Margarita Betovová

ruská tenistka

Margarita Betovová (rusky Маргари́та Ме́ликовна Бетовa, Margarita Melikovna Betova, rozená Gasparjan (Гаспаря́н), * 1. září 1994 Moskva) je ruská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour vyhrála dva singlové a čtyři deblové turnaje. V rámci okruhu ITF získala devět titulů ve dvouhře a osm ve čtyřhře.[1]

Margarita Betovová
Маргарита Бетовa
Margarita Gasparjanová na French Open 2016
Margarita Gasparjanová na French Open 2016
StátRuskoRusko Rusko
Datum narození1. září 1994 (30 let)
Místo narozeníMoskva, Rusko
BydlištěMoskva, Rusko
Výška183 cm
Profesionálka od2011
Držení raketypravou rukou, bekhend jednoruč
Výdělek1 955 067 USD
Dvouhra
Poměr zápasů219–150
Tituly2 WTA, 9 ITF
Nejvyšší umístění41. místo (21. března 2016)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2016)
French Open1. kolo (2015, 2016, 2019, 2020, 2021)
Wimbledon2. kolo (2019)
US Open2. kolo (2019, 2020)
Čtyřhra
Poměr zápasů116–66
Tituly4 WTA, 8 ITF
Nejvyšší umístění25. místo (6. června 2016)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open2. kolo (2016)
French Opensemifinále (2016)
Wimbledon2. kolo (2015)
US Open2. kolo (2015, 2018)
Týmové soutěže
Fed Cupfinále (2013)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230416a16. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v březnu 2016 na 41. místě a ve čtyřhře pak v červnu téhož roku na 25. místě. Ve světové kombinované klasifikaci ITF juniorek byla nejvýše postavena v lednu 2011 na 35. příčce. Trénuje ji Carlos Martinez. Dříve tuto roli plnila Jelena Makarovová. Domovským oddílem je CSKA Moskva.[2]

V ruském týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2013 finálovým utkáním Světové skupiny proti Itálii, v němž za rozhodnutého stavu ve prospěch soupeřek nastoupila do čtyřhry. Spolu s Chromačovovou podlehly páru Knappová a Pennettaová. Do roku 2024 v soutěži nastoupila ke čtyřem mezistátním utkáním s bilancí 0–2 ve dvouhře a 1–2 ve čtyřhře.[3]

Tenisová kariéra

editovat

Na juniorském Orange Bowlu v roce 2010 se s Ukrajinkou Annou Poznichyrenkovou probojovaly do finále čtyřhry, v němž nestačily na dvojici Lauren Herringová a Madison Keysová. V rámci Letní univerziády 2013 konané v Kazani byla členkou ruského družstva, které vybojovalo stříbrné medaile.

V hlavní soutěži grandslamu debutovala na květnovém French Open 2015 po zvládnuté tříkolové kvalifikaci. V prvním kole však skončila na raketě chorvatské teenagerky Any Konjuhové. V úvodní fázi Wimbledonu 2015 narazila na světovou jedničku a pozdější vítězku Serenu Williamsovou. Přestože favoritce na začátku prolomila podání, zápas hladce prohrála, když Američanka získala jedenáct ze třinácti zbylých gamů.

 
Ve wimbledonské kvalifikaci 2015

Premiérové tituly z okruhu WTA Tour vybojovala na červencovém Baku Cupu 2015. V semifinále dvouhry vyřadila druhou nasazenou Italku Karin Knappovou. V boji o titul pak zdolala rumunskou kvalifikantku Patricii Marii Țigovou po třísetovém průběhu. V následném vydání žebříčku WTA z 3. srpna 2015 poprvé pronikla do elitní světové stovky, když figurovala na 71. místě. V Baku získala i deblový titul. Po boku krajanky Alexandry Panovové ve finále přehrály rusko-ukrajinské dvojky Vitaliju Ďjačenkovou s Olgu Savčukovou.

Třetí deblovou trofej získala s Andreou Hlaváčkovou na antukovém J&T Banka Prague Open 2016, kde jako druhé nasazené ve finále zdolaly dvojici María Irigoyenová a Paula Kaniová po dvousetovém průběhu.[4]

 
Na French Open 2021 odehrála poslední turnaj před mateřskou dovolenou. Na okruhy se vrátila v lednu 2023.

Na zářijovém Tashkent Open 2018 přidala druhý singlový titul. V nejkratším taškentském finále za 61 minut zdolala 17letou ruskou kvalifikantku Anastasiji Potapovovou po hladkém dvousetovém průběhu. Na okruh se přitom vrátila v květnu 2018 po dvouleté přestávce zaviněné zraněními a startovala pod žebříčkovou ochranou. Jako 299. hráčka žebříčku se stala druhou nejníže postavenou vítězkou dvouhry v historii WTA Tour. Zařadila se tak za Indonésanku Angelique Widžajaovou, která zvítězila na Bali 2001 jako 579. žena klasifikace. Jednalo se o její druhou semifinálovou i finálovou účast v kariéře. Bodový zisk znamenal návrat do první dvoustovky.[5][6] Členku první světové desítky poprvé porazila z pozice 137. hráčky žebříčku na Upper Austria Ladies Linz 2018, kde ve druhém kole vyřadila světovou desítku Kiki Bertensovou.

Poslední turnaj před přerušením kariéry odehrála na červnovém French Open 2021, kde na úvod získala jediný game na Američanku Ann Liovou. Po narození syna se na okruh vrátila v lednu 2023 dvěma turnaji ITF v Monastiru dotovanými 40 a 25 tisíci dolary. Pokaždé vypadla v prvním kole. Během února 2023 skončila v úvodu kvalifikačních soutěží WTA Tour na Mubadala Abu Dhabi Open i Dubai Tennis Championships.[7]

Soukromý život

editovat

V červenci 2021 se vdala za běloruského tenistu Sergeje Betova a přijala jeho příjmení.[8] V prosinci téhož roku se do manželství narodil syn Daniil (Daňa) Betov.[9]

Finále na okruhu WTA Tour

editovat

WTA Tour

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 D; 1–0 Č)
International / WTA 250 (2–0 D; 3–2 Č)

Dvouhra: 3 (2–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
Vítězka 1. 3. srpna 2015 Baku, Ázerbájdžán tvrdý   Patricia Maria Țigová 6–3, 5–7, 6–0
Vítězka 2. 29. září 2018 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Anastasija Potapovová 6–2, 6–1
Finalistka 1. 21. března 2021 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Darja Kasatkinová 3–6, 1–2skreč

Čtyřhra: 6 (4–2)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 13. září 2014 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Alexandra Panovová   Aleksandra Krunićová
  Kateřina Siniaková
2–6, 1–6
Vítězka 1. 2. srpna 2015 Baku, Ázerbájdžán tvrdý   Alexandra Panovová   Vitalija Ďjačenková
  Olga Savčuková
6–3, 7–5
Vítězka 2. 3. října 2015 Taškent, Uzbekistán tvrdý   Alexandra Panovová   Věra Duševinová
  Kateřina Siniaková
6–1, 3–6, [10–3]
Vítězka 3. 29. dubna 2016 Praha, Česko antuka   Andrea Hlaváčková   María Irigoyenová
  Paula Kaniová
6–4, 6–2
Vítězka 4. 3. února 2019 Petrohrad, Rusko tvrdý (h)   Jekatěrina Makarovová   Anna Kalinská
  Viktória Kužmová
7–5, 7–5
Finalistka 2. 24. srpna 2019 Bronx, Spojené státy tvrdý   Monica Niculescuová   Darija Juraková
  María José Martínez Sánchezová
5–7, 6–2, [7–10]

Finále série WTA 125

editovat
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
WTA 125 (0–1 Č)

Čtyřhra: 0 (0–1)

editovat
Stav č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
Finalistka 1. 15. listopadu 2015 Limoges, Francie tvrdý (h)   Oxana Kalašnikovová   Barbora Krejčíková
  Mandy Minellaová
6–1, 5–7, [6–10]

Tituly na turnajích okruhu ITF

editovat
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra (9 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch soupeřka ve finále výsledek
1. 25. března 2012 Moskva, Rusko koberec (h)   Ljudmyla Kičenoková 6–0skreč
2. 5. května 2012 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Çağla Büyükakçay 6–3, 4–6, 6–1
3. 20. května 2012 Moskva, Rusko antuka   Darja Gavrilovová 4–6, 6–4, 7–6(2)
4. 22. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý (h)   Nadija Kičenoková 7–5, 7–6(3)
5. 17. listopadu 2013 Minsk, Bělorusko tvrdý (h)   Anastasija Vasyljevová 6–4, 6–4
6. 2. listopadu 2014 Šarm aj-Šajch, Egypt tvrdý   Elica Kostovová 6–3, 6–0
7. 1. února 2015 Andrézieux-Bouthéon, Francie tvrdý (h)   Elica Kostovová 6–4, 6–4
8. 22. února 2015 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Karine Sarkisovová 6–0, 6–4
9. 5. dubna 2015 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h)   Mathilde Johanssonová 6–3, 6–4

Čtyřhra (8 titulů)

editovat
Č. datum turnaj povrch spoluhráčka soupeřky ve finále výsledek
1. 28. ledna 2012 Kaarst, Německo koberec (h)   Anna Smolinová   Alexandra Artamanovová
  Marina Melnikovová
6–7(2), 6–2, [10–8]
2. 24. března 2012 Moskva, Rusko koberec (h)   Arina Marenková   Valentina Ivachněnková
  Katerina Kozlovová
3–6 ,7–6(4), [10–6]
3. 21. září 2012 Joškar-Ola, Rusko tvrdý (h)   Veronika Kapšajová   Iryna Burjačoková
  Valerija Solovjovová
6–4, 2–6, [11–9]
4. 24. února 2013 Moskva, Rusko tvrdý (h)   Polina Monovová   Valerija Solovjovová
  Maryna Zanevská
6–4, 2–6, [10–5]
5. 9. června 2013 Karši, Uzbekistán tvrdý   Polina Pechovová   Veronika Kapšajová
  Teodora Mirčićová
6–2, 6–1
6. 29. března 2014 Croissy-Beaubourg, Francie tvrdý (h)   Ljudmyla Kičenoková   Kristina Barroisová
  Eleni Daniilidou
6–2 6–4
7. 26. července 2014 Astana, Kazachstán tvrdý   Vitalija Ďjačenková   Michaela Boevová
  Anna-Lena Friedsamová
6–4, 6–1
8. 9. května 2015 Trnava, Slovensko antuka   Julia Bejgelzimerová   Aleksandra Krunićová
  Petra Martićová
6–3, 6–2

Postavení na konečném žebříčku WTA

editovat

Dvouhra

editovat
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 648. 231. 318. 217. 62. 115. 105. 87. 125. 164.

Čtyřhra

editovat
Rok 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
Pořadí 747. 280. 243. 99. 75. 41. 218. 95. 255. 1064.

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Margarita Gasparyan na anglické Wikipedii a Гаспарян, Маргарита Меликовна na ruské Wikipedii.

  1. Margarita Betovová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230416a16. dubna 2023
  2. Jakov Čudakov. Маргарита Гаспарян: Мне очень комфортно работать с Еленой Макаровой [online]. gotennis.ru, 21-02-2014 [cit. 2014-02-22]. Dostupné online. (rusky) 
  3. Margarita Betovová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230416a16. dubna 2023
  4. Hlaváčková slaví titul v Praze, Šafářová si poradila i s Plíškovou a je ve finále. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2016-04-29 [cit. 2016-04-29]. Dostupné online. 
  5. Ondřej Jirásek, Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Gasparjanová v Taškentu smetla Potapovovou a získala druhý titul [online]. TenisPortal.cz, 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. 
  6. Stephanie Livaudais. Gasparyan caps comeback with Tashkent title, routs Potapova [online]. WTA Tour, Inc., 2018-09-29 [cit. 2018-09-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Margarita Betova Bio | Bio & Career [online]. WTA Tennis [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Гаспарян сменила фамилию на Бетова. Sports.ru [online]. 2022-06-17 [cit. 2023-04-16]. Dostupné online. (rusky) 
  9. БАБУРОВ, Григорий. Российская теннисистка Маргарита Гаспарян впервые рассказала о своём 6-месячном сыне. www.championat.com [online]. 2022-02-16 [cit. 2023-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-06-25. (rusky) 

Externí odkazy

editovat