Wikipedie

Kateřina Siniaková

česká tenistka

Kateřina Siniaková (* 10. května 1996 Hradec Králové) je česká profesionální tenistka a od září 2022 světová jednička ve čtyřhře, když předtím na této pozici figurovala ve dvou obdobích šedesát dva týdnů. Na Letních olympijských hrách 2020 se s Barborou Krejčíkovou stala olympijskou vítězkou v ženské čtyřhře, čímž pro Česko získaly první zlatou medaili zpod pěti kruhů v tenise.

Kateřina Siniaková
Kateřina Siniaková na French Open 2018
StátČeskoČesko Česko
Datum narození10. května 1996 (26 let)
Místo narozeníHradec Králové, Česko
BydlištěHradec Králové, Česko
Výška174 cm
Hmotnost69 kg
Držení raketypravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek9 569 510 USD
Tenisová raketaWilson Six.One
Dvouhra
Poměr zápasů314–225
Tituly3 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění31. místo (22. října 2018)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2015, 2018)
French Open4. kolo (2019)
Wimbledon3. kolo (2016, 2018, 2021)
US Open3. kolo (2018)
Čtyřhra
Poměr zápasů297–128
Tituly22 WTA, 1 WTA 125K, 4 ITF
Nejvyšší umístění1. místo (22. října 2018)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openvítězka (2022, 2023)
French Openvítězka (2018, 2021)
Wimbledonvítězka (2018, 2022)
US Openvítězka (2022)
Velké turnaje ve čtyřhře
Turnaj mistryňvítězka (2021)
Olympijské hryZlatá medaile zlato (2020)
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2017)
French Open1. kolo (2018)
Wimbledon2. kolo (2016)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2018)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230319a19. března 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Tenis na LOH
zlato Tokio 2020 ženská čtyřhra

S Krejčíkovou také triumfovala na French Open 2018, ve Wimbledonu 2018 a 2022, Australian Open 2022 a 2023, stejně jako na Turnaji mistryň 2021. Titulem na US Open 2022 zkompletovaly kariérní grandslam, kariérní Zlatý Slam a jako první ženský pár v historii dovršily i kariérní Super Slam. Staly se tak pátou dvojicí otevřené éry s alespoň sedmi grandslamovými tituly.[1] Jako poražené finalistky skončily na Turnaji mistryň 2018 a 2022 a na Australian Open 2021.[2][3] V juniorské kategorii ovládly tři grandslamové čtyřhry na French Open 2013, ve Wimbledonu 2013 a US Open 2013. Do finále se probojovala na juniorce Australian Open 2013 a floridském Orange Bowlu 2012.[4]

Světovou jedničkou ve čtyřhře se s Krejčíkovou poprvé staly společně, čím vytvořily čtrnáctou dvojici na čele klasifikace. Jako pátá a šestá Češka na prvním místě představovaly čtyřicátou a čtyřicátou první jedničku od zavedení klasifikace v roce 1984. V sezónách 2018, 2021 a 2022 zakončila deblovou klasifikaci na prvním místě.[5][6]

Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála tři singlové tituly na Shenzhen Open 2017, Swedish Open 2017 a Zavarovalnica Sava Portorož 2022. K nim přidala dvacet dva deblových triumfů. V rámci okruhu ITF získala osm titulů ve dvouhře a čtyři ve čtyřhře. Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v říjnu 2018 na 31. místě a ve čtyřhře v témže měsíci na 1. místě.[7] V prosinci 2012 figurovala na juniorském kombinovaném žebříčku ITF na 2. příčce. Trenérský tým vede otec Dmitrij Siniakov. Jeho členkou je Jevgenija Manjukovová a bývala v něm také Helena Suková.[8] Domovským oddílem je od roku 2011 Tenisový klub Sparta Praha.

V českém fedcupovém týmu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti Španělsku, v němž za rozhodnutého stavu prohrála po boku Šafářové čtyřhru s párem Martínezová Sánchezová a Sorribesová Tormová. Češky zvítězily 3:2 na zápasy. Jedničkou se poprvé stala v následném semifinále se Spojenými státy, v němž porazila Rogersovou a poražena odešla od Vandewegheové, stejně tak i z rozhodující čtyřhry. Američanky postoupily po výhře 3:2 na zápasy. V roce 2018 se stala členkou vítězného družstva. V pražském finále proti Spojeným státům vyhrála obě dvouhry a Češky triumfovaly 3:0 na zápasy. Do roku 2023 v soutěži nastoupila k devíti mezistátním utkáním s bilancí 5–2 ve dvouhře a 3–4 ve čtyřhře.[9]

V letech 2018, 2021 a 2022 vytvořila s Barborou Krejčíkovou deblový pár roku WTA a obě se staly také mistryněmi světa ITF. V roce 2022 vyhrála hlavní kategorii české tenisové ankety Zlatý kanár.

Juniorská kariéraEditovat

Tenisovou kariéru začínala v oddíle TK Tenis-centrum Hradec Králové. V roce 2010 se probojovala do finále dvouhry mistrovství Evropy kategorie čtrnáctiletých, v němž prohrála s Nizozemkou De Vroomeovou. Na stejné události se stala mistryní Evropy jako členka českého vítězného týmů. V letech 2008 a 2009 obdržela cenu Naděje královéhradeckého sportu.[10]

 
Siniaková na juniorce US Open 2013

Na podzim 2012 triumfovala na turnaji v Ósace. Na konci roku se probojovala do finále dvouhry na floridském Orange Bowlu v kategorii osmnáctiletých, kde podlehla chorvatské hráčce Aně Konjuhové. Dne 10. prosince 2012 dosáhla na 2. místo v singlové klasifikaci světového žebříčku ITF juniorek.

Jako turnajová dvojka nastupovala do juniorské dvouhry Australian Open 2013, kde došla do finále. V něm nestačila opět na Anu Konjuhovou po dvousetovém průběhu. Z pozice druhé nasazené dvojice hrála s krajankou Barborou Krejčíkovou juniorskou čtyřhru na French Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu. Ve finále zdolaly ekvádorsko-brazilský pár Doménica Gonzálezová a Beatriz Haddad Maiová ve dvou setech.[11] Roli favoritky potvrdila i na kurtech All England Clubu, kdy spolu s Barborou Krejčíkovou ve čtyřhře, coby nasazené jedničky, zdolaly ve finále ukrajinsko-běloruský pár Anhelina Kalininová a Iryna Šymanovičová ve dvou sadách.[12]

Jako první nasazená nastupovala spolu s krajankou Barborou Krejčíkovou i do posledního juniorského turnaje v kariéře na US Open 2013. V celém průběhu turnaje neztratily ani jednu sadu a suverénně si dokráčely pro třetí společný grandslamový titul v tomto roce, když ve finále zdolaly třetí nasazenou švýcarsko-španělskou dvojici Belinda Bencicová a Sara Sorribesová Tormová ve dvou sadách.[13] Na Canadian Open Junior Championships v Repentigny v roce 2013 prohrála ve finále singlové soutěže proti krajance Barboře Krejčíkové. V deblové soutěži pak s Krejčíkovou vyhrály hladce finále proti britsko-srbskému páru Katie Boulterová a Nina Stojanovićová.

Profesionální kariéraEditovat

2013Editovat

V březnu 2013 zaznamenala debut na ženském okruhu WTA, když se po výhrách nad Mandy Minellaovou a Alexou Glatchovou probojovala z kvalifikace do hlavní soutěže Sony Open Tennis. Ve třech setech podlehla v úvodním kole Španělce Garbiñe Muguruzaové.

2014Editovat

Na začátku ledna startovala v kvalifikaci hobartského Moorilla Hobart International, kde vypadla v prvním kole. Poté se tří kolovou kvalifikací probojovala do hlavní soutěže Australian Open, kde dohrála v první fázi dvouhry. V únoru startovala na turnaji okruhu ITF v Midlandu, kde vypadla v osmifinále dvouhry. Ve čtyřhře pak společně s Lucií Hradeckou vypadly v osmifinále.

 
Kateřina Siniaková ve wimbledonské kvalifikaci 2014

Následně odehrála turnaj na okruhu ITF ve Francii v Croissy-Beaubourg, kde podlehla v semifinále krajance Renatě Voráčové. Na tomto turnaji se objevila po boku Kristýny Plíškové ve čtyřhře, kde vypadly ve čtvrtfinále. Na začátku dubna se zúčastnila kvalifikace turnaje WTA v Katovicích, kde vypadla v úvodní fázi. Poté hrála kvalifikaci turnaje Porsche Tennis Grand Prix ve Stuttgartu, kde nepřešla poslední kolo. Na turnaji ITF v Trnavě nestačila ve čtvrtfinále na domácí hráčku Annu Karolínu Schmiedlovou. Ve stejném kole zde vypadla s krajankou Nikolou Frankovou ve čtyřhře.

V květnu se zúčastnila na okruhu ITF domácího turnaje v Praze Sparta Prague Open. Startovala zde na divokou kartu, ale v prvním kole ji vyřadila Srbka Aleksandra Krunićová. V deblové soutěži s Barborou Krejčíkovou vypadly v semifinále s krajankami Lucií Šafářovou a Andreou Hlaváčkovou. Poté se objevila v kvalifikaci French Open, kde byla vyřazena ve druhém kole. Následoval turnaj ITF v Mariboru, kde odehrála kromě singla také čtyřhru s Krejčíkovou.

Premiérové finále na okruhu WTA Tour zaznamenala na počátku srpna, když v deblové soutěži Bank of the West Classic, události konané v americkém Stanfordu, prohrála po boku Polky Pauly Kaniové boj o titul. Přemožitelkami se staly Španělky Garbiñe Muguruzaová a Carla Suárezová Navarrová. Debutový titul WTA vybojovala v polovině září, když se Srbkou Aleksandrou Krunićovou vyhrála čtyřhru na Tashkent Open. Ve finále zdolaly ruskou dvojici Margarita Gasparjanová a Alexandra Panovová po hladkém průběhu.

Na začátku října se pak přes kvalifikaci, kde mimo jiné porazila třeba o rok starší krajanku Terezu Smitkovou, probojovala do hlavní soutěže rakouského turnaje v Linzi. Tam však v úvodním kole nestačila na další krajanku Kláru Koukalovou.

 
Na French Open 2016 dohrála v úvodním kole

Na jejím posledním turnaji WTA v kalendářním roce, ruském Kremlin Cupu v Moskvě, se přes kvalifikaci, kde měla největší problémy ve 2. kole s domácí hráčkou Margaritou Gasparjanovou dostala do hlavní soutěže. Na úvod si snadno poradila s Jelenou Vesninovou. Mimochodem, v deblové soutěži vyřadila den předtím stejnou hráčku, když společně se Srbkou Krunićovou vyřadila v osmifinále nasazené jedničky a třetí pár světa Vesninová a Makarovová, avšak v následném kole byly obě hráčky vyřazeny. V dalším kole si poradila s Francouzskou Kristinou Mladenovicovou a následně ve čtvrtfinále také s italskou tenistkou Camilou Giorgiovou, kterou po velké bitvě udolala ve třech setech. V semifinále se střetla s domácí Anastasii Pavljučenkovovou, která však už byla nad její síly a podlehla jí po hladkém průběhu. Díky bodovému zisku se v následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 20. října 2014 posunula na své kariérní maximum v singlu i deblu, když jí ve dvouhře patřila 86. příčka a ve čtyřhře pak 85. pozice.

Na konci října se pak zúčastnila turnaje ve francouzském Nantes, který byl součástí okruhu ITF. Jako nasazená pětka si nejprve poradila s Amandine Hesseovou, následně s Richèl Hogenkampovou, ve čtvrtfinále s Gioiou Barbieriovou, v semifinále s nasazenou jedničkou Slovenkou Annou Karolínou Schmiedlovou a v následném finále také s Ons Džabúrovou z Tuniska. V následné pondělní aktualizaci žebříčku WTA z 3. listopadu 2014 si žebříčkově opět polepšila, když se posunula o dvanáct míst na 74. příčku.

2017Editovat

Sezónu rozehrála na čínském Shenzhen Open, jediném turnaji kategorie International s trojnásobnou základní dotací (750 tisíc dolarů). Během cesty do finále zdolala poprvé v kariéře dvě hráčky elitní světové desítky, ve druhém kole čtvrtou ženu klasifikace Simonu Halepovou a v semifinále desátou Johannu Kontaovou. V boji o titul přehrála americkou turnajovou osmičku Alison Riskeovou po dvousetovém průběhu. Připsala si tak premiérové turnajové vítězství z dvouhry okruhu WTA Tour. Bodový zisk jí zajistil v následném vydání žebříčku posun na kariérní maximum, když 9. ledna 2016 figurovala na 36. místo. Za výhru získala odměnu 163 tisíc dolarů.[14] Na Australian Open skončila v úvodním kole na raketě Němky Julie Görgesové. Druhá fáze Taiwan Open přinesla vyřazení od Číňanky Pcheng Šuaj.[4][7]

 
Ve Wimbledonu dohrála v úvodním kole s Řekyní Sakkariovou

Po výhře nad Carlou Suárezovou Navarrovou ji ve třetím kole BNP Paribas Open v Indian Wells vyřadila Caroline Wozniacká. V soutěži čtyřhry kalifornského turnaje však s Lucií Hradeckou postoupila až do finále, v němž Češky podlehly šestému nasazenému páru Martina Hingisová a Čan Jung-žan.[15] Na navazujícím Miami Open v Key Biscayne nezvládla první zápas proti deblové světové jedničce Bethanii Mattekové-Sandsové. Brány úvodního kola nepřešla ani na zelené antuce Volvo Car Open v jihokarolínském Charlestonu, kde nenašla recept na olympijskou vítězku Mónicu Puigovou. V deblové soutěži skončily s Hradeckou opět jako poražené finalistky po porážce od nejlepší světové dvojice Matteková-Sandsová a Šafářová.[16]

V dubnu plnila poprvé roli jedničky českého týmu v semifinále Fed Cupu proti Spojeným státům. Ve floridské Tampě vyhrála na zelené antuce sobotní dvouhru proti Shelby Rogersové, aby ji o den později porazila Coco Vandewegheová. V rozhodující čtyřhře pak uhrála s Kristýnou Plíškovou jen pět gamů na pár Matteková-Sandsová a Vandewegheová.[4][7] Češky tak po prohře 2:3 na zápasy ukončily sérii 10zápasové neporazitelnosti.

Pražský J&T Banka Prague Open, probíhající na dvorcích domovské Sparty Praha, přinesl čtvrtfinálové vyřazení od třetí nasazené Barbory Strýcové. Na Mutua Madrid Open ji ve druhém utkání vystavila stopku světová jednička Angelique Kerberová, na římském Internazionali BNL d'Italia v témže kole Světlana Kuzněcovová a na French Open nestačila již v prvním duelu na Rusku žijící v Říčanech Jekatěrinu Alexandrovovou. S Hradeckou však pronikla poprvé v kariéře do semifinále grandslamu poté, co ve čtvrtfinále ženské čtyřhry Roland Garros vyřadily olympijské vítězky a druhé nasazené Jekatěrinu Makarovovou s Jelenou Vesninovou. Po třísetovém průběhu však následně vypadly s australským párem Ashleigh Bartyová a Casey Dellacquová.[4][7]

Travnatá část sezóny přinesla časná vyřazení, na birminghamském AEGON Classic s devátou nasazenou Australankou Darjou Gavrilovovou, na eastbournském AEGON Internationa se šťastnou poraženou kvalifikantkou Soranou Cîrsteaovou a ve Wimbledonu s Řekyní Marií Sakkariovou.[4][7]

Návrat na antukový povrch bastadským Swedish Open přinesl zlepšení formy. Do Švédska přijížděla v roli obhájkyně finálové účasti. Cestou pavoukem postupně vyřadila tři nejvýše nasazené hráčky Anastasiji Sevastovovou, Caroline Garciaovou a v závěrečném utkání turnaje i světovou šestku a nejvýše nasazenou Dánku Caroline Wozniackou po dvousetovém průběhu. Získala tak druhý singlový titul na okruhu WTA Tour a první z antuky. V následném vydání žebříčku se posunula na 39. příčku, tři místa za dosavadní kariérní maximum.[17]

Soukromý životEditovat

 
Kateřina Siniaková na tiskové konferenci v Hradci Králové po finále Fed Cupu 2018

Narodila se roku 1996 v Hradci Králové do rodiny české matky a ruského podnikatele v kožešnictví Dmitrije Siniakova, pocházejícího z Moskvy a v mládí provozujícího box.[8][18][19] Od roku 2008 studovala na ZŠ Štefcova v atletické třídě. Roku 2010 přestoupila na hradecké soukromé gymnázium s jazykovým zaměřením.[10]

Tenis hraje také bratr Daniel Siniakov (* 2003). Na kombinovaném žebříčku juniorů ITF nejvýše figuroval během ledna 2021 na 86. místě.[20][21] Během melbournské karantény před rozehráním Australian Open 2021 navázala partnerský vztah s tenistou Tomášem Macháčem.[20]

OceněníEditovat

V anketě Zlatý kanár byla oceněna mezi juniorkami v letech 2010 a 2012 v kategorii Talent roku. V letech 2013 a 2018 ovládla kategorii Postup na žebříčku WTA a v ročnících 2018, 2019, 2021 a 2021 vytvořila s Barborou Krejčíkovou deblový pár roku. V roce 2022 pak jako konečná světová jednička ve čtyřhře vyhrála hlavní kategorii Zlatý kanár.[22][23]

V anketě Sportovec roku byla s Krejčíkovou oceněna mezi jednotlivci na 9. místě v roce 2018, na 5. příčce roku 2021 a v ročníku 2022 na 2. pozici za Ledeckou.[24][25][26] V roce 2018 se stala členkou fedcupového týmu, který vyhrál kategorii kolektivů. Ženská tenisová asociace Krejčíkovou a Siniakovou vyhlásila párem roku v letech 2018, 2021 a 2022.[27][28] V sezónách 2018, 2021 a 2022 se také staly mistryně světa ITF ve čtyřhře.[29]

Finále na Grand SlamuEditovat

Ženská čtyřhra: 9 (6–2)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2017 US Open tvrdý   Lucie Hradecká   Čan Jung-žan
  Martina Hingisová 		3–6, 2–6
Vítězka 2018 French Open antuka   Barbora Krejčíková   Eri Hozumiová
  Makoto Ninomijová 		6–3, 6–3
Vítězka 2018 Wimbledon tráva   Barbora Krejčíková   Květa Peschkeová
  Nicole Melicharová 		6–4, 4–6, 6–0
Finalistka 2021 Australian Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Elise Mertensová
  Aryna Sabalenková 		2–6, 3–6
Vítězka 2021 French Open (2) antuka   Barbora Krejčíková   Bethanie Matteková-Sandsová
  Iga Świąteková 		6–4, 6–2
Vítězka 2022 Australian Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Anna Danilinová
  Beatriz Haddad Maiová 		6–7(3–7), 6–4, 6–4
Vítězka 2022 Wimbledon tráva   Barbora Krejčíková   Elise Mertensová
  Čang Šuaj 		6–2, 6–4
Vítězka 2022 US Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Caty McNallyová
  Taylor Townsendová 		3–6, 7–5, 6–1
Vítězka 2023 Australian Open (2) tvrdý   Barbora Krejčíková   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová 		6–4, 6–3

Finále Turnaje mistryňEditovat

Čtyřhra: 3 (1–2)Editovat

Stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 2018 WTA Finals, Singapur tvrdý (h)   Barbora Krejčíková   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová 		4–6, 5–7
Vítězka 2021 WTA Finals, Guadalajara, Mexiko tvrdý   Barbora Krejčíková   Sie Su-wej
  Elise Mertensová 		6–3, 6–4
Finalistka 2022 WTA Finals, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Barbora Krejčíková   Veronika Kuděrmetovová
  Elise Mertensová 		2–6, 6–4, [9–11]

Utkání o olympijské medaileEditovat

Ženská čtyřhra: 1 (1 zlato)Editovat

Stav rok místo konání povrch spoluhráčka soupeřky výsledek
Zlato 2020 Tokio, Japonsko tvrdý   Barbora Krejčíková   Belinda Bencicová
  Viktorija Golubicová		 7–5, 6–1

Finále na WTA TourEditovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (7–2 Č)
Turnaj mistryň (1–2 Č)
Olympijské hry (1–0 Č)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (3–3 Č)
Premier / WTA 500 (4–3 Č)
International / WTA 250 (3–4 D; 6–5 Č)
Finále podle povrchu
tvrdý (2–2 D; 15–13 Č)
antuka (1–1 D; 4–2 Č)
tráva (0–1 D; 3–0 Č)

Dvouhra: 7 (3–4)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 1. 24. července 2016 Båstad, Švédsko antuka   Laura Siegemundová 5–7, 1–6
Finalistka 2. 12. září 2016 Tokio, Japonsko tvrdý   Christina McHaleová 6–3, 4–6, 4–6
Vítězka 1. 7. ledna 2017 Šen-čen, Čína tvrdý   Alison Riskeová 6–3, 6–4
Vítězka 2. 30. července 2017 Båstad, Švédsko antuka   Caroline Wozniacká 6–3, 6–4
Finalistka 3. 6. ledna 2018 Šen-čen, Čína tvrdý   Simona Halepová 1–6, 6–2, 0–6
Finalistka 4. 26. června 2021 Bad Homburg, Německo tráva   Angelique Kerberová 3–6, 2–6
Vítězka 3. 18. září 2022 Portorož, Slovinsko tvrdý   Jelena Rybakinová 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–4

Čtyřhra: 37 (22–15)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 3. srpna 2014 Stanford, Spojené státy tvrdý   Paula Kaniová   Garbiñe Muguruzaová
  Carla Suárez Navarrová 		2–6, 6–4, [5–10]
Vítězka 1. 13. září 2014 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Aleksandra Krunićová   Margarita Gasparjanová
  Alexandra Panovová 		6–2, 6–1
Vítězka 2. 1. května 2015 Praha, Česko antuka   Belinda Bencicová   Eva Hrdinová
  Kateryna Bondarenková 		6–2, 6–2
Finalistka 2. 3. října 2015 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Věra Duševinová   Margarita Gasparjanová
  Alexandra Panovová 		1–6, 6–3, [5–10]
Finalistka 3. 5. února 2017 Tchaj-pej, Tchaj-wan tvrdý   Lucie Hradecká   Čan Chao-čching
  Čan Jung-žan 		4–6, 2–6
Finalistka 4. 18. března 2017 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Lucie Hradecká   Čan Jung-žan
  Martina Hingisová 		6–7 (4–7) , 2–6
Finalistka 5. 9. dubna 2017 Charleston, Spojené státy antuka   Lucie Hradecká   Bethanie Mattek-Sandsová
  Lucie Šafářová 		1–6, 6–4, [7–10]
Finalistka 6. 5. května 2017 Praha, Česko antuka   Lucie Hradecká   Květa Peschkeová
  Anna-Lena Grönefeldová 		4–6, 6–7(3–7)
Finalistka 7. 10. září 2017 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Lucie Hradecká   Čan Jung-žan
  Martina Hingisová 		3–6, 2–6
Finalistka 8. 6. ledna 2018 Šen-čen, Čína tvrdý   Barbora Krejčíková   Simona Halepová
  Irina-Camelia Beguová 		6–1, 1–6, [8–10]
Finalistka 9. 1. dubna 2018 Miami, Spojené státy tvrdý   Barbora Krejčíková   Ashleigh Bartyová
  Coco Vandewegheová 		2–6, 1–6
Vítězka 3. 10. června 2018 French Open, Paříž, Francie antuka   Barbora Krejčíková   Eri Hozumiová
  Makoto Ninomijová 		6–3, 6–3
Vítězka 4. 14. července 2018 Wimbledon, Londýn, Velká Británie tráva   Barbora Krejčíková   Nicole Melicharová
  Květa Peschkeová 		6–4, 4–6, 6–0
Finalistka 10. 28. října 2018 Turnaj mistryň, Singapur tvrdý (h)   Barbora Krejčíková   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová 		4–6, 5–7
Vítězka 5. 11. ledna 2019 Sydney, Austrálie tvrdý   Aleksandra Krunićová   Eri Hozumiová
  Alicja Rosolská 		6–1, 7–6(7–3)
Finalistka 11. 16. března 2019 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Barbora Krejčíková   Elise Mertensová
  Aryna Sabalenková 		3–6, 2–6
Vítězka 6. 11. srpna 2019 Toronto, Kanada tvrdý   Barbora Krejčíková   Anna-Lena Grönefeldová
  Demi Schuursová 		7–5, 6–0
Vítězka 7. 13. října 2019 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Barbora Krejčíková   Barbara Haasová
  Xenia Knollová 		6–4, 6–3
Vítězka 8. 11. ledna 2020 Šen-čen, Čína tvrdý   Barbora Krejčíková   Čeng Saj-saj
  Tuan Jing-jing 		6–2, 3–6, [10–4]
Finalistka 12. 15. listopadu 2020 Linec, Rakousko tvrdý (h)   Lucie Hradecká   Arantxa Rusová
  Tamara Zidanšeková 		3–6, 4–6
Vítězka 9. 7. února 2021 Melbourne, Austrálie tvrdý   Barbora Krejčíková   Čan Chao-čching
  Latisha Chan 		6–3, 7–6(7–4)
Finalistka 13. 19. února 2021 Australian Open, Melborune, Austrálie tvrdý   Barbora Krejčíková   Elise Mertensová
  Aryna Sabalenková 		2–6, 3–6
Vítězka 10. 8. května 2021 Madrid, Španělsko antuka   Barbora Krejčíková   Gabriela Dabrowská
  Demi Schuursová 		6–4, 6–3
Vítězka 11. 13. června 2021 French Open, Paříž, Francie (2) antuka   Barbora Krejčíková   Bethanie Matteková-Sandsová
  Iga Świąteková 		6–4, 6–2
Vítězka 12. 1. srpna 2021 LOH – Tokio, Japonsko tvrdý   Barbora Krejčíková   Belinda Bencicová
  Viktorija Golubicová 		7–5, 6–1
Vítězka 13. 23. října 2021 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Jeļena Ostapenková   Nadija Kičenoková
  Ioana Raluca Olaruová 		6–2, 4–6, [10–8]
Vítězka 14. 17. listopadu 2021 Turnaj mistryň, Guadalajara, Mexiko tvrdý   Barbora Krejčíková   Sie Su-wej
  Elise Mertensová 		6–3, 6–4
Vítězka 15. 8. ledna 2022 Melbourne, Austrálie tvrdý   Bernarda Peraová   Tereza Martincová
  Majar Šarífová 		6–2, 6–7(7–9), [10–5]
Vítězka 16. 30. ledna 2022 Australian Open, Melbourne, Austrálie tvrdý   Barbora Krejčíková   Anna Danilinová
  Beatriz Haddad Maiová 		6–7(3–7), 6–4, 6–4
Vítězka 17. 19. června 2022 Berlín, Německo tráva   Storm Sandersová   Alizé Cornetová
  Jil Teichmannová 		6–4, 6–3
Vítězka 18. 10. července 2022 Wimbledon, Londýn, Velká Británie (2) tráva   Barbora Krejčíková   Elise Mertensová
  Čang Šuaj 		6–2, 6–4
Vítězka 19. 11. září 2022 US Open, New York, Spojené státy tvrdý   Barbora Krejčíková   Caty McNallyová
  Taylor Townsendová 		3–6, 7–5, 6–1
Vítězka 20. 9. října 2022 Monastir, Tunisko tvrdý   Kristina Mladenovicová   Miju Katová
  Angela Kulikovová 		6–2, 6–0
Finalistka 14. 7. listopadu 2022 Turnaj mistryň, Fort Worth, Spojené státy tvrdý (h)   Barbora Krejčíková   Veronika Kuděrmetovová
  Elise Mertensová 		2–6, 6–4, [9–11]
Finalistka 15. 7. ledna 2023 Adelaide, Austrálie tvrdý   Storm Hunterová   Asia Muhammadová
  Taylor Townsendová 		2–6, 6–7(2–7)
Vítězka 21. 29. ledna 2023 Australian Open, Melbourne, Austrálie (2) tvrdý   Barbora Krejčíková   Šúko Aojamová
  Ena Šibaharaová 		6–4, 6–3
Vítězka 22. 18. března 2023 Indian Wells, Spojené státy tvrdý   Barbora Krejčíková   Beatriz Haddad Maiová
  Laura Siegemundová 		6–1, 6–7(3–7), [10–7]

Finále série WTA 125Editovat

Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (1–0 Č)

Čtyřhra: 1 (1–0)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 9. listopadu 2014 Limoges, Francie tvrdý (h)   Renata Voráčová   Tímea Babosová
  Kristina Mladenovicová 		2–6, 6–2, [10–5]

Finále na okruhu ITFEditovat

100 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments
25 000 $ tournaments
10 000 $ tournaments

Dvouhra: 9 (8–1)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 4. březen 2013 Frauenfeld, Švýcarsko koberec (h)   Kathinka Von Deichmannová 6–3, 4–6, 6–4
Vítězka 2. 12. srpen 2013 Westende-Middelkerke, Belgie tvrdý   Kateřina Vaňková 6–1, 6–3
Vítězka 3. 6. říjen 2013 Budapešť, Maďarsko antuka   Alberta Briantiová 3–6, 6–2, 6–1
Vítězka 4. 17. listopadu 2013 Zawada, Polsko koberec (h)   Nina Zanderová 6–1, 6–3
Vítězka 5. 1. června 2014 Maribor, Slovinsko antuka   Yvonne Neuwirthová 6–1, 7–5
Vítězka 6. 2. listopadu 2014 Nantes, Francie tvrdý (h)   Ons Džabúrová 7–5, 6–2
Vítězka 7. 9. května 2016 Trnava, Slovensko antuka   Anastasija Sevastovová 7–6(7–4), 5–7, 6–0
Finalistka 8. 12. prosince 2020 Dubaj, Spojené arabské emiráty tvrdý   Sorana Cîrsteaová 6–4, 3–6, 3–6
Vítězka 8. 7. srpna 2022 Grodzisk Mazowiecki, Polsko tvrdý   Magda Linetteová 6–4, 6–1

Čtyřhra: 7 (4–3)Editovat

Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 1. 11. června 2012 Jablonec nad Nisou, Česko antuka   Viktorija Kanová   Martina Borecká
  Petra Krejsová 		6–4, 6–3
Vítězka 2. 17. června 2013 Lenzerheide, Švýcarsko antuka   Belinda Bencicová   Veronika Kuděrmetovová
  Diana Marcinkevičová 		6–0, 6–2
Finalistka 1. 4. srpna 2013 Bad Saulgau, Německo antuka   Barbora Krejčíková   Laura-Ioana Andreiová
  Elena Bogdanová 		7–611, 4–6, 8–10
Vítězka 3. 11. srpna 2013 Hechingen, Německo antuka   Barbora Krejčíková   Laura-Ioana Andreiová
  Laura Thorpeová 		6–1, 6–4
Finalistka 2. 23. listopadu 2013 Šarm aš-Šajch, Egypt antuka   Anna Morginová   Kristina Barroisová
  Timea Bacsinszká 		7–65, 0–6, 4–10
Vítězka 4. 30. května 2014 Maribor, Slovinsko antuka   Barbora Krejčíková   Daniela Seguelová
  Cindy Burgerová 		6–0, 6–1
Finalistka 3. 2. listopadu 2015 Nantes, Francie tvrdý (h)   Renata Voráčová   Lenka Kunčíková
  Karolína Stuchlá 		4–6, 2–6

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)Editovat

Výsledek datum a místo konání spoluhráčky soupeřky skóre zdroj
Vítězka Fed Cup 2018
10.–11. listopadu 2018
Praha, Česko
tvrdý, O2 arena
  Petra Kvitová
  Barbora Strýcová
  Barbora Krejčíková 		  Spojené státy 3–0
(detail) 		[30]
  Danielle Collinsová
  Sofia Keninová
  Alison Riskeová
  Nicole Melicharová

Finále na juniorském Grand SlamuEditovat

Dvouhra juniorek: 1 (0–1)Editovat

Stav rok turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Finalistka 2013 Australian Open tvrdý   Ana Konjuhová 3–6, 4–6

Čtyřhra juniorek: 3 (3–0)Editovat

stav rok turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Vítězka 2013 French Open antuka   Barbora Krejčíková   Doménica Gonzálezová
  Beatriz Haddad Maiová 		7–5, 6–2
Vítězka 2013 Wimbledon tráva   Barbora Krejčíková   Anhelina Kalininová
  Iryna Šymanovičová 		6–3, 6–1
Vítězka 2013 US Open tvrdý   Barbora Krejčíková   Belinda Bencicová
  Sara Sorribesová Tormová 		6–3, 6–4

Chronologie výsledků na Grand SlamuEditovat

Ženská dvouhraEditovat

Turnaj 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 1. kolo 0 / 10 2–10
French Open Q2 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo 4. kolo 3. kolo 3. kolo 2. kolo 0 / 8 10–8
Wimbledon Q1 1. kolo 3. kolo 1. kolo 3. kolo 2. kolo NH 3. kolo 1. kolo 0 / 7 7–7
US Open Q3 1. kolo 2. kolo 1. kolo 3. kolo 1. kolo 1. kolo 2. kolo 2. kolo 0 / 8 5–8
výhry–prohry 0–1 1–4 3–4 0–4 7–4 4–4 2–3 5–4 2–4 0–1 0 / 33 24–33

Ženská čtyřhraEditovat

Turnaj 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 SR V–P
Australian Open 1. kolo 1. kolo 1. kolo 3. kolo ČF SF F Vítěz Vítěz 2 / 9 32–7
French Open 3. kolo SF SF Vítěz 1. kolo SF Vítěz A 2 / 7 26–5
Wimbledon 2. kolo 1. kolo 3. kolo Vítěz SF NH ČF Vítěz 2 / 7 20–5
US Open 1. kolo ČF F SF 1. kolo 2. kolo 1. kolo Vítěz 1 / 8 19–7
výhry–prohry 3–4 7–4 11–4 18–2 7–4 9–3 12–3 18–0 6–0 7 / 31 91–24
Legenda
SR poměr vyhraných turnajů
ku všem odehraným 		W–L
V–P 		výhry–prohry
NH daný rok se turnaj nekonal A turnaje se hráč nezúčastnil
1Q / LQ prohra v (kole) kvalifikace 1k / 1R prohra v daném kole turnaje
QF / ČF prohra ve čtvrtfinále SF prohra v semifinále
F prohra ve finále Vítěz vítězství v turnaji

Vítězství nad hráčkami Top 10Editovat

Přehled
Sezóna 2017 2018 2019 2020 2021 Celkem
Vítězství 3 1 1 0 2 7
Vítězství
Č. hráčka top 10 WTA turnaj povrch fáze skóre KS
Sezóna 2017
1.   Simona Halepová 4. Šen-čen, Čína trvdý 2. kolo 6–3, 4–6, 7–5 52.
2.   Johanna Kontaová 10 Šen-čen, Čína tvrdý semifinále 1–6, 6–4, 6–4 52.
3.   Caroline Wozniacká 6. Båstad, Švédsko antuka finále 6–3, 6–4 56.
Sezóna 2018
4.   Caroline Garciaová 4. Wu-chan, Čína tvrdý 2. kolo 3–6, 7–6(7–5), 7–6(7–4) 47.
Sezóna 2019
5.   Naomi Ósakaová 1. French Open, Paříž, Francie antuka 3. kolo 6–4, 6–2 42
Sezóna 2021
6.   Serena Williamsová 8. Parma, Itálie antuka 2. kolo 7–6(7–4), 6–2 68.
7.   Garbiñe Muguruzaová 9. Montreal, Kanada tvrdý 2. kolo 6–2, 0–6, 6–3 55.
     výhra nad úřadující světovou jedničkou

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kateřina Siniaková na anglické Wikipedii.

  1. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Krejčíková se Siniakovou vyhrály čtvrtý grandslam v řadě! Titul obhájily poprvé. TenisPortal.cz [online]. 2023-01-29 [cit. 2023-01-29]. Dostupné online. 
  2. ↑ SEZNAM.CZ. French Open | Fantazie! Hrdinka Krejčíková se Siniakovou to dokázaly. Sport.cz [online]. [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. 
  3. ↑ Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Krejčíková se Siniakovou sezonu triumfem na Turnaji mistryň nezakončily [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-28 [cit. 2018-10-29]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e Kateřina Siniaková na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230319a19. března 2023
  5. ↑ Petr Pokorný, TenisPortal.cz, ČTK. Krejčíková a Siniaková jsou novými světovými jedničkami ve čtyřhře, polepšila si i Kvitová [online]. TenisPortal.cz, 2018-10-21 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. 
  6. ↑ Krejcikova and Siniakova earn World No.1 doubles ranking [online]. WTA Tour, Inc., 2018-10-22 [cit. 2018-10-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ a b c d e Kateřina Siniaková na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230319a19. března 2023
  8. ↑ a b Miroslav Harnoch. Velký talent i motorová myš s vůlí boxera. Siniaková konečně ukazuje sílu a míří mezi elitu. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  9. ↑ Kateřina Siniaková na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20221218a18. prosince 2022
  10. ↑ a b Tenisová bojovnice s ruskou krví touží po Wimbledonu, iSport.cz, 17.8.2010
  11. ↑ Krejčíková se Siniakovou zvítězily na Roland Garros ve čtyřhře juniorek. Sport.cz [online]. 2013-06-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. 
  12. ↑ Juniorky Krejčíková a Siniaková po French Open vyhrály i Wimbledon!. tenisportal.cz [online]. 2013-07-07 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 
  13. ↑ Krejčíková se Siniakovou se s juniorkami rozloučily třetím grandslamovým titulem v řadě!. tenisportal.cz [online]. 2013-09-08 [cit. 2013-09-08]. Dostupné online. 
  14. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Siniaková v Shenzhenu slaví premiérový triumf na okruhu WTA! [online]. Tenisportal.cz, 2017-01-07 [cit. 2017-01-07]. Dostupné online. 
  15. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Hradecká se Siniakovou si trofej z Indian Wells nepřivezou [online]. Tenisportal.cz, 2017-03-19 [cit. 2017-03-19]. Dostupné online. 
  16. ↑ Ondřej Jirásek. Šafářová a Matteková-Sandsová v Charlestonu slaví jubilejní desátý titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-10 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. 
  17. ↑ Siniaková v Bastadu porazila i Wozniackou a má druhý titul!. tenisportal.cz [online]. 2017-07-30 [cit. 2017-07-30]. Dostupné online. 
  18. ↑ Jan Jaroch. Talent od Boha! 16letá Siniaková sbírá úspěchy mezi dospělými. iSport.cz [online]. 2013-03-13 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  19. ↑ mzk. Cepoval ji táta, boxer z Ruska. Siniaková je novou českou tenisovou hvězdou. Expres [online]. 2017-01-07 [cit. 2017-01-09]. Dostupné online. 
  20. ↑ a b Láska z australské karantény. Siniaková randí s českým tenisovým talentem. Hospodářské noviny (IHNED.cz) [online]. 2021-04-09 [cit. 2021-08-01]. Dostupné online. 
  21. ↑ Daniel Siniakov Juniors Singles Overview [online]. ITF [cit. 2021-05-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ NĚMEČEK, Ivan. Překvapení? Kateřina Siniaková v Přerově poprvé převzala Zlatého kanára. Deník.cz [online]. 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  23. ↑ Nejlepší tenistka i pár roku. Siniaková ovládla anketu Zlatý kanár. ČT sport [online]. Česká televize, 2022-12-19 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Královna Ledecká! Podruhé se stala Sportovkyní roku, Procházka desátý. iSport.cz [online]. 2022-12-21 [cit. 2022-12-22]. Dostupné online. 
  25. ↑ Sportovkyní roku je Ledecká, legendou tenistka Novotná. iDNES.cz [online]. 2018-12-21 [cit. 2022-12-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ Krpálek vstupuje mezi legendy. Potřetí se stal Sportovcem roku. iDNES.cz [online]. 2021-12-22 [cit. 2022-07-12]. Dostupné online. 
  27. ↑ Krejčíková a Siniaková jsou tenisový pár roku, Halepová nejlepší hráčka. iDNES.cz [online]. MAFRA, 2018-10-19 [cit. 2018-10-25]. Dostupné online. 
  28. ↑ Swiatek named 2022 WTA Player of the Year. Women's Tennis Association [online]. 2022-12-11 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-12. (anglicky) 
  29. ↑ Nadal and Swiatek crowned 2022 ITF World Champions. International Tennis Federation [online]. 2022-12-15 [cit. 2022-12-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-17. (anglicky) 
  30. ↑ Fed Cup Final [online]. Mezinárodní tenisová federace [cit. 2018-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-05-28. (anglicky) 

Externí odkazyEditovat

Předchůdce Kateřina Siniaková Nástupce

Tímea Babosová
Sie Su-wej
Coco Gauffová 		Světová jednička ve čtyřhře
22. 10. 2018 – 10. 6. 2019
15. 11. 2021 – 5 .6. 2022
12. 9. 2022 –
Kristina Mladenovicová
Elise Mertensová
uřadující

Čang Jung-žan / Hingisová
neuděleno 		ITF – mistryně světa ve čtyřhře
2018 (s Krejčíkovou)
2021, 2022 (s Krejčíkovou)
Babosová / Mladenovicová
úřadující

Čan J-ž / Hingisová
Babosová / Mladenovicová 		WTA – deblový pár roku
2018 (s Krejčíkovou)
2021, 2022 (s Krejčíkovou)
Babosová / Mladenovicová
úřadující
Žebříček ATP Žebříček WTA
Mužská dvouhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1.   Carlos Alcaraz (ESP) 7 420 ▲ 1
2.   Novak Djoković (SRB) 7 160 ▼ 1
3.   Stefanos Tsitsipas (GRE) 5 770 ▬
4.   Casper Ruud (NOR) 5 560 ▬
5.  Daniil Medveděv 4 330 ▲ 1
6.   Félix Auger-Aliassime (CAN) 3 415 ▲ 4
7.  Andrej Rubljov 3 390 ▬
8.   Holger Rune (DEN) 3 325 ▬
9.   Hubert Hurkacz (POL) 3 065 ▲ 2
10.   Taylor Fritz (USA) 2 975 ▼ 5
Ženská dvouhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1.   Iga Świąteková (POL) 9 975 ▬
2.  Aryna Sabalenková 6 740 ▬
3.   Jessica Pegulaová (USA) 5 605 ▬
4.   Caroline Garciaová (FRA) 4 990 ▲ 1
5.   Ons Džabúrová (TUN) 4 976 ▼ 1
6.   Coco Gauffová (USA) 4 401 ▬
7.   Jelena Rybakinová (KAZ) 3 720 ▲ 3
8.  Darja Kasatkinová 3 375 ▬
9.   Belinda Bencicová (SUI) 3 360 ▬
10.   Maria Sakkariová (GRE) 3 191 ▼ 3
Mužská čtyřhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenista body posun
1.   Wesley Koolhof (NED) 7 520 ▬
  Neal Skupski (GBR) 7 520 ▬
3.   Rajeev Ram (USA) 6 702 ▬
4.   Joe Salisbury (GBR) 6 612 ▬
5.   Mate Pavić (CRO) 5 455 ▬
6.   Nikola Mektić (CRO) 5 295 ▲ 2
7.   Marcelo Arévalo (ESA) 5 290 ▼ 1
  Jean-Julien Rojer (NED) 5 290 ▼ 1
9.   Ivan Dodig (CRO) 4 620 ▲ 1
10.   Austin Krajicek (USA) 4 530 ▼ 1
Ženská čtyřhra – 20230320a20. března 2023
Poř. tenistka body posun
1.   Kateřina Siniaková (CZE) 7 716 ▬
2.   Barbora Krejčíková (CZE) 6 846 ▬
3.   Coco Gauffová (USA) 5 585 ▬
4.  Veronika Kuděrmetovová 5 410 ▬
5.   Jessica Pegulaová (USA) 5 290 ▬
6.   Gabriela Dabrowská (CAN) 4 615 ▬
7.   Ljudmila Kičenoková (UKR) 4 520 ▲ 1
8.   Giuliana Olmosová (MEX) 4 500 ▼ 1
9.   Jeļena Ostapenková (LAT) 4 305 ▲ 1
10.   Elise Mertensová (BEL) 4 250 ▲ 3
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kateřina_Siniaková&oldid=22557198“