Emma Navarrová
Emma Navarrová (nepřechýleně: Navarro, * 18. května 2001 New York) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála jeden singlový turnaj. V rámci okruhu ITF získala sedm titulů ve dvouhře a jednu trofej ve čtyřhře.[2]
Emma Navarrová | |
---|---|
Emma Navarrová na US Open 2023 | |
Stát | Spojené státy americké |
Datum narození | 18. května 2001 (23 let) |
Místo narození | New York, Spojené státy americké[1] |
Bydliště | Charleston, Spojené státy americké |
Výška | 170 cm[1] |
Profesionál od | 2015 |
Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
Výdělek | 3 469 160 USD |
Tenisová raketa | Yonex |
Dvouhra | |
Poměr zápasů | 202–112 |
Tituly | 1 WTA, 7 ITF |
Nejvyšší umístění | 8. místo (9. září 2024) |
Dvouhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | 4. kolo (2024) |
Wimbledon | čtvrtfinále (2024) |
US Open | semifinále (2024) |
Velké turnaje ve dvouhře | |
Olympijské hry | 3. kolo (2024) |
Čtyřhra | |
Poměr zápasů | 28–36 |
Tituly | 0 WTA, 1 ITF |
Nejvyšší umístění | 93. místo (12. srpna 2024) |
Čtyřhra na Grand Slamu | |
Australian Open | 3. kolo (2024) |
French Open | čtvrtfinále (2024) |
Wimbledon | 2. kolo (2024) |
US Open | 1. kolo (2019, 2021, 2023) |
Údaje v infoboxu aktualizovány dne Některá data mohou pocházet z datové položky. | 10. září 2024
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v září 2024 na 8. místě a ve čtyřhře v srpnu téhož roku na 93. místě.[3][1]
V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2024 orlandským kvalifikačním kolem proti Belgii, v němž porazila Vandewinkelovou. Američanky zvítězily 4–0 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře a 0–0 ve čtyřhře.[4]
Spojené státy americké reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve třetím kole dvouhry podlehla pozdější zlaté medailistce Čeng Čchin-wen z Číny.
Soukromý život
editovatNarodila se roku 2001 v New Yorku do rodiny podnikatele Benjamina W. Navarra a Kelly Navarrové. Má mladší sestru Meggie a starší bratry Earla s Owenem.[5][6] Otec se stal zakladatelem a předsedou představenstva finanční společnosti Sherman Financial Group, vlastnící také Credit One Bank. V roce 2004 přesunul firmu do jihokarolínského Charlestonu, kde Emma vyrostla.[7] Roku 2018 koupil největší ženský tenisový turnaj na území Spojených států, Charleston Open,[8] a v roce 2022 se stal vlastníkem Cincinnati Masters.[9][10] Časopis Forbes majetek otce k září 2024 odhadoval na 1,5 miliardy dolarů.[11]
Na Virginské univerzitě se stala posluchačkou oboru obchod. V prvním ročníku 2020–2021 vyhrála americké univerzitní mistrovství NCAA jako druhá členka virginských Kavalírů po Danielle Collinsové a byla vyhlášena nováčkem roku univerzitní asociace ITA (Intercollegiate Tennis Association).[12][13][14]
Tenisová kariéra
editovatV juniorském tenise si jako osmnáctiletá zahrála finále dvouhry i čtyřhry na French Open 2019. Zatímco ze souboje o singlový titul odešla poražena od 16leté Kanaďanky Leylah Fernandezové,[15] čtyřhru vyhrála s krajankou Chloe Beckovou po vítězství nad Ruskami Alinou Čarajevovou a Anastasijí Tichonovovou. Vylepšily tím semifinálovou účast z US Open 2018 a finále na Australian Open 2019.[16] Již v roce 2018 byla semifinalistkou Orange Bowlu.[12] Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF figurovala nejvýše v září 2019 na 3. místě.[2]
Na okruhu WTA Tour debutovala dubnovým Volvo Car Open 2019 v Charlestonu, když do turnaje vlastněného jejím otcem Benem Navarrem z kategorie Premier získala divoké karty do dvouhry i čtyřhry.[14] Na úvod podlehla Němce Lauře Siegemundové z počátku druhé světové stovky. Ve čtvrtfinále debla s Beckovou nestačily na Lucii Hradeckou a Andreju Klepačovou.[17] Hlavní grandslamovou soutěž si poprvé zahrála opět na divokou kartu ve čtyřhře US Open 2019 po boku krajanky Hailey Baptisteové. Časnou porážku jim přivodily Američanky Kristie Ahnová s Christinou McHaleovou. První singlový zápas vyhrála na Volvo Car Open 2021,[14] když vyřadila Mexičanku Renatu Zarazúovou z poloviny druhé stovky žebříčku. Poté ji porazila světová osmatřicítka Veronika Kuděrmetovová. Další týden se v témže charlestonském areálu konal MUSC Health Women's Open 2021, dodatečně zařazený kvůli koronavirové pandemii. V první fázi jí skrečovala Tereza Martincová. Poté však nestačila až na 499. hráčku klasifikace, 15letou Lindu Fruhvirtovou.[18]
Premiéru v grandslamové dvouhře prožila na US Open 2021, do níž si zajistila divokou kartu vítězstvím na americkém univerzitním mistrovství NCAA.[14] V prvním kole nenašla recept na McHaleovou. Debutové čtvrtfinále dvouhry si zahrála na antukovém Internationaux de Strasbourg 2023, kde zdolala Martincovou a Švýcarku z osmé desítky Jil Teichmannovou.[19] Její cestu soutěží ukončila Anna Blinkovová. O týden později dosáhla první grandslamové výhry na French Open 2023, když vyřadila šťastnou poraženou teenagerku Eriku Andrejevovou.[20] Ve druhém utkání ale podlehla světové dvaačtyřicítce Biance Andreescuové.[21] Přes Podoroskou, Cornetovou a Masárovou prošla do semifinále travnatého Bad Homburg Open 2023, na němž startovala jako náhradnice. Do boje o titul ji však nepustila Kateřina Siniaková.[22] Ve Wimbledonu 2023 utržila časnou porážku od Jekatěriny Alexandrovové.[23] V červenci pak jako nejvýše nasazená postoupila do finále Nordea Open 2023 hraného v sérii WTA 125. V něm ji porazila Srbka Olga Danilovićová.[24][17][2]
2024: Semifinalistka US Open, premiérový titul WTA a průlom do první světové desítky
editovatPrvní trofej na túře WTA vybojovala ve 22 letech na lednovém Hobart International. Do finále postoupila přes čínskou kvalifikantku Jüan Jüe a v něm zdolala o šest let starší Belgičanku Elise Mertensovou ve třech sadách. Duel proti světové devětadvacítce byl jejich prvním vzájemným zápasem. Po skončení se premiérově posunula do světové třicítky, na 26. příčku.[25][26] Následně poprvé zasáhla do melbournského grandslamu, Australian Open, do něhož vstoupila třísetovými výhrami nad Wang Si-jü a Elisabettou Cocciarettovou.[27] Ve třetí fázi ji vyřadila ukrajinská kvalifikantka a devadesátá třetí žena klasifikace Dajana Jastremská, která na předchozích sedmi grandslamech nepřešla úvodní kolo.[28] Po vítězných třísetových bitvách s šestnáctou nasazenou Elinou Svitolinovou a světovou dvojkou Arynou Sabalenkovou postoupila na BNP Paribas Open v Indian Wells do prvního kariérního čtvrtfinále v kategorii WTA 1000. Výhra nad Sabalenkovou znamenala její druhé vítězství nad členkou ze světové desítky a první ze světové pětky.[29] Poté ji však vyřadila devátá hráčka pořadí Maria Sakkariová, přestože získala úvodní sadu. V následném vydání žebříčku WTA, v polovině března 2024, debutovala mezi elitní světovou dvacítkou, kterou uzavírala.[30]
Na druhém, třetím a čtvrtém majoru sezóny vždy o kolo vylepšila své grandslamové maximum. Do osmifinále nejvyšší kategorie se poprvé probojovala na French Open, po zvládnutí obou tiebreaků proti světové dvanáctce Madison Keysové.[31] Mezi poslední osmičku ji však nepustila druhá žena klasifikace Aryna Sabalenková.[32] V následném vydání žebříčku z 10. června 2024 poprvé figurovala na 17. místě. Travnatou část roku rozehrála na berlínském ecotrans Ladies Open, kde ji časnou porážku přivodila kvalifikantka a třicátá tenistka světa Kateřina Siniaková. Přes Jaqueline Cristianovou, Payton Stearnsovou a Caroline Wozniackou prošla do semifinále Bad Homburg Open, v němž podlehla pozdější vítězce Dianě Šnajderové. Čerstvou porážku Šnajderové oplatila o týden později ve třetí fázi Wimbledonu,[33] do níž postoupila po výhře nad Naomi Ósakaovou.[34] Druhé kariérní i sezónní výhry nad světovou dvojkou dosáhla v londýnském osmifinále, kde vyřadila krajanku Coco Gauffovou.[35] V dalším kole získala jen tři gamy proti italské světové sedmičce Jasmine Paoliniové.[36] V polovině července debutovala na 15. příčce singlové klasifikace.[37]
Na pařížských olympijských hrách v areálu Rolanda Garrose nastoupila do dvouhry jako jedenáctá nasazená. V úvodních dvou kláních porazila Rakušanku Julii Grabherovou i Bulharku Viktoriji Tomovovou, než ji po třísetovém boji přehrála pozdější zlatá medailistka Čeng Čchin-wen z Číny.[38] Letní severoamerickou sérii na betonech rozehrála na torontském National Bank Open, znamenající první účast v semifinále turnaje WTA 1000. Cestou soutěží ji nezastavily Magda Linetteová, světová dvacítka Marta Kosťuková ani šťastná poražená Taylor Townsendová.[39] Před branami finále prohrála s krajankou Amandou Anisimovou z druhé světové stovky.[40] Již v úvodu navazujícího Cincinnati Open skončila na raketě Mirry Andrejevové.[41]
Na závěrečné generálce newyorského grandslamu, mexickém Monterrey Open z kategorie WTA 500, dosáhla další semifinálové účasti. Po volném losu porazila Kolumbijku Camilu Osoriovou z deváté desítky. Jako první hráčka sezóny tak vyhrála sedmnáctý třísetový zápas, z dvaceti pěti odehraných.[42] Po zvládnutém průběhu s Polkou Magdalenou Frechovou ji mezi poslední čtyřkou vyřadila pozdější vítězka Linda Nosková.[43] Zisk bodů ji 26. srpna 2024 poprvé posunul na 12. místo žebříčku.[44] Na cestě do prvního grandslamového semifinále, na US Open ve Flushing Meadows, postupně vyřadila Annu Blinkovovou, Arantxu Rusovou, devatenáctou ženu pořadí Kosťukovou[44] a ve čtvrtém kole obhájkyni titulu a světovou trojku Coco Gauffovou.[45] Ve čtvrtfinále zdolala Španělku Paulu Badosovou z konce třetí desítky, než ji v dalším utkání zastavila pozdější šampionka a světová dvojka Aryna Sabalenková. Ve druhé sadě přitom nevyužila vedení gamů 5–3.[46] V následném vydání žebříčku z 9. září 2024 debutovala ve 23 letech v první světové desítce, na 8. místě. Učinila tak další žebříčkový průlom, po prvním posunu do Top 100 v květnu 2023.[47][46]
Finále na okruhu WTA Tour
editovatLegenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
Grand Slam (0) | |
Turnaj mistryň (0) | |
WTA 1000 (0) | |
WTA 500 (0) | |
WTA 250 (1–0 D) |
Dvouhra: (1–0)
editovatStav | č. | datum | turnaj | kategorie | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Vítězka | 1. | leden 2024 | Hobart, Austrálie | WTA 250 | tvrdý | Elise Mertensová | 6–1, 4–6, 7–5 |
Finále série WTA 125
editovatLegenda | |
---|---|
D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
WTA 125 (0–2 D) |
Dvouhra: 2 (0–2)
editovatStav | č. | datum | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 1. | červenec 2023 | Båstad, Švédsko | antuka | Olga Danilovićová | 6–7(4–7), 6–3, 3–6 |
Finalistka | 2. | květen 2024 | Paříž, Francie | antuka | Diana Šnajderová | 2–6, 6–3, 4–6 |
Tituly na okruhu ITF
editovatLegenda | |
---|---|
Turnaje W100 | Turnaje W80 |
Turnaje W75/W60 | Turnaje W50 |
Turnaje W35/W25 | Turnaje W15/W10 |
Dvouhra (7 titulů)
editovatČ. | datum | turnaj | kategorie | povrch | poražená finalistka | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
1. | listopad 2021 | Orlando, Spojené státy | W25 | antuka | Allie Kiicková | 3–6, 6–2, 6–3 |
2. | červenec 2022 | Liepāja, Lotyšsko | W60 | antuka | Jüan Jüe | 6–4, 6–4 |
3. | leden 2023 | Naples, Spojené státy | W25 | tvrdý | Peyton Stearnsová | 6–3, 7–5 |
4. | duben 2023 | Charleston, Spojené státy | W100 | antuka | Peyton Stearnsová | 2–6, 6–2, 7–5 |
5. | duben 2023 | Charlottesville, Spojené státy | W60 | antuka | Ashlyn Kruegerová | 6–4, 6–4 |
6. | říjen 2023 | Tyler, Spojené státy | W80 | tvrdý | Kayla Dayová | 6–3, 6–4 |
7. | listopad 2023 | Charleston, Spojené státy (2) | W100 | antuka | Panna Udvardyová | 6–1, 6–1 |
Čtyřhra (1 titul)
editovatČ. | datum | turnaj | kategorie | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|---|
1. | říjen 2017 | Charleston, Spojené státy | W15 | antuka | Chloe Becková | Xenija Kuzněcovová María Martínezová |
6–1, 6–4 |
Finále na juniorském Grand Slamu
editovatDvouhra juniorek: 1 (0–1)
editovatStav | rok | turnaj | povrch | soupeřka ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2019 | French Open | antuka | Leylah Fernandezová | 3–6, 2–6 |
Čtyřhra juniorek: 2 (1–1)
editovatStav | rok | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
---|---|---|---|---|---|---|
Finalistka | 2019 | Australian Open | tvrdý | Chloe Becková | Adrienn Nagyová Nacumi Kawagučiová |
4–6, 4–6 |
Vítězka | 2019 | French Open | antuka | Chloe Becková | Alina Čarajevová Anastasija Tichonovová |
6–1, 6–2 |
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byl použit překlad textu z článku Emma Navarro na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Emma Navarrová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 10. září 2024
- ↑ a b c Emma Navarrová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 10. září 2024
- ↑ Emma Navarro Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Emma Navarrová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. září 2024
- ↑ Potential Panthers owner Navarro is a low-profile billionaire. www.espn.com [online]. ESPN, 2018-04-12 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Playing the wild card with rising tennis star Emma Navarro. Charleston Magazine [online]. 2021-03-22 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARTSELL, Jeff. Meet Ben Navarro. He bid for NFL team, owns Volvo Car Open and is changing schools.. Post and Courier [online]. 2018-10-20 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ BECK, James. Charleston billionaire Ben Navarro buys Volvo Car Open women's tennis event. Post and Courier [online]. 2018-09-19 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-08. (anglicky)
- ↑ SPRINGER, Scott. August tradition of Western & Southern Open tennis might be on way to Charlotte. The Enquirer [online]. 2023-05-10 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-05-18. (anglicky)
- ↑ DIXON, Ed. Western and Southern Open sold by USTA to Beemok Capital. SportsPro [online]. 2022-08-15 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-08-19. (anglicky)
- ↑ Ben Navarro. Real Time Net Worth. [online]. Forbes, 2024-09-11 [cit. 2024-09-12]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Emma Navarro [online]. University of Virginia, 2020-08-27 [cit. 2023-08-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-22. (anglicky)
- ↑ Emma Navarro Wins NCAA Singles Championship. acc-03.sidearmservers.com [online]. Atlantic Coast Conference, 2021-05-28 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d MACPHERSON, Alex. Introducing the 2021 US Open's Grand Slam debutantes. Women's Tennis Association [online]. 2021-08-28 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MYLES, Stephanie. Canada's Leylah Annie Fernandez rolls to French Open girls' singles title. CBS [online]. 2019-06-08 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MILANO, Sally. Navarro, Beck win French Open girls' doubles title [online]. USTA, 2019-06-08 [cit. 2019-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Emma Navarro Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ZABLOUDIL, Luboš. 15letá Fruhvirtová je ve čtvrtfinále! V Charlestonu si poradila i s Navarrovou. TenisPortal.cz [online]. 2021-04-14 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Strasbourg: Navarro upsets Teichmann to make first WTA quarterfinal. Women's Tennis Association [online]. 2023-05-23 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navarro wins first Grand Slam match at the French Open. The Daniel Island News [online]. 2023-06-07 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Roland-Garros 2023: Andreescu sees off Navarro. Tennis Majors [online]. 2023-06-01 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Siniaková porazila i Navarrovou a utká se v Bad Homburgu o titul. iDNES.cz [online]. 2023-06-30 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Emma Navarro plays well but loses her first-ever match at Wimbledon. Post and Courier [online]. 2023-07-05 [cit. 2023-08-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Danilovic takes down top seed Navarro to win Bastad 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-15 [cit. 2023-07-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navarro outlasts Mertens in Hobart to win first WTA title. Women's Tennis Association [online]. 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navarro pockets first WTA title, wins at Hobart. www.espn.com [online]. ESPN, 2024-01-13 [cit. 2024-01-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navarro fights back to beat Cocciaretto and reach third round. Tennis Majors [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Yastremska into 4th round at Oz Open. Borneo Bulletin [online]. 2024-01-20 [cit. 2024-01-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Navarro stuns No.2 Sabalenka to advance to Indian Wells quarterfinals. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-13 [cit. 2024-03-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HARTSELL, Jeff. Charleston's Emma Navarro heads toward top 20, named to BJK Cup team. Post and Courier [online]. 2024-03-15 [cit. 2024-03-19]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TIGNOR, Steve. Emma Navarro, the surprise of U.S. tennis, surprises again with win over Madison Keys. Tennis.com [online]. 2024-06-01 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Second seed Sabalenka bludgeons Navarro for French Open quarter-final spot. Reuters [online]. 2024-06-03 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon: Navarro books spot in last 16 against Gauff. Tennis Majors [online]. 2024-07-05 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Wimbledon results 2024: Naomi Osaka beaten by Emma Navarro as Coco Gauff wins. BBC Sport [online]. 2024-07-03 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ KANE, David. Emma Navarro shocks Coco Gauff in Wimbledon stunner, reaches first Slam quarterfinal. Tennis.com [online]. 2024-09-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ GREZ, Matias. US star Emma Navarro’s Wimbledon run ended by Italy’s Jasmine Paolini. CNN [online]. 2024-07-09 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CHANDEL, Vedant. WTA rankings after Wimbledon: Emma Raducanu soars, big gains for Barbora Krejcikova, Jasmine Paolini & Emma Navarro. Sportskeeda.com [online]. 2024-07-16 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WEESE, Lukas. Emma Navarro blasts opponent Qinwen Zheng after loss at Olympics: ‘I didn’t respect her as a competitor’. The New York Times [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. ISSN 0362-4331. (anglicky)
- ↑ Associated Press. Diana Shnaider joins Anisimova, Navarro as first-time WTA 1000 semifinalists in Toronto. Tennis.com [online]. 2024-08-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Toronto Masters 2024: Anisimova gets past Navarro. Tennis Majors [online]. 2017-08-11 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Andreeva upsets Navarro in first round of Cincinnati Open. Women's Tennis Association [online]. 2024-08-14 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LLEWELLYN, Liam. Emma Navarro sets new WTA record for 2024 season after opening round win in Monterrey. The Tennis Gazette [online]. 2024-08-22 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Noskova reaches final Monterrey Open final. Tennis Majors [online]. 2024-08-24 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ALCIDO, Macy. Emma Navarro secures third-round spot at 2024 US Open Macy Alcido. www.usopen.org [online]. USTA, 2024-08-28 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ MARTIN, Jill. Coco Gauff falls in US Open title defense, losing in fourth round to Emma Navarro. CNN [online]. 2024-09-01 [cit. 2024-09-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Back-to-back: Sabalenka beats Navarro to make second straight US Open final. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-06 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Rankings Watch: Navarro into Top 10; Siniakova back to No.1 in doubles. Women's Tennis Association [online]. 2024-09-09 [cit. 2024-09-11]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Emma Navarrová na Wikimedia Commons
- Emma Navarrová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Emma Navarrová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Emma Navarrová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Emma Navarrová na Instagramu