a ve čtyřhře pak v září 2022 na 7. místě. Od října 2019 ji trénuje Francouzka Marion Bartoliová, která ji po sérii neúspěchů dovedla v prvním měsíci spolupráce do dvou finále včetně titulu v Lucemburku.[4] V sezónách 2018–2019 roli trenéra plnil Glenn Schaap a mezi roky 2016–2017 Španělka Anabel Medinaová Garriguesová[5] a poté David Taylor. Trvale se na její přípravě podílí matka Jelena Jakovljevová.[1] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF dosáhla maxima v září 2014, kdy figurovala na 2. příčce.

V lotyšském fedcupovém týmu debutovala v roce 2013 základním blokem 2. skupiny zóny Evropy a Afriky proti Finsku, v němž k výhře 3:0 na zápasy pomohla dvěma singlovými vítězstvími. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k dvaceti sedmi mezistátním utkáním s bilancí 18–12 ve dvouhře a 14–5 ve čtyřhře.[6]

Na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her 2020 v Tokiu byla s basketbalistou Agnisem Čavarsem vlajkonoškou lotyšské výpravy.[7]

Soukromý životEditovat

Otec ukrajinského původu Jevgenijs Ostapenko hrál závodně fotbal.[8] Matka Jeļena Jakovlevová ji trénovala od pěti let až do ledna 2017. Do 12 let se Jeļena Ostapenková intenzivně věnovala také tanci. . Hovoří rusky, lotyšsky a anglicky. Bratr Maxim Ostapenko studoval umění v Los Angeles.[9]

Tenisová kariéraEditovat

V juniorské kategorii získala titul ve dvouhře Wimbledonu 2014, když v semifinále přehrála Markétu Vondroušovou a ve finále porazila osmou nasazenou Slovenku Kristínu Schmiedlovou po třísetovém průběhu.[1]

Debutem na okruhu WTA Tour se stala kvalifikace moskevského Kremlin Cupu 2012, kde na divokou kartu vypadla v úvodní fázi s Olgou Pučkovovou. První ženský turnaj v hlavní soutěži okruhu WTA Tour odehrála na zářijovém Tashkent Open 2014, do kterého obdržela divokou kartu od pořadatelů. V úvodním kole zdolala Šachar Pe'erovou, aby poté nestačila na Rusku Xeniji Pervakovou.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni se premiérovým startem v hlavní soutěži stal Wimbledon 2015, do něhož získala divokou kartu, jakožto úřadující juniorská šampionka turnaje. V roli 147. hráčky žebříčku na úvod překvapivě vyřadila devátou nasazenou Španělku Carlu Suárezovou Navarrovou ve dvou setech. Jednalo se o její první výhru nad členkou elitní světové desítky.[1][10] V druhém kole však ve dvou setech podlehla francouzské tenistce Kristine Mladenovicové.

Podruhé hráčku z Top 10 zastavila ve třetím kole Qatar Total Open 2016, když na její raketě dohrála světová osmička Petra Kvitová. Následně prošla až do finále, kde ji necelý rok starou porážku oplatila Carla Suárezová Navarrová. V následném vydání žebříčku WTA se posunula na dosavadní kariérní maximum, když poprvé figurovala v první padesátce, a to na 41. pozici.

2017: První grandslamová trofej na French Open a průnik do Top 15Editovat

Sezónu rozehrála na ASB Classic v roli sedmé nasazené, kde po výhrách nad Marinou Erakovicovou, Mirjanou Lučićovou Baroniovou a Madison Brengleovou prošla do semifinále, které byla ve třetí sadě proti Lauren Davisové nucena skrečovat pro příznaky onemocnění.

Úvodní major Australian Open pro ni znamenal premiérový postup do třetího kola singlové grandslamové soutěže po vyřazení 31. nasazené hráčky, Kazašky Julie Putincevové. Ve třetí fázi turnaje ztratila během rozhodující sady výhodu dvou prolomených podání a vedení 5–2 na gamy proti tehdejší páté tenistce žebříčku, Češce Karolíně Plíškové. Ani jedním ze svých servisů však nedokázala zápas ukončit a nakonec jej ztratila poměrem her 8–10.[11]

Únorový St. Petesburg Ladies Trophy přinesl rychlé vyřazení od šťastné poražené kvalifikantky Donny Vekićové. Přesto si z Petrohradu odvezla titul, když po boku Alicje Rosolské vyhrály deblovou soutěž.[12] Úvodní fázi nezvládla s Číňankou Wang Čchiang na Dubai Tennis Championships. Na navazujícím Mexican Open se probojovala dp čtvrtfinále, v němž podlehla pozdější ukrajinské šampionce Lesje Curenkové. Na obou březnových velkých turnajích dohrála již v rané fázi. Nejdříve byla vyřazena ve druhém zápase Indian Wells Masters od Dominiky Cibulkové, aby poté dohrála v úvodu Miami Open s americkou kvalifikantkou Brengleovou, která jí oplatila lednovou porážku.[13]

Ve finále dubnového Volvo Car Open v Charlestonu ji za 66 minut zdolala 19letá ruská tenistka Darja Kasatkinová po hladkém dvousetovém průběhu. Po dvou vzájemných výhrách tak utržila první porážku. Jednalo se o první finále dvou teenagerek na okruhu WTA Tour od říjnového Generali Ladies Linz 2009, kde se do závěrečného zápasu probojovaly Wickmayerová s Kvitovou. V následném vydání žebříčku postoupila na 50. místo, sedmnáct příček za osobní maximum.[14] Poté zavítala na halový Porsche Tennis Grand Prix, kde postoupila z kvalifikace. V prvním kole hlavní soutěže však nenašla recept na Coco Vandewegheovou. Přesto si připsala druhý kariérní titul z kategorie WTA Premier, když s Raquel Atawovou triumfovaly ve stuttgartské čtyřhře po finálovém vítězství nad párem Katarina Srebotniková a Abigail Spearsová. Obě spoluhráčky si kromě finanční odměny odvezly jízdní kolo. Další antuková událost, J&T Banka Prague Open, znamenala semifinálovou účast a porážku v této fázi od Češky Kristýny Plíškové.[13]

Šampionka na Roland-GarrosEditovat

 
S pohárem Suzanne Lenglenové po zisku trofeje na Roland-Garros

Na French Open 2017 přijížděla jako 47. hráčka žebříčku WTA a jen se čtyřmi vyhranými zápasy na turnajích „velké čtyřky“. Poté, co v prvním kole ztratila úvodní set s Američankou Louisou Chiricovou, zahájila na cestě do finále vítěznou sérii. Po obratu v prvním utkání dovolila jak olympijské vítězce Mónice Puigové tak i Lesje Curenkové uhrát pouze pět gamů, aby ji ve čtvrtém kole nezastavila ani čerstvá vítězka ze Štrasburku a dvacátá třetí nasazená Australanka Samantha Stosurová, s níž dokázala také otočit nepříznivý průběh. Po vyřazení dánské turnajové jedenáctky Caroline Wozniacké postoupila do prvního kariérního semifinále na grandslamu, čímž již potřetí překonala své maximum v rámci turnajů „velké čtyřky“. Stala se také první teenagerkou v této fázi Roland-Garros po deseti letech, když naposledy před ní se to podařilo Aně Ivanovićové roku 2007.[13][15][16]

V den svých 20. narozenin pak v semifinále vyřadila turnajovou třicítku Timeu Bacsinszkou ve třech setech a stala se první nenasazenou finalistkou Roland-Garros od roku 1983 a Mimi Jaušovecové, pátou celkově, stejně jako nejníže postavenou takovou hráčkou od zavedení žebříčku WTA v roce 1975.[17][18] Stala se rovněž prvním lotyšským tenistou v historii, který postoupil do finále dvouhry na grandslamu.[19][20]

V závěrečném duelu zdolala rumunskou světovou čtyřku Simonu Halepovou po třísetovém průběhu, když po ztrátě úvodní sady ve druhé i třetí sadě vždy doháněla nepříznivý vývoj po prohraném podání. Přesto oba sety otočila a na okruhu WTA Tour si připsala premiérovou trofej, znamenající i debutový grandslam. Stala se tak prvním lotyšským tenistou, jenž zvítězil v singlové soutěži Grand Slamu, nejmladší šampionkou Roland-Garros od roku 1997, první nenasazenou vítězkou od roku 1933 a vůbec nejníže postavenou takovou hráčkou od zavedení klasifikace WTA v roce 1975.[21][22][23][24]

Pohár Suzanne Lenglenové přijala od francouzské vítězky z roku 1967 Françoise Dürrové a své pocity vyjádřila slovy: „Pořád tomu nemohu uvěřit, že jsem vítězkou Roland-Garros. Jsem strašně šťastná, slovy to nejde popsat. Byl to pro mě úžasný turnaj. Už jako dítě jsem French Open sledovala, byl to pro mě nejoblíbenější turnaj. Dnes se mi splnil sen.“[21]

Při obhajobě trofeje na French Open 2018 ji v úvodním kole vyřadila šedesátá šestá žena žebříčku Kateryna Kozlovová z Ukrajiny. Soupeřka tak udržela 100% úspěšnost, když navýšila poměr vzájemných zápasů na 3–0. Ostapenková se stala teprve druhou obhájkyní trofeje na Roland Garros, jež nezvládla úvodní utkání. V předchozí historii všech ženských grandslamových turnajů se tato událost stala pětkrát. Lotyšská tenistka tak napodobila Steffi Grafovou (Wimbledon 1994), Jennifer Capriatiovou (Australian Open 2003), Anastasiji Myskinovou (French Open 2005) a Angelique Kerberovou (US Open 2017). Ostapenková po skončení turnaje opustila první světovou desítku.[25]

Finále na Grand SlamuEditovat

Ženská dvouhra: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2017 French Open antuka   Simona Halepová 4–6, 6–4, 6–3

Smíšená čtyřhra: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráč soupeři ve finále výsledek
Finalistka 2019 Wimbledon tráva   Robert Lindstedt   Latisha Chan
  Ivan Dodig
2–6, 3–6

Finále na okruhu WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (1–0 D)
Turnaj mistryň (0–0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0–2 D; 2–2 Č)
Premier / WTA 500 (2–2 D; 3–3 Č)
International / WTA 250 (2–4 D; 1–1 Č)

Dvouhra: 13 (5–8)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 20. září 2015 Québec, Kanada koberec (h)   Annika Becková 2–6, 2–6
Finalistka 2. 27. února 2016 Dauhá, Katar tvrdý   Carla Suárezová Navarrová 6–1, 4–6, 4–6
Finalistka 3. 9. dubna 2017 Charleston, Spojené státy antuka   Darja Kasatkinová 3–6, 1–6
Vítězka 1. 10. června 2017 French Open, Paříž, Francie antuka   Simona Halepová 4–6, 6–4, 6–3
Vítězka 2. 24. září 2017 Soul, Jižní Korea tvrdý   Beatriz Haddad Maiová 6–7(5–7), 6–1, 6–4
Finalistka 4. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý   Sloane Stephensová 6–7(5–7), 1–6
Finalistka 5. 13. října 2019 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Coco Gauffová 3–6, 6–1, 2–6
Vítězka 3. 20. října 2019 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h)   Julia Görgesová 6–4, 6–1
Vítězka 4. 26. června 2021 Eastbourne, Spojené království tráva   Anett Kontaveitová 6–3, 6–3
Finalistka 6. 19. září 2021 Lucemburk, Lucembursko tvrdý (h)   Clara Tausonová 3–6, 6–4, 4–6
Vítězka 5. 19. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Veronika Kuděrmetovová 6–0, 6–4
Finalistka 7. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království tráva   Petra Kvitová 3–6, 2–6
Finalistka 8. 25. září 2022 Soul, Jižní Korea tvrdý   Jekatěrina Alexandrovová 6–7(4–7), 0–6

Čtyřhra: 12 (6–6)Editovat

Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Vítězka 1. 5. února 2017 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Alicja Rosolská   Darija Juraková
  Xenia Knollová
3–6, 6–2, [10–5]
Vítězka 2. 30. dubna 2017 Stuttgart, Německo antuka (h)   Raquel Atawová   Abigail Spearsová
  Katarina Srebotniková
6–4, 6–4
Vítězka 3. 17. února 2018 Dauhá, Katar tvrdý   Gabriela Dabrowská   Andreja Klepačová
  María José Martínez Sánchezová
6–3, 6–3
Finalistka 1. 28. července 2019 Jūrmala, Lotyšsko antuka   Galina Voskobojevová   Sharon Fichmanová
  Nina Stojanovićová
6–2, 6–7(1-7), [6–10]
Finalistka 2. 6. října 2019 Peking, Čína tvrdý   Dajana Jastremská   Sofia Keninová
  Bethanie Mattek-Sandsová
3–6, 7–6(7–5), [7–10]
Finalistka 3. 28. února 2020 Dauhá, Katar tvrdý   Gabriela Dabrowská   Sie Su-wej
  Barbora Strýcová
2–6, 7–5, [2–10]
Finalistka 4. 6. března 2021 Dauhá, Katar tvrdý   Monica Niculescuová   Nicole Melicharová
  Demi Schuursová
2–6, 6–2, [8–10]
Vítězka 4. 23. října 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Kateřina Siniaková   Nadija Kičenoková
  Ioana Raluca Olaruová
6–2, 4–6, [10–8]
Finalistka 5. 19. února 2022 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Ljudmila Kičenoková   Veronika Kuděrmetovová
  Elise Mertensová
1–6, 3–6
Vítězka 5. 19. června 2022 Birmingham, Spojené království tráva   Ljudmila Kičenoková   Elise Mertensová
  Čang Šuaj
bez boje
Finalistka 6. 25. června 2022 Eastbourne, Spojené království tráva   Ljudmila Kičenoková   Aleksandra Krunićová
  Magda Linetteová
bez boje
Vítězka 6. 21. srpna 2022 Cincinnati, Spojené státy tvrdý   Ljudmila Kičenoková   Nicole Melichar-Martinezová
  Ellen Perezová
7–6(7–5), 6–3

Finále na okruhu ITFEditovat

Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (7–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 29. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Ellen Allgurinová 6–1, 6–3
Vítězka 2. 18. dubna 2013 Helsingborg, Švédsko koberec (h)   Ellen Allgurinová 6–2, 7–6(7–3)
Vítězka 3. 11. listopadu 2013 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Susanne Celiková 7–5, 4–6, 7–5
Vítězka 4. 7. dubna 2014 Pula, Itálie antuka   Jade Suvrijnová 7–6(7–4), 6–1
Vítězka 5. 21. dubna 2014 Pula, Itálie antuka   Yvonne Cavallé Reimersová 6–2, 7–5
Vítězka 6. 28. dubna 2014 Pula, Itálie antuka   Alice Balducciová 4–6, 7–6(7–1), 6–3
Finalistka 1. 17. listopadur 2014 Zawada, Polsko koberec (h)   Océane Dodinová 5–7, 4–6
Vítězka 7. 23. února 2015 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Patricia Maria Țigová 3–6, 7–5, 6–2
Finalistka 2. 23. března 2015 Kanton, ČLR tvrdý   Jelizaveta Kuličkovová 1–6, 7–5, 5–7
Finalistka 3. 27. července 2015 Sobota, Polsko antuka   Petra Cetkovská 6–3, 5–7, 2–6

Čtyřhra: 9 (8–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 22. října 2012 Stockholm, Švédsko tvrdý (h)   Donika Bashotová   Maria Mochová
  Eva Paalmová
7–6(7–4), 6–1
Vítězka 2. 18. února 2013 Helsingborg, Švédsko koberec (h)   Ellen Allgurinová   Cornelia Listerová
  Lisanne van Rietová
6–2, 6–7(4–7), [10–7]
Vítězka 3. 25. března 2013 Tallinn, Estonsko tvrdý (h)   Anett Kontaveitová   Ljudmila Kičenoková
  Nadija Kičenoková
2–6, 7–5, [10–0]
Vítězka 4. 15. července 2013 Imola, Itálie koberec   Ljudmila Kičenoková   Katharina Lehnertová
  Alice Matteucciová
6–4, 3–6, [10–3]
Vítězka 5. 11. listopadu 2013 Helsinky, Finsko tvrdý (h)   Eva Paalmová   Quirine Lemoineová
  Martina Přádová
6–2, 5–7, [11–9]
Vítězka 6. 7. dubna 2014 Pula, Itálie antuka   Mana Ajukawová   Alice Balducciová
  Diana Buzeanová
7–5, 3–6, [10–5]
Vítězka 7. 21. dubna 2014 Pula, Itálie antuka   Rosalie van der Hoeková   Yvonne Cavallé Reimersová
  Olga Sáez Larrová
6–1, 2–6, [10–6]
Vítězka 8. 26. ledna 2015 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h)   Gioia Barbieriová   Lesley Kerkhoveová
  Ana Vrljićová
2–6, 7–6(7–4), [10–3]
Finalistka 1. 27. července 2015 Sobota, Polsko antuka   Cornelia Listerová   Kiki Bertensová
  Richèl Hogenkampová
6–7(2–7), 4–6

Finále na juniorce Grand SlamuEditovat

Dvouhra juniorek: 1 (1–0)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 2014 Wimbledon tráva   Kristína Schmiedlová 2–6, 6–3, 6–0

Chronologie výsledků na GrandslamuEditovat

DvouhraEditovat

Turnaj 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 SR V–P
Australian Open A 1. kolo 3. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 0 / 7 7–7
French Open Q1 1. kolo Vítěz 1. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 2. kolo 1 / 7 10–6
Wimbledon 2. kolo 1. kolo ČF SF 1. kolo NH 3. kolo 4. kolo 0 / 7 15–7
US Open 2. kolo 1. kolo 3. kolo 3. kolo 3. kolo A A 1. kolo 0 / 6 7–6
výhry–prohry 2–2 0–4 15–3 9–4 2–4 3–2 2–3 6–4 1 / 27 39–26
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným
W–L
V–P
výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

OceněníEditovat

Rok Cena
2014 Lotyšský sportovec roku – vycházející hvězda[26]
2017 WTA – hráčka s největším zlepšením
2017 Lotyšský sportovec roku – sportovkyně roku

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jeļena Ostapenko na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h Jeļena Ostapenková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20220927a27. září 2022
  2. HARWITT, Sandra. Rubin and Ostapenko score Wimbledon silver [online]. 6 July 2014 [cit. 2014-07-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Jeļena Ostapenková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20220927a27. září 2022
  4. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Léčba Bartoliovou zabrala. Ostapenková v Lucemburku překazila Görgesové obhajobu titulu a slaví třetí triumf [online]. TenisPortal.cz, 2019-10-20 [cit. 2019-10-21]. Dostupné online. 
  5. PERKINS, Adam. Jelena Ostapenko: The latest 18 year old sensation on the WTA Tour [online]. 2016-03-03 [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Jeļena Ostapenková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20220927a27. září 2022
  7. Tokyo 2020: Osaka becomes the first tennis player to light the Olympic Cauldron [online]. WTA Tennis, 2021-07-23 [cit. 2021-07-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Финалистка Ролан Гаррос: в Запорожье живет моя бабушка. Террикон - Футбол и Спорт Украины [online]. [cit. 2022-07-08]. Dostupné online. (rusky) 
  9. Jelena Ostapenko Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2022-07-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Ostapenková na Wimbledone prekvapila, Serena bola vulgárna. secovce.virtualne.sk [online]. 2015-06-30 [cit. 2015-07-01]. Dostupné online. 
  11. Strýcová - Garciaová 6:2, 7:5. Plíšková byla krůček od vyřazení, nakonec jdou se Strýcovou dál. Sport.cz [online]. 2017-01-21 [cit. 2017-01-21]. Dostupné online. 
  12. JELENA OSTAPENKO/ALICJA ROSOLSKA CLINCH TITLE - ST. PETERSBURG LADIES TROPHY 2017 [online]. 2017-02-05 [cit. 2017-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-02-11. (anglicky) 
  13. a b c 2017 results [online]. [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Ondřej Jirásek. Kasatkinová porazila i Ostapenkovou a v Charlestonu slaví premiérový titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-09 [cit. 2017-04-10]. Dostupné online. 
  15. The Latest: Latvia's Ostapenko into French Open semifinals [online]. 2017-06-06 [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  16. MITCHELL, Kevin. Jelena Ostapenko sets up birthday treat with Timea Bacsinszky in Paris [online]. 2017-06-06 [cit. 2017-06-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. Women's Grand Slam Unseeded Finalists [online]. 2010-01-30 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. On a day of firsts, unseeded Ostapenko reaches French Open final [online]. tennis.com, 8-6-2017. Dostupné online. (anglicky) 
  19. French Open 2017: Simona Halep and Jelena Ostapenko reach final [online]. BBC Sport, 8-6-2017. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ZABLOUDIL, Luboš. Lotyška Ostapenková si k 20. narozeninám nadělila postup do finále Roland Garros! [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-08 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online. 
  21. a b ZABLOUDIL, Luboš. Ostapenková ve 20 letech slaví premiérový titul a hned na Roland Garros! [online]. Tenisportal.cz, 2017-06-10 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. 
  22. Jelena Ostapenko beats Simona Halep to become youngest French Open champion for 20 years [online]. The Independent, 10-06-2017. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Jelena Ostapenko beats Simona Halep to win French Open [online]. ESPN Tennis, 10-06-2017. Dostupné online. (anglicky) 
  24. French Open: Jelena Ostapenko beats Simona Halep to win first Grand Slam [online]. 10-06-2017. Dostupné online. (anglicky) 
  25. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. V Paříži končí obhájkyně titulu Ostapenková i Venus Williamsová [online]. TenisPortal.cz, 2018-05-27 [cit. 2018-05-28]. Dostupné online. 
  26. Martins Dukurs and Anastasija Grigorjeva names Latvia's Athletes of the Year [online]. [cit. 2016-03-08]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

                                Žebříček ATP                                                                       Žebříček WTA                                
Mužská dvouhra20220926a26. září 2022
Poř. tenista body posun
1.   Carlos Alcaraz (ESP) 6 740
2.   Casper Ruud (NOR) 5 850
3.   Rafael Nadal (ESP) 5 810
4.  Daniil Medveděv 5 065
5.   Alexander Zverev (GER) 5 040
6.   Stefanos Tsitsipas (GRE) 4 810
7.   Novak Djoković (SRB) 3 570
8.   Cameron Norrie (GBR) 3 550
9.  Andrej Rubljov 3 390
10.   Jannik Sinner (ITA) 3 200 1
Ženská dvouhra20220926a26. září 2022
Poř. tenistka body posun
1.   Iga Świąteková (POL) 10 180
2.   Ons Džabúrová (TUN) 5 090
3.   Paula Badosová (ESP) 3 934 1
4.   Anett Kontaveitová (EST) 3 860 1
5.   Jessica Pegulaová (USA) 3 501
6.   Aryna Sabalenková 3 470 1
7.   Maria Sakkariová (GRE) 3 176 1
8.   Coco Gauffová (USA) 3 047
9.   Simona Halepová (ROU) 3 025
10.   Caroline Garciaová (FRA) 2 930
Mužská čtyřhra20220926a26. září 2022
Poř. tenista body posun
1.   Joe Salisbury (GBR) 7 350
2.   Rajeev Ram (USA) 7 190
3.   Neal Skupski (GBR) 6 790
4.   Wesley Koolhof (NED) 6 690
5.   Jean-Julien Rojer (NED) 5 170
6.   Marcelo Arévalo (ESA) 5 050
7.   Michael Venus (NZL) 4 680
8.   Tim Pütz (GER) 4 575
9.   Mate Pavić (CRO) 4 450
10.   Nikola Mektić (CRO) 4 245
Ženská čtyřhra20220926a26. září 2022
Poř. tenistka body posun
1.   Kateřina Siniaková (CZE) 7 365
2.   Barbora Krejčíková (CZE) 6 222
3.   Elise Mertensová (BEL) 5 575
4.   Veronika Kuděrmetovová 5 175
5.   Coco Gauffová (USA) 4 560
6.   Jessica Pegulaová (USA) 4 445
7.   Giuliana Olmosová (MEX) 4 400 1
8.   Gabriela Dabrowská (CAN) 4 305 2
9.   Jeļena Ostapenková (LAT) 4 190 2
10.   Nicole Melichar-Martinezová (USA) 4 105 1