Wikipedie

Danielle Collinsová

americká tenistka

Danielle Rose Collinsová (nepřechýleně Collins, * 13. prosince 1993 St. Petersburg, Florida) je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála čtyři turnaje ve dvouhře včetně Miami Open 2024 z kategorie WTA 1000. K nim přidala jeden titul ve čtyřhře. V sérii WTA 125 vybojovala jednu singlovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře.[2]

Danielle Collinsová
Danielle Collinsová na French Open 2019
Danielle Collinsová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození13. prosince 1993 (31 let)
Místo narozeníSt. Petersburg, Florida,
Spojené státy americké[1]
Výška178 cm[1]
Profesionálka od2016
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek9 056 941 USD
Tenisová raketaTecnifibre
Dvouhra
Poměr zápasů265–154
Tituly4 WTA, 1 WTA 125, 4 ITF
Nejvyšší umístění7. místo (11. července 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Openfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2020)
Wimbledon4. kolo (2024)
US Open4. kolo (2022)
Velké turnaje ve dvouhře
Olympijské hryčtvrtfinále (2024)
Čtyřhra
Poměr zápasů30–32
Tituly1 WTA
Nejvyšší umístění86. místo (2. března 2020)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open3. kolo (2022)
French Open2. kolo (2019)
Wimbledonsemifinále (2022)
US Open3. kolo (2019)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry2. kolo (2024)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2023)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20241019a19. října 2024
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v červenci 2022 na 7. místě a ve čtyřhře v březnu 2020 na 86. místě. Trénuje ji Jared Jacobs. Dříve tuto roli plnili Pat Harrison a Chip Brooks.[1]

Na nejvyšší grandslamové úrovni si zahrála finále Australian Open 2022, z něhož odešla poražena od světové jedničky Ashleigh Bartyové. V rozhodující sadě druhého kola Australian Open 2024 nevyužila výhodu dvou prolomených podání proti světové jedničce Świątekové.[3]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2019 čtvrtfinálem Světové skupiny proti Austrálii, v němž vyhrála dvouhru nad Gavrilovovou a v páru s Melicharovou prohrála čtyřhru. Australanky zvítězily 3:2 na zápasy. Roli jedničky již plnila v pražském finále Fed Cupu 2018 proti České republice, z něhož odešly Američanky poraženy 0:3 na zápasy. Do listopadu 2024 v soutěži nastoupila k osmi mezistátním utkáním s bilancí 7–1 ve dvouhře a 0–2 ve čtyřhře.[4]

Spojené státy americké reprezentovala na Letních olympijských hrách 2024 v Paříži. Ve třetí sadě čtvrtfinále dvouhry skrečovala jako devátá hráčka žebříčku světové jedničce Ize Świątekové pro zranění břišního svalu. Odehrály tak jeden ze dvou zápasů olympijského turnaje mezi členkami první světové desítky.[5] Do čtyřhry nastoupila s Desirae Krawczykovou. Ve druhém kole však podlehly dvojčatům Ljudmile a Nadije Kičenokovým.

Tenisová kariéra

editovat

Během vysokoškolského studia reprezentovala Virginskou univerzitu. V letech 2014 a 2016 vyhrála dvouhru na celostátním univerzitním mistrovství NCAA. Vysokou školu absolvovala roku 2016 v oboru mediální studia, kdy byla nejvýše postavenou tenistkou na americkém univerzitním žebříčku.

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutovala v lednu 2009, když na turnaj ve floridském Lutzu s dotací 25 tisíc dolarů obdržela divokou kartu. V úvodním kole uhrála na krajanku Kimblerly Coutsovou jen tři gamy.[2] Premiérový singlový titul v této úrovni tenisu vybojovala během října 2011 na turnaji ve Williamsburgu s rozpočtem deset tisíc dolarů. Ve finále přehrála Rusku Niku Kucharčukovou.[2] V kvalifikaci singlu okruhu WTA Tour debutovala na Monterrey Open 2017. Na úvod skrečovala krajance Jamie Loebové.[1][2]

 
Na French Open 2022 dohrála ve 2. kole

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie přišel v  ženském singlu US Open 2014 po obdržení divoké karty. V úvodním kole ji vyřadila druhá nasazená Rumunka Simona Halepová po třísetovém průběhu.[1] Ve třetím kole kvalifikace Australian Open 2018 ji za 45 minut deklasovala pozdější osmifinalistka dvouhry Denisa Allertová, když na ni uhrála jediný game. Na turnaj série WTA 125 v Newport Beach, konaný v rámci americké šňůry Oracle Challenger Series, obdržela divokou kartu. První titul získala po třísetové finálové výhře nad Ruskou Sofjí Žukovou. Bodový zisk ji posunul na 120. místo žebříčku.[6]

Další částí Oracle Challenger Series se stal únorový challenger Indian Wells 2018, kde si postupem do čtvrtfinále zajistila divokou kartu na velkou březnovou událost BNP Paribas Open 2018 z kategorie Premier Mandatory v Indian Wells. První zápas v hlavní soutěži WTA Tour vyhrála nad krajankou Taylor Townsendovou, aby si ve druhé fázi poradila se světovou čtrnáctkou Madison Keysovou po dvousetovém průběhu.[7] Následně zopakovala lednové vítězství nad Žukovou a v osmifinále ji přehrála španělská turnajová sedmadvacítka Carla Suárezová Navarrová. Body ji poprvé v kariéře posunuly do elitní světové stovky žebříčku WTA, když 19. března 2018 figurovala na 93. místě.[8]

Do hlavní soutěže navazujícího Miami Open 2018 postoupila z kvalifikace. Na úvod dvouhry hladce vyřadila rumunskou 37. ženu klasifikace Irinu-Camelii Beguovou, která na ni uhrála jen dva gamy. V dalších kolech na její raketě skončily Chorvatka Donna Vekićová, šestnáctá nasazená krajanka Coco Vandewegheová, portorická olympijská vítězka Mónica Puigová a osmá ve světovém pořadí Venus Williamsová, čímž poprvé v kariéře porazila tenistku z elitní světové desítky.[9] Stala se tak vůbec prvním kvalifikantem v semifinále Miami Masters, turnaji založeném roku 1985.[10] Recept nenašla až na lotyšskou světovou pětku Jeļenu Ostapenkovou, když nevyužila setbol v úvodní sadě. Bodový zisk ji posunul na nové kariérní maximum, 53. místo.[11]

 
Volej na Washington Open 2023

První účast v hlavních soutěžích kalendáře WTA Tour v Austrálii proměnila v premiérové semifinále grandslamu, do něhož prošla na Australian Open 2019. Jako třicátá pátá hráčka žebříčku na úvod vyřadila světovou čtrnáctku Julii Görgesovou, když otočila průběh až v tiebreaku druhého setu po ztrátě úvodní sady. Ve třetí fázi na ni uhrála jen pět her devatenáctá nasazená Francouzka Caroline Garciaová. V osmifinále deklasovala světovou dvojku Angelique Kerberovou, jíž dovolila získat dva gamy. Po třísetové výhře nad Ruskou Anastasijí Pavljučenkovovou skončila její cesta v semifinále. V něm nenašla recept na světovou šestku Petru Kvitovou. Jednalo se o reprízu tříhodinového utkání z lednového Brisbane International 2019, které také prohrála. Za více než hodinu hry se úvodní dějství rozhodlo v tiebreaku, v němž favorizovaná česká hráčka vyhrála poměrem míčů 7:2. Frustrovaná Collinsová na úvod druhé sady několikrát diskutovala o výrocích s hlavním rozhodčím Carlosem Ramosem. Po třech prolomených podáních jí Kvitová uštědřila „kanára“. Češka dokázala proměnit 4 z 10 brejkových příležitostí, Američanka pouze jednu.[12][13]

Po vyřazení ve druhé fázi Australian Open 2024 se světovou jedničkou Igou Świątekovou oznámila, že sezóna 2024 bude její poslední v profesionální kariéře, když plánovala založit rodinu.[3] V říjnu 2024 rozhodnutí korigovala. Vzhledem k problémům s plodností a diagnostikované endometrióze uvedla, že konec sportovní dráhy odložila.[14][15] Na březnovém Miami Open 2024 získala třetí kariérní titul na okruhu WTA Tour a první v kategorii WTA 1000. V rámci statistik kategorie, počítaných od roku 2009, se stala první hráčkou, která na cestě do finále porazila šest soupeřek mimo elitní světovou desítku. V ročníku ztratila jen úvodní set prvního kola s krajankou Bernardou Peraovou, a dalších čtrnáct vyhrála. Do finále prošla přes Caroline Garciaovou a Jekatěrinu Alexandrovovou, s nimiž přišla vždy o pět her. V závěrečném utkání turnaje zdolala popáté v kariéře členku první světové pětky, čtvrtou v pořadí Jelenu Rybakinovou z Kazachstánu. Z pozice 53. hráčky žebříčku se stala nejníže postavenou i druhou nenasazenou šampionkou Miami Open od jeho založení v roce 1985. Ve 30 letech a 108 dnech představovala druhou nejstarší držitelku prvního titulu v úrovni WTA 1000 a třetí debutovou vítězku starší 30 let v Miami. Ve dvouhře kategorie WTA 1000 byla 45. vítězkou a 69. finalistkou. Po skončení se vrátila do světové třicítky, na 22. místo.[16][17][18]

V týdnu po miamském triumfu vybojovala druhou trofej v řadě, když ovládla dubnový Credit One Charleston Open 2024 na zelené antuce. Ve druhém kole vyřadila obhájkyni a světovou šestku Ons Džabúrovou. Do finále pak postoupila přes krajanku Stephensovou, Belgičanku Mertensovou a sedmou hráčku žebříčku Sakkariovou. V závěrečném duelu hladce zdolala čtvrtou nasazenou Darju Kasatkinovou, která získala jen tři gamy. Čtvrtým kariérním titulem z dvouhry WTA se po Grafové (1987), Hingisové (1997) a Sereně Williamsové (2008 a 2013) stala čtvrtou hráčkou, která ovládla turnaje v Miami a Charlestonu během kalendářního roku. Z Charlestonu odjížděla jako čtvrtá nenasazená šampionka a s 13zápasovou neporazitelností. Tím o jednu výhru překonala svou nejdelší sérii z léta 2021, kdy získala první dva tituly. V rámci probíhající šňůry prohrála jedinou sadu s Džabúrovou,[19] při celkovém poměru setů 26–1. Po skončení se poprvé od ledna 2023 vrátila do Top 20, na 15. místo. Ještě na začátku února 2024 přitom figurovala až na 71. pozici.[20][21][22] Patnáctizápasová neporazitelnost skončila v osmifinále Mutua Madrid Open 2024, do něhož postoupila přes Danilovićovou a Cristianovou. Mezi poslední osmičku ji nepustila světová dvojka a obhájkyně Aryna Sabalenková, ačkoli získala úvodní set.[23] Na antukovém Internationaux de Strasbourg 2024, poprvé konaném v úrovni WTA 500, prošla do finále přes Ukrajinku Anhelinu Kalininovou. V něm uhrála pouze tři gamy na krajanku Madison Keysovou. Z předchozích 25 utkaní nezvládla teprve třetí zápas. V následném vydání žebříčku z 27. května 2024 se poprvé od srpna 2022 vrátila do elitní světové desítky, jíž uzavírala.[24][25]

Finále na Grand Slamu

editovat

Ženská dvouhra: 1 (0–1)

editovat
Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2022 Australian Open tvrdý   Ashleigh Bartyová 3–6, 6–7(2–7)

Finále na okruhu WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0–1 D)
Turnaj mistryň (0)
WTA 1000 (1–0 D)
WTA 500 (2–1 D, 1–1 Č)
WTA 250 (1–0 D)

Dvouhra: 6 (4–2)

editovat
Stav č. datum turnaj katagorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 25. července 2021 Palermo, Itálie WTA 250 antuka   Elena-Gabriela Ruseová 6–4, 6–2
Vítězka 2. 8. srpna 2021 San José, Spojené státy WTA 500 tvrdý   Darja Kasatkinová 6–3, 6–7(10–12), 6–1
Finalistka 1. 29. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie Grand Slam tvrdý   Ashleigh Bartyová 3–6, 6–7(2–7)
Vítězka 3. 30. března 2024 Miami, Spojené státy WTA 1000 tvrdý   Jelena Rybakinová 7–5, 6–3
Vítězka 4. 7. března 2024 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z)   Darja Kasatkinová 6–2, 6–1
Finalistka 2. 25. května 2024 Štrasburk, Francie WTA 500 antuka   Madison Keysová 1–6, 2–6

Čtyřhra: 2 (1–1)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. dubna 2023 Charleston, Spojené státy WTA 500 antuka (z)   Desirae Krawczyková   Giuliana Olmosová
  Ena Šibaharaová 		0–6, 6–4, [14–12]
Finalistka 1. 16. září 2023 San Diego, Spojené státy WTA 500 tvrdý   Coco Vandewegheová   Barbora Krejčíková
  Kateřina Siniaková 		1–6, 4–6

Finále série WTA 125

editovat

Dvouhra: 1 (1–0)

editovat
Legenda
WTA 125 (1–0)
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 28. ledna 2018 Newport Beach, Spojené státy tvrdý   Sofja Žuková 2–6, 6–4, 6–3

Finále na okruhu ITF

editovat
Dotace okruhu ITF
Turnaje 80 000 $
Turnaje 60 000 $
Turnaje 25 000 $
Turnaje 10 000 $

Dvouhra: 8 (4–4)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. října 2011 Williamsburg, Spojené státy 10 000 antuka   Nika Kucharčuková 6–1, 6–3
Vítězka 2. 2. října 2016 Stillwater, Spojené státy 25 000 tvrdý   Caroline Dolehideová 1–0skreč
Finalistka 1. 30. října 2016 Macon, Spojené státy 60 000 tvrdý   Kayla Dayová 1–6, 3–6
Finalistka 2. 7. května 2017 Charleston, Spojené státy 60 000 antuka   Madison Brengleová 6–4, 2–6, 3–6
Finalistka 3. 14. května 2017 Naples, Spojené státy 25 000 antuka   Claire Liuová 3–6, 1–6
Vítězka 3. 11. července 2017 Bethany Beach, Spojené státy 25 000 antuka   Lauren Embreeová 6–1, 6–0
Finalistka 4. 5. listopadu 2017 Tyler, Spojené státy 80 000 tvrdý   Kristie Ahnová 4–6, 4–6
Vítězka 4. 19. listopadu 2017 Norman, Spojené státy 25 000 tvrdý   Sachia Vickeryová 1–6, 6–3, 6–4

Čtyřhra: 2 (0–2)

editovat
Stav č. datum turnaj kategorie povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 30. dubna 2017 Charlottesville, Spojené státy 60 000 antuka   Madison Brengleová   Jovana Jakšićová
  Catalina Pellová 		4–6, 6–7(5–7)
Finalistka 2. 14. května 2017 Naples, Spojené státy 25 000 antuka   Taylor Townsendová   Emina Bektasová
  Sanaz Marandová 		6–7(1–7), 1–6

Finále soutěží družstev: 1 (0–1)

editovat
 
Zklamané Collinsová s Keninovou po porážce v pražském finále Fed Cupu 2018
Výsledek č. datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Finalistka 1. Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
  Sofia Keninová
  Alison Riskeová
  Nicole Melicharová 		  Česko 0–3
(detail) 		[26]
  Petra Kvitová
  Kateřina Siniaková
  Barbora Strýcová
  Barbora Krejčíková

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Danielle Collins na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Danielle Collinsová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20241018a18. října 2024
  2. ↑ a b c d Danielle Collinsová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20241018a18. října 2024
  3. ↑ a b Collins announces impending retirement after Australian Open exit. Reuters [online]. 2024-01-18 [cit. 2024-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Danielle Collinsová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20240331a31. března 2024
  5. ↑ KANE, David. Iga Swiatek secures spot in Olympic semifinals, survives ailing Danielle Collins in Paris. Tennis.com [online]. 2024-07-31 [cit. 2024-07-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ JUZWIAK, Jason. Collins claims Newport Beach title over Zhuk [online]. 2018-01-28 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ HAN, Don. WTA Indian Wells: Wildcard Danielle Collins shocks Madison Keys in straight sets [online]. 2018-03-11 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ NGUYEN, Courtney. Getting to Know: Danielle Collins ready for impact [online]. 2018-03-12 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ Venus shocked by qualifer Collins in Miami [online]. [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. 
  10. ↑ Wta Miami - Danielle Collins shocks Venus Williams and makes history [online]. 2018-03-29. Dostupné online. 
  11. ↑ 2018 Miami SAP Stat of the Day: Danielle Collins is first qualifier to advance to the semifinals of the Miami Open [online]. 29-03-2018 [cit. 2018-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Ondřej Jirásek, TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Kvitová je po pěti letech ve finále grandslamu! O třetí titul a post jedničky se utká s Ósakaovou [online]. TenisPortal.cz, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  13. ↑ Suverénní Kvitová je ve finále Australian Open, soupeřce nadělila kanára. Plíšková podlehla Ósakaové [online]. Lidovky.cz, 2019-01-24 [cit. 2019-01-24]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Chtěla ukončit kariéru a založit rodinu. Věci nejdou podle plánu, budu pokračovat, překvapila Collinsová. TenisPortal.cz [online]. 2024-10-18 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. 
  15. ↑ KANE, David. Danielle Collins postpones retirement into 2025 season, opens up about fertility struggles in moving post. Tennis.com [online]. 2024-10-18 [cit. 2024-10-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Collins takes down Rybakina in Miami to win first WTA 1000 title. Women's Tennis Association [online]. 2024-03-31 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ BERKOK, John. Danielle Collins defeats Elena Rybakina for Miami Open title, the biggest title of her career. Tennis.com [online]. 2024-03-30 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ MATCH NOTES – DAY 12 – SATURDAY, MARCH 30, 2024 [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-03-30 [cit. 2024-03-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ By the numbers: Collins wins 11th straight match, into Charleston semis. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-05 [cit. 2024-04-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ Collins triumphs in Charleston for second straight title, 13th straight win. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-07 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ MATCH NOTES – FINALS – SUNDAY [PDF]. Women's Tennis Association, 2024-04-07 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ ROOPANARINE, Les. Collins storms past Kasatkina to win Charleston Open. Love Game Tennis [online]. 2024-04-08 [cit. 2024-04-09]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  23. ↑ Sabalenka ends Collins' winning streak to keep Madrid title defense alive. Women's Tennis Association [online]. 2024-04-29 [cit. 2024-04-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Keys cruises past Collins to win Strasbourg title. Women's Tennis Association [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Madison Keys overpowers compatriot Collins to win Strasbourg Open title. Tennis Majors [online]. 2024-05-25 [cit. 2024-05-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Danielle_Collinsová&oldid=24382264“